10 Afs 49/2016 — Nejvyšší správní soud

18 Af 6/2021- 211 - text 3118 Af 6/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Martina Bobáka v právní věci žalobkyně: KARDIOCENTRUM VYSOČINA CZA a. s., IČO: 260 16 877 sídlem nám. Čsl. armády 26, 373 41 Hluboká nad Vltavou proti žalovanému: Ministerstvo financí sídlem Letenská 525/15, 118 10 Praha 1 za účasti: Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2021, čj. MF-14480/2020/1203-17, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 3. 5. 2021 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2021, čj. MF-14480/2020/1203-17 (dále jen „Napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 141 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „malá rozpočtová pravidla“), zamítl návrh žalobkyně na vyplacení části dotace ve výši 91 372 826,74 Kč požadované od Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad (dále jen „poskytovatel dotace“ nebo „odpůrce“). 2. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 9. 2021, čj. 18 Af 6/2021 - 75 (dále jen „Původní rozsudek MSP“) Napadené rozhodnutí pro vady řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Proti předmětnému rozsudku brojili kasační stížností žalovaný a poskytovatel dotace (v postavení osoby zúčastněné na řízení). Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 8. 2. 2023. čj. 3 Afs 290/2021 - 96 (dále jen „Rozsudek NSS“), ke kasační stížnosti poskytovatele dotace Původní rozsudek MSP zrušil a věc soudu vrátil k dalšímu řízení (v podrobnostech viz část VII tohoto rozsudku). Žalovaný vzal svoji kasační stížnost zpět, Nejvyšší správní soud proto dotčeným rozsudkem řízení o kasační stížnosti žalovaného zastavil. 3. Poskytovatel dotace byl podle čl. II odst. 1 zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zrušen uplynutím dne 31. 12. 2021; jeho právním nástupcem se stala Česká republika. V souladu čl. II odst. 6 dotčeného zákona pak Česká republika vstoupila namísto poskytovatele dotace do všech soudních a jiných řízení zahájených přede dnem jeho zrušení. V těchto řízeních jedná jménem České republiky Ministerstvo pro místní rozvoj, nestanoví-li jiný zákon jinak. Městský soud v Praze tak nadále jedná jako s osobou zúčastněnou na řízení s Českou republikou – Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen „Ministerstvo“ nebo „osoba zúčastněná na řízení“). II. Rozhodnutí žalovaného (Napadené rozhodnutí) 4. Žalovaný v odůvodnění Napadeného rozhodnutí nejprve rekapituloval průběh správního řízení a podstatu sporu. Uvedl, že návrh žalobkyně mu byl jako příslušnému správnímu orgánu postoupen v červnu 2014 Ministerstvem. 5. Mezi žalobkyní jako navrhovatelkou a poskytovatelem dotace jako odpůrcem byla dne 4. 9. 2008 uzavřena „Smlouva o podmínkách poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad“, ve znění dodatků č. 1 až 3 (dále jen „Smlouva o dotaci“). Předmětem této smlouvy bylo poskytnutí účelové dotace na projekt s názvem „Relaxační a regenerační centrum Hluboká nad Vltavou, prioritní osa: 3 Rozvoj cestovního ruchu, oblast podpory: 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu“, registrační číslo projektu: CZ.1.14/3.1.00/02.00494 (dále jen „Projekt“). Dotace byla poskytnuta ve výši 49 % z celkových způsobilých výdajů Projektu, maximálně však v celkové výši 141 802 481 Kč. Dotace měla být žalobkyni poskytnuta ve třech etapách. Žalobkyně požádala dne 28. 7. 2009 o proplacení I. etapy Projektu ve výši 50 429 654,26 Kč, která jí byla odpůrcem proplacena dne 27. 10. 2009. Dne 27. 11. 2009 požádala žalobkyně o platbu za II. etapu ve výši 25 834 007,31 Kč a dne 30. 6. 2010 žalobkyně předložila odpůrci žádost o platbu za III. etapu ve výši 65 538 819,43 Kč. Tyto dvě žádosti o vyplacení části dotace nebyly žalobkyni nikdy proplaceny. Žalobkyně se proto ve sporném řízení před žalovaným domáhala po odpůrci vyplacení části dotace za II. a III. etapu Projektu ve výši 91 372 826,74 Kč. 6. Žalovaný dále v Napadeném rozhodnutí odůvodnil svoji příslušnost k rozhodnutí sporu. Smlouva o dotaci má dle jeho názoru veřejnoprávní charakter a jejím předmětem je poskytnutí peněžních prostředků z rozpočtu odpůrce, tedy veřejných finančních prostředků, o jejichž poskytnutí rozhodl subjekt veřejné správy (§ 16 odst. 6 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, v rozhodném znění). Smlouva o dotaci je sice smlouvou podle § 159 správního řádu, ale veřejnoprávní smlouvou svého druhu (sui generis), neboť ji nelze podřadit pod žádný z druhů veřejnoprávních smluv, které předpokládá správní řád. Příslušnost žalovaného k rozhodnutí sporů ze smluv o poskytnutí dotace z veřejných rozpočtů tak podle jeho názoru plyne z § 133 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 4 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 2/1969 Sb.“). Ke stejnému závěru lze dle žalovaného podpůrně dospět výkladem § 178 odst. 1 správního řádu, stejně jako na základě § 22 odst. 8 malých rozpočtových pravidel. Od 20. 2. 2015, kdy nabyla účinnosti novela malých rozpočtových pravidel provedená zákonem č. 24/2015 Sb., pak žalovaný rozhoduje podle správního řádu spory z právních poměrů při poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle § 10b odst. 1 písm. a) malých rozpočtových pravidel. 7. Poté, co žalovaný shrnul právní argumentaci žalobkyně a odpůrce, v části VI. Napadeného rozhodnutí přistoupil (A) k provedení a hodnocení důkazů předložených žalobkyní a odpůrcem, přičemž provedení některých důkazů předložených žalobkyní považoval žalovaný s ohledem na povahu sporu za nadbytečné, a (B) k právnímu hodnocení věci. V rámci právního hodnocení věci nejprve uvedl, že ze Smlouvy o dotaci plyne, že se dotace poskytuje pouze na způsobilé výdaje Projektu s tím, že podrobný popis způsobilých výdajů uvádí rozpočet Projektu, který je přílohou Smlouvy o dotaci. Z původního rozpočtu Projektu z února 2008 vycházela jak první, tak druhá smlouva o dílo, avšak podle tohoto rozpočtu nebyl ve skutečnosti Projekt stavebně realizován. 8. Dále žalovaný konstatoval, že „[v] čl. IV odst. 4 smlouvy o dotaci je ujednáno, že částka dotace, která bude příjemci poskytnuta, bude určena na základě skutečně vynaložených, odůvodněných a řádně prokázaných způsobilých výdajů. Dále bylo v čl. V odst. 3 smlouvy o dotaci stanoveno, že příjemci budou proplaceny jen ty výdaje, které prokazatelně uhradil a doložil příslušným účetním dokladem. V souvislosti s tím byl příjemce podle čl. VI odst. 3 smlouvy o dotaci povinen zabezpečit, aby dodavatelé projektu fakturovali provedené práce tak, aby byl touto fakturací jednoznačně doložen účel jednotlivých fakturovaných částek a současně aby v ní byly přesně vymezeny konkrétní způsobilé a nezpůsobilé výdaje projektu Příjemce dotace se v čl. VI odst. 5 a 6 smlouvy o dotaci zavázal informovat poskytovatele dotace o všech skutečnostech a změnách, které mají vliv na plnění této smlouvy, zejména se zavázal poskytovateli dotace neprodleně oznámit jakékoli zamýšlené změny v průběhu realizace projektu. Dále byla v čl. VI odst. 8 smlouvy o dotaci příjemci výslovně stanovena povinnost realizovat projekt v souladu se žádostí o podporu projektu“. 9. Ze znaleckého posudku č. 2355/14/2017 Znalecký posudek Stavebně-ekonomické posouzení dotačního projektu s názvem „Relaxační a regenerační centrum Hluboká nad Vltavou“, registrační číslo projektu CZ.1.14/3.1.00/02.00494 ze dne 24. 4. 2017 vypracovaný doc. Ing. Jaromírem Ryskou (dále jen „znalecký posudek č. 2355/14/2017“). však měl žalovaný za prokázané, že ke změně projektu založení stavby došlo již před podpisem první smlouvy o dílo a před zahájením stavebních prací. Podle žalovaného tak žalobkyně porušila čl. VIII odst. 1 Smlouvy o dotaci, když faktickou realizaci Projektu zahájila bez uzavření smlouvy o dílo. Ze znaleckého posudku č. 2355/14/2017 a dále znaleckého posudku č. 283-17 Znalecký posudek Fakturace zhotovitele stavby „Relaxační a regenerační centrum Hluboká nad Vltavu“ registrační číslo projektu CZ.1.14/3.1.00/02.00494 vypracovaný znaleckým ústavem Fakulty stavební, České vysoké učení technické v Praze (dále jen „znalecký posudek č. 283/17“). měl žalovaný dále za prokázané, že - Projekt nebyl realizován podle původní dokumentace ke stavebnímu povolení, přičemž změny neměly charakter nepřed