4 Azs 246/2020 — Nejvyšší správní soud

15 A 59/2024- 50 - text 7 15 A 59/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobce: S. M. zastoupený advokátem JUDr. Ing. Janem Vychem se sídlem Lazarská 6, Praha 2 proti žalovanému: Policejní prezidium České republiky se sídlem Strojnická 27, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí policejního prezidenta ze dne 16. 4. 2024, č. j. PPR-55131-2/ČJ-2023-990115 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení sdělení ze dne 16. 4. 2024, č. j. PPR-55131-2/ČJ-2023-990115 (dále jen „sdělení“), kterým policejní prezident informoval žalobce, že nevyhověl jeho žádosti o výmaz osobních údajů zpracovávaných Policií České republiky (dále jen „Policie ČR“). 2. Ve sdělení se uvádí, že osobní údaje žalobce jsou nadále potřebné pro plnění zákonných úkolů Policie ČR s tím, že jejich zpracování je prováděno v souladu s právní úpravou. Následně bylo rozepsáno, jaké osobní údaje žalobce jsou typově zpracovány, v jakých věcech, v jakých informačních systémech či spisech a za jakým účelem či z jakých důvodů je třeba je nadále uchovávat (resp. nelze vyhovět žádosti o jejich výmaz) a kdy budou vymazány. Konkrétně se ohledně osobních údajů žalobce obsažených v dokumentech ze dne 8. 6. 2020, č. j. V6-20/2020-NCOZ/A a ze dne 13. 6. 2022, č. j. V15-2/2022-NCOZ/A (dále jen „utajované informace“) uvádí, že tyto jsou vedeny v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“) ve stupni utajení „VYHRAZENÉ“ a byly vytvořeny pro potřeby odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Tyto utajované informace obsahují popis konkrétních skutkových zjištění učiněných policejním orgánem, z nichž vyplývá, že „žalobce dlouhodobě rozvíjí kontakty a činnosti ve vztahu k organizovanému kriminálnímu prostředí, svým jednáním se může dopouštět závažné a významně společensky nebezpečné trestné činnosti a rovněž zjištěné osobní jednání představuje nebezpečí veřejnému pořádku a celospolečenským zájmům též ve spojitosti se zjištěnou kontroverzní podnikatelskou činností spojenou s potenciální hospodářskou kriminalitou“. Osobní údaje zpracované v utajovaných informacích jsou evidovány za účelem zajištění výkonu spisové služby policie podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů. Výmaz těchto informací bude možné provést po uplynutí skartační lhůty v souladu se spisovým a skartačním plánem, tj. Policie ČR je bude uchovávat nejméně do roku 2029. Po přezkoumání utajovaných informací nebyly shledány důvody k jejich odtajnění, ani to, že by došlo ke zpracování nepřesných, lživých nebo zavádějících osobních údajů žalobce. II. Obsah žaloby 3. Žalobce v žalobě namítl, že žalovaný předmětné spisy vede a poskytuje z nich informace dlouhodobě bez jakéhokoli výsledku. Žalobce není trestně stíhán, ani proti němu nejsou činěny žádné úkony v jiném řízení, přesto o něm žalovaný eviduje velké množství osobních údajů zejména ve spisech trestněprávního charakteru. V drtivé většině těchto spisů žalobce figuruje jako tzv. ostatní osoba, a pokud jako podezřelý, pak bylo příslušné řízení bezvýsledně před mnoha lety ukončeno. O většině řízení nebyl žalobce ani informován či vyzván k podání vysvětlení. 4. Utajované informace patrně časově a obsahově odpovídají informacím, které byly poskytnuty v utajovaném režimu jako podklad k žádostem žalobce o trvalý pobyt a jsou evidovány v nejslabším stupni utajení „VYHRAZENÉ“. Utajené informace nemohou být pravdivé a aktuální, jelikož žalobce vede bezúhonný život (provozuje podnikatelskou činnost zaměřenou na zemědělství a pivovarnictví), který nenaplňuje podezření z možného ohrožení veřejného pořádku v České republice. Žalobce nebyl ani po 4 letech v dané věci ze spáchání trestného činu obviněn ani trestně stíhán, a nemohl se tedy bránit. Předmětné informace jsou zjevně vázány na dřívější (v roce 2018 řádně ukončenou) podnikatelskou činnost spojenou s X, přičemž kdykoli byla tato společnost v minulosti prošetřována, bylo takové šetření vždy velmi rychle ukončeno. Zřejmý je fakt, že „zdroje“ se zájmem poškodit žalobce poskytují operativcům Národní centrály proti organizovanému zločinu (dále jen „NCOZ“) nepravdivé, leč důvěru budící informace. Soud by tedy měl s ohledem na čl. 36 Listiny základních práv a svobod přezkoumat nejen důvěryhodnost utajovaných informací, ale také jejich zdrojů. 5. Žalovaný v rámci utajovaných informací v rozporu s § 80 odst. 2 (ve spojení s § 82, § 87 a § 88) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o policii“), eviduje nepřesné a neověřené údaje. S ohledem na absenci popisu podstatného obsahu utajovaných informací včetně rámcové identifikace zdrojů je sdělení navíc v odpovídajícím rozsahu nepřezkoumatelné. Skutečnost, že žalovaný předmětné informace poskytuje správním orgánům, negativně zasahuje do života žalobce a jeho práv (konkrétně možnosti získat pobytové oprávnění). III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný soudu navrhl, aby žalobu zamítl s tím, že sdělení je přezkoumatelné, zákonné a zpracování všech osobních údajů žalobce v rámci sdělení je souladné s právními předpisy. Nad rámec odůvodnění sdělení zejména uvedl, že žalobcem rozporovanou věrohodností osobních údajů žalobce v režimu utajovaných informací se zaobíralo jak Ministerstvo vnitra, tak správní soudy, přičemž konstatovaly, že utajované informace jsou skutečné, věrohodné, poskytují spolehlivý skutkový základ a vyplývá z nich, že by žalobce při svém pobytu mohl na území České republiky závažným způsobem narušit veřejný pořádek s tím, že ve vztahu ke zdroji těchto informací nevzešly žádné pochyby. NCOZ vedením utajovaných spisů nepřekročila rozsah své pravomoci a působnosti. 7. Sdělení obsahovalo veškeré náležitosti s ohledem na § 28 a § 29 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (dále jen „zákon o zpracování osobních údajů“), bylo v něm náležitě odůvodněno, proč nelze přistoupit k výmazu osobních údajů, a rovněž byly řádně vypořádány požadavky uvedené v žádosti žalobce. Žalovaný nemohl vzhledem k citlivé povaze dotčených osobních údajů sdělit více informací, k čemuž odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2020, sp. zn. ÚS 22/20 a judikaturu Nejvyššího správního soudu. 8. Potřebnost vést informace obsažené v utajovaných informacích byla přezkoumána s tím, že nebyly shledány důvody k jejich odtajnění, jelikož jejich vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může být i nadále nevýhodné pro zájmy České republiky. Rovněž nebylo zjištěno, že by došlo ke zpracovávání nepřesných, lživých nebo zavádějících osobních údajů k osobě žalobce. Oprávnění Policie ČR zpracovávat osobní údaje přitom vyplývá z § 60 odst. 1 a § 79 zákona o policii. IV. Posouzení věci Městským soudem v Praze 9. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. V souladu s § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 10. Soud při posouzení věci vyšel z následně uvedené právní úpravy: 11. Podle § 28 odst. 2 zákona o zpracování osobních údajů spravující orgán žádosti podle odstavce 1 nevyhoví, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení a) plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, b) průběhu řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, c) ochrany utajovaných informací, nebo d) oprávněných zájmů třetí osoby. 12. Podle § 29 odst. 2 zákona o zpracování osobních údajů spravující orgán na žádost subjektu údajů provede výmaz osobních údajů vztahujících se k jeho osobě, pokud spravující orgán porušil zásady zpracování osobních údajů podle § 25 nebo jiného právního předpisu nebo omezení zpracování některých kategorií osobních údajů, nebo pokud má spravující orgán povinnost tyto údaje vymazat. 13. Podle § 29 odst. 5 zákona o zpracování osobních údajů spravující orgán žádosti podle odstavců 1 až 3 nevyhoví, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení podle § 28 odst. 2. Pokud by sdělením o nevyhovění žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle § 28 odst. 2, spravující orgán žadatele informuje tak, aby takovému ohrožení předcházel. 14. P