10 As 326/2022 — Nejvyšší správní soud

20 Ad 36/2024- 35 - text 9 20 Ad 36/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., ve věci žalobkyně: H. S., narozená dne X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 10. 2024, č. j. MPSV-2024/220059-911, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 9. 10. 2024, č. j. MPSV-2024/220059-911, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 10. 2024, č. j. MPSV-2024/220059-911 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 9. 8. 2024, č. j. 1542902/24/AB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán prvního stupně podle ustanovení § 51 odst. 1 a § 70 odst. 4 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“) odňal nezletilé oprávněné osobě T. H., nar. X, ode dne 1. 1. 2023 dávku státní sociální podpory přídavek na dítě, neboť nárok na dávku zanikl ke dni 31. 12. 2022. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobkyně v podané žalobě předně shrnula, že dne 6. 9. 2022 podala žádost o přídavek na dítě, ke které doložila potvrzení o společných posuzovaných osobách, prohlášení o sociální a majetkové situaci a prohlášení osob, které nemají rozhodné příjmy pro nárok na dávku. Správní orgán prvního stupně o žádosti rozhodl až dne 14. 6. 2024 a zpětně přiznal dávku ve výši 770 Kč od 1. 7. 2022. Dne 12. 8. 2024 jí pak bylo doručeno prvostupňové rozhodnutí, jímž správní orgán prvního stupně dávku odňal, protože nedoložila v roce 2023 příjmy za 1. čtvrtletí roku 2023. 3. Dále namítla, že správní orgán prvního stupně jí tedy dává k tíži, že nedokládala potvrzení o výši příjmu za čtvrtletí v době, kdy o dávce ještě další rok a dva měsíce nebylo rozhodnuto. K tomu odkázala na znění ustanovení § 71 odst. 1 a 3 správního řádu a zdůraznila, že nedodržení lhůt se nemůže dovolávat ten účastník, který je způsobil. Správní orgán prvního stupně se tak podle ní nemůže 12. 8. 2024 dovolávat toho, že někdy v roce 2023 nedoložila doklad o výši příjmů, když lhůtu pro vydání rozhodnutí nedodržel jako první. 4. Následně žalobkyně podotkla, že dne 19. 7. 2024 podala námitku, ke které přiložila prohlášení osob, které nemají rozhodné příjmy za 1. čtvrtletí 2023, 2. čtvrtletí 2023, 3. čtvrtletí 2023, 4. čtvrtletí 2023 a 2. čtvrtletí 2024. Tím svoji povinnost dodatečně splnila, což mohla učinit právě proto, že předně správní orgán prvního stupně nedodržel lhůtu pro vydání rozhodnutí. K tomu odkázala i na ustanovení § 51 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře. 5. Posléze žalobkyně uvedla, že přídavek na dítě byl přiznán v nižší částce, než náležela. Uvedla výpočet výše dávky s tím, že správní orgán prvního stupně jí dluží ke dni podání žaloby částku ve výši 34 810 Kč. S tvrzením, že od 1. 11. 2022 nenáleží přídavek na dítě ve zvýšené výměře, by bylo možné souhlasit pouze za předpokladu, že by správní orgán prvního stupně rozhodoval ve lhůtách, ve kterých rozhodovat měl. V té době totiž ještě nebylo jasné, zda bude přídavek na dítě přiznán, když o něm bylo rozhodnuto až 31. 5. 2023. Když ale správní orgán prvního stupně rozhodoval až v roce 2024, tak měl vycházet z toho, kdy byl příspěvek na péči schválen, nikoliv vyplacen. 6. Závěrem podané žaloby navrhla žalobkyně zdejšímu soudu, aby zrušil prvostupňové rozhodnutí, protože nebylo vydáno ve lhůtě uvedené v ustanovení § 71 správního řádu a není možné, aby se správní orgán dovolával nedodržení lhůt, když je prvotně sám způsobil. Dále navrhla, aby zdejší soud sám rozhodl tak, že žádosti o přídavek na dítě se od 1. 7. 2022 vyhovuje s tím, že správní orgán prvního stupně je povinen vyplatit jí částku 34 810 Kč. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě v zásadě pouze zopakoval argumentaci uvedenou již v napadeném rozhodnutí. Podotkl, že správní orgán prvního stupně vydal dne 24. 5. 2023 usnesení, jímž řízení zastavil, které však bylo na základě odvolání žalobkyně zrušeno. Dne 14. 6. 2024 vydal správní orgán prvního stupně oznámení o přiznání přídavku na dítě od 1. 7. 2022. Od podání žádosti do vydání oznámení však žalobkyně nedodala prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky za 1. čtvrtletí roku 2023. Toto učinila až po vydání oznámení o zániku nároku na dávku dne 19. 7. 2024. Dne 2. 5. 2023 žalobkyně zaslala pouze doklad o výši měsíčních příjmů za její osobu a T. H., nar. X, ve kterém uvedla, že se jedná o příjem za měsíc duben 2023. Tento formulář navíc náležel k dávkám pomoci v hmotné nouzi a uvedený měsíc nespadá do rozhodného období. 8. Dále k poukazu žalobkyně na nesprávnou výši přídavku na dítě žalovaný poznamenal, že o příspěvek na péči bylo požádáno dne 21. 11. 2022 a dne 31. 5. 2023 bylo vydáno rozhodnutí o jeho přiznání od listopadu 2022. První výplata příspěvku na péči pak připadá na měsíc červen 2023. Nezletilé oprávněné osobě tak nenáležel přídavek na dítě ve zvýšené výměře, neboť v rozhodném období příspěvek na péči vyplacen nebyl, i když byl později doplacen. Závěrem svého vyjádření navrhl zdejšímu soudu, aby podanou žalobu zamítl. IV. Replika žalobkyně 9. Na vyjádření žalovaného reagovala žalobkyně podáním ze dne 10. 2. 2025. V něm se vyjádřila, že prohlášení o neexistenci příjmů rozhodných pro nárok na dávky za 4. čtvrtletí roku 2022 a 1. čtvrtletí roku 2023 podávala na pobočku úřadu práce ve Vimperku dne 2. 5. 2023 datovou zprávou ID: 1183371689. Na toto pracoviště se obrátila, neboť ji kontaktovala pracovnice s tím, že z personálních důvodů vyřizují dávku oni. 10. Rovněž žalobkyně uvedla, že argumentace žalovaného o výši přídavku na dítě by byla pochopitelná, pokud by se domáhala zvýšené výměry v období, kdy bylo o dávce rozhodováno. Pokud ale o dávku žádá zpětně, neboť správní orgán prvního stupně nedostál svým povinnostem, tak je logické, že není rozhodné, kdy byla dávka schválena, ale od kdy se tak stalo. Podotkla, že přídavek na dítě není vyplácen ve zvýšené výměře ani nyní, přičemž správní orgány musí v informačním systému vidět, že příspěvek na péči pobírá. Znovu navrhla, aby zdejší soud rozhodl, že přídavek na dítě náleží ve zvýšené výměře od 21. 11. 2022. V. Obsah správního spisu 11. Zdejší soud na tomto místě podotýká, že správní spis mu byl předložen v poměrně nepřehledném stavu, přičemž spisová dokumentace nebyla zcela řádně vedena a žurnalizována. Spis neobsahoval žádný spisový přehled a jednotlivé listy spisu nebyly číslovány ani nebyly ve všech případech řazeny chronologicky za sebou. Přestože tedy nebyl správní spis veden zcela řádně, zjistil z něj zdejší soud tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 12. Žalobkyně podala dne 6. 9. 2022 žádost o přídavek na dítě. V jejím rámci uvedla, že veškeré příjmy jsou za 2. čtvrtletí roku 2022 (tj. rozhodné období) a že nezletilým nezaopatřeným dítětem, na něž je nárok uplatňován je T. H., nar. X. 13. Oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 14. 6. 2024, č. j. 1147751/24/AB (dále jen „oznámení o přiznání dávky“), správní orgán prvního stupně přiznal nezletilé oprávněné osobě přídavek na dítě ve výši 770 Kč od 1. 7. 2022. Oznámením o zániku nároku na dávku ze dne 5. 7. 2024, č. j. 1282810/24/AB (dále jen „oznámení o zániku nároku“), pak správní orgán prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 51 odst. 1, 2 a 4 zákona o státní sociální podpoře o zániku nároku na dávku přídavek na dítě, a to od ledna 2023. V odůvodnění uvedl, že od 1. 1. 2023 nebyly doloženy rozhodné příjmy do zákonem stanoveného data. Podotkl, že pro nárok na výplatu přídavku na dítě je třeba každé čtvrtletí prokázat výši rozhodných příjmů. Pokud se rozhodný příjem neprokáže do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měla dávka vyplácet, nárok na přídavek na dítě zaniká. Protože tedy příjem nebyl doložen do konce kalendářního čtvrtletí, nárok na dávku zanikl. 14. Proti oznámení o zániku nároku podala žalobkyně námitku. V ní nejprve uvedla svůj výpočet výše přídavku na dítě s tím, že jí správní orgán prvního stupně dluží částku 27 690 Kč. Dále upozornila, že žádost podávala 6. 9. 2022, tj. před více než dvěma lety. Správní orgán prvního stupně přitom měl rozhodnout do 30 dní od podání žádosti (případně do 60 dní). Je tak podle ní více než drzé, aby rozhodl po dvou a půl letech a nadto přídavek na dítě odňal kvůli nedodání podkladů. Dodala, že tedy jistě není problém, když potvrzení o výši př