— Nejvyšší správní soud

6 A 44/2024- 37 - text 7 pokračování 6 A 44/2024 6 A 44/2024-37 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobkce: Šafářův Dvůr, s.r.o., IČ 24778907 sídlem č.p. 111, Libodřice zastoupená advokátem JUDr. Pavlem Šafářem sídlem Na Příkopě 859/22, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 3. 2024, č. j.: MZE-3968/2024-14112 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství 12. 3. 2024, č. j.: MZE-3968/2024-14112, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobci částku 11 228 Kč do jednoho (1) měsíce od právní moci rozsudku do rukou JUDr. Pavla Šafáře, advokáta. Odůvodnění [1] Žalobce napadl shora uvedené správní rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále také jen „SZIF“) ze dne 17. 1. 2023, čj. SZIF/2023/0044531. Ve správním řízení bylo pravomocně rozhodnuto o uložení povinnosti žalobce vrátit finanční prostředky konkretizované ve výroku rozhodnutí, které mu byly poskytnuty jako dotace v rámci Programu rozvoje venkova ČR, operace 4.1.1 Investice do zemědělských podniků. Povinnost vrátit dotaci byla uložena částkou odpovídající navýšení míry dotace o 10 % za to, že žalobce je „mladý začínající zemědělec“. [2] Žalobce napadl rozhodnutí v celém rozsahu, domáhal se jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení, přičemž v žalobě uvedl tyto žalobní body. Nesouhlasí s posouzením prokury ve vztahu k jeho oprávněním ve společnosti s ručením omezeným, kdy prokurista měl řídit společnost, rozhodovat o zisku i finančních rizicích společnosti (bod 72 napadeného rozhodnutí). Taková oprávnění prokurista neměl. Poukazuje na ust. § 34 a § 191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o obchodních korporacích“), tato ustanovení považuje za kogentní. Prokurista je jednateli podřízený, proto nemůže vliv na rozhodovací činnost jednatele; tyto osoby zastupují společnost navenek, u prokuristy se nejedná o vlivu na rozhodovací činnost jednatele. Prokura je smluvním zastoupením společnosti, týká se uzavírání a plnění běžných obchodních smluv a podobných jednání. Prokurista nemůže rozhodnout o změně předmětu podnikání, sídla, uzavírat smlouvy o prodeji závodu apod. Poukazuje na judikaturu týkající se prokury a jejího vlivu na rozhodování jednatele (usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. Ncp 645/2021). Opakuje argumentaci, že jednatel je jediná osoba žalobce, která je oprávněna 100% za ní něj jednat, proto nelze udělení prokury považovat za porušení podmínek dotace. Poukazuje dále na pravidla, kterými se stanoví podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020 platné pro 11. kolo příjmů žádostí. [3] Žalobce napadá výklad „vedoucí podniku“, jak jej provedl žalovaný podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (dále také jen „nařízení č. 1305/2013“), konkrétně čl. 2 písm. n) tohoto nařízení. Tyto podmínky se na prokuristu nemohou uplatnit, neboť není oprávněn jednat za právnickou osobu zcela samostatně a není v pozici statutárního orgánu. Poukazuje dále na komentářovou a odbornou literaturu týkající se výkonu funkcí statutárního orgánu a charakteru prokury. [4] Žalobce ohledně zjištění žalovaného týkajícího se podpisu prokuristy na různých smlouvách (např. Smlouva o příplatku a jejím dodatku) uvádí, že z něj vyplývá pouze to, že prokurista na připojil za žalobce podpis na listinu, nemohl však rozhodnout o obchodní či jiné záležitosti žalobce, ale pouze vykonával pokyn statutárního orgánu. Poukazuje dále na ust. § 431 občanského zákoníku ohledně vázanosti společnosti při překročení oprávnění prokuristy. [5] Žalobce dále odmítá závěr žalovaného, že by podpisem dodatku ze dne 25. 2. 2022 měl být srozuměn s vrácením části poskytnuté dotace, neboť se jednalo pouze o řízení o vrácení části dotace, a s ním žalobce nesouhlasí. Poukazuje na uzavřený dodatek, kdy žalobce vstoupil do práv a povinností, nikde však není uvedeno, že souhlasí s udělenou pokutou. [6] V další části žaloby pak žalobce napadá lhůtu k plnění, kterou Státní zemědělský intervenční fond vázal na den doručení rozhodnutí. Napadá závěr, že by vydáním prvostupňového správního rozhodnutí bez možnosti odložit výkon rozhodnutí bylo nutné z hlediska čl. 7 odst. 2 nařízení č. 809/2014. V tomto směru poukazuje na rozsudek zdejšího soudu ze dne 19. 6. 2023, čj. 10 A 83/2023-43. [7] Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou, přičemž obsahově důvody odpovídají argumentaci ve správním řízení. [8] V odůvodnění napadeného rozhodnutí je ve vztahu k žalobním bodům uvedeno, že dotace byla poskytnuta ve zvýšené míře 10 % pro začínající zemědělce, tuto podmínku žalobce nesplňuje, když požádal o změnu příjemce dotace (z původního příjemce dotace na žalobce). V odůvodnění je uvedeno, že žalobce byl vyrozuměn o tom, že změna příjemce dotace je možná, ale pouze za podmínky, že bude vráceno 10 % navýšení míry dotace v důsledku nesplnění definice mladého začínajícího zemědělce, a za těchto podmínek byl dne 15. 8. 2017 uzavření dodatek, na jehož základě došlo ke změně příjemce dotace. Dodatek nabyl účinnosti dne 3. 3. 2022, kdy byl zveřejněn v registru smluv. Tím, že žalobce dodatek podepsal, akceptoval i skutečnost, že bude zahájeno řízení o vrácení části dotace. [9] Dále je v odůvodnění k odvolacím důvodům uvedeno, že prokura nebrání statutárnímu orgánu jednat samostatně, není však splněna podmínka Pravidel, že žalobce je řízen osobou mladší 41 let, neboť pan xxxx je prokuristou žalobce od 20. 1. 2017 a do té doby byl jednatelem žalobce, podle § 450 občanského zákoníku je prokurista zmocněn ke všem úkolům, ke kterým dochází běžně při provozu závodu, včetně zcizování a zatěžování nemovitostí. Prokurista má natolik široké zástupčí oprávnění, že mu umožňuje v podstatě řídit společnost žalobce, jak navíc činil i v době, kdy byl jednatelem žalobce. Podmínky pro zvýšení míry dotace pro mladé začínající zemědělce musí splnit statutární orgán podle kapitoly 3 Specifických podmínek pravidel, které hovoří o řízení společnosti (právnické osoba, která je řízena fyzickou osobou). Tato podmínka vychází z článku 2 písm. n) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013, k provedení článku pak bylo vydáno nařízení č. 807/2014, které definici mladého zemědělce obsahuje v čl. 2. Pan xxx je oprávněn rozhodovat i o řízení, zisku a finančních rizicích (zatížení nemovitosti zástavním právem, podpis Smlouvy o příplatku a dodatku č. 1 k této smlouvě za žalobce). Žalovaný se odvolává na ust. § 450 odst. 1 občanského zákoníku a jeho komentářovou definici. Žalobce navíc věděl v době uzavření dodatku na základě Vyrozumění č. 4, že podmínkou uzavření dodatku je odnětí 10 % navýšení míry dotace. [10] Z obsahu předloženého správního spisu dále plyne, že Dodatkem č. 1 k Dohodě o poskytnutí dotace ze dne 15. 8. 2017 došlo k převzetí a vstup do všech závazků žalobcem namísto původního příjemce dotace. [11] Ve vyrozumění SZIF ze dne 22. 9. 2021, čj. SZIF/2021/0564185 (účastníky označovaném jako Vyrozumění č. 4) je uvedeno, že „Dle vyjádření žadatelky začala společnost podnikat v oblasti zemědělství po zániku účasti žadatelky ve společnosti. Dle informací byla společnost do EZP zapsána 26.11.2014. V období od 19.1.2015 do 14.3.2016 byla žadatelka zapsána jako jednatelka společnosti. Znovu byla jako jednatelka společnosti zapsána od 21.10.2020 – dochází tedy k porušení podmínky „poprvé v této právnické osobě plní funkci statutárního orgánu“. Definice mladého začínajícího zemědělce dále není splněna z důvodu věku prokuristy, jak již bylo potvrzeno Přezkumnou komisí MZe. Bude zahájeno řízení o vrácení 10 % navýšení míry dotace z důvodu nesplnění definice mladého začínajícího zemědělce.“. [12] Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto. [13] Soud se nejprve vyjádří k té části důvodů, které žalovaný uvádí v souvislosti s uzavřeným Dodatkem č. 1 a Vyrozuměním ze dne 22. 9. 2021. Z těchto podkladů nelze v žádném případě dospět k závěru, jak učinil žalovaný, že žalobce byl srozuměn s vrácením části dotace v části 10 %. Uzavřeným dodatkem žalobce přistoupil ke všem závazkům příjemce dotace, to však neznamená, že souhlasil s tím, že vrátí