7 Afs 201/2025 — Nejvyšší správní soud

3 Af 3/2025- 44 - text 8 3 Af 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobce: A. L., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Karlem Touschkem sídlem Staropramenná 722/26, 150 00 Praha 5 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2024 č. j. 38499245100-41453-713403, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž žalovaný potvrdil dvě rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územního pracoviště pro Prahu 2 (dále též „správce daně“), o výši hotových výdajů ze dne 19. 8. 2024 č. j. 6557785/24/2002-00540-111122 a č. j. 6559006/24/2002-00540-111122 (dále též souhrnně „rozhodnutí správce daně“). Správce daně těmito rozhodnutími stanovil žalobci povinnost uhradit výdaje vzniklé při provádění daňové exekuce nařízené dvěma exekučními příkazy ze dne 14. 10. 2022 č. j. 7899420/22/2002-00540-105546 a č. j. 7898131/22/2002-00540-105546 v celkové částce 26 473 Kč ( 17 000 Kč a 9 473 Kč), což jsou náklady na vyhotovení znaleckých posudků, jelikož exekučními příkazy byl nařízen prodej vlastnického podílu žalobce na nemovitých věcech zapsaných na LV č. XA v k. ú. XB a LV č. XC v k. ú. XD k úhradě daňového nedoplatku žalobce ve výši 1 060 680,98 Kč. 2. Pro věc jsou podstatné tyto skutečnosti: 3. Podle tří výkazů nedoplatků (ze dne 22. 8. 2014 č. j. 5215490/14/20002-24803-103293, ze dne 29. 10. 2014 č. j. 6208456/14/2002-24803-106181 a ze dne 29. 9. 2015 č. j. 6204020/15/2002-51523-110660), evidoval správce daně u žalobce na dani z příjmů fyzických osob (dále též „DPFO“) a na dani z přidané hodnoty (dále též „DPH“) daňové nedoplatky (dále též „daňové nedoplatky“). 4. Daňové nedoplatky žalobce byly vymáhány dvěma exekučními příkazy na přikázání pohledávky z účtu ze dne 29. 10. 2015 č. j. 6691240/15/2002-00540-105668 (poddlužník Komerční banka, a.s.) a č. j. 6694922/15/2002-00540-105668 (poddlužník mBank S.A., organizační složka) a jedním exekučním příkazem na srážky ze mzdy a jiných příjmů ze dne 22. 3. 2016 č. j. 1947175/16/2002-00540-105668 (poddlužník Česká správa sociálního zabezpečení). 5. K zajištění daňových nedoplatků byla zřízena tato zástavní práva k nemovitým věcem v podílovém vlastnictví žalobce: tři zástavní práva ze dne 18. 5. 2015 pod č. j. 3924355/15/2002-00540-105668 na nemovité věci na LV č. XE v k. ú. XB, obec X, pod č. j. 3929586/15/2002-00540-105668 na nemovité věci na LV č. XF a č. XG v k. ú. XH, obec X a pod č. j. 3932052/15/2002-00540-105668 na nemovité věci na LV č. XC v k. ú. XD, obec X; a další zástavní právo dne 21. 5. 2015 pod č. j. 4000606/15/2002-00540-105668 na nemovité věci na LV. č. XA a LV č. XI v k. ú. XB, obec X. 6. Usnesením Krajského soudu v Plzni (dále též „insolvenční soud“) ze dne 28. 4. 2016 č. j. KSP 29 INS 6326/2016-A-11 v rámci insolvenčního řízení byl zjištěn úpadek žalobce a povoleno oddlužení. 7. Správce daně dne 18. 5. 2016 přihlásil v insolvenčním řízení daňové nedoplatky žalobce v celkové výši 3 308 061,80 Kč, z toho zajištěné pohledávky ve výši 3 279 610,45 Kč. 8. Dne 1. 3. 2017 insolvenční soud usnesením č. j. KSPL 29 INS 6326/2016-B-28 schválil oddlužení žalobce. 9. Dne 22. 4. 2022 insolvenční soud usnesením č. j. KSPL 29 INS 6326/2016-B-47 vzal na vědomí splnění oddlužení žalobce a usnesením č. j. KSPL 29 INS 6326/2016-B-48 osvobodil žalobce od placení doposud neuspokojených pohledávek. 10. Dne 14. 10. 2022 správce daně nařídil exekučními příkazy daňovou exekuci prodejem vlastnického podílu žalobce k vymožení daňového nedoplatku žalobce ve výši 1 060 680,98 Kč na nemovitých věcech zapsaných na LV č. XA v k. ú. XB pod č. j. 7898131/22/2002-00540-105546 a na LV č. XC v k. ú. XD pod č. j. 7899420/22/2002-00540-105546. 11. Správce daně pro vypracování znaleckých posudků k určení výsledné ceny nemovitých věcí ustanovil znalce, a to k nemovité věci zapsané na LV č. XA v k. ú. XB rozhodnutím ze dne 13. 5. 2024 č. j. 4151813/24/2002-00540-105546, a k nemovité věci zapsané na LV č. XC v k. ú. XD rozhodnutím ze dne 4. 6. 2024 č. j. 4877758/24/2002-00540-105546. 12. Po obdržení faktur od znalců správce daně předepsal žalobci k úhradě hotové výdaje daňové exekuce, jimiž jsou náklady na vyhotovení znaleckých posudků. Rozhodnutím o výši hotových výdajů ze dne 19. 8. 2024 č. j. 6559006/24/2002-00540-111122 správce daně předepsal žalobci k úhradě náklady na vyhotovení znaleckého posudku na nemovitost v k. ú. XB ve výši 9 473 Kč (dále též „rozhodnutí o I“); a rozhodnutím o výši hotových výdajů ze dne 19. 8. 2024 č. j. 6557785/24/2002-00540-111122 předepsal žalobci k úhradě náklady na vyhotovení znaleckého posudku na nemovitost v k. ú. XD ve výši 17 000 Kč (dále též „rozhodnutí II“). Proti oběma rozhodnutím I a II podal žalobce odvolání. 13. O odvolání žalobce rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, jímž obě rozhodnutí I a II o výši hotových výdajů potvrdil. V odůvodnění konstatoval, že správce daně uplatnil v insolvenčním řízení svoji pohledávku v celkové výši 3 308 061,80 Kč, z toho zajištěnou ve výši 3 279 610,45 Kč. Pohledávka byla v rámci přezkumu částečně uspokojena ve výši 1 564 738 Kč z výtěžku zpeněžení nemovitých věcí zapsaných na LV č. XF a č. XG v k. ú. XH. V rámci insolvenčním řízení zůstala neuspokojena pohledávka ve výši 1 714 872,45 Kč zajištěná zástavním právem správce daně k nemovitým věcem. Po skončení insolvenčního řízení správce daně vydal dne 14. 10. 2022 dva exekuční příkazy na prodej vlastnického podílu na nemovitých věcech, a to zapsaných na LV č. XA v k. ú. XB (č. j. 7898131/22/2002-00540-105546) a zapsaných na LV č. XC v k. ú. XD (č. j. 7899420/22/2002-00540-105546). Zahájil tak daňovou exekuci podle § 178 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád“). Z důvodu předpokládané nižší ceny vlastnických podílů předmětných nemovitých věcí, přistoupil správce daně k vymáhání exekučními příkazy na prodej vlastnického podílu na nemovitých věcech pouze části daňového nedoplatku, neuspokojeného v rámci insolvenčního řízení, evidovaného na osobním daňovém účtu žalobce. Exekuční příkazy byly vystaveny na částku ve výši 1 060 680,98 Kč. Daňová exekuce, na jejímž základě vznikly správci daně sporované hotové výdaje, byla zahájena až po pravomocném skončení insolvenčního řízení. Výrok usnesení insolvenčního soudu ze dne 22. 4. 2022 č. j. KSPL 29 INS 6326/2016-B-48 o zproštění povinnosti uhradit náklady věřitele, se proto nevztahuje na náklady vzniklé při nově zahájené daňové exekuci, ani na hotové výdaje s ní spojené. Podle § 414 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též „insolvenční zákon“), se může správce daně i po pravomocném skončení insolvenčního řízení domáhat uspokojení zbývající částky neuspokojené zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění, a to do hodnoty tohoto majetku. Správce daně zahájil nové daňové exekuce ve smyslu § 178 odst. 1 daňového řádu až po pravomocném skončení insolvenčního řízení dne 22. 4. 2022. V průběhu těchto daňových exekucí správci daně vznikly hotové výdaje za vypracování znaleckých posudků pro stanovení obvyklé ceny nemovitých věcí. S ohledem na skutečnost, že daňové exekuce byly nařízeny až po skončení insolvenčního řízení, neuplatní se právní úprava podle insolvenčního zákona, nýbrž se aplikuje daňový řád. Správci daně v souvislosti s exekučními náklady vznikly hotové výdaje, které byl oprávněn rozhodnutími I a II na žalobci uplatnit a žalobce je povinen podle § 182 odst. 5 daňového řádu je uhradit. 14. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobce podanou žalobou. 15. Žalobce namítá, že podle insolvenčního zákona a podle usnesení insolvenčního soudu odpovídá za pohledávky správce daně pouze do výše hodnoty zajištěného majetku. Nelze po něm spravedlivě požadovat, aby hradil hotové výdaje spojené se zpeněžením předmětných spoluvlastnických podílů k nemovitým věcem, zvláště za situace, kdy hodnota majetku je nižší než zbývající (dosud neuhrazená) část pohledávky. Postup při zpeněžování majetku žalobce po skončení insolvenčního řízení musí být per analogiam shodný jako v insolvenčním řízení. V něm insolvenční správce předmět zajištění zpeněží, zapraví náklady zpeněžení, svou odměnu a zbylou část vydá zajištěnému věřiteli. Po žalobci tudíž nelze spravedlivě žádat žádné další úhrady nad hodnotu zajištěného majetku. 16. Podle žalobce k vymožení pohledávek pocházející z doby před zahájením insolvenčního řízení ani nelze zahájit nové exekuční řízení, a to pro překážku úspěšně ukončeného insolvenčního řízení. Správce daně mohl pokračovat v těch exekučních řízeních, kterými