6 As 52/2023 — Nejvyšší správní soud

15 A 3/2024- 53 - text 14 15 A 3/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobkyně: Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. (povolena reorganizace), IČO: 62509870 se sídlem Nádražní 203, Jindřichův Hradec zastoupené Mgr. Ivo Suchomelem, advokátem se sídlem Durychova 66, Praha 4 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 12, Praha 1 za účasti: Ing. David Jánošík, insolvenční správce žalobkyně se sídlem Gočárova 36, Hradec Králové o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2023, č.j. MD-10944/ 2023-130/3 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení shora specifikovaného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a současně bylo potvrzeno rozhodnutí Drážního úřadu ze dne 24. 1. 2023, č.j. DUCR-4611/23/Le (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Výroky I. a II. prvostupňového rozhodnutí rozhodl Drážní úřad o zrušení oprávnění žalobkyně k provozování drážní dopravy udělených žalobkyni rozhodnutím Drážního úřadu ze dne 6. 4. 1995, č.j. 665/1995-DÚ/P-Bp (dále jen „Oprávnění I“) a rozhodnutím Drážního úřadu ze dne 20. 7. 2009, č.j. DUC-32183/09/Le (dále jen „Oprávnění II“), protože žalobkyně přestala splňovat podmínky pro udělení a trvání těchto oprávnění dle § 25 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dráhách“). Výrokem III. Drážní úřad určil, že dnem právní moci prvostupňového rozhodnutí pozbývají platnosti ve smyslu § 30 odst. 3 zákona o dráhách licence ev. č. L/1995/0004 (dále jen „Licence I“) udělená Oprávněním I a ev. č. L/2009/1528 (dále jen „Licence II“) udělená Oprávněním II. Výrokem IV. rozhodl Drážní úřad o tom, že žalobkyně musí Licence I a II odevzdat Drážnímu úřadu do deseti dnů do právní moci prvostupňového rozhodnutí. 2. Soud ze správního spisu zjistil, že Drážní úřad zahájil se žalobkyní správní řízení dle § 30 odst. 1 písm. a) zákona o dráhách přípisy ze dne 12. 8. 2021, č.j. DUCR-58437/21/Le a č.j. DUCR-58444/21/Le. 3. Ze sdělení Finančního úřadu pro Jihočeský kraj Drážní úřad zjistil, že žalobkyně měla k 26. 10. 2021 nedoplatek na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 4 546 100 Kč a na dani z příjmů fyzických osob vybírané srážkovou daní nedoplatek 66 897 Kč. Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Jindřichův Hradec zjistil, že tato evidovala u žalobkyně k 1. 11. 2021 dluh ve výši 14 020 505,30 Kč. Ze sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny Drážní úřad zjistil, že tato vůči žalobkyni evidovala k 12. 10. 2021 nedoplatky na pojistném ve výši 2 907 419 Kč a na penále ve výši 246 326 Kč. Dlužené pojistné vůči žalobkyni evidovala také Vojenská zdravotní pojišťovna ČR. 4. Podáním z 26. 11. 2021 požádala žalobkyně Drážní úřad o přerušení řízení z důvodu vedeného insolvenčního řízení. Drážní úřad žádosti vyhověl a usnesením ze dne 17. 1. 2022, č.j. DUCR-3084/22/Kj správní řízení přerušil do 31. 3. 2022. Současně žalobkyni vyzval k odstranění nedostatků, protože Ministerstvo vnitra mělo rozhodnout ve věci smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících mezi žalobkyní a Krajem Vysočina. Toto rozhodnutí mohlo mít vliv na finanční způsobilost žalobkyně ve smyslu § 28 zákona o dráhách. Usnesením ze dne 12. 5. 2022, č.j. DUCR-19273/22/Le prodloužil Drážní úřad přerušení správního řízení do 30. 9. 2022 a současně žalobkyni upozornil, že je nezbytné, aby do 30. 9. 2022 prokázala svou finanční způsobilost. Přípisem z 3. 10. 2022 oznámil Drážní úřad žalobkyni pokračování v řízení. 5. Z dalšího sdělení Finančního úřadu pro Jihočeský kraj Drážní úřad zjistil, že žalobkyně měla k 13. 10. 2022 nedoplatek na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 3 468 075,65 Kč a na dani z příjmů fyzických osob vybírané srážkovou daní nedoplatek 44 133 Kč. Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Jindřichův Hradec zjistil, že tato evidovala u žalobkyně k 10. 10. 2022 dluh ve výši 20 116 573 Kč a dlužné penále ve výši 4 323 106,89 Kč. Ze sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny Drážní úřad zjistil, že vůči žalobkyni evidovala nedoplatky, jejichž výše ke dni prohlášení úpadku žalobkyně byla uvedena v přihlášce pohledávky v rámci insolvenčního řízení. Vůči žalobkyni evidovala dlužné pojistné a penále také Vojenská zdravotní pojišťovna ČR. 6. Následně bylo 24. 1. 2023 vydáno prvostupňové rozhodnutí, proti němuž podala žalobkyně odvolání, které bylo napadeným rozhodnutím zamítnuto. 7. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že finanční způsobilost nepředstavuje způsobilost dopravce zajistit jen bezpečnostní aspekt zahájení a provozování drážní dopravy, ale představuje způsobilost zabezpečit zahájení a řádné provozování drážní dopravy po dobu alespoň 12 měsíců po všech stránkách. Žádná ze skutkových podstat obsažených v § 28 odst. 2 písm. a) až c) zákona o dráhách nečiní pojmovým znakem absence finanční způsobilosti dopravce jeho neschopnost provozovat drážní dopravu bezpečně (srov. § 30 odst. 2 zákona o dráhách). Pokud by pojmovým znakem finanční nezpůsobilosti měla být neschopnost dopravce provozovat drážní dopravu, postrádalo by opodstatnění podmiňovat postup dle § 30 odst. 2 zákona o dráhách tím, že finanční nezpůsobilost z důvodu povolení reorganizace nesmí ohrozit bezpečnost provozování drážní dopravy. Pokud by finanční nezpůsobilost pojmově zahrnovala i neschopnost bezpečně provozovat drážní dopravu, nemohl by držitel licence finančně nezpůsobilý z důvodu povolení reorganizace bezpečnost provozování drážní dopravy neohrozit. Schopnost provozovat drážní dopravu dostatečně bezpečně prokazuje osvědčení dopravce dle § 31a zákona o dráhách, které žalobkyně postrádala. Není tedy pravdou, že nebyly doloženy okolnosti představující byť jen potenciální ohrožení bezpečnosti dopravy. Drážní úřad prokázal, že žalobkyně postrádá finanční způsobilost nejen dle § 28 odst. 2 písm. a), ale i dle písm. c) zákona o dráhách, na něž se § 30 odst. 2 téhož zákona neaplikuje. Otázka reorganizace se týká jen absence finanční způsobilosti dle § 28 odst. 2 písm. a) zákona o dráhách, nikoliv písm. c) téhož ustanovení (která u žalobkyně rovněž nastala). Drážní úřad byl tedy oprávněn zrušit Oprávnění I a II bez ohledu na reorganizaci. 8. Drážní úřad dle žalovaného opakovaně zjistil, že žalobkyně má nedoplatky jak na daních, tak na pojistném a penále na sociálním zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti i na pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve smyslu § 28 odst. 2 písm. c) zákona o dráhách, což samo o sobě (bez ohledu na schopnost bezpečně provozovat drážní dopravu) postačovalo ke zrušení Oprávnění I a II. Protože se žalobkyně nestala finančně nezpůsobilou jen z důvodu reorganizace, ale i dle § 28 odst. 2 písm. c) zákona o dráhách, nemohl Drážní úřad omezit dobu oprávnění k provozování drážní dopravy na dobu přiměřenou k opětovnému získání finanční způsobilosti ve smyslu § 30 odst. 2 téhož zákona, ani vyčkat na vyřešení reorganizace. 9. K námitce žalobkyně, že předmětem právní regulace drážní dopravy není zajistit způsob, jak může být železniční společnost jednoduše zlikvidována ze strany státní moci tím, že jí není jednou složkou státní moci hrazena provedená služba a následně je jí jinou složkou státu znemožněna činnost formalistickým výkladem zákona o dráhách, žalovaný uvedl, že šlo o krajského objednatele veřejných služeb, nikoliv o stát. Drážní úřad je povinen rozhodnout o zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy v případě dopravce, který naplňuje podmínky § 28 odst. 2 zákona o dráhách. Drážní úřad ani žalovaný nejsou věcně příslušní rozhodovat o obsahu smluv dle § 9 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVS“). 10. Žalovaný připomněl, že Kraj Vysočina nemůže zneužít dominantního postavení, protože není soutěžitelem ve smyslu zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 143/2001 Sb.“). Současně on ani zdravotní pojišťovny nemají postavení orgánů státní moci. Zákon o dráhách neklade § 30 odst. 1 písm. a) ve vazbě na § 25 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 2 téhož zákona do souvislosti se vztahy mezi dopravcem a objednatelem veřejných služeb dle ZVS. Správní orgány nemohou brát na takové vztahy ohled, jinak by šlo o nečinnost. Stejně tak nedisponují pravomocí zasahovat do rozhodování Ministerstva vnitra dle § 9 ZVS nebo posuzovat postup Kraje Vysočina jako objednatele dle § 3 ZVS. Drážní úřad je při splnění některé z podmínek § 30 odst. 1 písm. a) až c) zákona o dráhách povinen rozhodnout o zrušení povolení k pr