7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

3 Ad 8/2021- 32 - text 7 3Ad 8/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně: STRONG WORK s.r.o., IČO 06928633 sídlem Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1 zastoupena advokátem Mgr. Pavlem Kandalcem, Ph.D., LL.M. sídlem Kounicova 685/20, 602 00 Brno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 5. 2021 č. j. 42000/11187/21/020/SP, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 4. 5. 2021 č. j. 42000/11187/21/020/SP se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Mgr. Pavla Kandalce, Ph.D., LL.M, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaná potvrdila rozhodnutí Pražské správy sociálního zabezpečení (dále též „PSSZ“) ze dne 10. 3. 2021 č. j. 42213-007/8011/11.10.2019-03730/364/Nov-5. Tímto rozhodnutím PSSZ zrušila žalobkyni ke dni 22. 2. 2021 povolení placení dlužného pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a penále ve splátkách z rozhodnutí PPSZ ze dne 4. 11. 2019 č. j. 42213-007/8011/11.10.2019-03730/364/Nov-3 podle § 20a odst. 6 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o pojistném na sociální zabezpečení“). 2. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobkyně podanou žalobou. 3. V jediném žalobním bodu žalobkyně namítá, že žalovaná zneužila správní uvážení tím, že nevzala v úvahu skutečnosti uplatněné v průběhu řízení. Žalobkyně opakovaně namítala nemožnost splácet z důvodu vyšší moci kvůli celosvětové pandemii, která dočasně ochromila téměř veškerý ekonomický život v České republice. Žalovaná tuto skutečnost pominula, ačkoliv ovlivnila téměř veškeré dění. Žalobkyně se přitom zaplacení dluhu nevyhýbala, naopak PSSZ i žalované opakovaně potvrzovala úmysl zaplatit splátky. Žalobkyně mimo očekávané a oznamované šestiměsíční přerušení splátek od dubna 2020 do září 2020 zapříčiněné vyšší mocí, což nemohla nijak ovlivnit, plní splátkový kalendář, v listopadu 2020 doplatila 6. a 7. splátku. V době, kdy žalovaná potvrdila zrušení splátkového kalendáře, řádně splácela stanovené měsíční splátky. Tato skutečnost se rovněž nestala součástí správního uvážení žalované. Žalovaná též pominula, že žalobkyně opakovaně doznala dluh a od října 2020 má zaplacené všechny měsíční splátky, i při pokračujících obtížích způsobených celosvětovou pandemií. Žalobkyně také informovala PSSZ, že kvůli dluhu se nemůže účastnit státní podpory k překonání pandemické krize při výpadku cash-flow, což nebylo též zohledněno. Napadené rozhodnutí se omezilo pouze na konstatování dlouhodobého neplnění řádného splácení splátkového kalendáře žalobkyní a v návaznosti na to možnost zrušit rozhodnutí PSSZ o povolení placení dlužného pojistného ve splátkách. Žalovaná též pominula zhodnocení materiální správnosti rozhodnutí PSSZ. Podle žalobkyně nedostatečné správní uvážení, které nenaplilo standardy dobré správy, porušilo její subjektivní právo. 4. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Konstatovala, že žalobkyně porušila podmínky splátkového kalendáře, neplnila své povinnosti, nepravidelně hradila běžné pojistné, což je jedna z podmínek pro trvání splátek. Splátka za únor 2020 byla připsána na účet PSSZ po termínu splatnosti (ke dni 28. 2. 2020) a běžné pojistné za únor 2020 bylo uhrazeno v březnu 2020, žalobkyně běžné pojistné nehradila za měsíce únor 2020 až květen 2020, od listopadu 2020 pojistné hradila nepravidelně a od února 2021 pojistné nehradí. Od dubna 2021 do 31. 8. 2021 zaslala na účet PSSZ celkem šest plateb ve výši splátky dané splátkovým kalendářem, běžné pojistné nehradila. Její současný dluh je vyšší, než v době zrušení splátkového kalendáře v květnu 2021. Není možné definovat příčiny a možné důsledky špatné platební morálky žalobkyně v minulosti. V napadeném rozhodnutí žalovaná proto toliko konstatovala, že žalobkyně dlouhodobě neplní své povinnosti, pojistné nehradí včas a v plné výši. 5. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s. ř. s.“), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). V souladu s § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. rozhodl městský soud bez jednání, které ostatně ani jedna strana nepožadovala (§ 51 s. ř. s.). 6. Ze správního spisu vyplývají tyto rozhodné skutečnosti. 7. Dne 11. 10. 2019 byla žalované doručena žádost žalobkyně, tehdy plátce pojistného, ze dne 10. 10. 2019, doplněná podáním ze dne 14. 10. 2019, o povolení splátkového kalendáře na dlužné pojistné. 8. Rozhodnutím PSSZ ze dne 4. 11. 2019 č. j. 42213-007/8011/11.10.2019-03730/364/Nov-3 bylo plátci pojistného povoleno placení dlužného pojistného, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a penále v celkové výši 1 964 053 Kč v 18 měsíčních splátkách, a to 17 splátek po částce 109 114 Kč a poslední splátka ve výši 109 115 Kč, se splatností první splátky dne 20. 11. 2019, další splátky nejpozději do 20. dne v měsíci, datum poslední splátky dne 20. 4. 2021. Toto rozhodnutí bylo plátci pojistného doručeno dne 5. 11. 2019. 9. Žádostí ze dne 18. 3. 2020 plátce pojistného požádal o pozastavení splátkového kalendáře od dubna 2020 i plateb pojistného s odůvodněním, že vzhledem k nárůstu výskytu koronaviru COVID-19 došlo k uzavírání výrobních závodů jeho obchodních partnerů a zastavení výrobního procesu. Není proto schopen generovat žádné finanční prostředky, ani platit odvody do státní pokladny do ukončení nouzového stavu (tato písemnost se nachází ve složce nadepsané „není součástí správního spisu“). 10. Dne 3. 11. 2020 PSSZ podáním upozornila plátce pojistného na porušení podmínek povolení splátkového kalendáře a na možnost zrušení výhody splátek, jelikož není hrazeno 4x běžné pojistné a 7x splátky. Vyzvala proto plátce pojistného k úhradě dlužných částek do 5 dnů od data doručení tohoto podání (tato písemnost se nachází ve složce nadepsané „není součástí správního spisu“). 11. V podání ze dne 7. 11. 2020 nazvaném „Odpověď na dopis z 3. 11. 2020“ plátce pojistného uvádí, že reaguje na dopis PSSZ ze dne 3. 11. 2020 a následný telefonát. Připustil, že v současné době dluží běžné pojistné za 3 měsíce, a to za únor 2020, březen 2020 a květen 2020, pojistné za duben 2020 uhradil. S ohledem na první vlnu COVID-19 přišel o téměř všechny zaměstnance. Po otevření výroby se snažil vrátit zpět a nabírat nové lidi, od června 2020 platí pojistné pravidelně. Od dubna 2020 do září 2020 bylo přerušeno splácení schváleného splátkového kalendáře z důvodu výpadku cash flow, což PSSZ uvedl v dopisu a telefonické komunikaci. Uvedl, že mzdové náklady má vysoké, všichni noví zaměstnanci požadují zálohy na práci, za vystavené faktury musí platit DPH dříve, než obdrží plnění, a kvůli nastalé situaci jeden z obchodních partnerů namísto plateb plní zápočtem na škodné události zaměstnanců zpětně z období 2019/2020. Dále uvedl, s ohledem na splátkový kalendář neměl nárok na úlevy, dotace ani jinou pomoc od státu, na rozdíl od jiných subjektů. Současně požádal o přerušení splátkového kalendáře na 6 měsíců. 12. Usnesením PSSZ ze dne 12. 11. 2020 č. j. 42013/2023101/20/213/007/Jan bylo řízení o žádosti plátce pojistného povolení odkladu splátek pojistného a penále zastaveno pro žádost zjevně právně nepřípustnou. 13. Dne 12. 11. 2020 PSSZ v písemnosti, kterou adresovala plátci pojistného, uvedla, že nelze prodloužit datum splatnosti konce splátek, neuhrazené splátky je třeba uhradit nejpozději do dne 20. 4. 2021 s tím, že: „Vzhledem k současným epidemickým opatřením není možné realizovat osobní jednání“ (tato písemnost se nachází ve složce nadepsané „není součástí správního spisu“). 14. Rozhodnutím PSSZ ze dne 10. 3. 2021 č. j. 42213-007/8011/11.10.2019-03730/364/Nov-5 bylo plátci pojistného zrušeno ke dni 22. 2. 2021 povolení placení dlužného pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a penále ve splátkách podle rozhodnutí PSSZ ze dne 4. 11. 2019 č. j. 42213-007/8011/11.10.2019-03730/364/Nov-3. PSSZ v odůvodnění uvedla, že kontrolou zjistila, že plátce pojistného již měl uhradit celkem 16 splátek, uhradil 10 splátek, dlužná částka na splátkách je 654 684 Kč. Dále nebylo hrazeno pojistné po splatnosti první splátky dluhu, ke dni 9. 3. 2021 vykazuje dluh ve výši 1 641 722 Kč. Na neplnění splátkového kalendáře byl plátce pojistného upozorněn dopisem ze dne 3. 11. 2020. Jelikož dlužné splátky a pojistné neby