7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

3 A 71/2023- 48 - text 11 3 A 71/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ludmily Sandnerové, soudkyně Petry Kamínkové a soudce Marka Zimy ve věci žalobce: V. H. K., IČO: X bytem Y zastoupený advokátkou Mgr. Martinou Šamlotovou sídlem Milady Horákové 13, 602 00 Brno proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát Květná 504/15, 603 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2023, č. j. SZPI/CH145-76/2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaný částečně změnil rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Praze, č. j. SZPI/CH145-62/2022, ze dne 1. 2. 2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a ve zbytku je potvrdil. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobci za spáchání 11 přestupků uložena pokuta ve výši 1 600 000 Kč podle § 17f písm. d) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o potravinách“), a povinnost uhradit náklady laboratorních vzorků ve výši 59 532 Kč podle § 3 odst. 7 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění platném a účinném v době spáchání přestupku (dále jen „zákon o SZPI“). Uloženou výši pokuty žalovaný k odvolání žalobce nezměnil. 2. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že ve dnech 30. 3. 2022, 20. 4. 2022, 7. 4. 2022, 3. 5. 2022, 2. 6. 2022, 24. 6. 2022, 27. 7. 2022, 12. 8. 2022 a 15. 8. 2022 provedli inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce („SZPI“) kontroly Letištního skladu Menzies Aviation (Czech), s.r.o., K Letišti 57/1049, Praha 6. Zjistili, že žalobce, který měl u SZPI registrovánu maloobchodní prodejnu, neoznámil změnu předmětu činnosti, tedy že potraviny též dováží. Dále zjistili, že žalobce uvedl na trh velké množství potravin z Kambodži, které nevyhovovaly požadavkům na bezpečnost potravin. Tyto potraviny mnohanásobně překračovaly maximální množství pesticidů (až 45x). Přestupky se týkaly celkem 1 037 kg koření a dochucovadel (z toho 326 kg v balení po 100 g a zbylých 711 kg v balení po 1 kg). Některé potraviny obsahovaly nepovolená množství mnoha (až sedmi) různých pesticidů. Žaloba 3. Žalobce předně namítá nepřezkoumatelnost prvostupňového i napadeného rozhodnutí z následujících důvodů. 4. Zaprvé, dle žalobce z prvostupňového rozhodnutí nevyplývá, že se vytýkaných přestupků žalobce dopustil jako provozovatel potravinářského podniku, který je definován v čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (dále jen „nařízení (ES) č. 178/2002“). Žalobce nepovažuje za dostačující označení identifikačním číslem v záhlaví rozhodnutí. Jedná se o obligatorní znak skutkové podstaty, tudíž by měl žalovaný uvést, z čeho vyvozuje, že se žalobce dopustil vytýkané činnosti v souvislosti s provozováním potravinářského podniku, resp. v jaké konkrétní činnosti žalobce má spočívat provozování potravinářského podniku. Žalobce považuje vypořádání této námitky na str. 18 napadeného rozhodnutí za nedostatečné. Prvostupňový orgán ani žalovaný nedali do souvislosti postavení žalobce, který měl konat jako provozovatel potravinářského podniku, když žalobce nevystupuje jako podnikající osoba (provozovatel potravinářského podniku), ale také jako fyzická nepodnikající osoba. Samotná skutečnost, že je žalobce podnikající fyzickou osobou, nemůže vést k závěru, že žalobce za přestupky odpovídá jako podnikající fyzická osoba. Žalovaný byl povinen výše uvedený znak skutkové podstaty do popisu skutku uvést, což neučinil. Žalobce dále odkazuje na § 3 odst. 1 písm. r) zákona o potravinách, který měl porušit, a domnívá se, že z výroku o vině nevyplývá, že tuto povinnost porušil provozovatel potravinářského podniku. 5. Zadruhé, ve výroku o vině je opsaná zákonná definice „uvést výrobky na trh“, aniž by tato výroková věta obsahovala způsob uvedení výrobků na trh tak, jak jej definuje čl. 3 odst. 8 nařízení (ES) č. 178/2002, ze kterého vyplývá několik způsobů, jak lze uvést výrobek na trh. Prvostupňový orgán dle žalobce neuvedl znaky skutkové podstaty přestupku – v jakém smyslu měl být žalobce provozovatelem potravinářského podniku a jakým způsobem měl uvést výrobky na trh. Žalobce uvádí, že nezná důvody napadeného rozhodnutí, proti kterým by mohl uplatnit svoji argumentaci. Odkazuje na vyjádření žalovaného na str. 19 napadeného rozhodnutí: „odvolací orgán má za prokázané, že obviněný uváděl potraviny na trh, když potraviny držel za účelem převodu.“ K tomuto tvrzení dle žalobce nebyly provedeny žádné důkazy, čemuž odpovídá i tvrzení žalovaného, že toto je zřejmé z velkého množství potravin, které žalobce ve více dnech dovážel do ČR. Žalobce namítá, že ani množství dovezených potravin není důkazem o tom, že uváděl na trh potraviny jako provozovatel potravinářského podniku. Žalobce oznámil žalovanému, že potraviny byly zlikvidovány a nebyly dodány žádným zákazníkům, z tohoto vyjádření však nelze vyvodit závěr, že potraviny byly určeny k uvedení na trh. 6. Zatřetí, žalobce namítá, že prvostupňový orgán neuvedl podklady pro vydání rozhodnutí v rozporu s § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. 7. Kromě námitky nepřezkoumatelnosti žalobce žádá snížení uložené pokuty z důvodu její nepřiměřenosti s ohledem na příjmy žalobce. Žalobce uvedl, že uložená pokuta je nad jeho finanční možnosti. Žalobce přiložil přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021, a uvedl, že za rok 2022 nemá daňové přiznání zpracované. Žalobce dále uvedl, že s manželkou vyživuje tři nezletilé děti. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 17. 7. 2023 navrhl žalobu zamítnout. Napadené rozhodnutí je dle žalovaného přezkoumatelné a obsahuje všechny znaky skutkové podstaty přestupku. 9. K námitce žalobce, že z výroku napadeného rozhodnutí není zřejmé, že žalobce se nacházel v postavení provozovatele potravinářského podniku, žalovaný odkazuje na str. 18 až 20 napadeného rozhodnutí. Uvádí, že žalobce byl ve výroku napadeného rozhodnutí identifikován pomocí IČO, které se přiděluje fyzické osobě s oprávněním k podnikatelské činnosti, nikoliv tedy fyzické osobě nepodnikající. Pokud by se rozhodnutí netýkala podnikatelské činnosti žalobce, správní orgány by v nich IČO neuváděly. Žalovaný dále dodává, že veškeré povinnosti, které žalobce porušil, a přestupky, kterých se dopustil, se vztahují pouze k provozovateli potravinářského podniku. Žalobce má potravinářský podnik a jeho činnost souvisí s distribucí potravin. Nelze dospět k závěru, že velké množství potravin dovezených z Asie (přes 1000 kg) sloužilo k jeho osobní spotřebě. Žalobce neoznámil kontrolnímu orgánu změnu předmětu činnosti (dovoz potravin), to však nemůže odůvodnit závěr, že protiprávní jednání spáchal jako nepodnikající fyzická osoba. Postavení žalobce jakožto provozovatele potravinářského podniku vyplývá přímo ze spáchaného jednání. Není nezbytně nutné, aby u každého jednotlivého přestupku bylo výslovně uvedeno, že žalobce byl v postavení provozovatele potravinářského podniku. Skutečnost, že prvostupňový orgán považoval žalobce za provozovatele potravinářského podniku, je výslovně uvedena na str. 22 napadeného rozhodnutí, kde správní orgán I. stupně uvedl, že žalobce jako provozovatel potravinářského podniku má objektivní odpovědnost za plnění požadavků potravinového práva a způsob spáchání (skrytost vad potravin) není liberačním důvodem pro zbavení se odpovědnosti za spáchané přestupky. Žalovaný svou úvahu podporuje odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2014, č. j. 62 A 68/2013-45. Nad rámec věci upozorňuje, že žalobce stále dováží do ČR z Asie potraviny s vysokými hodnotami pesticidů. 10. K námitce způsobu uvedení na trh žalovaný odkazuje na čl. 3 odst. 8 nařízení (ES) č. 178/2002. Žalovaný má za prokázané, že žalobce uváděl potraviny na trh, když je držel za účelem převodu. Tuto skutečnost dovozuje z toho, že žalobce ve více dnech v relativně krátkém časovém období (30. 3. 2022, 28. 4. 2022, 9. 6. 2022) dovážel do ČR velké množství potravin. Dne 8. 5. 2022 (po termínu pro splnění součinnosti) žalobce kontrolnímu orgánu sdělil, že potraviny, které se pojí ke zjištěním ze dne 30. 3. 2022, byly zlikvidovány do odpadkových kontejnerů v místě podnikání a nebyly dodány žádným zákazníkům. Rovněž z tohoto vyjádření je dle žalovaného zřejmé, že potraviny byly určeny k prodeji zákazníkům. K ostatním potravinám žalobce informace vyžadované v rámci součinnosti nezaslal, nesp