3 Ads 1/2004 — Nejvyšší správní soud

19 Ad 20/2024- 24 - text 9 19 Ad 20/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: JUDr. J. K., narozený dne X Bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 125 08 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 4. 2022, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „žalovaná“ či „ČSSZ“) ze dne 16. 4. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž byly podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“), zamítnuty námitky žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení jako správního orgánu I. stupně ze dne 13. 12. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobci podle ust. § 29 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), přiznán starobní důchod od 19. 1. 2023 ve výši 20 399 Kč měsíčně, od červnové splátky důchodu v roce 2023 ve výši 21 176 Kč měsíčně a od 1. 1. 2024 ve výši 21 536 Kč měsíčně. II. Žalobní body 3. Napadené rozhodnutí není po právu, neboť bylo vydáno na základě neúplně a nesprávně zjištěného skutkového stavu věci a z něj vyplývajícího právního stavu, a z tohoto důvodu je nezákonné a trpí neodstranitelnými vadami. Napadené rozhodnutí nezohledňuje výši doplatku na sociální a důchodové pojištění za rok 2022 ve výši 513 056 Kč, který žalobce zaplatil na účet ČSSZ dne 9. 8. 2023, neboť jde o peněžní plnění, jehož konkrétní výši za období před vznikem zákonného nároku na starobní důchod bylo možné určit až po zpracování přiznání k dani z příjmu fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, za zdaňovací období 2022. Žalovaná vadně určila výši starobního důchodu žalobce v závislosti na úhradách žalobce na sociálním pojištění. Žalovaná pro stanovení výše starobního důchodu žalobce vycházela z použití nesprávných koeficientů pro jeho výpočet. III. Vyjádření žalované 4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě shrnula rozhodné skutečnosti. Žalobce se mylně domnívá, že správní orgány nezohlednily doplatek na sociální a důchodové pojištění za rok 2022 ve výši 513 056 Kč, který žalobce zaplatil na účet ČSSZ dne 9. 8. 2023. 5. Žalobci byly pro stanovení nároku a výše starobního důchodu v jednotlivých letech výkonu samostatné výdělečné činnosti (za období od 1. 7. 1991 do 31. 12. 2021) hodnoceny vyměřovací základy ve výších, které si žalobce v souladu s uvedenými ustanoveními zákona sám určil, a jsou uvedeny v osobním listu osobním důchodového pojištění ze dne 13. 12. 2023. Jejich výši žalobce nerozporuje. Podle přehledu o příjmech a výdajích osob samostatně výdělečně činných (dále též „OSVČ“) za rok 2022 byl žalobci s ohledem na výši daňového základu v roce 2022 stanoven vyměřovací základ v maximální výši, která pro tento rok činí 1 867 728 Kč. 6. Sazba pojistného u osoby samostatně výdělečně činné účastné důchodového pojištění podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) bodu 1. zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném“), činí 29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 1 až 3, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Vyměřovacímu základu ve výši 1 867 728 Kč u osoby samostatně výdělečně činné tedy odpovídá pojistné na důchodové pojištění ve výši 545 377 Kč. Na zálohách žalobce za rok 2022 zaplatil částku 32 351 Kč, doplatek činil 513 056 Kč, který žalobce uhradil dne 10. 8. 2023. 7. Žalobci byl proto hodnocen pro výši starobního důchodu vyměřovací základ pro rok 2022 ve výši 1 867 728 Kč. 8. Tvrzení, že žalovaná pro stanovení výše starobního důchodu vycházela z nesprávných koeficientů pro jeho výpočet, žalobce nijak neupřesnil, proto žalovaná odkázala na zákonnou úpravu, ze které při výpočtu výše starobního důchodu vycházela. IV. Obsah správního spisu 9. Žalobce požádal dne 18. 10. 2023 o přiznání starobního důchodu od data 19. 1. 2023. 10. ČSSZ prvostupňovým rozhodnutím ze dne 13. 12. 2023 přiznala žalobci od 19. 1. 2023 starobní důchod ve výši 20 399 Kč měsíčně. Podle § 67ca zákona o důchodovém pojištění pak od červnové splátky důchodu v roce 2023 zvýšila procentní výměru důchodu na 17 136 Kč měsíčně, celkem náleželo 21 176 Kč měsíčně. Podle nařízení vlády č. 286/2023 Sb. se od 1. 1. 2024 zvýšila základní výměra starobního důchodu na 4 400 Kč měsíčně, procentní výměra starobního důchodu se nezměnila, celkem náleželo 21 536 Kč měsíčně. 11. Žalobce podal námitky, namítal, že rozhodnutí bylo podle jeho názoru vydáno na základě nesprávně a neúplně zjištěného stavu, neboť nezohlednilo doplatek na sociální a důchodové pojištění za rok 2022 ve výši 513 056 Kč, který žalobce zaplatil dne 9. 8. 2023. 12. Žalovaná námitky zamítla a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. 13. Žalovaná v napadeném rozhodnutí zdůraznila, že výše doplatku pojistného osoby samostatně výdělečně činné za určitý rok sama o sobě výpočet výše důchodu nijak neovlivňuje. Vyměřovacím základem pojištěnce je podle ustanovení § 16 odst. 3 věty první a druhé zákona o důchodovém pojištění za dobu po 31. prosinci 1995 vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona a za dobu před 1. lednem 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení podle předpisů platných před 1. lednem 1996. Vyměřovací základ pro stanovení pojistného a hrubý výdělek se považují za vyměřovací základ pojištěnce podle věty první nejdříve ode dne zaplacení pojistného, jde-li o pojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění před 1. lednem 1996 byla v předpisech platných před tímto dnem stanovena podmínka zaplacení pojistného, a o pojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění po 31. prosinci 1995 je v § 11 odst. 1 stanovena podmínka zaplacení pojistného; ustanovení § 11 odst. 2 věty druhé platí zde obdobně. 14. Zaplacení celého pojistného (tedy i případného doplatku) na sociální zabezpečení je podmínkou pro to, aby vyměřovací základ z předmětné samostatné výdělečně činnosti, stejně jako i samotná doba pojištění, vůbec mohl být pro výpočet výše důchodu započítán. Pro výpočet výše důchodu je však rozhodující určený vyměřovací základ. Účastníkovi řízení byl za samostatnou výdělečnou činnost v roce 2022 započítán vyměřovací základ ve výši 1 867 728 Kč. Vzhledem k tomu, že v předchozích letech měl účastník řízení výrazně nižší vyměřovací základy, kterým zřejmě odpovídaly i zálohy na pojistné placené účastníkem řízení v roce 2022, došlo ke vzniku velkého doplatku pojistného za rok 2022. 15. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je podle ustanovení § 5b odst. 1 věty první zákona o pojistném částka určená touto osobou, která činí nejméně 50 % daňového základu před rokem 2024 a od roku 2024 55 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob. 16. Sazba pojistného u osoby samostatně výdělečně činné účastné důchodového pojištění podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) bodu 1. zákona o pojistném činí 29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 1 až 3, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Vyměřovacímu základu ve výši 1 867 728 Kč u osoby samostatně výdělečně činné tedy odpovídá pojistné ve výši 545 377 Kč jen na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti. 17. Podle § 28 zákona o důchodovém pojištění má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené tímto zákonem. Důchodový věk pojištěnce narozeného v roce 1959 činí 64 roků. Tohoto věku žalobce dosáhl dne 19. 1. 2023. Žalobce dosáhl důchodového věku po roce 2018, podle § 29 odst. 1 písm. k) téhož zákona činí potřebná doba pojištění alespoň 35 roků. Žalobce získal pro nárok a stanovení výše procentní výměry starobního důchodu doby pojištění a vyměřovací základy uvedené osobním listu důchodového pojištění, který je nedílnou součástí prvostupňového rozhodnut. Žalobce získal celkem 16 902 dnů, tj. 46 roků a 112 dnů. Žalobce splnil podmínky pro přiznání starobního důchodu. 18. Podle § 33 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se výše procentní výměry starobn