1 Afs 92/2012 — Nejvyšší správní soud

3 A 82/2024- 121 - text  14 3 A 82/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobců: 1) X. Y. bytem X 2) K. L. bytem X oba zastoupeni advokátem JUDr. Karlem Vlčkem, Ph.D. sídlem U Hostavického potoka 787/37, 198 00 Praha 9 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha za účasti AGO Development s.r.o. sídlem Pod svahem 1881/19, 147 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2024, č. j. MHMP 1753203/2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Společnost AGO Development s.r.o. (dále též „OZNŘ“) ohlásila dne 21. 7. 2023 Úřadu městské části Praha 12 (dále jen „stavební úřad“) záměr odstranit stavbu v ulici U., v katastrálním území X, parc. č. XA a XB (dále jen „Stavba“). Stavba byla vilou určenou pro trvalé bydlení s doplňkovými garážemi. 2. Proti záměru OZNŘ odstranit Stavbu podali žalobci, kteří jsou vlastníci sousedících pozemků, jakožto účastníci řízení námitky, které stavební úřad vypořádal rozhodnutím ze dne 2. 1. 2024, č. j. MC05 1723/2024, kterým zároveň povolil odstranění Stavby (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Proti prvostupňovému rozhodnutí podali žalobci odvolání, které žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 18. 9. 2024, č. j. MHMP 1753203/2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Zrušení napadeného rozhodnutí se žalobci domáhají podanou žalobou. 3. Žalobci namítají zejména nepřezkoumatelnost rozhodnutí co do vypořádání námitek a následně odvolacích námitek ze strany stavebního úřadu a žalovaného. Dále žalobci argumentují, že OZNŘ žádala i o umístění nové stavby a předmět řízení před správními orgány tak byl vymezen nejistě. Konečně žalobci argumentují, že odstranění Stavby zasáhne do lokality takovým způsobem, že dojde k poklesu ceny pozemků, které žalobci vlastní a k dotčení veřejného zájmu na zachování lokality. Lokalitu žalobci označuji jako „X“. 4. S žalobou žalobci spojili návrh na přiznání odkladného účinku, neboť po odstranění Stavby již nebude možné odvrátit či zhojit vzniklou újmu. Než soud stačil o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout, byla Stavba osobou zúčastněnou na řízení odstraněna. Žalobci uvedli, že na podané žalobě dále trvají. Obsah správního spisu 5. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující skutečnosti. 6. Dne 21. 7. 2023 doručila osoba zúčastněná na řízení Úřadu městské části Praha 5 (dále jen „stavební úřad“) ohlášení odstranění Stavby. K ohlášení přiložila Dokumentaci odstranění stavby – průvodní a technická zpráva. Dne 13. 11. 2023 zahájil stavební úřad řízení o odstranění stavby. Stavební úřad požádal účastníky řízení (mimo jiné i žalobce), aby ve lhůtě deseti dnů uplatnili své námitky. 7. Dne 4. 12. 2023 uplatnili žalobci a Bc. J. D. společné námitky. V námitkách uvedli, že jsou toho názoru, že řízení vedené stavebním úřadem není pouze řízením o povolení odstranění Stavby, ale i řízením o umístění stavby. To dle žalobců vyplývá ze skutečnosti, že OZNŘ k projektové dokumentaci připojila i konečný situační výkres obsahující vyznačení plochy „navrhované stavby viladomu“. Dále v námitkách žalobci uvedli, že stavební úřad nemůže záměr povolit, jelikož je dotčen veřejný zájem na ochraně dřevin. Žalobci dále uvedli, že orgán státní památkové péče vydal souhlasné závazné stanovisko prostřednictvím fikce souhlasu podle § 4 odst. 9 zákona č. 283/2021 Sb. stavebního zákon (dále jen „stavební zákon“). Stavba se však dle žalobců nachází v ochranném pásmu památkové rezervace hlavního města Prahy (dále jen „pražská památková rezervace“). V lokalitě se nachází převážně prvorepubliková družstevní zástavba dvojvil. Tento soubor je ucelený a disponuje dle žalobců vysokou hodnotou. Zásahem do této lokality by dle žalobců došlo k dotčení hodnot, na nichž pražská památková rezervace stojí. Dle žalobců dochází i k dotčení jejich vlastnických práv. Z projektové dokumentace dle žalobců vyplývá, že záměrem je konečné umístění nové stavby o významnějším objemu a zcela odlišném půdorysu. Ráz lokality tak bude změněn. Tím dle žalobců dojde k narušení a znehodnocení jejich pozemků. 8. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 2. 1. 2024 povolil stavební úřad odstranění Stavby a pro odstranění Stavby stanovil podmínky. Stavební úřad zároveň vypořádal námitky jednotlivých účastníků. K námitce, že řízení není pouze řízením o odstranění stavby ale i řízením o umístění nové stavby uvedl, že v současném řízení stavební úřad rozhodoval pouze o povolení odstranění stavby podle § 128 odst. 4 stavebního zákona. K námitce ohledně kácení dřevin uvedl, že povolení kácení dřevin není předmětem rozhodnutí o povolení odstranění Stavby. Toto rozhodnutí bylo vydáno v samostatném správním řízení. K závaznému stanovisku, které bylo vydáno prostřednictvím fikce stavební úřad uvedl, že takové stanovisko lze změnit nebo zrušit jen v rámci odvolacího řízení postupem podle § 149 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „správní řád“). Stavebnímu úřadu nepřísluší hodnotit správnost závazných stanovisek až na to, zda splňují náležitosti podle § 149 správního řádu. K dotčení vlastnických práv žalobců novou stavbou stavební úřad uvedl, že vedené řízení o odstranění Stavby nesouvisí s případným záměrem vlastníka pozemku týkajícím se umístění a povolení nové stavby. 9. Dne 22. 1. 2024 podali žalobci blanketní odvolání, které dne 1. 2. 2024 doplnili. V doplnění odvolání uvedli, že stavební úřad nijak nereagoval na jejich námitku, že předmětem řízení není pouze povolení odstranění Stavby ale i rozhodnutí o umístění nové stavby. Dále dle žalobců existuje rozpor mezi obsahem žádosti a jejími podklady ve vztahu ke kácení stromů. Stavební úřad uložil OZNŘ postupovat podle projektové dokumentace, která je však v rozporu s povolením kácení stromů. Žalobci dále namítají, že v ochranném pásmu památkové rezervace není dovoleno provádět takové záměry, které by narušily nebo ohrozily hodnoty pražské památkové rezervace. Takový zásah však dle žalobců záměr představuje. Žalobci požádali, aby byl správní spis předložen Ministerstvu kultury, kterému navrhli zrušení závazného stanoviska. Dle žalobců se měl stavební úřad obrátit na Institut plánování a rozvoje Prahy, který nepodporuje odstraňování historických vil a domů. 10. Dne 27. 5. 2024 vydalo Ministerstvo kultury závazné stanovisko, kterým podle § 149 odst. 7 správního řádu potvrdilo fikcí vydané závazné stanovisko Magistrátu hlavního města Prahy. Ministerstvo kultury uvedlo, že Stavba se nachází v ochranném pásmu pražské památkové rezervace. Ochranné pásmo bylo zřízeno k ochraně pražské památkové rezervace. Jeho smyslem není chránit hodnoty území samotného ochranného pásma. Podle Ministerstva kultury jsou dopady realizace odstranění Stavby na pražskou památkovou rezervaci minimální nebo žádné. Práce na odstranění Stavby se pražské památkové rezervace nedotýkají. Uvedené práce proto nejsou v rozporu s režimem památkové ochrany, což potvrdil ve svém vyjádření též Národní památkový ústav. 11. Dne 18. 9. 2024 žalovaný napadeným rozhodnutím prvostupňové rozhodnutí potvrdil a odvolání žalobců zamítl. Dle žalovaného stavební úřad námitky žalobců stručně, ale přezkoumatelně vypořádal. Podle žalovaného je předmět řízení jednoznačně popsán ve výroku rozhodnutí a je jasné, že se jedná pouze o odstranění stavby. Ze skutečnosti, že je v dokumentaci bouracích prací uvedena informace o budoucím záměru, nelze dovozovat, že by předmětem řízení bylo i umístění stavby. Podle žalovaného lze jednoznačně zjistit, že dokumentace pro umístění stavby není součástí záměru odstranění Stavby. K povolení kácení dřevin žalovaný uvedl, že o povolení bylo pravomocně rozhodnuto v jiném řízení. Stavební úřad se související námitkou žalobců dostatečně vypořádal. K námitce týkající se stanoviska orgánu státní památkové péče žalovaný uvedl, že toto fiktivní závazné stanovisko bylo přezkoumáno Ministerstvem kultury, které souhlasné stanovisko potvrdilo. Zamýšlené práce nejsou dle Ministerstva kultury v rozporu s režimem památkové ochrany stanoveným pro dotčené území. Stavba se nachází v ochranném pásmu pražské památkové rezervace. Ochranné pásmo je území, v němž jsou omezeny nebo zakázány určité činnosti z důvodu veřejného zájmu chráněného státní památkovou péčí. Předmětem ochrany nejsou hodnoty území ochranného pásma, ale hodnoty k jejichž ochraně bylo pásmo vymezeno, tedy hodnoty pražské památkové rezervace. Ohledně Institutu plánování a rozvoje Prahy žalovaný uvedl, že tato příspěvková organizace zastupuje hlavní město Prahu v územních a společných řízeních, nikoli v řízeních o povolení odstranění stavby. Žalovaný tak vyhodnotil námitky žalobců jako nedůvodné. Žaloba 12. Žalobci jsou vlastníci pozemků sous