2 Azs 64/2003 — Nejvyšší správní soud

20 Ad 32/2022- 36 - text 6 20 Ad 32/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., ve věci žalobce: M. C., narozený dne X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 12. 2022, č. j. MPSV-2022/222891-911, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce proti usnesení Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 21. 10. 2022, č. j. 1646572/22/AB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán prvního stupně zastavil řízení o dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce ve své žalobě doručené zdejšímu soudu dne 19. 12. 2022 pouze zcela obecně sdělil, že nesouhlasí s napadeným rozhodnutím. Zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce z řad advokátů. 3. Dále žalobce svou žalobu doplnil podáním ze dne 18. 1. 2023. V tomto podání namítl, že prvostupňové rozhodnutí je opatřeno nečitelným podpisem, v němž chybí jméno a titul pověřené osoby, a že napadené rozhodnutí je taktéž opatřeno nečitelným podpisem s chybějícím jménem a navíc je na něm špatně čitelné razítko. Tyto skutečnosti dle jeho názoru činí listiny neplatnými, pročež navrhl zdejšímu soudu, aby obě listiny za neplatné označil a věc vrátil zpět k opravnému řízení. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 19. 6. 2023 předně zmínil, že žalobce požádal dne 29. 8. 2022 o příspěvek na bydlení s nárokem od 1. 7. 2022, avšak příspěvek na bydlení byl podle něj žalobci přiznán a vyplacen v řízení vedeném pod sp. zn. 11914-22-AB. V této souvislosti také odkázal na změnu ustanovení § 51 odst. 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů účinnou od 1. 7. 2022. Poznamenal, že oproti předchozí úpravě je dávka vyplácena kontinuálně za jednotlivá kalendářní čtvrtletí. Za účinnosti předchozí úpravy bylo třeba vždy k 1. 7. podat novou žádost o dávku. 5. Dále žalovaný podotkl, že v době podání žádosti byly nárok na dávku a její výše za 3. čtvrtletí roku 2022 posuzovány v již zmíněném řízení vedeném pod sp. zn. 11914-22-AB. Existovala tak překážka litispendence. Ke dni vydání prvostupňového rozhodnutí pak byla podle názoru žalovaného dána překážka věci rozhodnuté. 6. Žalovaný tedy uzavřel, že žalobci byla za uvedené období dávka přiznána a vyplacena, a že zastavením řízení nebyl žalobce krácen na svých subjektivních právech. Navrhl proto zdejšímu soudu, aby podanou žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 7. Ze správního spisu zjistil zdejší soud tyto skutečnosti podstatné z hlediska předmětu řízení. 8. Žalobce podal dne 29. 8. 2022 správnímu orgánu prvního stupně žádost o příspěvek na bydlení, kterou žádal o přiznání příspěvku na bydlení od 1. 7. 2022 do 30. 6. 2023. V souvislosti s touto žádostí žalobce dále předložil smlouvou o nájmu bytu pro seniory na dobu určitou a další doklady týkající se výše nákladů na bydlení a výše čtvrtletního příjmu. 9. Správní orgán prvního stupně vydal dne 21. 10. 2021 prvostupňové rozhodnutí, jímž řízení zastavil. V odůvodnění tohoto rozhodnutí mimo jiné uvedl, že nastala překážka podle ustanovení § 48 odst. 1 správního řádu, neboť řízení ve stejné věci již bylo zahájeno podáním žádosti o příspěvek na bydlení dne 10. 1. 2022. Podpisová část prvostupňového rozhodnutí pak obsahuje údaje o podepisující osobě (konkrétně je vytištěno: „Bc. A. P., vedoucí X“). K těmto údajům je připojen vlastnoruční podpis. Dále je zde zcela zřetelný otisk úředního razítka Úřadu práce České republiky č. 78. 10. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce v podstatě blanketní odvolání, jež ani následně nedoplnil. O tomto podaném odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, kterým jej zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V podpisové části napadeného rozhodnutí jsou kromě místa a data podpisu obsaženy údaje o podepisující osobě (konkrétně je vytištěno: „A. S., zástupce vedoucího oddělení“), přičemž k těmto údajům je připojen vlastnoruční podpis. Dále se na napadeném rozhodnutí nachází otisk úředního razítka Ministerstva práce a sociálních věcí č. 34, přičemž několik počátečních písmen ve slovu „Ministerstvo“ se neotisklo zcela dostatečně. V. Rozhodnutí bez nařízení jednání 11. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, jelikož žalovaný výslovně ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání, a žalobce k výzvě a poučení soudu podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) nevyjádřil s takovým projednáním věci svůj nesouhlas. Zdejší soud zároveň za této situace a s ohledem na obsah správního spisu nepovažoval nařízení jednání za nezbytné. VI. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 12. Městský soud v Praze přezkoumal na základě podané žaloby napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s.), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel zdejší soud zejména z následujících ustanovení právních předpisů. 13. Podle ustanovení § 69 odst. 1 správního řádu se v písemném vyhotovení rozhodnutí uvede označení „rozhodnutí“ nebo jiné označení stanovené zákonem. Písemné vyhotovení rozhodnutí dále musí obsahovat označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Podpis oprávněné úřední osoby je na stejnopisu možno nahradit doložkou „vlastní rukou“ nebo zkratkou „v. r.“ u příjmení oprávněné úřední osoby a doložkou „Za správnost vyhotovení:“ s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí. 14. Podle ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. 15. Kromě obecného vyjádření nesouhlasu s napadeným rozhodnutím namítal žalobce v podané žalobě již pouze vady formálních náležitostí písemného vyhotovení prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí. Konkrétně měla být obě tato rozhodnutí opatřena nečitelnými podpisy s chybějícími jmény. V případě prvostupňového rozhodnutí měl v podpisu chybět i titul podepisující osoby. Napadené rozhodnutí mělo obsahovat také špatně čitelný otisk úředního razítka. 16. Na tomto místě odkazuje zdejší soud na shora citované ustanovení § 69 odst. 1 správního řádu, podle kterého musí písemné vyhotovení rozhodnutí obsahovat mimo jiné otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Žádné formální požadavky na to, jak má podpis vypadat, však zákon nestanoví. Není tedy bez dalšího vyžadováno, aby se jednalo o podpis čitelný nebo aby podpis obsahoval též křestní jméno podepisující osoby a její akademický titul. Podpis by nicméně samozřejmě neměl vyvolávat důvodné pochybnosti o tom, zda rozhodnutí podepsala právě identifikovaná oprávněná úřední osoba. V projednávané věci podpisy, kterými jsou opatřena písemná vyhotovení správních rozhodnutí, takové pochybnosti nevyvolávají a zdejší soud je hodnotí jako odpovídající příjmením podepisujících osob, jež byly řádně identifikovány jménem, příjmením a funkcí (případně akademickým titulem). Žalobce zároveň v podané žalobě netvrdil žádné další okolnosti, ze kterých by mělo vyplývat, že podpisy na těchto správních rozhodnutích podepisujícím osobám nepatří. Indicie odůvodňující takový závěr pak neplynou ani z dalšího obsahu správního spisu. Výše uvedená námitka žalobce týkající se vad podpisů na písemných vyhotoveních správních rozhodnutí tedy není důvodná. (Přiměřeně srov. též např. rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2023, č. j. 19 Ad 12/2022-21, a ze dne 2. 3. 2023, č. j. 19 Ad 13/202221, vydané rovněž ve věci žalobce.) 17. K tomu lze pro úplnost doplnit, že pokud snad měl žalobce pochybnosti týkající se podpisů na jemu doručených vyhotoveních správních rozhodnutí, měl jistě možnost nahlédnout do správního spisu a seznámit se s originály těchto rozhodnutí (srov. např.