8 Afs 75/2005 — Nejvyšší správní soud

17 Af 13/2024- 39 - text [OBRÁZEK] 17 Af 13/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobce: KOMERSAL TEAM spol. s r.o., IČO 62743597 se sídlem K Popelce 2399/4, Praha 5 zastoupený advokátkou JUDr. Mgr. Petrou Novákovou, Ph.D. se sídlem Chodská 1366/9, Praha 2 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2024, č. j. 18835/24/5300-22441-709739, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah žaloby 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí – dodatečný platební výměr Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 22. 3. 2023, č. j. 2062185/23/2005-53522-110941, jímž bylo žalobci doměřeno DPH za květen 2019 ve výši 238 022 Kč a stanoveno penále ve výši 47 605 Kč. Prvostupňové rozhodnutí dospělo k závěru, že žalobce neprokázal splnění podmínek pro uplatnění nároku na odpočet daně, neboť neprokázal, že od dodavatelů MB-speed s.r.o., RENOP realizace staveb s.r.o. a DU.JU.DRINKS s.r.o. skutečně přijal zdanitelná plnění deklarovaná na daňových dokladech. Žalobci byl proto odepřen nárok na odpočet daně. Napadené rozhodnutí tento závěr korigovalo tak, že žalovaný neměl pochybnosti o tom, že žalobce dotčená zdanitelná plnění skutečně přijal, leč žalovanému vyvstaly pochybnosti o tom, zda žalobce dotčená zdanitelná plnění přijal právě od deklarovaných dodavatelů či od jiných osob v postavení plátce DPH. U některých plnění vznikly též pochybnosti o jejich předmětu a rozsahu. 2. Žalobce v žalobě namítl, že nebyly provedeny jím navržené výslechy svědků Davida Sosíka, P. T., J. P., Dušana Juříčka a Petera Rybaríka, ač měly vypovídací potenci. Dle žalobce byl žalovaný motivován blížícím se koncem lhůty pro stanovení daně (dne 21. 7. 2024). O změně právního posouzení věci byl žalobce informován až dne 8. 4. 2024, kdy mu bylo doručeno seznámení se zjištěnými skutečnostmi a výzva k vyjádření se v rámci odvolacího řízení ze dne 27. 3. 2024, č. j. 10598/24/5300-22441-709739 (dále jen „seznámení“); stalo se tak se značným odstupem od podání odvolání dne 20. 4. 2023. Až tehdy se žalobce dozvěděl, že má předložit důkazní prostředky stran deklarovaných dodavatelů a rozsahu a předmětu některých posuzovaných plnění. Teze žalovaného, že se jedná o osoby, které do té doby žalobce vůbec nezmínil, tuto okolnost pomíjí. 3. Žalobce rozporoval argument žalovaného, že žalobce na seznámení reagoval až po lhůtě v něm stanovené, resp. prodloužené na 30 dnů (lhůta uplynula dne 9. 5. 2024, žalobcova reakce byla doručena dne 12. 5. 2024), pročež žalovaný dle § 115 odst. 4 daňového řádu nebyl povinen k žalobcovým důkazním návrhům přihlížet. Žalobce oponoval tím, že citované ustanovení nemá vliv na § 111 odst. 2 daňového řádu, dle něhož měl žalobce právo doplňovat své odvolání až do vydání napadeného rozhodnutí. Žalovaný proto byl povinen přihlížet k novým tvrzením žalobce, včetně návrhů na provedení dalších důkazů. Ostatně řízení před správcem daně a žalovaným tvoří jeden celek, v jehož rámci je žalobce oprávněn navrhovat důkazní prostředky. Současně platí, že je povinností daňových orgánů zjistit daň ve správné výši. Žalobce dále poznamenal, že se z jeho strany nejednalo o obstrukce, prodleva po uplynutí lhůty činila jen 3 dny. 4. Žalobce následně k jednotlivým svědkům uvedl konkrétní důvody, které ho vedly k jejich navržení, a rozporoval další argumentaci žalovaného, na jejímž základě výslechy neprovedl. 5. Dále žalobce namítl, že žalovaný postupoval v rozporu s § 115 odst. 2 daňového řádu. Žalovaný totiž neseznámil žalobce s úvahami, jimiž se při hodnocení důkazů řídil (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2020, č. j. 1 Afs 438/2017-52, Sb. NSS 4053/2020), napadené rozhodnutí tak bylo překvapivé. 6. Žalovaný v bodu 74 napadeného rozhodnutí uvedl, že na listinách souvisejících s DU.JU.DRINKS s.r.o. je podpis vypadající jako podpis Dušana Juříčka, leč po srovnání s listinou založenou v obchodním rejstříku dospěl k závěru, že jde o napodobeninu. V bodech 59 a 60 seznámení ovšem žalovaný uvádí, že na listinách lze seznat podpis Dušana Juříčka, resp. podpis vypadající jako jeho podpis. Nadto byl žalobce přesvědčen, že zmíněné podpisy se od sebe neliší. Takový závěr vyžadoval hodnocení znalcem, žalobci ovšem byla upřena možnost toto namítat. Situaci též mohl objasnit výslech Dušana Juříčka. 7. Žalovaný též nově a překvapivě v bodu 28 napadeného rozhodnutí uvedl, že podpis bývalé jednatelky MB-speed s.r.o. Eriky Rusnákové na předložených daňových dokladech a dodacích listech neodpovídá listině založené ve sbírce listin ani na protokolu o jejím výslechu. V bodu 41 napadeného rozhodnutí přitom žalovaný uvedl, že Erika Rusnáková dodací listy podepsala. Žalobce byl přesvědčen, že zmíněné podpisy se od sebe neliší. Takový závěr vyžadoval hodnocení znalcem, žalobci ovšem byla upřena možnost toto namítat. V bodu 30 napadeného rozhodnutí pak žalovaný zpochybnil podpisy Eriky Rusnákové na příjmových pokladních dokladech, k čemuž žalobce zopakoval svou výše uvedenou argumentaci. 8. Žalobce navrhl, aby v případě, že soud nezruší napadené rozhodnutí, vyslechl výše uvedené svědky, resp. provedl důkazy listinami obsahujícími jejich podpisy. Za účelem ověření podpisů žalobce navrhl, aby soud ustanovil znalce z oboru písmoznalectví. 9. Co se týče zdanitelných plnění přijatých od MB-speed s.r.o., žalovaný v seznámení uvedl, že obdržel odpovědi od odběratelů žalobce DAS PRO BENDING s.r.o. a Bento-Sheet, s.r.o., na jejichž základě dospěl k závěru, že jim žalobce poskytl plnění v rozsahu uvedeném na daňových dokladech. Nebylo však prokázáno, zda žalobce skutečně přijal plnění od MBspeed s.r.o. 10. Žalovaný jako jednu z pochybností zmínil výpověď Eriky Rusnákové, kterou označil za tzv. bílého koně. Dle žalovaného nemusela mít svědkyně o činnosti MB-speed s.r.o. povědomí proto, že mohla pověřit k zastupování jinou osobu; svědkyně to nevyloučila. Korespondovalo by to s její výpovědí, neboť potvrdila, že podepisovala pouze některé dokumenty. V situaci, kdy dodávky od MB-speed s.r.o. probíhaly, přičemž na fakturách se nacházelo jméno její jednatelky, nebyl důvod, aby žalobce zjišťoval bližší informace o vnitřním uspořádání dodavatele a v daňovém řízení pak označil osobu zplnomocněnou k jeho zastupování. 11. Žalobce v reakci na seznámení upozornil na skutečnost, že žalovaný při výslechu nepředložil Erice Rusnákové příjmové pokladní doklady. Žalovaný své pochybení připustil, avšak podotkl, že to nic nemění na tom, že tyto doklady byly podepsány blíže neidentifikovanou osobou. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že dotčené podpisy jsou podpisy Eriky Rusnákové. 12. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí vyjádřil k úhradě za dodané plnění hotovostními platbami. Dle žalobce se jedná o běžnou formu úhrady závazku. Nelze souhlasit s žalovaným, že bylo tato forma neekonomická a časově náročná, jelikož bylo jednodušší a rychlejší provést platbu na bankovní účet. Platba v hotovosti byla mezi obchodními partnery zvolena s ohledem na povahu obchodů, nejednalo se o enormní částky. 13. Žalobce měl za to, že doložil dostatečnou auditní stopu. Předložil celoroční objednávku ze dne 16. 1. 2019, z níž plyne, že u MB-speed s.r.o. poptal na rok 2019 dodání hutního materiálu. V celoroční objednávce bylo uvedeno, že druh, název, ceny hutního materiálu a termíny budou upřesněny dle jednotlivých požadavků, popřípadě v souhrnu za kalendářní měsíc. Následně žalobce předložil jednotlivé objednávky, včetně konkrétní doby dodání, a dále faktury a příjmové pokladní doklady. Skutečnost, že až ex-post vyšlo např. výslechem najevo, že některé podklady nepodepsala Erika Rusnáková, nemůže být žalobci kladena za vinu. 14. Ohledně dopravy zboží žalobce uvedl, že se v celoroční objednávce s dodavatelem dohodl, že termín dodání zboží bude dle domluvy. Místem plnění byla buď hala v Záluží u Litvínova nebo provozovna odběratele DAS PRO BENDING s.r.o. Dopravu zajišťoval dodavatel žalobce, což měly dokázat neprovedené výslechy. Žalobce v daňovém řízení argumentoval, že mezi ním a jeho dodavatelem bylo dohodnuto, že cena za dopravu bude zahrnuta v ceně zboží. Nebylo povinností žalobce zjišťovat, jak dodavatel dopravu realizuje. Následná zjištění správce daně ohledně vlastnictví či provozování vozidel dodavatelem nemohou být kladena žalobci k tíži. Žalovaný podotkl, že s ohledem na skutečnost, že se jednalo o prostorově a hmotnostně náročné zboží, bylo možné předpokládat, že si žalobce ověřil, zda dodavatel je zboží schopen zajistit a dopravit. Žalobce opáčil, že za zboží neuhradil nic v předstihu, přičemž závazek dodavatele zajistit dopravu byl ověřen tím, že zboží bylo dopraveno odběrateli. 15. Žalobce poznamenal, že za výš