6 Afs 270/2015 — Nejvyšší správní soud

8 A 14/2021- 56 - text 15 8 A 14/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému BENEŠ a LÁT a.s., IČO: 25724304, se sídlem Tovární 463, 289 14 Poříčany, zastoupeného Mgr. Marií Látovou, advokátkou, se sídlem Pařížská 21, 110 00 Praha 1 – Josefov, Ministerstvo průmyslu a obchodu se sídlem Na Františku 32, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2020, č. j. MPO 582033/20/61100/01000, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2020, č. j. MPO 582033/20/61100/01000, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce a to do 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce jako příjemce dotace projektu číslo CZ. 01.3.14/0.0/0.0/16-063/0010643 podal dne 31. 8. 2020 žádost o platbu, v níž požadoval částku dotace požadovanou k proplacení ve výši 1 284 452, 15 Kč. Ministerstvo průmyslu a obchodů, jako správní orgán prvého stupně a poskytovatel dotace (dále také jen „poskytovatel dotace“) žádost o platbu posoudilo ve smyslu § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 218/2000 Sb.“ nebo jen „rozpočtová pravidla“) a opatřením částku dotace požadovanou žalobcem k proplacení zkrátilo na částku 963 339, 11 Kč z důvodu nedodržení podmínek poskytnutí dotace žalobcem. 2. Porušení a pravidel se žalobce dopustil ve výběrovém řízení porušením bodu číslo 3 Pravidel pro výběr dodavatelů, neboť stanovil diskriminační technické kvalifikační předpoklady. Žalobce konkrétně v zadávací dokumentaci požadoval předložení dvou uskutečněných dodávek pro organizace v České republice nebo předložení tří uskutečněných dodávek pro organizace se sídlem ve kterémkoliv členském státě Evropské unie. Poskytovatel dotace dospěl k závěru, že takové stanovení technických kvalifikačních předpokladů je diskriminační vůči účastníkům, kteří se nespecializují na dodávky na tuzemský trh. Z tohoto důvodu byla žalobci udělena sankce ve výši 25 %. 3. Žalobce se dále dopustil porušení bodu číslo 40 Pravidel pro výběr dodavatelů (dále jen „PpVD“), které spočívalo v rozporu mezi hodnotícími kritérii, která byla uvedena v zadávací dokumentaci a následně uzavřené smlouvě. Podle zadávací dokumentace měla být hodnotící kritéria na vozidlo a záruka na baterii specifikována dle počtu ujetých kilometrů, avšak vítězná nabídka obsahovala i omezení v podobě stáří vozidla a baterie. Porušení spočívalo v diskriminačním nastavení hodnotících kritérií a žalobci byla proto udělena sankce ve výši 25 %. 4. Žalobce podal proti opatření námitky, o nichž rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, že žalobci bude vyplacena částka dotace ve výši 1 156 006,94 Kč. Žalovaný částečně podaným námitkám vyhověl a zrušil sankce za porušení bodu č. 40), 14 písm. b), d), 31 a 32 PpVD. Sankci za porušení bodu č. 3) ppVD potvrdil, nicméně vzhledem k závažnosti pochybení sankci snížil na 10% v souladu s rozhodovací praxí. 5. Žalovaný takto rozhodl po té, kdy dospěl k závěru, že žalobce uvedl požadavek na záruku vozidla/baterie v zadávací dokumentaci jako podmínku účasti ve výběrovém řízení a dále jako hodnotící kritérium. Podmínka účasti ve výběrovém řízení byla stanovena jako minimální. Podmínky výběrového řízení, splnil ten účastník, který nabídl záruku na vozidlo minimálně 3 roky a nájezd 100 000 km a na baterií 5 let a nájezd 150 000 km. V rámci hodnocení pak obdržel nejvyšší počet bodů účastník, který nabídl nejlepší záruku pouze vzhledem k ujetým kilometrům. Žalovaný k tomu uvedl, že vybrání jedné části podmínky účasti ve výběrovém řízení jako hodnotícího kritéria není v rozporu s podmínkami poskytnutí dotace. Žalovaný uzavřel, že smlouva s vítězným účastníkem nebyla uzavřena v rozporu s podmínkami výběrového řízení. Hodnotící kritéria záruka na vozidlo a záruka na baterii nebyla stanovena diskriminačně, k přijetí nabídek, které neodpovídaly zadávací dokumentaci, nedošlo. 6. Pokud se však týká vyžadovaných referencí, žalovaný konstatoval, že stanovené kritérium má diskriminační charakter. Skutečnost, že v České republice je oblast elektromobility méně rozvinutá, není důvodem pro zvýhodnění dodávek do České republiky oproti dodávkám do EU. Skutečnost, že se podmínka vztahovala na všechny účastníky bez rozdílu, není relevantní, jelikož k diskriminaci účastníků, kteří z nejrůznějších důvodů nedodávají na tuzemský trh, reálně došlo. 7. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce správní žalobu, jíž se domáhal rovněž zrušení rozhodnutí o krácení dotace. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 8. V prvé žalobní námitce žalobce namítl nicotnost rozhodnutí o krácení dotace. 9. Rozhodnutí označil žalobce za nicotné neboť - o něm rozhodla osoba, která neměla pravomoc ve věci rozhodnout, - nesplňuje formální náležitosti rozhodnutí a není dostatečně odůvodněno, - není označeno jako „Opatření“ poskytovatele dotace a není zřejmé, že by mělo vyvolat účinky podle § 14e rozpočtových pravidel, - absentuje řádné odůvodnění, - postrádá skutkový základ. 10. Jak žalobce uvedl, z rozhodnutí o krácení dotace lze dovodit, že je vydal Ing. M. F. VOAP, avšak v ní není zřejmé, že by tato osoba jednala jménem poskytovatele dotace, ani není jasné, jaký je její vztah poskytovateli dotace (k tomu odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2015, č. j. 10A 101/2012-60). V rozhodnutí o námitkách žalovaný uvedl, že Ing. M. F. je vedoucím oddělení autorizace plateb, který je odpovědným pracovníkem pro vyhotovování jednotlivých opatření, rozhodnutí o krácení dotace bylo zasláno prostřednictvím datové schránky ministerstva průmyslu a obchodu. Žalobce k tomu uvedl, že skutečnost, že přípis byl odeslán z datové schránky, nemá žádnou vypovídající hodnotu o tom, kdo rozhodnutí vydal, neboť prostřednictvím datové schránky může být zasláno cokoliv. Pokud jde o funkční zařazení vedoucího oddělení autorizace plateb, pak je nezbytné přihlédnout k tomu, že rozhodnutí o krácení dotace podle § 14 e rozpočtových pravidel je rozhodnutím ve smyslu § 65 s.ř.s., vydává je poskytovatel dotace, a tak by o něm měl rozhodovat (vzhledem na manuál sekce fondů EU pro OPPI 2007 až 2013, který byl platný od 1. 9. 2 012 Kč a na organizační řád ministerstva průmyslu obchodu ze dne 1. 7. 2013) ředitel odboru, nikoliv vedoucí oddělení autorizace. 11. Rozhodnutí postrádá výrok a je nedostatečně odůvodněno. Způsob, jakým je rozhodnutí strukturováno neumožňuje rozlišení mezi tím, co by mělo být výrokem a co odůvodněním. Není zřejmé ani, zda a jakým způsobem bylo rozhodnuto o právu žalobce na čerpání dotace. S ohledem na nedostatek odůvodnění pak žalobce nemá možnost seznámit s důvody, kterými správní orgán odůvodňuje porušení pravidel rozhodnutí o krácení dotace. 12. Z obsahu rozhodnutí nelze seznat, jaké opatření mělo být přijato, ani to, zda se mělo jednat o dočasné pozastavení či o definitivní snížení dotace; důsledkem této zmatečnosti je vyvolání pochybností na straně žalobce, co autor rozhodnutí chtěl žalobci sdělit. 13. Z důvodu absence řádného odůvodnění není zřejmé, z jakého důvodu došel správní orgán k závěru, že došlo k porušení jednotlivých bodů PvVD a rovněž není odůvodněna výše sankce 25 %. 14. Ve druhé žalobní námitce žalobce označil za nicotné napadené rozhodnutí. 15. Jelikož napadené rozhodnutí přezkoumává rozhodnutí o krácení dotace, které žalobce pokládá za nicotné, pak i důsledky nicotnosti dopadají na napadené rozhodnutí. Žalobce namítl, že výrok napadeného rozhodnutí je neurčitý a nesrozumitelný, není fakticky možné rozlišit, co je výrokem a co již s odůvodněním, rozhodnutí o námitkách je nesrozumitelné a nepřezkoumatelné. Není zřejmé, z jakého skutkového základu napadené rozhodnutí vychází, ačkoli z části odůvodnění by bylo možné se domnívat, že námitkám žalobce bylo vyhověno, nelze zjistit, z jakých podkladů správní orgán vycházel ani, zda vůbec vzal v úvahu argumentaci žalobce obsaženou v námitkách proti rozhodnutí o krácení dotace. Žalobce navrhl, aby Městský soud v Praze napadené rozhodnutí prohlásil za nicotné, a to s ohledem na ustálenou judikaturu správních soudů citovanou v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2006, č. j. 1 Afs 6/2005-65. 16. Ve třetí žalobní námitce žalobce namítl nezákonnost napadeného rozhodnutí. 17. Jak žalobce uvedl, ve veřejném zadávacím řízení žalobce požadoval, aby dodavatel vedle prostého dodání nabíjecích stanic a / nebo dodávky elektromobilů poskytl i další plnění. 18. Podle čl. 2.2 výzvy byla předmětem zakázky v dílčí části A dodávka tří kusů rychle nabíjecích stanic pro elektromobily, včetně instalace a připojení na elektrickou síť zadavatele, přičemž žalobce jako zadavatel stanovil technické parametry. Dále žalobce v dílčí části B učinil př