4 Ads 13/2003 — Nejvyšší správní soud

16 Ad 23/2024- 41 - text 6 16 Ad 23/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobce: A. V., bytem, zastoupen: JUDr. Ladislavem Košťálem, advokátem, sídlem Na Riviéře 123, Zbečno, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 6. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 6. 6. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 146 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty jeho námitky, a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 12. 2023, č. j. X, kterým bylo rozhodnuto o odnětí invalidního důchodu žalobci. 2. V žalobě poukázal na závěry žalované z napadeného rozhodnutí a uvedl, že se závěry lékaře IPZS nesouhlasí a považuje je za nesprávné a nedůvodné. Závěry lékaře PSSZ i lékaře IPZS jsou podle žalobce opřeny o jejich subjektivní hodnocení, která žalovaná nekriticky přejímá. Již skutečnost, že oba lékaři stanovili míru poklesu pracovní schopnosti žalobce na samé spodní hranici rozpětí 30 % – 40 % při středně těžkém funkčním postižení podle kapitoly XIII., odd. E, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), klade zvýšený nárok na přesvědčivé odůvodnění. Oba lékaři připouštějí středně těžké funkční postižení žalobce a stanovení míry poklesu jeho pracovní schopnosti zjevně spojují s údajnou adaptací žalobce na jeho nepříznivý zdravotní stav. Žalobce se rozhodně necítí být na svůj handicap adaptován natolik dobře, aby jeho míru poklesu pracovní schopnosti bylo možno stanovit na samé spodní hranici výše uvedeného rozpětí. Zdravotní stav žalobce se oproti době, kdy mu byl přiznán invalidní důchod, zhoršil, a to včetně zdravotního postižení, pro které byl žalobci invalidní důchod přiznán. Soustavně cítí brnění v obou rukách, točí se mu hlava, stává se mu, že při chůzi „šlápne do prázdna.“ Žalobce sice zůstává zaměstnán u téhož zaměstnavatele na plný pracovní úvazek, musel ale v důsledku posuzovaného zdravotního postižení přejít na jiný druh práce, která je méně placena. 3. Žalovaný s poukazem na posudek posudkové komise ponechal rozhodnutí na soudu. 4. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobkyní uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 5. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále též „ZDP“) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 6. Podle § 39 odst. 2 ZDP jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 7. Podle § 39 odst. 3 ZDP pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 8. Podle § 39 odst. 4 ZDP při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 9. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. 10. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně si soud vyžádal u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze odborný lékařský posudek. Posudková komise v posudku ze dne 23. 1. 2025 shledala, že od 22. 11. 2023 do 4. 12. 2024 byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 ZDP, ve znění zákona č. 306/2008 Sb., přičemž se jednalo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) ZDP, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Od 5. 12. 2024 se jednalo o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) ZDP, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Doba platnosti posudku byla stanovena do 31. 1. 2028. Uvedeno, že od 22. 11. 2023 do 4. 12. 2024 trvala bez přerušení invalidita prvního stupně, od 5. 12. 2024 šlo o druhý stupeň, bylo stanoveno lékařským nálezem. 11. V daném případě posudková komise zasedající v řádném složení za přítomnosti odborné lékařky z oboru neurologie jednoznačně vymezila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce. Žalobce byl při jednání posudkové komise odborně vyšetřen. 12. V rámci diagnostického souhrnu byla konstatována tato zdravotní postižení žalobce – chronický bolestivý syndrom celé páteře, degenerat. změny, radikulární syndrom L4-L5, stav po operaci C p., diskektomii C6-7, náhradě disku štěpy, dekomprese, stabilizace 2018, cervikobrachiální syndrom C6-7 vlevo, radikulární syndrom, indikace k operaci, cervikovestibulární syndrom, diabetes mellitus 2. typu na PAD s polyneuropatií, arteriální hypertenze, porucha metabolismu lipidů na léčbě, benigní nádor příušní žlázy vlevo, mikroadenom hypofýzy, uzel štítné žlázy vlevo, divertikulóza c. sigmoideum, chronická insuficience žil dolních končetin, metličkové varixy, koxartróza, gonartróza oboustranně lehkého stupně, edém kostní dřeně hlavice talu vpravo, susp. subchondrální stresová fraktura 1/2024, hypakuse oboustranně, 60,2 % dle Fowlera celkově, tinnitus, vertigo, naslouchadlo bilat., nikotinismus. 13. V posudkovém závěru posudková komise uvedla, že žalobce trpěl chronickým bolestivým syndromem celé páteře, především v krčním úseku, kde byl v roce 2018 po operaci C6 – C7, po odstranění vyhřezlé ploténky, náhradě disku štěpy, dekompresi a přední stabilizaci. Zobrazovací metody, MR krční páteře 2024, potvrdilo spondylózu, degenerativní změny v oblasti obratle C5 – C6, nad instrumentací s útlakem durálního vaku a decentním kontaktem s míchou. Jako vedlejší nález bylo vysloveno podezření na hemangiom, nezhoubný nádor obratlového těla Th3. Nález byl dále indikován k operačnímu řešení, které je v plánu v roce 2025. Měl rovněž degenerativní změny a kořenový syndrom bederní páteře, v oblasti L4, L5. Měl poruchu statiky a dynamiky celé páteře, jen občasné potíže svěrače močového měchýře. Horní končetiny měly nižší sílu celé levé horní končetiny s bolestivostí levého ramene a horní hrudní páteře při jakémkoli pohybu. Reflexy C5-8 vlevo byly nevýbavné, měl hypermetrii, poruchu taxe vlevo mozečkového typu, v zánikových polohách trvalý pomalý pokles levé horní končetiny, který se odvedením pozornosti nemění. Vpravo je hybnost a reflexy horní končetiny normální, byl pravák. EMG vyšetření potvrdilo lehkou axonální senzitivní lézi odpovídající chronickým změnám C7, bez úžinového syndromu. Jemná motorika byla zachována. Syndrom karpálního tunelu nebyl prokázaný. Dolní končetiny byly s artrotickými změnami nosných kloubů mírného stupně, polyneuropatií při onemocnění diabetes mellitus. Měl podezření na přetížení až stresovou subchondrální zlomenin