1 As 70/2013 — Nejvyšší správní soud

11 A 50/2024- 45 - text 9 11 A 50/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Zimy ve věci žalobce: JUDr. Ing. Š. P., PhD., LLM., narozený X, bytem X, zastoupený advokátem JUDr. Vladimírem Sharpem, LLM., PhD., sídlem Revoluční 1003/3, 110 00 Praha 1 – Staré Město, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Nad štolou 3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2024, č. j. MV-47150-2/TP-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Policie ČR, Kriminalistického ústavu Policie České republiky (dále jen „povinný subjekt“) ze dne 15. 2. 2024, č.j. KU-1493-3/ČJ-2024-2305KM (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla odmítnuta žádost žalobce o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, (dále jen „ informační zákon“). Současně navrhl, aby soud nařídil povinnému subjektu ve stanovené lhůtě požadované informace poskytnout. 2. Předmětem žádosti byla žádost o zaslání standardních operačních postupů povinného subjektu, konkrétně šlo operační postupy (i) KÚP-SOP-4 Stanovení pořadí ručního záznamu a elektrografického tisku podle rozložení tonerových částic a (ii) KÚP-SOP-47 Přímé optické stanovení pořadí ručního záznamu a elektrografického tisku podle jednotlivé tonerové částice (společně dále jen „operační postupy" nebo „SOP“). Žalobní body 3. Žalobce nejprve uvedl, že je advokátem a operační postupy si vyžádal pro potřeby plnohodnotného zastupování svých klientů v trestním řízení. 4. Napadené rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné a za nezákonné, neboť došlo k nesprávné aplikaci hmotného práva. 5. Nepřezkoumatelnost spatřuje v tom, že se žalovaný konkrétně nevypořádal s námitkami žalobce, ale pouze převzal názory povinného subjektu uvedené v prvostupňovém rozhodnutí a pasáže z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2019, č.j. 6 A 61/2017–34, (všechna citovaná soudní rozhodnutí jsou přístupná na www.nssoud.cz), aniž by je přeformuloval tak, aby reagovaly na žalobcovy odvolací námitky. 6. Žalobce dále vytýká žalovanému, že se sice zabýval podmínkami uvedenými v § 11 písm. a) informačního zákona, avšak zcela pominul podmínku, zda se požadovaná informace vztahuje výlučně k danému subjektu, tedy působí výhradně dovnitř povinného subjektu. Tím se ale zabývat měl, neboť operační postupy dle žalobce přímo ovlivňují i práva a postavení třetích subjektů, jejichž jednání je v rámci znaleckých posudků, které Kriminalistický ústav zpracovává, zkoumáno a interpretováno. 7. Žalobce dále vytýká žalovanému, že k jeho argumentaci, že neposkytnutí požadovaných informací prakticky znemožňuje efektivní obhajobu v trestním řízení, která je garantována čl. 40 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“), pouze zopakoval názor prvostupňového správního orgánu o tom, že důkazem nejsou interní pomůcky, podle kterých postupuje znalec Kriminalistického ústavu (tj. operační postupy), ale důkazem je pouze znalecký posudek, který popisuje konkrétní skutečnosti. Nelze tak zpochybnit případná pochybení znalců, vyžádat si expertízu oponentního znalce a celkově určit kvalitu daného znaleckého posudku, což může značně ovlivnit následnou strategii obhajoby v trestním řízení. 8. Žalobce také vytýká žalovanému, že pouze obecně uvádí, že zveřejnění operačních postupů může zmařit činnost policejních orgánů. Žalobci však není jasné, jakým konkrétním způsobem by k tomuto maření činnosti policie mohlo reálně docházet. Operační postupy jsou pouze shrnutí různých poznatků a postupů, které jsou obsaženy v příslušné odborné literatuře. Konkrétní informace obsažené v operačních postupech jsou tedy zjevně informace veřejně dostupné a dohledatelné a hypotetický pachatel má tedy k těmto informacím i v současnosti přístup. 9. Podle tohoto názoru by dle žalobce mohly být zatajovány veškeré postupy policie a potažmo i trestního soudu, které vedou k získání důkazního materiálu následně použitého k prokázání viny pachatele trestného činu. Takový výklad by byl dle žalobce zcela zjevně neslučitelný se základním právem na obhajobu zaručeným Listinou a Evropskou úmluvou o lidských právech, neboť dochází k naprostému vyprázdnění práva obviněného vyjádřit se k důkazům uplatňovaným proti němu, když nesmí zjistit, jak tyto byly obstarány. V trestním řízení je ale naprosto klíčové, aby obviněný, obhájce, poškozený i zmocněnec poškozeného mohli posoudit kvalitu a závažnost důkazů, které vyšetřující orgány shromáždily. 10. Žalobce také namítá, že v případě, že určité části operačních postupů skutečně mohou ohrozit činnost policie při odhalování trestné činnost, mohl žalovaný tyto pasáže začernit a žalobci tak poskytnout upravený text, ze kterého bude možné dospět k závěru, jakým způsobem Kriminalistický ústav při tvorbě znaleckého posudku postupoval, ale nedojde k ohrožení činnosti policie. To však neučinil a návrh žalobce na tuto úpravu zcela ignoroval. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Odkázal přitom na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde se se spornými otázkami již řádně vypořádal. Zdůraznil, že standardní operační postupy nenahrazují odborné znalosti a odpovědnost kriminalistického experta při interpretaci provedeného zkoumání za účelem zodpovězení otázek položených orgánem činným v trestním řízení. Pro zpracování znaleckého posudku jsou proto klíčové odborné znalosti a nikoli standardní operační postupy. Operační postupy proto nepůsobí vně povinného subjektu, tuto vlastnost mají až znalecké posudky a odborná vyjádření tohoto znalce. Operační postupy jsou pracovní pomůckou znalce, která má zajistit, že znalec provede vše, co od znaleckého ústavu požaduje právní řád ČR. Operační systémy obsahují i interní informace o chodu policejní laboratoře, jejich zveřejnění považuje žalovaný za rizikové. Požadované dokumenty neobsahují žádné informace, které by se týkaly výkonu veřejné správy navenek. Přitom zdůraznil, že Kriminalistický ústav ani veřejnou správu nevykonává. 12. K tvrzení žalobce ohledně převzatých závěrů z rozsudku městského soudu č.j. 6 A 61/2017-34, uvedl, že se se zde uvedenými závěry plně ztotožnil, a proto je citoval. Jednání soudu 13. U jednání soudu setrvali účastníci na svých dosavadních stanoviscích. 14. Soud u jednání zkonstatoval obsah správního spisu, který byl předložen žalovaným. Účastníky seznámil také s tím, že součástí správního spisu je i část, která je vyloučena z nahlížení, neboť obsahuje žalobcem požadované informace. Soud se s těmito informacemi podrobně seznámil. Obsah právního spisu 15. Ze správního spisu předloženého žalovaným správním orgánem soud zjistil, že žalobce podal u povinného subjektu dne 5. 2. 2024 žádost o poskytnutí informace, v níž požadoval zaslání standardních operačních postupů povinného subjektu, konkrétně šlo o operační postupy (i) KÚP-SOP-4 Stanovení pořadí ručního záznamu a elektrografického tisku podle rozložení tonerových částic a (ii) KÚP-SOP-47 Přímé optické stanovení pořadí ručního záznamu a elektrografického tisku podle jednotlivé tonerové částice. V žádosti také upozornil na to, že se nejedná o vnitřní pokyn či personální předpisy ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) informačního zákona. 16. O žádosti rozhodl povinný subjekt dne 15. 2. 2024 tak, že žádost odmítl z důvodu, že požadované operační postupy jsou vnitřními předpisy, které zásadně nemohou ovlivnit subjekty jiné než ty, které jim z hlediska služební podřízenosti pod disciplinární odpovědností podléhají. Zabýval se i posouzením, zda je takové omezení práva na informace nezbytné a tedy legitimní. K nezbytnosti omezení práva na informace připojil i důvod pro odepření podle § 11 odst. 6 informačního zákona, protože zveřejněním operačních postupů by mohlo dojít k ohrožení nebo zmaření plnění úkolů policie a schopnosti orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy či zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost ČR. 17. O žalobcově odvolání rozhodl žalovaný nyní napadeným rozhodnutím, kterým odvolání zamítl a rozhodnutí povinného subjektu potvrdil, když se se závěry v něm uvedenými plně ztotožnil. Posouzení věci městským soudem 18. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 19. Žaloba byla podána včas a osobou k tomu oprávně