7 As 21/2008 — Nejvyšší správní soud

16 A 16/2025- 33 - text 7 16 A 16/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci žalobce: B. P., narozen , bytem státní příslušností proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 3, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2025, č. j. OAM-40109-15/DP-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 46e odst. 1 a § 35 odst. 3 a § 37a odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR (dále též „zákon o pobytu cizinců“) rozhodnuto o zamítnutí žádosti žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, neboť byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu. 2. Žalobce poukázal na to, že trestného činu lituje, nebyl však jeho organizátorem, ale nedobrovolným účastníkem, který se chtěl obohatit a nepochopil, že škodí zdraví lidí. Do problému se dostal kvůli špatné znalosti češtiny a právních norem. Ztráta dlouhodobého pobytu je pro cizince velmi těžkou ztrátou a zásahem do jeho soukromého a rodinného života. Žalovaný nepostupoval dle § 37 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, nijak nepřihlédl k tomu, že podmíněný trest žalobci skončí 30. 6. 2025 a že je studentem ČZU v Praze. Tvrzení žalovaného o možnosti žalobce získat pobytové oprávnění za účelem studia v ČR je v rozporu s realitou, vízum pro pokračování studia získá jeden ze sta. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Měl-li žalobce v úmyslu nadále pobývat a studovat na území ČR vysokou školu, měl se chovat tak, aby nezavdal důvod pro své odsouzení za spáchání trestného činu. Žalobce na území pobývá od roku 2017, za tu dobu ovšem žádnou vysokou školu nedostudoval, na to, jakým způsobem se na území živil, ukazuje jeho odsouzení. Žalobce nemá na území žádné rodinné příslušníky, bydlí v podnájmu. Byl odsouzen za spáchání drogového trestného činu, přičemž jakékoliv drogové aktivity vždy znamenají ohrožení celé společnosti. Poukaz žalobce na odst. § 37 odst. 2 zákona o pobytu cizinců není případný, neboť žalobci byla jeho žádost zamítnuta dle § 37 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Na žalobce je třeba nadále nahlížet jako na osobu, která není trestně zachovalá, tedy jako osobu, která byla odsouzena pro spáchání trestného činu, neboť jeho odsouzení nebylo v době vydání napadeného rozhodnutí a ani do současnosti zahlazeno. K naplnění toho důvodu pro neprodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu dle § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců dojde už jen tím, že je držitel povolení k dlouhodobému pobytu pravomocně odsouzen pro spáchání trestného činu. Nebylo-li takové odsouzení zahlazeno, musí k němu žalovaný přihlížet z úřední povinnosti a žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu zamítnout. Okolnosti spáchání trestného činu, tedy v tomto případě údajná neznalost českého jazyka a právních norem, nemají na naplnění tohoto důvodu vliv, zákon v tomto případě nedává prostor po správní uvážení, nehledě na to, že v rámci správního řízení žalobce žádné skutečnosti ohledně nepřiměřeného zásahu do soukromého a rodinného života neuvedl. Neprodloužením pobytového oprávnění není žalobci zakázán další pobyt na území v budoucnu. Bude-li v budoucnu chtít pokračovat ve svém studiu či pobývat na území, může po zahlazení svého odsouzení požádat o nové pobytové oprávnění v zemi svého původu. Případně mají občané Ukrajiny možnost požádat na území o udělení dlouhodobého víza za účelem strpění z důvodu probíhajícího války. 4. K výzvě soudu žalovaný uvedl, že dlouhodobé vízum za účelem strpění pobytu na území dle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců udělí ministerstvo cizinci, kterému ve vycestování z území brání překážka na vůli nezávislá. Probíhající válečný konflikt na Ukrajině je považován právě za takovou překážku, která brání cizincům, zejména tedy občanům Ukrajiny, v návratu do země jejich původu. Žalobce sice nemá na udělení dlouhodobého víza za účelem strpění pobytu na území nárok, ale že má možnost o takové vízum požádat, přičemž těmto žádostem bývá běžně vyhověno. Dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona sice ministerstvo dlouhodobé vízum neudělí, pokud cizinec nesplňuje podmínku trestní zachovalosti, ovšem za podmínky přiměřenosti dopadu neudělení víza do soukromého a rodinného života cizince. S ohledem na aktuální situaci na Ukrajině tedy tento důvod neudělení dlouhodobého víza připadá v úvahu jen v případě odsouzení za zvlášť závažné trestné činy. Dlouhodobé vízum za účelem strpění pobytu na území dle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců se vydává s platností do 31.března následujícího kalendářního roku. V souladu s § 7e odst. 1 č. 65/2022 Sb, o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, se pak takové vízum považuje za platné do 31. března každého následujícího roku, pokud je účinné rozhodnutí Rady EU2022/382 ze dne 04. března 2022, tedy jeho platnost se automaticky prodlužuje vždy o jeden rok 5. Při jednání žalobce uvedl, že o dlouhodobé vízum za účelem strpění nepožádal, v případě návratu na Ukrajinu mu hrozí, že bude odveden do armády. 6. Ze správního spisu soud zjistil tyto skutečnosti. 7. Žalobce dne 25. 9. 2024 požádal o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. 8. Rozsudkem X ze dne X, sp. zn. X, byl žalobce shledán vinným za úmyslně spáchaný trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle § 283 odst. 1 a 2 písm. c) trestního zákoníku ve formě spolupachatelství, kterého se dopustil tím, že dne 29. 9. 2021 po telefonickém varování o zadržení jeho spolubydlícího policií vyhodil do popelnice 560g amfetaminu, které předtím za úplatu vyzvedl., za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 let a dále k trestu propadnutí věci. Dle výpisu z trestního rejstříku zkušební doba končí 30. 6. 2025. 9. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán [(§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“)], při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 10. Podle § 35 odst. 3 zákona o pobytu dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a dobu pobytu na území na toto vízum nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza. 11. Podle § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu. 12. Podle § 37 odst. 2 písm. h) zákona o pobytu cizinců ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. 13. Žalobou napadeným rozhodnutím byla žádost žalobce o prodloužení doby platnosti jeho povolení k pobytu za účelem studia byla zamítnuta z důvodu pravomocného odsouzení žalobce za spáchání úmyslného trestného činu. Žalovaný posoudil zásah do soukromého a rodinného života žalobce, kdy konstatoval, že na území ČR se nezdržují rodinní příslušníci žalobce, žalobce je svobodný a bezdětný, tudíž není přítomen dopad do jeho rodinného života, jelikož žalobce má rodinné vazby pouze v zemi původu. Ačkoliv zde pobývá od roku 2017, studium na vysoké škole nedokončil, minimálně jednou změnil vysokou školu, proto je jeho zájem zde získat vyšší vzdělání pochybný. Neprodloužení pobytového oprávnění nemusí znamenat ukončení studia vzhledem k možnosti přerušení, individuálního studijního planu nebo změny na distanční formu výuky. Rozhodnutím není žalobci přímo stanovena povinnost vycestovat ani doba zákazu pobytu. Po zahlazení trestu může požádat o vydání oprávnění k pobytu. 14. Je nesporné, že žalobce byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, tudíž naplnil formální důvody neprodloužení povolení k pobytu dle § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Žalobce namítá nepřiměřenost zásahu do jeho pobytového oprávnění vzhledem k jím spáchané trestné činnosti, resp. jeho roli u trestné činnosti a ke studiu v ČR. Soud obecně souhlasí se žalobcem, že princip proporcionality je obecným hlediskem při aplikaci práva, jelikož je součástí hledání účelu dané zákonné úpravy. Žalovaný se neza