1 Ao 4/2008 — Nejvyšší správní soud

10 A 65/2024- 218 - text 18 10 A 65/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: Project Company Beta, s.r.o., IČO: 141 69 941 sídlem Rohanské nábřeží 671/15, 186 00 Praha 8 zastoupena advokátem JUDr. Davidem Maškem, Ph.D. sídlem Ovocný trh 573/12, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 za účasti: 1. BESEA a.s., IČO: 000 64 581 sídlem Arkalycká 877/4, 149 00 Praha 4 zastoupena advokátem JUDr. Janem Streličkou sídlem Veselá 163/12, 602 00 Brno 2. Project Company Alfa, a.s., IČO: 264 84 773 sídlem Radlická 520/117, 150 00 Praha 5 zastoupena advokátem Mgr. Vojtěchem Faltusem sídlem Jungmannova 26/15, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MHMP 612451/2024, sp. zn. S-MHMP 1037230/ 2023/STR z 6. 5. 2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Vymezení věci. 1. Žalovaný shora uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání několika osob včetně žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 11 (dále „stavební úřad“) č. j. MCP11/22/067575/OV/Dn, sp. zn. OV/22/059330/Dn z 16. 2. 2023, kterým byl ve společném územním a stavebním řízení schválen stavební záměr „Rezidence Tatarkova“ na pozemcích parc. č. 1028 a 1210/41 v k. ú. Háje. 2. Osoba zúčastněná na řízení 1 (dále „stavebnice“) podala 12. 10. 2022 žádost o společné povolení. Opatřením z 24. 10. 2022 stavební úřad oznámil zahájení společného řízení vyvěšením na úřední desce a stanovil lhůtu 20 dnů od doručení oznámení pro uplatnění námitek účastníků řízení a stanovisek dotčených orgánů; tato lhůta uplynula 30. 11. 2022. Stavební úřad zároveň informoval účastníky řízení o upuštění od ohledání na místě a ústního jednání. Žalobkyně – vlastnice pozemků parc. č. 1210/17 a 1210/18 přímo sousedících s pozemkem záměru – podala námitky 29. 12. 2022. Stavební úřad je vyhodnotil jako opožděné, avšak ve společném povolení reagoval na ty z nich, jež upozorňovaly na nezákonnost schválení záměru. 3. V průběhu odvolacího řízení byl správní spis doplněn o další podklady – doplnění studie osvětlení, závazná stanoviska nadřízených orgánů a několik výkresů z projektové dokumentace. V návaznosti na to žalovaný opatřeními z 13. 2. 2024 a 8. 4. 2024 seznámil účastníky řízení s doplněním podkladů a stanovil jim lhůtu pro vyjádření. Žalobkyně této možnosti nevyužila. Žalovaný poté vydal žalobou napadené rozhodnutí. 4. Schéma lokality s vyznačením pozemků patřících stavebnici (1210/41), žalobkyni (1210/17, 1210/18) a osobě zúčastněné na řízení 2 (1210/19, 1210/20, 1210/21, 1210/22, 1210/23) [schéma se nachází na straně 31 napadeného rozhodnutí]: [OBRÁZEK] 2. Procesní stanoviska. 5. Žalobkyně v žalobě uplatnila několik žalobních bodů. Stavební úřad podle jejího názoru nijak neodůvodnil upuštění od ohledání na místě a od ústního jednání, a žalobkyně se tak na něm nemohla vyjádřit k věci. Stavebničina žádost zjevně neměla všechny nezbytné náležitosti (přílohy), přesto jí stavební úřad vyhověl, a žalovaný následně připustil zásadní doplnění správního spisu, namísto aby prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k dalšímu řízení. Samotné rozhodnutí nepřípustně omezuje žalobkyni i vlastníky dalších sousedních pozemků na jejich právech, a to v několika ohledech. Předně rozhledové pole stanovená u připojení záměru na komunikaci vyžaduje, aby žalobkyně na části svého pozemku v budoucnu neumísťovala takřka žádné předměty, a stavebnice tak splnění této podmínky nemůže objektivně zajistit. V projektové dokumentaci nebylo zakresleno zařízení staveniště, k jeho doplnění došlo nepřípustně až v odvolacím řízení. Na základě této dokumentace nebylo možné ani posoudit, zda je stavba vůbec proveditelná bez významných zásahů do sousedních pozemků s ohledem na nízké odstupy od hranic pozemku a nutnost přepravovat stavební materiál pomocí jeřábu vzduchem přes sousední pozemky. Stejně tak studie osvětlení se nijak nezabývá zastíněním sousedních pozemků. Žalobkyně poukázala rovněž na nesprávný výpočet koeficientu zeleně. Zásadní omezení svých práv spatřuje v tom, že schválený záměr fakticky znemožní, aby na svém pozemku realizovala již dlouho připravovaný vlastní záměr; ten by se musel nacházet mezi stávajícím bytovým domem a nově schváleným bytovým domem, takže by nesplňoval podmínky dostatečných odstupů ani osvětlení. To povede ke znehodnocení žalobkynina pozemku. Záměr nadto odporuje koncepci daného území, zejména s ohledem na dlouhodobě připravovanou územní studii; ta sice dosud nebyla schválena, přesto od ní nelze odhlédnout. 6. Žalovaný ve vyjádření poukázal na to, že žalobkyně několik svých námitek ve správním řízení neuplatnila a činí tak až v žalobě, včetně údajně nezákonně nenařízeného ústního jednání, proto se jim správní orgány ve svých rozhodnutích logicky nevěnovaly. Stavební úřad sídlí zhruba 200 m od pozemku záměru, a s poměry na staveništi je tak důkladně obeznámen. Ke dni oznámení o zahájení řízení disponoval stavební úřad kompletní žádostí. V odvolacím řízení byly doplněny některé další podklady, ale šlo o reakci na odvolací námitky, o stanoviska nadřízených dotčených orgánů nebo jen o dílčí úpravy. Smyslem odvolacího řízení ostatně je také provedení určitých korekcí a doplnění prvostupňového rozhodnutí. Stavební úřad pochybil, když neseznámil účastníky řízení s jedním stanoviskem, ale žalovaný to napravil, když všem účastníkům řízení umožnil seznámení s veškerými podklady pro rozhodnutí a vyjádření k nim; nikdo z účastníků ostatně proti obsahu tohoto stanoviska nebrojil, ačkoli stavební úřad přejal jeho obsah do odůvodnění svého rozhodnutí. Schválený záměr splňuje všechny podmínky stanovené územním plánem, včetně odstupů od hranic sousedních pozemků, osvětlení a koeficientu zeleně, a žalovaný neměl důvod stavebničině žádosti nevyhovět. Žalobkynin údajně připravovaný stavební záměr, jejž nijak nekonkretizovala, na tom nic nemění. Kromě toho na jejích pozemcích nebude znemožněna veškerá budoucí výstavba, žalobkyně se jen bude muset přizpůsobit okolní zástavbě. Žalovaný poukázal na to, že na západní straně schváleného záměru se nenacházejí žádná okna, proto se neuplatní větší odstupové vzdálenosti, jimiž žalobkyně argumentuje. Napojení záměru na komunikaci a zařízení staveniště nebyly předmětem řízení, proto jsou tyto žalobkyniny námitky bezpředmětné. Nakonec žalovaný uvedl, že k územní studii nemohl přihlédnout, protože nebyla schválena jako podklad pro rozhodování o změnách v území. 7. Stavebnice ve vyjádření označila žalobu za obstrukční a šikanózní. Žalobkyně chce své pozemky ve skutečnosti prodat, o což už se v nedávné době také pokusila ve veřejné dražbě, a obstrukcí schváleného záměru se snaží jen vylepšit podmínky, za nichž tento obchod uskuteční. Stavebnice zdůraznila, že ve stavebním řízení se plně uplatní zásada koncentrace řízení, která znemožňuje účastníku řízení, aby v žalobě vznášel námitky, jež nevznesl ve správním řízení. To je případ hned několika žalobních bodů, včetně nekonání ústního jednání či údajně nedostatečně zajištěné stavební jámy a neúměrného zastínění žalobkynina pozemku. Zásadu koncentrace je třeba odlišovat od zásady dvojinstančnosti správního řízení, jež umožňuje odvolacímu orgánu napravit drobné nedostatky prvostupňového rozhodnutí právě proto, že jeho zrušení by mělo být až krajním prostředkem. Doplnění podkladů pro rozhodnutí v průběhu odvolacího řízení představovalo právě takový případ a pomohlo k postavit najisto, že záměr splňuje všechny požadavky právních předpisů i územního plánu. Tvrzení o zkrácení žalobkyniných práv shledala stavebnice neopodstatněná: žalobkyně nemá rozumný důvod, aby bránila využití prostoru nad svým pozemkem pro pohyb jeřábu, a její argumentace nespecifikovaným vlastním záměrem je účelová; pro posouzení přípustnosti schváleného záměru je stěžejní jeho soulad s územním plánem, což žalobkyni nijak neomezuje ve využití jejího pozemku. Ohledně ostatních žalobních bodů stavebnice souhlasila s vyjádřením žalovaného a na podporu svého postoje odkázala na řadu rozsudků správních soudů. 8. Osoba zúčastněná na řízení 2) se ve vyjádření ztotožnila s obsahem žaloby a argumentaci v ní obsaženou stručně zopakovala. 9. Žalobkyně v replice odkázala na vyjádření osoby zúčastněné na řízení 2) a svou dřívější argumentaci částečně zopakovala a mírně rozvinula. 10. V dalším doplnění žaloby (ze 6. 6. 2025) žalobkyně opět částečně zopakovala své dřívější stanovisko. Zdůraznila, že v mezidobí bylo vydáno rozhodnutí o povolení staveniště, v němž se uvádí, že možnost realizovat stavebničin záměr byla posouzena ve společném povolení. Žalovaný tak žalobkyni odkazuje s jejími námitkami na řízení, ve kterém se správní orgán odkazuje zase na n