1 As 22/2011 — Nejvyšší správní soud

11 A 78/2022- 127 - text 25 11 A 78/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobkyně: Statek Vodňanský, s.r.o., IČO 27273326 sídlem Blíževedly 34, 471 04 zastoupena advokátem JUDr. Ivanem Radou, Ph.D. sídlem Na Příkopě 988/31, 110 00 Praha 1 proti žalované: Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., IČO 49241494 sídlem Sokolovská 394/14, 186 00 Praha 8 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované takto: I. Zásah žalované spočívající v zadržování finanční podpory ve výši 207 766,80 Kč ze smlouvy o poskytnutí finanční podpory pojištění č. 2115026231 uzavřené 8. 11. 2021 je nezákonný. II. Žalované se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobkyně spočívajícím v zadržování finanční podpory ve výši 207 766,80 Kč ze smlouvy o poskytnutí finanční podpory pojištění č. 2115026231 uzavřené 8. 11. 2021. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 26 684 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce, advokáta JUDr. Ivana Rady, Ph.D. Odůvodnění: 1. Vymezení věci 1. Předmětem sporu mezi žalobkyní a žalovanou je nevyplacení podpory ze smlouvy, kterou spolu uzavřely. Aby však soud mohl tento spor posoudit, musel se nejprve zabývat povahou žalované při poskytování podpory dle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, a též povahou smluv, které s příjemci podpory uzavírá. 2. Dosavadní průběh a napadené „rozhodnutí“ 2. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí finanční podpory pojištění č. 2015018251 (smlouva 1) a smlouvu o poskytnutí finanční podpory pojištění č. 2115026231 (smlouvu 2). Předmětem obou smluv bylo poskytnutí finanční podpory pojištění z programu žalované Podpora pojištění. Podpora spočívá v úhradě části nákladů vynaložených na platbu pojistného u pojištění plodin a pojištění hospodářských zvířat a řídí se Zásadami pro poskytování finanční podpory pojištění žalovanou, čj. PGRLF, a.s. 53434/2017 (dále jen „zásady“). Zásady tvořily přílohu obou smluv. Žalovaná se zavázala poskytnout žalobkyni finanční podporu pojištění v souladu se zásadami a smlouvami. Žalobkyně se zavázala plnit povinnosti uvedené v zásadách a obou smlouvách. 3. Žalovaná vyzvala 9. 12. 2021 žalobkyni k doložení bezdlužnosti, která byla jednou z podmínek uvedených v zásadách. Žalobkyně doložila žalované vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění z 23. 12. 2021, z něhož vyplývalo, že žalobkyně měla v době podání žádosti o podporu vůči VZP nedoplatek 1 971 Kč s penále po splatnosti. Tím žalobkyně nesplnila dle žalované podmínku bezdlužnosti, a žalovaná se proto rozhodla dle čl. 7.2 smlouvy 1 požadovat vrácení vyplacené podpory včetně sankčního úroku a zároveň postupovat dle čl. 7.1 smlouvy 2 a nevyplatit žalobkyni podporu na rok 2021. Tyto skutečnosti žalobkyni oznámila sděleními z 15. 6. 2022 čj. 2115026231 a čj. 2015018251. 4. Ve sděleních žalovaná žalobkyni poučila, že pokud s nimi nesouhlasí, může podat písemné námitky. To žalobkyně učinila a k námitkám přiložila nové vyúčtování pojistného za období od 1. 7. 2019 do 30. 5. 2021 a potvrzení o stavu závazků. Z nich vyplynulo, že žalobkyně nebyla ke dni podání žádosti dlužníkem VZP. Žalobkyně dále doložila vyúčtování pojistného z 2. 6. 2022, z něhož plyne, že byla dlužníkem VZP v období od 21. 3. 2022 do 4. 5. 2022, neboť vůči ní měla nedoplatek 7 184 Kč s penále. 5. Žalovaná rozhodnutím z 22. 9. 2022 vyhověla námitkám ve vztahu ke smlouvě 1 a nevyhověla námitkám ve vztahu ke smlouvě 2. Žalovaná dospěla k novému závěru, že žalobkyně nebyla dlužníkem VZP v období od 20. 5. 2020 do 21. 12. 2021, nicméně byla jejím dlužníkem v období od 21. 3. 2022 do 4. 5. 2022. Žalobkyně tudíž splňovala podmínky pro poskytnutí podpory u smlouvy 1, ale nikoliv u smlouvy 2, neboť podmínku bezdlužnosti musí splňovat i po uzavření smlouvy až do doby poskytnutí podpory. Před rozhodnutím o námitkách žalovaná žalobkyni neposkytla prostor pro vyjádření se, ani jí nesdělila svůj předběžný závěr na posouzení věci. 3. Vyjádření účastníků 6. Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalobu proti rozhodnutí dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.). Soud však dospěl k závěru, že proti jednání žalované je třeba se bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 a násl. s. ř. s. 7. Žalobkyně v reakci na poučení soudu změnila žalobní typ na žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. Níže rekapitulovaná žalobní argumentace (část 3.1, 3.3 a 3.5) je shrnutím argumentace uplatněné v původní žalobě, vyjádřeních i následné změně žaloby s důrazem na to, že nakonec je projednávána žaloba na ochranu před nezákonným zásahem. Stejně tak je v rekapitulaci vyjádření žalované (část 3.2 a 3.4) shrnuta její argumentace z původních vyjádření k žalobě proti rozhodnutí, tak i následná argumentace k upravené žalobě. 3.1 Žalobní argumentace 8. Žalobkyně se domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalované. Ten spatřuje v tom, že jí žalovaná neoprávněně zadržuje finanční podporu ve výši 207 766,80 Kč ze smlouvy 2. Navrhuje, aby soud určil, že tento zásah je nezákonný, a zakázal žalované, aby pokračovala v zásahu do žalobkyniných práv. 9. Žalobkyně poukázala na to, že ač má žalobkyně formu akciové společnosti vykonává veřejnou správu, což vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu (NSS). Na činnost žalované se uplatní základní zásady činnosti správních orgánů, přičemž relevantní je především zákaz zneužití správního uvážení, ochrana dobré víry a oprávněných zájmů a nutnost hledat řešení odpovídající okolnostem daného případu. Žalovaná svým postupem tyto zásady porušila. 10. Zásady ani smlouva 2 neupravují délku smluvního vztahu. Podmínka bezdlužnosti po celou dobu jeho trvání je dle žalobkyně rozporná, nepřezkoumatelná a pro svou neurčitost neplatná. I pokud by šlo o ujednání platné a účinné, je postup žalované nezákonný. 11. Žalovaná postupovala vůči žalobkyni s nepřiměřenou tvrdostí. V obdobných řízeních je běžným požadavkem toliko bezdlužnost k okamžiku podání žádosti. 12. Neposkytnout podporu lze dle čl. 3.2 smlouvy 2 pouze v případě závažného porušení, avšak žalovaná se intenzitou porušení vůbec nezabývala. Žalovaná má dle smluvního ujednání možnost (nikoliv povinnost) využít své oprávnění, a to navíc pouze tehdy, pokud porušení zásad dosáhne určité intenzity. Žalovaná byla povinna postupovat v souladu se zásadou přiměřenosti, což však neučinila ani ve sdělení, ani v následném rozhodnutí o námitkách. 13. Žalovaná se nezabývala hlavní žalobkyninou námitkou, že k porušení zásad ani smlouvy nedošlo. Původně vytýkaný nedoplatek vůči VZP neexistoval. Následně zjištěný nedoplatek je zanedbatelný, jak s ohledem na samotnou výši nedoplatku, tak i v poměru k celkové nevyplacené částce podpory. 14. Žalobkyně dále namítá, že jí žalovaná nedala prostor vyjádřit se k podkladům, z nichž při rozhodnutí vycházela. Konkrétní nedoplatek totiž žalovaná zjistila až z podkladů, které žalobkyně přiložila k námitkám, měla jí proto dát prostor se k nově zjištěným skutečnostem vyjádřit. Žalobkyně též vysvětlila, že jí nedoplatek vznikl proto, že měla účty vedené u Sberbank CZ, a.s., která uzavřela své pobočky v České republice. Nedoplatek tudíž vznikl v důsledku nepředvídatelné události a žalobkyně ho uhradila ihned poté, co bylo možné situaci vyřešit. K uhrazení navíc došlo ještě před vydáním rozhodnutí o námitkách. 3.2 Vyjádření žalované 15. Žalovaná má především za to, že žaloba není přípustná, neboť jednala v rámci soukromoprávního vztahu s žalobkyní. Navrhla proto, aby ji soud odmítl. Pokud soud shledá žalobu přípustnou, navrhla žalovaná, aby ji zamítl. 16. Uvedla, že si je vědoma závěru judikatury NSS, že její rozhodnutí o zamítnutí žádosti o podporu podléhá přezkumu ve správním soudnictví. Tuto judikaturu žalovaná dlouhodobě respektuje. Posuzovaná věc je však odlišná v tom, že žalovaná žalobkynině žádosti vyhověla a uzavřela s ní smlouvu o podpoře. V případě nevyplacení podpory z již uzavřené smlouvy nerozhoduje žalovaná autoritativně o právech a povinnostech fyzických a právnických osob ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nýbrž pouze uplatňuje své právo ze smlouvy. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou má soukromoprávní povahu a smlouva o podpoře je nepojmenovanou smlouvou dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soukromoprávní charakter smluvního vztahu plyne i z toho, že § 2da odst. 10 zákona o zemědělství vylučuje použití zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, na smlouvy o podpoře. 17. Žalovaná zdůraznila, že poskytování veřejné podpory na základě soukromoprávní smlouvy je zcela legitimním a běžným nástrojem. Jako příklad uvedla úpravu poskytování podpory Národní rozvojovou bankou, a. s., Státním fondem rozvoje bydlení a Státním fondem životního prostředí a úpravu vztahu poskytovatele sociální služby a jejího příjemce. 18. Žalovaná dále poukázala na to, že v ž