6 As 102/2018 — Nejvyšší správní soud

9 A 49/2024- 46 - text 9 9 A 49/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobkyně: FLIEGL Agrartechnik CZ s. r. o., IČO: 28129806 sídlem Mánesova 345/13, 370 01 České Budějovice zastoupené advokátem Mgr. Michalem Majchrákem, Ph.D. sídlem U Sirkárny 467/2a, 370 04 České Budějovice proti žalované: Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO: 47114975 sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 03 Praha 9 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované spočívající v nevydání rozhodnutí o žádosti žalobkyně ze dne 25. 3. 2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „soud“) dne 20. 6. 2024 domáhala ochrany proti nečinnosti žalované a navrhla, aby soud uložil žalované povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobkyně ze dne 25. 3. 2024 týkající se úhrady penále ve výši 521 899,70 Kč, eventuálně aby uložil rozhodčímu orgánu žalované povinnost vydat rozhodnutí o odvolání žalobkyně ze dne 23. 4. 2024 směřujícím proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 4. 2024, zn. 726543-2024, a to obojí ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. 2. Žalobkyně podala dne 25. 3. 2024 žádost o zaplacení úroku z přeplatku pojistného na veřejné zdravotní pojištění (penále) ve výši 521 899,70 Kč, který měl vzniknout v souvislosti s prodlením žalované s vrácením přeplatku pojistného na veřejné zdravotní pojištění žalobkyni jakožto zaměstnavateli, a to v období ode dne 22. 1. 2021 do dne 28. 8. 2023 (dále jen „Žádost“). Žalovaná na Žádost odpověděla dopisem ze dne 3. 4. 2024, sp. zn. 726543–2024, ve kterém uvedla, že dne 11. 8. 2023 byla žalované doručena žádost o vrácení přeplatku pojistného na veřejné zdravotní pojištění a přeplatek byl žalobkyni vyplacen dne 28. 8. 2023, tedy v zákonem stanovené lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila, proto povinnost uhradit žalobkyni penále za prodlení s vrácením přeplatku na pojistném žalované nevznikla (dále jen „odpověď na Žádost“). 3. Na odpověď na Žádost reagovala žalobkyně podáním ze dne 23. 4. 2024, označeným jako „odvolání zaměstnavatele proti rozhodnutí Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky ze dne 03. 04. 2024 sp. zn. 726543–2024“, v němž namítla, že žádost o vrácení přeplatku podala již ze dne 21. 12. 2020; pokud se však žalovaná rozhodla zůstat nečinná a vyčkávat na pravomocné skončení soudního řízení vedeného mezi žalobkyní a jejím zaměstnancem, pak se jedná o rozhodnutí žalované, které zakládá její odpovědnost za prodlení s vrácením přeplatku a následnou povinnost vrátit přeplatek spolu s penále. Dále žalobkyně uvedla, že žalované nic nebránilo v tom, aby k žádosti žalobkyně o vrácení přeplatku ze dne 21. 12. 2020 provedla vlastní šetření a v něm ověřila, zda zdravotní pojištění bylo uhrazeno v rozporu se zákonem a žádost o vrácení přeplatku je tedy důvodná nebo nikoliv (dále jen „podání ze dne 23. 4. 2024“). 4. K podání ze dne 23. 4. 2024 žalovaná v dopise ze dne 24. 4. 2024, sp. zn. 948647–2024, sdělila, že odpověď na Žádost není rozhodnutím podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a tedy není možné se proti ní bránit odvoláním (dále jen „sdělení ze dne 24. 4. 2024“). Dále žalovaná zopakovala, že spolu s žádostí o vrácení přeplatku ze dne 21. 12. 2020 podala žalobkyně toliko přílohu s několika tabulkami, které měly patrně obsahovat přepočet mezd. Tento dokument však není přehledem o platbách pojistného ve smyslu § 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném“). Citované ustanovení stanovuje náležitosti přehledu o platbách pojistného, a pro jeho podání je předepsán formulář, který jsou zaměstnavatelé ve smyslu § 28 zákona o pojistném povinni používat. Opravné přehledy splňující zákonné požadavky žalobkyně podala až 10. 7. 2023; dne 11. 8. 2023 byla žalované doručena žádost o vrácení přeplatku a přeplatek byl žalobkyni vyplacen dne 28. 8. 2023, tedy v zákonem stanovené lhůtě. II. Žaloba 5. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dle § 53 odst. 1 písm. i) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“) platí, že zdravotní pojišťovny rozhodují ve sporných případech ve věcech placení pojistného a penále platebními výměry. Dle § 53 odst. 1 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění platí, že zdravotní pojišťovny rozhodují ve sporných případech ve věcech vracení přeplatku na pojistném. V daném případě přitom žalobkyně na žalované žádá úhradu penále za prodlení žalované s vrácením přeplatku pojistného. Dle obecných právních zásad přitom platí, že svěří-li procesní předpis určitému orgánu pravomoc rozhodovat o určitém nároku (jistině), přičemž ohledně příslušenství tohoto nároku (této jistiny) „mlčí“, pak se tato pravomoc (automaticky) vztahuje i na rozhodování o příslušenství takových nároků. Žalovaná tak byla dle žalobkyně povinna k Žádosti ze dne 25. 3. 2024 vydat příslušné správní rozhodnutí. 6. Dále žalobkyně poznamenala, že podala dne 11. 6. 2024 u Rozhodčího orgánu žalované žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti žalované, spočívající v nevydání rozhodnutí o Žádosti. Rozhodčí orgán žalované však sdělil žalobkyni dopisem ze dne 17. 6. 2024, sp. zn.1324920–2024, že nemá pravomoc k přijetí opatření pro nečinnosti ve věci penále z přeplatku na pojistném, o níž žalovaná ani není oprávněna rozhodovat, neboť právní předpis jí k tomu nedává zákonné zmocnění. III. Vyjádření žalované 7. Žalovaná ve vyjádření ze dne 10. 7. 2024 navrhla žalobu pro nedůvodnost zamítnout. Uvedla, že penále je samostatnou pohledávkou, není příslušenstvím ani přeplatku na pojistném, ani samotného pojistného. Výčet případů, v nichž žalovaná může uplatnit svou rozhodovací pravomoc, je obsažen v ustanovení § 53 zákona o pojištění. V tomto výčtu není uvedeno, že žalovaná rozhoduje o úhradě penále z přeplatku na pojistném. K vydání takového rozhodnutí žalovanou nezmocňuje ani žádné jiné zákonné ustanovení. Žalovaná rozhoduje o povinnostech plátců pojistného hradit pojistné a penále na veřejné zdravotní pojištění, nevystupuje vůči plátcům v rovnocenném postavení, ale rozhoduje vrchnostensky. Veřejnou moc lze uplatňovat pouze v případech a v mezích, které stanoví zákon. Zákonem stanovené hranice použití veřejné moci nelze rozšiřovat výkladem. Z toho důvodu žalovaná správní rozhodnutí o Žádosti žalobkyně ze dne 25. 3. 2024 o úhradu penále z přeplatku nevydala. 8. Žalovaná dále poznamenala, že u Městského soudu v Praze je pod sp. zn. 10 Ad 10/2024 projednávána žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zrušení odpovědi na Žádost o úhradu penále z přeplatku. Žalobkyně si zjevně protiřečí, když na jednu stranu odpověď na Žádost ze dne 3. 4. 2024 považuje za rozhodnutí, které napadá žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), avšak pro účely řízení vedeného v nadepsané věci jej za rozhodnutí nepovažuje a domáhá se ochrany před údajnou nečinností žalované. Žalovaná závěrem uvedla, že pro řízení v projednávané věci je podstatné vyřešení otázky, zda dopis žalované ze dne 3. 4. 2024 (odpověď na Žádost) je nebo není rozhodnutím ve správním řízení, přičemž tato otázka bude řešena předně v dříve zahájeném řízení vedeném pod sp. zn. 10 Ad 10/2024. IV. Další podání účastníků 9. V podání ze dne 26. 7. 2024 žalobkyně zopakovala důvody, pro které nelze akceptovat právní názor žalované, že ve věci úhrady penále žalovaná není povinna vydat o Žádosti žalobkyně ze dne 25. 3. 2024 rozhodnutí. Podle žalobkyně z ničeho nevyplývá, že by penále nemohlo být pro účely výkladu § 53 odst. 1 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění považováno za příslušenství přeplatku na pojistném. Žalobkyně dále uvedla, že žalobu, kterou se v řízení vedeném u městského soudu pod sp. zn. 10 Ad 10/2024 domáhá přezkumu rozhodnutí Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky ze dne 3. 4. 2024, sp. zn. 726543-2024 (tj. odpovědi na Žádost), podala toliko z procesní opatrnosti, když v řízení sp. zn. 10 Ad 10/2024 ostatně argumentuje i tím, že napadené rozhodnutí je nicotné. 10. V podání ze dne 3. 10. 2024 žalobkyně informovala o vydání usnesení městského soudu ze dne 22. 8. 2024, č. j. 10 Ad 10/2024 33, kterým byla žaloba ve věci přezkumu odpovědi na Žádost odmítnuta. Žalobkyně dále vyjádřila nesouhlas s názorem žalované, že úhrady penále se lze domáhat toliko v rámci řízení o žádosti o vrácení přeplatku podle § 53 odst. 1 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění. Naopak, dle žalobkyně vrácení přeplatku a úhrada penále představují samostatné nároky a zákon žádnou podmínku procesní kumulace těchto nároků v jediném řízení nevyžaduje. Současně žalo