19 A 53/2025 – Městský soud v Praze

19 A 53/2025- 43 - text 24 19 A 53/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: T. D. P., narozený dne X státní příslušnost Vietnamská socialistická republika zastoupený advokátkou JUDr. Bc. Marcelou Lafek sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha 1 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 10. 2025, č. j. MV-131976-4/SO-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované ze dne 1. 10. 2025, č. j. MV-131976-4/SO-2025. Napadeným rozhodnutím žalovaná rozhodla o odvolání žalobce podle ust. § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), tak, že změnila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 1. 7. 2025, č. j. OAM-4433-14/DP-2025 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky (dále jen „ČR“) za účelem ostatní/jiné podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a dále ve spojení s § 37 odst. 2 písm. a), s odkazem na § 56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., zákona o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), neboť pobyt účastníka na území není v zájmu ČR. 2. Žalovaná prvostupňový výrok změnila takto: „Žádost se zamítá a dlouhodobý pobyt se podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a dále ve spojení s § 37 odst. 2 písm. a) s odkazem na § 56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb. neprodlužuje, neboť je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území.“ II. Žalobní body 3. Žalobce namítal, že změnou výroku došlo ke zkrácení jeho práv, neboť nemá možnost se proti napadenému rozhodnutí odvolat. Změnou výroku došlo k úpravě výroku, nicméně současně žalovaná změnila odůvodnění rozhodnutí, v něm obsažené závěry a úvahy. Žalobce však neměl žádnou možnost se k tomuto postupu vyjádřit a sporovat případné závěry žalované. 4. Prvostupňové rozhodnutí obsahovalo závěr, že důvodem pro zamítnutí je, že „byla zjištěna jiná závažná překážka“, „pobyt účastníka není ve veřejném zájmu“ a současně správní orgán dovozuje „obcházení zákona“, „neplnění účelu“ a to, že účastník řízení hodlá páchat trestnou činnost na území. Žalobce brojil proti zmatečnosti rozhodnutí, když nevěděl, co z uvedeného si má vybrat. Dále napadal prvostupňové rozhodnutí pro absenci výkladu neurčitého právního pojmu „pobyt účastníka řízení není v zájmu ČR“. Správní orgán I. stupně považoval zjištěný stav za tzv. jinou závažnou překážku pobytu účastníka řízení na území, tj. aplikoval na zjištěný stav druhou ze dvou alternativních skutkových podstat uvedených ve výše citovaném ustanovení. Ve výroku ovšem zmínil, že pobyt účastníka řízení není v zájmu ČR, tedy aplikoval první ze dvou alternativních skutkových podstat. 5. Žalobce má za to, že žalovaná vyjádřila svůj souhlas s uvedenými závěry správního orgánu I. stupně, které rovněž v napadeném rozhodnutí reprodukuje. Žalobce neměl možnost proti těmto závěrům brojit, když nemohl předpokládat, že žalovaná pouze změní výrok rozhodnutí, které svým odůvodněním nekoresponduje s výrokem, ale současně je i odůvodnění zmatečné a nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a vnitřní rozpornost. Rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť uvádí, že podle sdělení DOCEO – Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, s. r. o. (dále „DOCEO“) ze dne 28. 4. 2025 byl účastník řízení od 2. 5. 2024 do 9. 10. 2024 účastníkem kurzu DOCEO, avšak vzdělávání na tomto kurzu mu bylo ukončeno z důvodu neplnění studijních povinností, zejména z důvodu špatné docházky. Není však objasněno, co je myšleno neplněním studijních povinností a co znamená špatná docházka. 6. Žalobce dále namítl, že správní orgán se nemá v rozhodnutí dotazovat, co je úmyslem žadatele, ale takový úmysl má vyložit z jeho jednání. Žalobce studium na vysoké škole zahájil, tudíž závěr o tom, že nezahájil není pravdivý. K tomu se váže i nutně nesprávný závěr správního orgánu o tom, že nemůže žalobci prodloužit povolení k pobytu, protože mu byl pobyt na území povolen pouze pro to, aby zahájil studium. Jednak studium bylo zahájeno a jednak zákon žádnou takovou podmínku nestanoví – neexistuje žádné ustanovení, které by ukládalo, že v případě, že cizinec vstoupí na území za určitým účelem, je tento účel nezměnitelný. Nakonec v takovém případě by zcela postrádala smysl ustanovení zákona o změně účelu pobytu. Nesrozumitelným je pak závěr o tom, že byla zjištěna jiná závažná překážka jeho pobytu na území spočívající v tom, že další prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za tímto účelem by vedlo k obcházení zákona a další pobyt na území by byl pouze samoúčelný, tudíž v rozporu s veřejným zájmem. Jedná se o řetězení neurčitých právních pojmů, kdy jeden neurčitý právní pojem je vysvětlován jiným, což nevede k objasnění toho, co správní orgán pod tímto neurčitým právním pojmem rozumí. 7. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně neodpovídá obsahu spisové dokumentace. Žalobce je v rozhodnutí obviňován z různých věcí – budoucí páchání trestné činnosti, neplnění účelu pobytu či obcházení zákona, aniž by pro takový závěr existovala opora ve spisu. 8. Žalobce nesouhlasil se závěrem o bezcílném vzdělávání v jazykových kurzech. Žalobce přicestoval na území, absolvoval jazykový kurz, na něj navázal vysokoškolským studiem, avšak přes veškerou snahu nedokázal dostatečně porozumět probírané látce, proto ve druhém semestru studia ukončil a přihlásil se do jazykového kurzu, aby zlepšil své jazykové dovednosti. Jazykový kurz navštěvoval, byť tento mu příliš nevyhovoval. Nyní pokračuje v jazykovém kurzu zaměřeném více na aktivitu studentů, rozhovory, porozumění mluvenému slovu, což jsou dovednosti, které potřebuje nejvíce zlepšit. 9. Rozhodnutí je založeno na tom, že v případě povolení za účelem studia, lze povolení prodloužit pouze jednou v případě studia v jazykovém kurzu. Nelze paušálně převzít úpravu jiného pobytové titulu a bez dalšího ji aplikovat. Správní orgán byl povinen posoudit individuální situaci žalobce, který studoval vysokou školu, avšak následně zjistil, že musí zlepšit jazykové dovednosti. Správní orgány měly osvětlit, proč tedy i takto specifický případ žalobce podřazují pod pojem jiné závažné překážky, a co konkrétně je touto závažnou překážkou myšleno. Pokud správní orgány aplikují ustanovení týkající se studia – tj. že žalobce může prodloužit povolení k pobytu na účast v jazykovém kurzu pouze jednou, pak má žalobce za to, že dříve tak neučinil, neboť měl uděleno povolení za účelem studia, kdy navštěvoval jazykový kurz a následně vysokou školu. Dále pak žalobce dne 13. 5. 2024 požádal o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ostatní/jiné, a to absolvování jednoletého kurzu českého jazyka pro cizince jakožto přípravného kurzu ke studiu na vysoké škole na území, organizovaného DOCEO. Povolení k dlouhodobému pobytu bylo žalobci vydáno s platností od 21. 6. 2024 do 31. 3. 2025. Dne 19. 2. 2025 požádal žalobce o první prodloužení povolení za účelem ostatní – účast v jazykových kurzech, proto není splněna premisa, že žalobce žádá o prodloužení povolení k pobytu po více než prvé. 10. Žalobce dále namítá, že závěr o údajně bezcílném studiu není dostatečně podložen. Žalobci nebylo umožněno se k těmto skutečnostem vyjádřit, když s ním nebyl proveden výslech. Nikoli každé opakování jazykového kurzu je nutně „bezcílným studiem“. U žalobce je zjevné, že se pokusil studovat vysokou školu, proto měl být předvolán, aby objasnil, jaký je důvod návštěvy dalšího jazykového kurzu. 11. Žalobce dále namítá, že ani v jednom z rozhodnutí není vyložen neurčitý právní pojem „jiná závažná překážka pobytu“. Žalobce nesouhlasí s tím, že by správní orgány nebyly povinny tento pojem vyložit. Teprve pod dostatečně definovaný (či alespoň v obrysech vymezený) pojem mohou správní orgány podřadit konkrétní situaci žalobce, jinak nelze ověřit správnost posouzení. V napadeném rozhodnutí nejsou dostatečně vymezeny skutkové okolnosti, které mají odůvodňovat naplnění neurčitého právního pojmu jiné závažné překážky pobytu cizince na území. 12. Žalobce pak v návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě dne 31. 10. 2025 uvedl, že se soustavně připravuje na další studium na vysoké škole, a to účastí v jazykovém kurzu. Jeho osobní účast v kurzu je nezbytná, když bez této není možné osvojovat si jazykové dovednosti. Přiznání odkladného účinku je žádoucí na období několika měsíců a pro žalobce je prakticky nezbytné, neboť žalobce právě v tomto období čekají závěrečné zkoušky v kurzu českého jazyka a návazné příjímací řízení ke studiu na vysoké škole. Žalobce k tomuto tvrzení jako důkaz označil potvrzení o s