5 Afs 4/2021 — Nejvyšší správní soud

18 A 26/2022- 87 - text 2218 A 26/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Martina Bobáka v právní věci žalobkyně: Martina Kratochvílová, IČO: 72022540 sídlem nám. T. G. Masaryka 5, 394 03 Horní Cerekev zastoupené JUDr. Vítem Hrnčiříkem, Ph.D., LL.M., advokátem sídlem Šrobárova 2002/40, 101 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze 3. 2. 2022, čj. MZE-807/2022-14113, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 3. 2. 2022, čj. MZE-807/2022-14113 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Víta Hrnčiříka, Ph.D., LL.M., advokáta. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 7. 4. 2022 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2022, čj. MZE-807/2022-14113 (dále jen „Napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Státního zemědělského a intervenčního fondu (dále jen „SZIF“ nebo „správní orgán prvního stupně“) ze dne 16. 6. 2020, čj. SZIF/2020/0440817 (dále jen „Prvostupňové rozhodnutí“), jakož i samotného Prvostupňového rozhodnutí. Prvostupňovým rozhodnutím SZIF uložil žalobkyni povinnost vrátit finanční prostředky, které jí byly poskytnuty jako dotace v rámci Programu rozvoje venkova ČR (dále též „PRV“), a to ve výši 2 007 333 Kč (100 % vyplacené částky). O povinnosti vrátit finanční prostředky správní orgány rozhodly v návaznosti na pravomocně ukončené trestní řízení, ve kterém bylo zjištěno, že v rámci řízení o poskytnutí předmětné dotace nebyly dodrženy podmínky k poskytnutí finančních prostředků, resp. byly úmyslně uvedeny nepravdivé údaje. 2. K okolnostem poskytnutí finančních prostředků Městský soud v Praze předesílá, že žalobkyně dne 11. 1. 2012 uzavřela Dohodu o poskytnutí dotace z PRV, reg. č. 11/013/3110a/563/000512 v opatření III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy (dále též „Dohoda“) na projekt s názvem „Nákup techniky, vybavení a modernizace dílny“ (dále též „Projekt“). Tím se mj. zavázala k plnění Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty PRV na období let 2007 – 2013. Žádost o proplacení výdajů předložená žalobkyní dne 29. 3. 2013 (dále jen „Žádost o proplacení“ nebo „Žádost“) jí byla dne 4. 9. 2013 proplacena. II. Rozhodnutí žalovaného (Napadené rozhodnutí) 3. Žalovaný v odůvodnění Napadeného rozhodnutí nejprve shrnul průběh správního řízení včetně důvodů, které SZIF vedly k vydání Prvostupňového rozhodnutí, a následně rekapituloval odvolací námitky žalobkyně. 4. Žalovaný předně upozornil na skutečnost, že žalobkyně jako příjemce dotace zmocnila k jednání se SZIF a všem právním úkonům pro žádost o dotaci a projekt Ing. K. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. 18 T 1/2018, který nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 9 To 17/2019 dne 10. 4. 2019 (dále jen „Trestní rozsudek VSP“, společně též „Trestní rozsudky“) byl Ing. K. uznán vinným ze spáchání pokračujícího zvlášť závažného zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu, přičemž tohoto jednání se dopustil mj. i v souvislosti s dotací poskytnutou žalobkyni na Projekt. Žalovaný poukázal, že v trestním řízení bylo nepochybně zjištěno a prokázáno, že Ing. K. podepsal a podal nepravdivou Žádost o proplacení včetně nepravdivé povinné dokumentace a sám rozhodl o výherci výběrového řízení (které nikdy neproběhlo), společnosti ITPA s.r.o., na dodání v Napadeném rozhodnutí konkretizovaných movitých věcí. Výběrové řízení na dodavatele tedy neproběhlo řádně a Ing. K. vyhotovil (resp. nechal vyhotovit) doklady o výběrovém řízení až před podáním Žádosti. Žalovaný konstatoval, že tímto jednáním došlo k porušení podmínky části A [Obecné podmínky], kapitoly 3, bod k) Pravidel. 5. S ohledem na odůvodnění Trestních rozsudků žalovaný nepochyboval, že podmínky pro dotaci spočívající v řádně zorganizovaném výběrovém řízení na dodavatele byly splněny jen zdánlivě, resp. byly uměle vytvořeny, čímž žalobkyně získala výhodu, která není v souladu s podmínkami Pravidel. Při kontrole na místě pak byly předloženy stroje opatřené falešnými štítky, kdy minimálně u ohýbačky plechu XK 2000/24, v. č. 01-11829 s rokem výroby 1983 (dále jen „Ohýbačka plechu“), Ing. K. odstranil originální evidenční štítek a nalepil na něj padělaný evidenční strojní štítek s v. č. 01-11829 s rokem výroby 2012. Dále před vyhlášením výherce výběrového řízení koupil starý a použitý univerzální soustruh Opti D 460/1000DPA (dále jen „Soustruh“) s rokem výroby 2007, a to jménem společnosti ITPA s.r.o., a tyto stroje dne 9. 5. 2013 ukázal pracovníkům SZIF při fyzické kontrole, přičemž takové jednání je rovněž v rozporu s Pravidly. Žalobkyni proto byla uložena sankce C a následně bylo zahájeno řízení o povinnosti vrátit dotaci. 6. Žalovaný následně přistoupil k vypořádání námitek žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se soud z níže rozvedených důvodů přezkumem vypořádání těchto námitek za současné procesní situace nezabýval, nereprodukuje na tomto místě předmětnou část odůvodnění Napadeného rozhodnutí. 7. Žalovaný uzavřel, že SZIF zjistil skutkový stav věci v rozsahu dostatečném pro účely vydání Prvostupňového rozhodnutí. Lhůta pro zahájení řízení byla dodržena. Výběrová řízení dle žalovaného neprobíhala za splnění účelu dotace, resp. neproběhla vůbec. Na výše uvedené stroje (Ohýbačku plechu a Soustruh) neměla být dotace z PRV poskytnuta vůbec. Sankce ve výši 100 % je výslovně stanovená Pravidly, přičemž žalobkyně finanční prostředky ve výši 2 077 333 Kč na účet SZIF vrátila již dne 16. 10. 2018. Žalovaný konstatoval, že Pravidla neumožňují uložit za porušení žalobkyně sankci ve výši 3 %, jak žádá žalobkyně. Sankci ve výši 100 % považuje s ohledem na skutečnost, že byly zjevným způsobem porušeny základní podmínky pro možnost poskytnutí dotace, zcela adekvátní a přiměřenou. III. Žaloba 8. Žalobkyně v podané žalobě předeslala, že podniká jako zemědělec a zpracovatelka potravinářských produktů, přičemž její závod je farmou rodinného typu. Aby se žalobkyně mohla plně věnovat zemědělské činnosti, administrativní a dotační záležitosti za ni vyřizoval zmocněnec Ing. K. 9. Napadené rozhodnutí (jakož i rozhodnutí Prvostupňové) žalobkyně napadá v celém rozsahu, a to pro jeho nezákonnost spočívající v nesprávně zjištěném skutkovém stavu a v nesprávném právním posouzení věci a dále pro vady řízení předcházejících vydání rozhodnutí. 10. Pod prvním žalobním bodem žalobkyně namítala, že tvrzení SZIF o provedení kontrolní prohlídky dne 6. 2. 2020 u žalobkyně je lživé, neboť k žádné kontrole na místě samém nikdy nedošlo. S žalobkyní nikdo nejednal, nikdo nic osobně neviděl ani neověřil. Jediná kontrolní prohlídka proběhla na místě samém pouze v únoru 2016, kdy SZIF žádné pochybení u žalobkyně nezjistil. 11. Dle přesvědčení žalobkyně je nesprávným úředním postupem, pokud SZIF fyzickou prohlídku v době svého rozhodování neprovedl a vycházel pouze z jednoho listinného podkladu (Trestního rozsudku VSP), přestože měl zjistit skutečný stav věci, například jak jsou dotované stroje využívány. 12. Pod druhým žalobním bodem žalobkyně namítala, že SZIF zcela formalisticky vycházel pouze z Trestního rozsudku VSP, který se však netýkal žalobkyně, ale Ing. K. Dle názoru žalobkyně přitom trestní soud „poněkud mechanicky“ převzal tvrzení zástupců SZIF a nijak blíže se nezabýval tím, zda jsou tvrzení podložená. Tyto pochybnosti však promítl do mimořádného snížení trestu. Žalobkyně v tomto kontextu poukázala, že rodinná vazba sama o sobě nepředznamenává totožnost v účastnících správních či trestních řízení, ani subjektů žádajících o dotace. Jednotlivá řízení nelze libovolně směšovat a zaměňovat. 13. Žalobkyně dále namítala, že žalovaný nereflektoval, že Ing. K. překročil zástupčí oprávnění žalobkyně. Žalobkyni Ing. K. zastupoval při podání žádosti o dotaci, vyřizování dotace, realizaci projektu a při podání Žádosti o proplacení, tj. za žalobkyni celou záležitost zařizoval a žalobkyně do něj vložila důvěru. Pokud v tomto procesu došlo k nějakým formálním pochybením, žalobkyně o nich neměla tušení. Žalobkyně podotkla, že není spravedlivé, aby byla sankcionována za pochybení třetí osoby. Doplnila, že vše činila v dobré víře a účel dotace byl splněn. O jednání popsaném v Trestním rozsudku VSP (okolnosti pořizování strojů, vedení výběrových řízení) žalobkyně nevěděla. 14. Dle přesvědčení žalobkyně SZIF nesprávně směšuje deliktní odpovědnost a odpovědnost nahradit škodu, tedy veřejnoprá