6 Ads 16/2009 — Nejvyšší správní soud

6 Ad 4/2024- 86 - text 7 pokračování 6 Ad 4/2024 6 Ad 4/2024-86 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: XX zastoupený advokátkou Mgr. Naďou Koželuhovou, se sídlem Hostovická 71, 400 01 Ústí nad Labem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2022 čj. X, takto: I. Žalobci se přiznává osvobození od soudních poplatků z podané žaloby. II. Žaloba se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. O odměně ustanovené zástupkyni žalobce bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím. Odůvodnění [1] Žalobce napadl shora uvedené správní rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Pražské správy sociálního zabezpečení (dále také jen „PSSZ“) ze dne 17. 2. 2022, čj. X. Ve správním řízení byla žalobci pravomocně zamítnuta jeho žádost ze dne 19. 1. 2022 o vrácení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za rok 2003 ve výši xxx Kč. [2] Žalobce proti rozhodnutí podal nejprve žalobu k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, a to v zákonné lhůtě (sp. zn. 11 C 155/2022). Usnesením tohoto soudu ze dne 30. ledna 2023, čj. 11 C 155/2022-29, bylo řízení zastaveno, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 6. 2023, a to ve spojení s potvrzujícím usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. dubna 2023, čj. 95 Co 59/2023-55. Žalobce byl poučen, že proti napadenému rozhodnutí může podat žalobu ve správním soudnictví ve stanovené lhůtě. [3] Žalobce tuto žalobu podal Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 19. 6. 2023, který následně vedl řízení pod sp. zn. 42 Ad 30/2023. Žalobci byla následně ustanovena zástupkyně z řad advokátů (usnesení ze dne 11. října 2023, čj. 15 Na 212/2023-41), a věc byla postoupena zdejšímu soudu usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. února 2024, čj. 42 Ad 30/2023-71, toto usnesení nabylo právní moci dne 6. 2. 2024. [4] Ze shora popsaného průběhu soudního řízení má zdejší soud za to, že mu pravomocně byla postoupena věc, a že žaloba byla podána v zákonné lhůtě, proto zdejší soud žalobu věcně projednal. O žalobě rozhoduje senát krajského soudu, neboť věc se netýká věcí, které taxativně vymezuje zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „s.ř.s.“) ve svém ust. § 31 odst. 2, resp. týká se pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nikoliv samotného důchodového pojištění. [5] Žalobce v podané žalobě napadl rozhodnutí v celém rozsahu a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. V žalobě uplatnil tyto žalobní body. Dne 19. 1. 2021 oznámil ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti zpětně kde dni 31. 12. 2003, na základě tohoto oznámení PSSZ rozhodnutím ze dne 24. 2. 2021 rozhodla o obnově řízení ve věci platebního výměru ze dne 23. 6. 2004 a ze dne 10. 10. 2005. Na základě těchto obnov řízení bylo žalobci vyměřeno penále z doplatku na pojistném xxxxx. Částky byly uhrazeny složenkou. Dne 10. 3. 2021 podal žalobce námitku promlčení, následně bylo dne 16. 8. 2021 PSSZ rozhodnuto tak, že se námitce promlčení vyhovuje, a že se platební výměr ze dne 23. 6. 2004 ruší. Podle názoru žalobce se právo vymáhat pojistné promlčuje za 10 let od právní moci platebního výměru podle ust. § 18 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o pojistném“). Proto se domníval, že právo vymáhat platby z platebního výměru ze dne 23. 6. 2004 a z 10. 10. 2005 muselo být promlčeno, ale jeho úhrada již proběhla, a proto žalobce neměl u PSSZ žádný dluh a nebylo mu vyměřena žádná povinnost platby. Následně dne 29. 11. 2021 ČSSZ vydala rozhodnutí, že se žalobci od 13. 1. 2021 přiznává starobní důchod, proto mu vznikl doplatek za období od 13. 1. 2021 do 5. 12. 2021 ve výši xxxx Kč, a dále téhož dne bylo vydáno rozhodnutí, který se část doplatku ve výši xxx Kč použije na úhradu splatného dluhu na pojistném nebo penále, což žalobce považuje za nesprávné. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce stížnost a námitky, na základě těchto procesních úkonů byla žalobci vrácena částka xxxx, započteno, resp. nově strženo bylo xxxx Kč. Žalobce do dne podání žaloby netuší, na jaké platby, dluh či penále byla částka xxxx, použita. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 29. 11. 2021 je uvedeno, že část doplatku důchodu ve výši xxxx byla použita na úhradu splatného závazku OSVČ a část doplatku důchodu ve výši xxxx na provedení exekuční srážky. Není však uvedeno, za jaké období, z čeho závazek vznikl, kdo je oprávněný, čeho se platba týká, není uvedeno, o jakou srážku se jedná, pro koho a za jaké období. [6] Proto žalobce adresoval PSSZ svou žádost ze dne 19. 1. 2022 na vrácení přeplatku, odůvodnění zamítnutí této žádosti považoval za nedostatečné, proto proti němu podal odvolání, které bylo zamítnuto rozhodnutím napadeným touto žalobou. Namítal v odvolání, že byl účasten důchodového pojištění podle ust. § 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), nebyl účasten podle ust. § 6 tohoto zákona. Odůvodnění napadeného rozhodnutí cituje ustanovení zákona a chytá se prohlášení žalobce, že chce poplatek ve výši 8 613 Kč vrátit v souladu s ust. § 16 odst. 3 zákona o pojistném, na několika stránkách opakuje, že žalobce není a nebyl účasten důchodového pojištění dobrovolně. Následně uvádí, že podal námitku promlčení, a ne k jiným platbám, kterým bylo dlužné penále z doplatku na pojistném za rok xxxxxx). Odůvodnění uvádí, že žalobce měl na tyto dluhy použít námitku promlčení ve smyslu ust. § 610 občanského zákoníku, a tyto dluhy byly promlčeny. [7] Žalobce uvádí, že tyto dluhy jsou v částce xxxx. Veškeré tyto dluhy byly uhrazeny na základě rozhodnutí ČSSZ ze dne 29. 11. 2021, kterým byla žalobci odebrána částka doplatku důchodu ve výši 31 2020 Kč, následně mu byla totiž vrácena částka xxxx. Započteno, resp. strženo, zůstalo oněch xxx, tím musely být logicky uhrazeny výše uvedené dluhy dne 30. 11. 2021. Dluhy byly z let 1997 a následujících, byly promlčené a částka xxx mu neměla být stržena, jelikož právo k vymáhání těchto částek propadlo, stejný osud měla i částka xxxx, kterou požadoval zpět. Zákon o důchodovém pojištění a zákon o pojistném používají pojem promlčení, ale o promlčení v soukromoprávním smyslu se v předpise veřejného práva může jednat pouze tehdy, pokud takový předpis výslovně stanoví, že správní orgán přihlíží k promlčení jen k námitce účastníka řízení. Pokud takové ustanovení neobsahuje, je výrazem promlčení fakticky myšlena prekluze, k níž správní orgán přihlíží z úřední povinnosti. Žalobce má tak za to, že PSSZ si neoprávněně ponechala částky xxxxx, když u první částky mu ji nevrátila, i přesto, že platební výměr, na základě kterého žalobce částku uhradil, byl zrušen, a druhá částka mu byla stržena z doplatku důchodu, který mu náležel. Upozorňuje na ust. § 17 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., kdy PSSZ měla přeplatek vrátit do jednoho měsíce, a měla by tak hradit úrok. [8] Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, navrhovala ji zamítnout, přičemž obsahově uváděla tutéž argumentaci jako v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalobce dne 19. 1. 2021 změnil zpětně svoji registraci OSVČ, když oznámil ukončení výkonu výdělečné činnosti k 31. 12. 2003, zahájení samostatné výdělečné činnosti ke dni 11. 5. 2004 a ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti k 7. 9. 2014, čímž došlo ke změně penalizačního období (penále z doplatku na pojistné za rok 2003 a penále ze záloh na pojistné roku 2004), proto došlo k obnově řízení a penále bylo vyčísleno. Dne 10. 3. 2021 podal žalobce námitku promlčení, následně bylo dne 16. 8. 2021 PSSZ rozhodnuto tak, že námitce promlčení bylo vyhověno, a že platební výměr ze dne 23. 6. 2004 a č. 1415/2005 se ruší. Po zrušení těchto platebních výměrů měl žalobce ke dni 19. 2. 2021 dluh celkem xxxx, tuto částku PSSZ vyplnila do oznámení o dlužném závazku a předala ČSSZ v souvislostí s žádostí žalobce o důchod. Ohledně částky xxxx uvádí, že ta byla použita na úhradu penále z doplatku na pojistném za rok 2007 ve výši xxxx, penále z doplatku na pojistném za rok 2008 ve xxxxx, penále z doplatku na pojistném za rok 2009 ve výši xxxx, penále z doplatku na pojistném za rok 2010 ve výši xxx, penále z doplatku na pojistném za rok 2011 ve výši xxx a penále z doplatku na pojistném za rok 2012 ve xxx Kč. [9] Žalovaná dále uvedla, že žalobce má za to, že PSSZ si neoprávněně ponechala částky xxxx Kč, k čemuž uvádí, že námitka promlčení byla dne 10. 3. 2021 podána pouze na pohledávky vyčíslené a předepsané k úhradě platebními výměry č. 267/2004 ze dne 23. 6. 2004 a č. 1415/2005 ze dn