6 Afs 273/2024 — Nejvyšší správní soud

14 Af 31/2023- 90 - text 10 čj. 14 Af 31/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Martina Bobáka a Jana Ferfeckého ve věci žalobkyně: Asociace Falun Gong České republiky, z. s., IČO: 26597543 sídlem V Brance 436, 267 62 Komárov zastoupena advokátkou Mgr. Helenou Hejskovou sídlem Opletalova 1525/39, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 28. 8. 2023, čj. MHMP 1613584/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud rozhoduje podruhé. Rozsudkem z 21. 10. 2024, čj. 14 Af 31/202348 (první rozsudek), soud zrušil rozhodnutí žalovaného, jelikož měl za to, že žalobkyni nemohl zaniknout nárok na osvobození od poplatku ze vstupného dle § 14a odst. 6 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (zákon o místních poplatcích). Nejvyšší správní soud (NSS) pak ke kasační stížnosti žalovaného zrušil první rozsudek (rozsudek z 30. 6. 2025, čj. 6 Afs 273/2024-48), jelikož způsob, jakým soud vyložil dotčená ustanovení zákona o místních poplatcích, popíral úmysl zákonodárce, resp. umožňoval spekulativní jednání pořadatelů akcí. 2. Žalobkyně je zapsaným spolkem. Jak plyne z jejích stanov, žalobkyně mj. pořádá kulturní představení na podporu v Číně pronásledovaných stoupenců hnutí Falun Gong. Ve dnech 28. 5. 2022 a 29. 5. 2022 v Kongresovém centru Praha pořádala tři kulturní akce Shen Yun (dále tyto události souhrnně jako představení). Úřad městské části Prahy 4 (správce poplatku) vyměřil žalobkyni místní poplatek ze vstupného na představení ve výši 638 622 Kč, který zvýšil dle § 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích na dvojnásobek, tedy 1 277 244 Kč [platební výměr z 21. 12. 2022 (platební výměr)]. Správce poplatku se neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že představení měla spadat pod výjimku stanovenou v § 6 odst. 1 větě poslední zákona o místních poplatcích. Na základě této výjimky se poplatek ze vstupného neplatí, pokud celý výtěžek pořadatel odvede na charitativní a veřejně prospěšné účely. Dle správce poplatku žalobkyně nemohla využít této výjimky z povinnosti zaplatit poplatek, neboť neohlásila údaje ve smyslu § 14a odst. 1 a 6 zákona o místních poplatcích. 3. Proti platebnímu výměru se žalobkyně odvolala. K odvolání žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím (napadené rozhodnutí) změnil platební výměr tak, že místní poplatek ze vstupného snížil na částku 638 623 Kč. Odstranil tedy sankční 100% navýšení poplatku. II. Žaloba a vyjádření žalovaného 4. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně brání žalobou. V ní mj. namítá, že správce poplatku musel již z dřívějšího působení žalobkyně vědět, že její činnost, včetně pořádání kulturního představení Shen Yun, je neziskovou akcí konanou čistě pro charitativní účely, a tedy že se z takové akce neplatí místní poplatek ze vstupného. Žalobkyně v žalobě specifikovala šest žalobních bodů: · Ustanovení § 14a odst. 6 zákona o místních poplatcích na tento případ nedopadá, neboť se týká pouze zániku nároku na osvobození (osvobození od poplatku obsahuje např. § 3b zákona o místních poplatcích) nebo úlevy [kterou může obec upravit v obecně závazné vyhlášce, avšak obecně závazná vyhláška č. 10/2011 Sb. hl. m. Prahy, o místním poplatku ze vstupného (vyhláška), žádnou úlevu neupravuje]. Výjimka z povinnosti platit místní poplatek upravená v § 14a odst. 6 zákona o místních poplatcích nedopadá na situace, v rámci kterých se poplatek neplatí ze zákona. · Správce poplatku měl již před vydáním platebního výměru informace o tom, že představení naplňují podmínky pro výjimku z poplatkové povinnosti pro místní poplatek ze vstupného. Žalobkyně poukázala na §14a odst. 2 a 5 zákona o místních poplatcích, dle nichž údajně neměla povinnost ohlásit údaj, který může správce poplatku automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků nebo evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. Správce poplatku se dopustil přehnaného formalismu, neboť žalobkyni nevyzval k doplnění tvrzení ohledně předložených listin (u listin předložených v anglickém jazyce s českým překladem) a k doplnění listin z e-mailové zprávy v listinné podobě. Tento chybný postup neopravil žalovaný v napadeném rozhodnutí. · Správce poplatku měl žalobkyni doručit výzvu k doložení konkrétních listin. Ze zákona totiž nevyplývá, jak podrobné údaje má poplatník místního poplatku sdělit správci poplatku. Tento chybný postup žalovaný vytkl správci poplatku, avšak dále se tímto nezabýval, neboť eventuální zjištění považoval za nadbytečná vzhledem k (nesprávné) aplikaci § 14a odst. 6 zákona o místních poplatcích. · Správce poplatku postupoval až příliš formalisticky. Měl žalobkyni pomoct, aby řádně předložila veškeré listiny. Žalobkyně je připravena k výzvě předložit důkazy v požadovaném rozsahu. · Žalovaný uznal splnění podmínek pro „osvobození“ pro charitativní účel představení, avšak chybně aplikoval úpravu ohledně zániku osvobození. Dle žalobkyně z toho vyplývá, že pokud by ohlášení představení žalobkyně uskutečnila včas, měl by žalovaný za prokázané, že se jedná o charitativní akci. · Výše vyměřeného poplatku je ve vztahu k majetkové podstatě žalobkyně nepřiměřená. Tuto skutečnost musel správce poplatku seznat z předložených stanov, jelikož žalobkyně disponuje nulovou majetkovou podstatou. Při stanovení výše vstupného na představení nekalkulovala s místním poplatkem. Vyměřený poplatek má tak pro ni likvidační charakter. 5. Žalovaný ve vyjádření z 4. 12. 2023 navrhl, aby soud žalobu zamítl. Žalobkyně zejména neohlásila údaje rozhodné pro osvobození od poplatku ve lhůtě dle § 5 odst. 1 vyhlášky. Její nárok na osvobození od poplatku tak zanikl dle § 14a odst. 6 zákona o místních poplatcích. III. První rozsudek, rozsudek 6 Afs 273/2024 a další vyjádření stran 6. Soud v prvním rozsudku vycházel z toho, že zákon o místních poplatcích již od počátku jeho účinnosti používá různá jazyková vyjádření pro omezení poplatkové povinnosti, např. předmětem poplatku není, poplatku nepodléhá, poplatek se neplatí či od místního poplatku výslovně osvobozuje. Zákon o místních poplatcích dle něj nenabízel jednoznačnou výkladovou variantu věty poslední § 6 odst. 1, z níž by bylo možné dovodit, že spojení se poplatek neplatí má představovat osvobození od místního poplatku i ve smyslu § 14a odst. 6 téhož zákona. S ohledem na zásadu in dubio mitius soud konstatoval, že vynětí z poplatkové povinnosti dle § 6 odst. 1 věty poslední zákona o místních poplatcích nelze považovat za osvobození dle téhož zákona. 7. NSS se neztotožnil se závěry městského soudu. Poukázal na praktická úskalí výkladu, který soud obsáhnul v prvním rozsudku. Zejména uvedl následující: [21] Právní úprava počítá s tím, že skutečně odvést celý výtěžek na charitativní a veřejně prospěšné účely lze zpravidla až po konání akce. Vyhláška č. 10/2011 Sb. v § 5 odst. 1 písm. c) stanovuje povinnost v ohlášení týden před konáním akce uvést účel využití výtěžku. Podle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 10/2011 Sb. je do 15 dnů po konání akce poplatník povinen sdělit částku vybraného vstupného a ve stejné lhůtě je podle § 6 odst. 1 poplatek splatný, nejdeli o pravidelně se opakující akci a neníli poplatek stanoven paušální částkou. Nemáli se dostat do prodlení, měl by pořadatel akce ve stejné lhůtě též správci poplatku oznámit, že skutečně veškerý výtěžek na charitativní nebo veřejně prospěšné účely odvedl, což je podřaditelné pod změnu údajů uvedených v ohlášení podle § 14a odst. 4 zákona o místních poplatcích a § 5 odst. 4 vyhlášky č. 10/2011 Sb. [22] Neshromáždíli tímto postupem správce poplatku dostatek podkladů pro správné zjištění a stanovení poplatku (§ 1 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád), může použít vyhledávací a kontrolní postupy upravené daňovým řádem nebo přímo zahájit řízení o stanovení poplatku a v rámci dokazování postupem podle § 92 odst. 3 a 4 daňového řádu vyzvat pořadatele jakožto poplatníka, aby v přiměřené lhůtě prokázal, že celý výtěžek odvedl na charitativní a veřejně prospěšné účely. Právní úprava v tomto směru stanovuje jasné lhůty i případné sankce v podobě potenciální pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy (§ 247a daňového řádu), rizika ztráty nároku na osvobození nebo úlevu od poplatku (§ 14a odst. 6 zákona o místních poplatcích) či stanovení poplatku podle pomůcek (§ 98 odst. 1 daňového řádu). Dle NSS zákon ani vyhláška neupravují žádnou lhůtu k oznámení a případnému prokázání vynětí z předmětu poplatku. V důsledku závěrů prvního rozsudku by kterýkoli pořadatel mohl po realizaci akce spekulativně a bez ohledu na předcházející záměr tvrdit, že celý výtěžek z akce odvedl na charitativní nebo veřejně prospěšné účely. To by bylo v rozporu s úmyslem zákonodárce, konkrétně s novelou č. 278/2019 Sb., na jejíž důvodovou zprávu NSS odkázal. Konečně NSS uzavřel, že na slovní spojení se poplatek neplatí je nutn