3 As 187/2014 — Nejvyšší správní soud

5 A 131/2020- 46 - text 11 5 A 131/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobce: Ing. J. R. bytem X zastoupený JUDr. Josefem Sedláčkem, advokátem se sídlem Starobranská 327/4, Šumperk proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství se sídlem se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 – Nové Město za účasti: MUDr. M. R. bytem X zastoupená JUDr. Pavlem Jelínkem, Ph.D., advokátem se sídlem Dražkovice 181, Pardubice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2020, č. j. 48913/2020-MZE-11121, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Státní zemědělský intervenční fond, Regionální odbor Olomouc, pracoviště Šumperk (dále jen „prvostupňový správní orgán“), vydal dne 10. 1. 2019 oznámení, kterým bylo rozhodnuto o tom, že nebude provedena aktualizace evidence půdy týkající se půdních bloků ve čtverci 550-1060 v katastrálním území Nové Losiny (týkající se pozemků p. č. 875 a 1670), které se žalobce domáhal jako vlastník pozemku, na němž se nachází díl půdního bloku, ve smyslu § 3g odst. 8 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění účinném do 31. 12. 2019. Námitky podané proti tomuto oznámení zamítl žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 3. 2019, č. j. 9705/2019-MZE-11121, pro nepřípustnost, protože žalobce nepovažoval za účastníka řízení. Toto rozhodnutí žalovaného bylo pro nepřezkoumatelnost zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) ze dne 30. 6. 2020, č. j. 6 A 92/2019-31 (dále jen „zrušující rozsudek“). V dalším řízení žalovaného soud zavázal, aby přezkoumatelným způsobem zdůvodnil, proč by měly být podané námitky proti rozhodnutí fondu ve smyslu § 92 odst. 1 s. ř. nepřípustné. Žalovaný o námitkách rozhodl znovu, a to nyní žalobou napadeným rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku. 2. Žalovaný v rozhodnutí napadeném žalobou uvedl, že dle důvodové zprávy k zákonu č. 179/2014 Sb., kterým byla provedena novelizace § 3g odst. 8 zákona o zemědělství účinná od 1. 1. 2015, je řízení vedené dle zmíněného ustanovení řízením zahajovaným z moci úřední. Žádost vlastníka pozemku k provedení aktualizace evidence půdy není návrhem na zahájení řízení, na jehož jedné straně stojí vlastník a na druhé uživatel. Záznam do evidence půdy má dle žalovaného čistě deklaratorní charakter a slouží pro poskytování dotací uživatelům pozemků. Pro vlastníky, kteří sami nechtějí být zapsáni jako uživatelé, však záznamem nedochází k zásahu do jejich práv. Žalobce není účastníkem podle § 27 odst. 1 ani odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný ve svém rozhodnutí citoval i zprávu veřejného ochránce práv o šetření postupu prvostupňového správního orgánu ze dne 25. 5. 2020, č. j. KVOP-19534/2020, který dospěl ke shodným závěrům. 3. Žalovaný dále uvedl, že žalobce žádost o aktualizaci vedoucí k vynětí zapsané stávající uživatelky (osoby zúčastněné na řízení) nepodal za účelem vlastního zápisu do evidence. Ukázalo-li se v průběhu řízení, že žalobce má zájem být i zapsán do evidence jako uživatel, nebylo možné posoudit způsob zahájeného řízení jako vadný, jelikož prvostupňový správní orgán posoudil podanou žádost podle jejího obsahu. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. Žalobce napadené rozhodnutí žalovaného považuje za nepřezkoumatelné. Žalovaný sice uvedl, že žalobce není účastníkem dle § 27 odst. 2 správního řádu, ale již neposoudil účastenství dle § 27 odst. 1 písm. a) a b) správního řádu, jen odkázal na stanovisko veřejného ochránce práv. 5. Žalobce je účastníkem řízení, jelikož vlastník půdy má právo na ochranu proti veškerým zásahům do všech atributů vlastnického práva a má tak i právo na to, aby jako uživatel vlastní půdy nebyla ve státem vedené evidenci zapsána osoba, která nedisponuje platným právním důvodem užívání. Ve věci jde o to, zda tvrzený uživatel disponuje platným právním důvodem užívání. Bez právního úkonu vlastníka nemůže být v evidenci půdy nikdo zapsán. Tyto skutečnosti se bezprostředně týkají vlastníka. Evidence půdy je závazným podkladem pro dotační řízení. Vlastníkovi nelze upřít právo, aby bránil zneužívání svého vlastnictví k neoprávněnému čerpání dotace na základě nesprávně vedené evidence půdy. Žalobce je tak účastníkem řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) správního řádu. 6. Žalobce je účastníkem řízení již jen z toho důvodu, že řízení se vede obligatorně na základě jeho žádosti. Nezahájil by správní orgán řízení k žádosti žalobce, mohl by tuto povinnost vynutit správní žalobou podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 7. Žalovaný nevzal v úvahu § 28 odst. 1 správního řádu, dle kterého platí vyvratitelná domněnka, že účastníkem řízení je osoba, která to o sobě tvrdí, není-li prokázán opak. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nesouhlasil s námitkou, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Žalovaný mohl pouze vyjádřit souhlas s názorem někoho jiného (zde veřejného ochránce práv). Žalovaný sám nicméně vysvětlil důvody, proč není žalobce účastníkem řízení (aktualizace evidence půdy má dopad pouze do práv uživatele, nikoliv vlastníka). 9. Žalovaný k otázce účastenství připomenul důvodovou zprávu k zákonu č. 179/2014 Sb., dle které „žádost“ vlastníka je pouze podnětem k zahájení řízení. Posouzení právního důvodu užívání nemá povahu autoritativního rozhodnutí ve věci sporu mezi účastníky řízení o jejich právech a povinnostech. Smyslem vedení evidence podle uživatelských vztahů je vytvoření podkladů pro kontrolu správnosti údajů uvedených v žádosti o dotaci a ke kontrole plnění podmínek dotace. V nyní posuzované věci se žalobce nedomáhal svého zápisu do evidence půdy, pouze podal podnět, jímž zpochybňoval zápis dosavadní uživatelky, kterým se však prvostupňový správní orgán dostatečně zabýval a dospěl k závěru, že dosavadní uživatelka (osoba zúčastněná na řízení) prokázala právní důvod užívání. Vlastníci pozemků mohou být na svých právech dotčení pouze tehdy, domáhají-li se sami zápisu jako uživatele, popř. hospodaří-li sami na svých pozemcích a jiný zemědělec se domáhá zápisu jako uživatele. To se v posuzované věci nestalo. Podle § 3g odst. 6 zákona o zemědělství může podat námitku proti oznámeno o provedení či neprovedení aktualizace evidence půdy pouze uživatel. Správní orgán si za účelem zjištění skutkového stavu může vyžádat vyjádření vlastníka pozemku nebo i jiných osob. Nelze tak dovozovat, že by řízení probíhalo bez možnosti zabývat se vůli vlastníka pozemku. Má-li žalobce dojem, že někdo užívá jeho pozemek neoprávněně, může se bránit před civilními soudy. Prvoinstanční správní orgán se podnětem žalobce zabýval řádně a dospěl k závěru, že dosavadní uživatelka v době řízení disponovala platným právním důvodem užívání. III. Posouzení žaloby 10. Městský soud v souladu s § 75 odst. 2 s. ř. s. přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobcem vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného a shledal, že žaloba není důvodná. O věci rozhodl bez jednání, jelikož s takovým postupem žalobce i žalovaný vyjádřili souhlas, resp. nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 11. Soud na úvod poznamenává, že žalobou napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné. Žalobce spatřuje nepřezkoumatelnost v tom, že žalovaný ohledně účastenství dle § 27 odst. 1 písm. a) a b) správního řádu pouze odkázal na stanovisko veřejného ochránce práv. S tímto soud nesouhlasí. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí na straně 6 uvedl, že rozhodnutí dle § 3g odst. 8 se nedotýká práv vlastníka s věcí nakládat, vlastnit ji či ji užívat; vlastník není osobou, jímž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo nebo povinnosti nebo prohlásit, že právo nebo povinnost má nebo nemá, proto nelze § 27 odst. 1 správního řádu na vlastníky užít. Žalovaný rovněž do svého rozhodnutí vtělil stanovisko veřejného ochránce práv, které citoval i minimálně v takové míře, ze které je zjevný názor ochránce na posuzovanou věc. Takový postup je zcela v souladu s požadavky kladenými na odůvodnění správního rozhodnutí, jelikož i když názor žalovaného nemusel být originální, je jeho názor zjevný a žalobce s ním může polemizovat. Námitka nepřezkoumatelnosti tak není důvodná. 12. Dle § 3a zákona o zemědělství evidence využití půdy slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti, jejichž předmětem je dotace podle § 3 odst. 5 písm. a) zákona o zemědělství, ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace, pro evidenci ekologického zemědělství, pro evidenci ovocných sadů, pro evidenci pěstování geneticky modifikované odrůdy (§ 2i), pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně, pro