3 As 175/2023 — Nejvyšší správní soud

3 Af 32/2020- 63 - text 10 3Af 32/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně: Chodské vodárny a kanalizace, a.s., IČ: 49788761 sídlem Bezděkovské předměstí 388, 344 78 Domažlice zastoupena advokátem Mgr. Petrem Buršíkem sídlem Husova 722/13, 301 00 Plzeň proti žalovanému: Ministerstvo financí sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministryně financí ze dne 9. 7. 2020 č. j. MF-29775/2019/1604-12, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 10. 2. 2020 č. j. MF-29775/2019/1604-7 je nicotné. II. Rozhodnutí ministryně financí ze dne 9. 7. 2020 č. j. MF-29775/2019/1604-12 je nicotné. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 16 342 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Petra Buršíka, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž ministryně financí (dále též „ministryně“) zamítla rozklad proti rozhodnutí Ministerstva financí (dále též „žalovaný“) ze dne 10. 2. 2020 č. j. MF-29775/2019/1604-7. Tímto rozhodnutím žalovaný uznal žalobkyni vinnou přestupky popsanými pod bodem 2. tohoto rozsudku podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o cenách“), za které jí uložil pokutu ve výši 3 363 000 Kč podle § 41 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále též „přestupkový zákon“), a podle § 16 odst. 4 písm. c) zákona o cenách. 2. Podle rozhodnutí žalovaného se žalobkyně dopustila dvou přestupků, a to: a) podle § 16 odst. 1 písm. d) zákona o cenách tím, že porušila pravidla věcného usměrňování cen podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o cenách a nedodržela závazný postup, specifikovaný Výměry MF 01/2015, 01/2016 a 01/2017, při kalkulaci a uplatňování cen pitné vody dodávané odběratelům a pitné vody dodávané do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě, než je odběratel, dále cen odpadní vody odvedené kanalizací nečištěné a odpadní vody odvedené kanalizací čištěné a odpadní vody převzaté do kanalizace od jiného vodohospodářského subjektu a v rozporu se stanoveným postupem při kalkulaci ceny zahrnula do kalkulací cen 1) vody odpadní vody odvedené kanalizací nečištěné a odpadní vody odvedené kanalizací čištěné pro lokality Holýšov uplatňované v období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 do kalkulační položky odpisy náklad „General kanalizace Holýšov“ a 2) vody pitné dodávané odběratelům pro Skupinový vodovod, vody odpadní pro lokalitu Domažlice, vody odpadní pro lokalitu Holýšov, vody odpadní pro lokalitu Staňkov, vody pitné pro lokalitu Poběžovice, vody odpadní pro lokalitu Horšovský Týn a vody odpadní pro lokalitu Koloveč uplatňované v období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2017 náklady na příspěvky na penzijní připojištění. Tyto náklady jsou ekonomicky neoprávněnými náklady a jejich zahrnutím do kalkulací získala obviněná nepřiměřený majetkových prospěch nejméně ve výši 1 345 295 Kč; b) podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona o cenách tím, že nevedla či neuchovala evidenci o cenách podle § 11 odst. 2 zákona o cenách, spočívající v neuchování údajů o nákladech zahrnutých do kalkulačních položek 3.2 Ostatní osobní náklady za jednotlivé roky kontrolovaného období. 3. Proti shora uvedeným rozhodnutím brojí žalobkyně podanou žalobou. Uplatněné námitky lze rozdělit do následujících žalobních bodů: 4. V prvním žalobním bodu žalobkyně namítá promlčení odpovědnosti za přestupky, jelikož uplynula promlčecí doba. Podle § 30 písm. a) přestupkového zákona její délka činí jeden rok, podle § 30 písm. b) přestupkového zákona je sice prodloužena na tři roky u přestupků, za které zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, ale Ústavní soud dopad této části přestupkového zákona zrušil. Prodloužená promlčecí doba se kvůli zrušenému přechodnému ustanovení uplatňovala i na přestupky spáchané před účinností přestupkového zákona, což Ústavní soud označil za nepřípustné. Nález Ústavního soudu ze dne 10. 2. 2020 dopadá i na předmětnou věc. Podle § 32 odst. 2) písmeno a) přestupkového zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku. Toto oznámení bylo doručeno žalobkyni dne 21. 11. 2019, proto přestupky do 21. 11. 2017 jsou tedy promlčené. 5. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně nesouhlasí se žalovaným, že neuchovala doklady prokazující dodržení pravidel regulace pro sestavení kalkulace ceny vody pro jednotlivé roky kontrolovaného období 2015-2017. Přílohou námitek ze dne 20. 8. 2019, které zasílala ke kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu ze dne 7. 8. 2019, byly veškeré doklady, jejichž údajnou absenci žalovaný zjistil. Žalobkyně namítá, že evidenci příspěvků na penzijní připojištění nelze vést samostatně v kalkulacích, jelikož je povinna dodržovat prováděcí vyhlášku č. 428/2001 Sb., a to přílohu č. 19, kde je struktura kalkulace cen pro vodné a stočné taxativně dána, a penzijní připojištění je součástí položky 3.2 - ostatní osobní náklady. Přesnou evidenci žalobkyně samostatně má jen ve vyhodnocení cen vodného a stočného. Z dokladů, které byly žalovanému zaslány v příloze k námitkám, vyplývá, že výše skutečně vynaložených nákladů na penzijní připojištění za kontrolované roky 2015–2017, zahrnutých do vyhodnocení vodného a stočného, činí v roce 2015 částku 191 141 Kč, v roce 2016 částku 195 996 Kč a v roce 2017 částku 189 694 Kč, celkem 576 831 Kč. Žalovaný tudíž chybně vyhodnotil údajnou absenci údajů o nákladech zahrnutých do kalkulací i výši nepřiměřeného majetkového prospěchu, který činil uvedenou částku. Penzijní připojení se týká všech provozovaných lokalit, nikoli pouze kontrolovaných. Proto zahrnutí příspěvků na penzijní připojištění do kalkulace cen vody není porušením pravidel věcného usměrňování cen, příspěvky na penzijní připojištění jsou podle platné právní úpravy nákladovou položkou. Žalobkyně vycházela z cenových věstníků vydávaných žalovaným, a v kontrolovaném období let 2015-2017 příspěvky v seznamu neuznatelných ekonomických nákladů uvedeny nebyly. Až teprve Výměr MF 04/2019 účinný od 1. 1. 2020 zakotvil, že příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění nelze uznat za ekonomicky oprávněné náklady. Žalovaný svým postupem diskriminuje subjekty, které jsou při tvorbě cen povinny postupovat podle zákona o cenách. Ostatní subjekty na trhu běžně do svých cen penzijní připojištění započítávají. Nebylo vzato ani v úvahu, že žalobkyně neprovozuje svoji činnost pouze na úseku podléhajícímu regulaci cen (provozování vodovodů a kanalizací), ale provozuje i další činnosti, například stavební. 6. Ve třetím žalobním bodu žalobkyně brojí proti výši uložené pokuty, která není přiměřená zjištěnému majetkovému prospěchu. Žalobkyně je ze 100 % vlastněna veřejným sektorem, jejím primárním cílem není zisk, nýbrž zajištění veřejných potřeb dodávek pitné vody a odvod a čištění odpadních vod pro občany daného regionu. Její zisk jde do obnovy či budování infrastruktury. Uložená pokuta jde proti zájmu občanů regionu. 7. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl žalobu zamítnout, jelikož napadené rozhodnutí považuje za správné po materiální i formální stránce, řádně odůvodněné a důkazně podložené. Neztotožnil se s argumentací žalobkyně. 8. Žalobkyně v replice odkázala na závěry Městské soudu v Praze vyslovené v rozsudku ze dne 21. 4. 2021 č. j. 8 A 124/2020-65, s tím, že svědčí tvrzením žalobkyně. 9. Usnesením ze dne 6. 10. 2020 č. j. 3 Af 32/2020-48, Městský soud v Praze přiznal žalobě v předmětné věci odkladný účinek. 10. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s. ř. s.“), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O věci samé rozhodl soud podle § 76 odst. 2 s. ř. s. bez nařízení jednání. 11. Ze správního spisu vyplývají tyto rozhodné skutečnosti. 12. Podle protokolu o cenové kontrole ze dne 7. 8. 2019 č. j. MF-8667/2018/1604-40 provedl žalovaný cenovou kontrolu žalobkyně k dodržování závazného postupu při tvorbě ceny nebo při kalkulaci ceny, uplatňování věcně usměrňovaných cen ve smyslu § 6 odst. 1 písm. c) zákona o cenách a vedení cenové evidence podle § 11 zákona o cenách za kontrolované období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2017. K protokolu byl sepsán dodatek ze dne 24. 10. 2019 č. j. MF-8667/2018/1604-43. 13. Dne 21. 11. 2019 žalovaný pod č. j. MF-29775/2019/1604-2 oznámil žalobkyni zahájení správního řízení pro porušení § 6 odst. 1 písm. c) a § 11 odst. 2 zákona o cenách. 14. Žalovaný rozhodnutím (ze dne 10. 2. 2020 č. j. MF-29775/2019/1604-7) uznal žalobkyni vinnou přestupky popsanými pod bodem 2. rozsudku, za které jí uložil pokutu ve výši 3 363 000 Kč.