2 Azs 47/2003 — Nejvyšší správní soud

20 Az 9/2025- 37 - text  9 20 Az 9/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. v právní věci žalobce X. X. X., nar. X státní příslušnost X bytem X zastoupený JUDr. Matějem Šedivým, advokátem sídlem Václavské náměstí 21, 100 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2025, č. j. OAM-1-600/VL-10-K03-OA-2007, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2025, č. j. OAM-1-600/VL-10-K03-OA-2007 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 18 405 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce JUDr. Matěje Šedivého, advokáta se sídlem Václavské náměstí 21, 100 00 Praha 1. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou dne 19. 4. 2025 k Městskému soudu v Praze domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž mu žalovaný odňal azyl podle ust. § 17 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o azylu“) a mezinárodní ochranu podle ust. § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu neudělil. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce pokládá napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, neboť z jeho výroku nevyplývá, z jakého důvodu mu žalovaný odnímá azyl, a z jakého důvodu mezinárodní ochranu neudělil. 3. Pokud jde o pochybnosti ohledně jeho státní příslušnosti, žalobce uvádí, že je nigérijské státní příslušnosti i národnosti. Jeho azylový příběh byl shledán věrohodným. Pokud plynou pochybnosti žalovaného ohledně těchto skutečností z ghanského řidičského průkazu, žalobce uvádí, že již při své výpovědi sdělil, že v minulosti v Ghaně žil, přičemž si v rámci svého pobytu opatřil řidičské oprávnění. V něm uvedený údaj o jeho národnosti (nikoliv státní příslušnosti) je chybný, neboť není etnickým Ghaňanem, natož ghanským státním příslušníkem, jak dokládá čestné prohlášení před Nejvyšším soudem Akkra. Žalovaný podle žalobce nevyčerpal možnosti dokazování a zaměnil podezření z ghanské státní příslušnosti s jinou, než původně uváděnou národností (v řidičském oprávnění špatně uvedenou). Žalobce v té souvislosti poukazuje na to, že téma národnosti nijak nesouvisí s posouzením azylové žádosti, neboť i pokud by byl žalobce etnickým Ghaňanem, kterým není, nevylučuje to nigérijskou státní příslušnost. Žalovaný navíc nezajistil žádné důkazy zpochybňující, že by žalobce byl nigérijským státním příslušníkem. Rasový původ není pro azylové řízení relevantní, pokud žalobce staví svou argumentaci na pronásledování hrozící v Nigérii, jejímž státním příslušníkem je. 4. Závěrem žalobce navrhl zdejšímu soudu, aby napadené rozhodnutí zrušil, uložil žalovanému, aby o jeho žádosti znovu rozhodl, a přiznal mu náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný s žalobou a v ní uplatněnými námitkami nesouhlasí, napadené rozhodnutí považuje za zákonné a správné. Žalovaný zjistil skutečný stav věci ve smyslu § 3 s. ř., když umožnil žalobci sdělit všechny rozhodné okolnosti, v jejich rozsahu shromáždil potřebné podklady, s nimiž mu umožnil seznámit se. Žalobce nabyl nové státní občanství, a má proto možnost požívat ochrany tohoto státu. Žalovaný v průběhu správního řízení tvrdil, že zájem o ghanské státní občanství má, ale zatím jej nemá. O tom měl žalovaný výrazné pochybnosti. Z doložených písemných materiálů (zejména z ghanského řidičského průkazu) a výpovědi žalobce žalovaný dospěl k přesvědčení, že žalobce lze považovat za ghanského státního příslušníka. Ghanský řidičský průkaz byl žalobci vydán ghanskými úřady při jeho návštěvě Ghany v roce 2022. Úřady jej považovaly za občana Ghany, jak vyplynulo z řidičského průkazu. Tuto skutečnost nebyl žalobce schopný vysvětlit a odkazoval na to, jak rozhodly ghanské úřady, což však opět podpořilo závěr žalovaného. Žalobce se proti označení jeho osoby za státního příslušníka Ghany žádným způsobem neohradil a prokazoval se jím v ČR. Řidičský průkaz pro cizince má i jiný vzor a cizinec musí splnit další podmínky pro jeho vydání (srov. ve správním spisu založená Informace MZV ČR, č. j. 104407/2023-MZVLPTP ze dne 14. 3. 2023: Řidičský průkaz). Díky ztrátě cestovního dokladu nemohl žalovaný ověřit relevantní skutečnosti ohledně pobytu žalobce v Ghaně roku 2022. V případě žalobce (do té doby azylanta) došlo k naplnění zákonných podmínek pro odnětí azylu ve smyslu § 17 odst. 1 písm. d) zákona o azylu. 6. Následně se žalovaný zabýval otázkou změny okolností v zemi původu žalobce (Nigérii). Především se však zabýval aktuálními podmínkami v Ghaně, které by odůvodňovaly splnění podmínek pro udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný však po tomto posouzení nedospěl k závěru, že by situace v zemi původu v případě žalobce odůvodnila udělení mezinárodní ochrany. V podrobnostech odkazuje na napadené rozhodnutí a obsah správního spisu. Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Obsah správního spisu 7. Dne 26. 7. 2007 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany. Svou žádost žalobce založil na důvodu příslušnosti ke X, kvůli které měl v Nigérii problémy nejen s rodinou, ale i s úřady, nigérijskou vládou a jejím prezidentem. Jméno žalobce se dostalo na seznam zatýkaných osob právě z důvodu jeho příslušnosti k této skupině. Žalovaný žalobci dne X udělil azyl podle § 12 písm. b) zákona o azylu. 8. Dne 12. 1. 2023 byla žalovanému doručena žádost od Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (dále jen „VZP ČR“) o prověření pojištěnce (žalobce). V žádosti stálo, že se žalobce dostavil na klientské pracoviště VZP ČR, kde oznámil, že v ČR od roku 2010 nebyl. Byl s rodinou v Ghaně. Součástí žádosti byl i žalobcem doložený ghanský řidičský průkaz (ve správním spisu založený na č. l. 167-168). Žalovaný dne 18. 1. 2023 odpověděl na žádost VZP ČR tak, že v případě žalobce nebylo prokázáno, že by využil ochrany své země původu (Nigérie), nebo že by získal občanství jiného státu (v konkrétním případě Ghany). Žalovaný rovněž sdělil, že má pochybnosti o tom, že by žalobce pobýval v Ghaně po celou jím tvrzenou dobu. 9. Dne 12. 7. 2023 zahájil žalovaný řízení o odnětí azylu podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 17 odst. 1 zákona o azylu. Dne 16. 8. 2023 provedl žalovaný s žalobcem pohovor v řízení o odnětí azylu za účasti tlumočnice jazyka anglického, jejímuž tlumočení žalobce rozuměl. Sám se je chopen dorozumět jazykem X. Českému jazyku rozuměl trochu v mluvené řeči. O české státní občanství nepožádal právě kvůli jazyku, ale uvažuje do budoucna o jeho získání. V ČR prodává dřevo a žije s X. Jmenuje se X. X. Pochází také z Nigérie a má v ČR udělený trvalý pobyt. Žalobce děti nemá a nemá ani nikoho, kdo by na něm byl závislý. V době pohovoru nedisponoval nigerijským cestovním dokladem. Cestovní doklad byl platný do roku 2008. Žalobce si o jeho prodloužení nepožádal. Během svého pobytu v ČR nekontaktoval nigerijskou ambasádu v ČR, popřípadě ve Vídni. Od doby, co mu byl udělen v roce X azyl, byl žalobce asi na půl roku, či na tři měsíce v Ghaně. Poté se vrátil do ČR. Od roku 2011 jezdil do Ghany takto každý rok pravidelně a poté se vracel. Mají tam rodinný podnik. Naposledy byl v Ghaně rok před provedením pohovoru. Cestoval na český pas. Žalobce dále upřesnil, že své tvrzení VZP ČR mínil tím způsobem, že do Ghany jezdil za bratrem, s nímž tam podniká (prodávají součástky do aut) a pak se vždy vracel do ČR, zatímco bratr tam zůstával. V té návaznosti žalovaný žalobce konfrontoval s tím, že v řízení o udělení mezinárodní ochran v roce X tvrdil, že jej rodina zavrhla. Na to žalobce odpověděl, že ano, proto do Nigérie nejezdí a muž, o němž hovoří jako o bratru, není jeho biologickým bratrem, ale bere ho tak. Žalobce konstatoval, že mu řidičský průkaz udělili v Ghaně, ne v Nigérii a on chtěl získat státní občanství Ghany. Na dotaz, zda získal ghanské státní občanství, odpověděl, že o ně chtěl požádat a příští měsíc by šel na jejich ambasádu. O české státní občanství by stál, ale procedura je kvůli jeho mezerám v českém jazyku náročná, a proto by pro něho ghanské státní občanství bylo lepší. Jednoduší by to pro něj bylo i skrze podnikání, jezdí tam každý rok na několik měsíců, musí žádat o víza, což pro něj znamená mnoho stresu. Proto by žalobci pomohlo, když by jezdil do Ghany na jejich pas a pak se zase vracet do ČR. Žalovaný žalobce konfrontoval s tím, že ghanský řidičský průkaz vydávaný pro cizince je odlišný od těch vydávaných pro ghanské státní příslušníky a žalobce předložil právě ten, který je vydávaný ghanským státním příslušníkům. Na to žalobce uvedl pouze to, že ghanské občanství nemá, ale chtěl by je. Na dotaz, jak žalobce vysvětlí, že má řidičský průkaz pro ghanské státní příslušníky, odpověděl, že neví, uváděl, že v Ghaně bydlí, má tam kamaráda, jezdí tam pravidelně a podniká tam. Požádal o vydání řidičského průkazu a tento dostal. Když chtěl v Ghaně požádat o trvalý pobyt, bylo mu řečeno,