6 As 126/2020 — Nejvyšší správní soud

6 A 107/2024- 77 - text 12 6 A 107/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a JUDr. Ing. Petry Kamínkové, Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: X. X. bytem X. zastoupena advokátem Mgr. Andrejem Lokajíčkem sídlem Jugoslávská 620/29, Praha 2 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Společenství vlastníků Zvěřinova 3413 sídlem Zvěřinova 3413/12, Praha 3 zastoupena advokátem Mgr. Janem Varhaníkem, LL.M. sídlem Škrábkových 896/1, Praha 9 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2024, č.j. MHMP 1800031/2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Identifikace projednávané věci 1. Žalobkyně se žalobou (podanou původně společně s manželem panem X. X., vůči němuž však Městský soud v Praze zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného Magistrátu hlavního města Prahy, Odboru stavebního řádu ze dne 3. 10. 2024, sp. zn. S-MHMP 1737179/2024/STR, č.j. MHMP 1800031/2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a pana X. X. (dále též pro zjednodušení „stavebníci“) proti usnesení Úřadu městské části Praha 3, odboru výstavby (dále též „stavební úřad“) ze dne 3. 7. 2024, č.j. UMCP3 348989/2024, sp. zn. S UMCP3 185588/2022/21 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo dle ust. § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zastaveno řízení o dodatečném povolení stavby označené jako „Nástavba za účelem zřízení skladu a sauny a stavební úpravy související s připojením zastřešené části Terasy k bytové jednotce č. X v úrovni 9 NP, domu č.p. X na pozemku parc.č. X v k.ú. X“. 2. Na základě obsahu správního spisu a vlastní úřední činnosti soud konstatuje, že stavebníci zakoupili na jaře roku 2017 v novostavbě bytového domu č.p. X v k. ú. X bytovou jednotku č. X, poté nechali na terase, která je společnou částí bytového domu, avšak je ve výlučném užívání stavebníků, zbudovat výše specifikovanou stavbu, kterou sami popisují jako dřevěnou skříňovou konstrukci sloužící částečně jako sklad zahradního nábytku a částečně jako sauna. 3. Na základě podnětu osoby zúčastněné na řízení (dále též pro zjednodušení „SVJ Zvěřinova 3413“) zahájil stavební úřad dne 29. 4. 2022 se stavebníky podle § 129 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) pod sp. zn. S UMCP3 1086962022 řízení o odstranění předmětné stavby. 4. Dne 10. 5. 2022 stavebníci požádali o dodatečné povolení stavby, stavební úřad dne 18. 5. 2022 řízení o odstranění stavby přerušil do doby ukončení řízení o dodatečném povolení stavby. Stejného dne stavební úřad přerušil i řízení o dodatečném povolení stavby za účelem doplnění žádosti stavebníků mj. o podklad: „Souhlas Společenství vlastníků Zvěřinova 3413, Praha 3, IČ 05938953, se sídlem Zvěřinova 12, 130 00 Praha 3 s dodatečným povolením předmětné stavby dle ust. § 184a stavebního zákona.“. Výbor SVJ Zvěřinova 3413 dne 3. 6. 2022 zaslal žalovanému nesouhlas s předmětnou stavbou spolu se žádostí o pokračování v řízení o odstranění stavby. Stavební úřad přesto vyčkával na doplnění žádosti o vydání dodatečného stavebního povolení ze strany stavebníků. 5. V mezidobí stavebníci podali u Městského soudu v Praze žalobu o nahrazení usnesení shromáždění rozhodnutím soudu, v níž navrhují, aby soud vyslovil souhlas shromáždění SVJ s provedením předmětných úprav na společných částech domu ve výlučném užívání vlastníka jednotky. Věc je vedena u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 63 Cm 95/2023. 6. Následně byla věc řešena u správních soudů na základě nečinnostní žaloby podané SVJ Zvěřinova 3413, v níž se domáhalo vydání rozhodnutí v řízení o dodatečném povolení stavby. Městský soud v Praze nejprve nečinnostní žalobu zamítl, ale po zrušení zamítavého rozsudku Nejvyšším správním soudem rozsudkem ze dne 3. 1. 2024 č.j. 6 As 230/2023-33 Městský soud v Praze následně v rozsudku ze dne 19. 3. 2024 č.j. 15 A 10/2023-101 odkázal na závazný právní názor Nejvyššího správního soudu vyslovený v zrušujícím rozsudku poukazující na judikaturní východiska týkající se aplikace § 184a stavebního zákona, a vyslovil, že stavební úřad je v řízení o dodatečném povolení stavby povinen rozhodnout. Rozsudek Městského soudu v Praze nabyl právní moci dne 20. 3. 2024 a stanovil stavebnímu úřadu třicetidenní lhůtu k splnění povinnosti rozhodnout. 7. Správní orgány tedy pokračovaly v řízení a jelikož stavebníci nepředložili souhlas SVJ Zvěřinova 3413 s provedením stavby, stavební úřad prvostupňovým rozhodnutím řízení zastavil; v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že stavebníci přes opakované přerušení řízení a prodloužení termínu k splnění výzvy k doplnění žádosti o souhlas SVJ Zvěřinova 3413 dle ust. § 184a stavebního zákona žádost nedoplnili, žádost tedy nesplňuje zákonem předepsané podmínky. 8. Žalovaný napadeným rozhodnutím prvostupňové rozhodnutí potvrdil, konstatoval mimo jiné, že souhlas či nesouhlas s provedením stavby uděluje vlastník nemovitosti, resp. osoba oprávněná za vlastníka jednat. V případě SVJ je osobou oprávněnou za tuto právnickou osobu jednat její statutární orgán. Správní orgány ve stavebním řízení nemohou zkoumat, zda si statutární orgán SVJ vyžádal souhlasné rozhodnutí shromáždění SVJ k otázce udělení souhlasu nebo nesouhlasu s provedením stavby, případně nemohou požadovat, aby statuární orgán předložil souhlas nejvyššího orgánu SVJ, neboť k tomu nemá ze zákona pravomoc. Obsah žaloby 9. Základem námitek uplatněných v podané žalobě je argument, že správní orgány se při rozhodování řídily doslovným textem ust. § 184a odst. 1 stavebního zákona, aniž by zohlednily okolnosti daného případu, čímž stavebníky zkrátily na jejich právech. Správní orgány zejména nezohlednily, že souhlas, a to navíc pouze z šikanózních důvodů, odmítá vystavit pouze výbor SVJ, nejde tedy o projev vůle vlastníků jednotek, přičemž v posuzovaném případě výbor SVJ vůli vlastníků záměrně nezjišťuje, naopak jejímu zjištění aktivně brání. 10. Žalobkyně v podané žalobě popisuje, že stavebníci opakovaně marně žádali výbor o souhlas dle § 184a stavebního zákona. Stavebníci rovněž opakovaně marně žádali o zařazení hlasování o provedených úpravách na shromáždění SVJ. Výbor neuvedl důvody svého postoje, naopak doručil stavebnímu úřadu „nesouhlas se stavbou“, a to přes to, že tento nevyjadřuje vůli vlastníků, ale pouze vůli členů výboru. Stavebníci iniciovali u Městského soudu v Praze soudní řízení o nahrazení usnesení shromáždění SVJ o této otázce, rozhodnutí očekávají ještě do konce roku 2024. 11. Žalobkyně namítá, že v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí stavebníci argumentovali zejména nezákonným jednáním výboru SVJ, smyslem a účelem § 184a stavebního zákona, jak byl vyložen Nejvyšším správním soudem, a tím, že tento účel byl v předmětném řízení naplněn, řízení proto nemělo být z tohoto důvodu zastaveno. Dále argumentovali případnou protiústavností citovaného ustanovení, pokud by mělo být skutečně vykládáno tak, že není nutný souhlas spoluvlastníků, ale pouze jedné osoby jednající za SVJ. Žalovaný se však s odvolací námitkou nevypořádal, jeho rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. 12. Dále žalobkyně namítá, že nevyčkal-li žalovaný na výsledek řízení o nahrazení usnesení shromáždění SVJ Zvěřinova 3413, pak v podstatě aprobuje nezákonný postup výboru SVJ. Sděluje tím, že to je cesta, jak dosáhnout svých osobních cílů, že správnímu orgánu nezákonnost jednání SVJ nevadí a poskytuje jí ochranu. 13. Žalobkyně namítá, že odmítání vydání souhlasu dle § 184a stavebního zákona členy výboru je šikanózní. Nesměřuje k ochraně práv členů SVJ, neboť provedené úpravy do práv ostatních členů SVJ nijak nezasahují, ale je zacíleno výhradně na poškození stavebníků, tj. na to, aby stavebníci nemohli ponechat provedené úpravy na místě. Výbor SVJ Zvěřinova 3413 neumožnil zařazení hlasování o této otázce na pořad jednání shromáždění, zřejmě z obavy, aby úpravy nebyly shromážděním schváleny, což si z osobních důvodů nepřejí členové výboru. Výbor nikdy nevznesl jediný objektivní argument, proč by provedené úpravy nemohly zůstat zachovány, netvrdil závadnost úprav, rozpor s požárními předpisy, s technickými požadavky na stavby, statikou domu, omezení či ohrožení ostatních spoluvlastníků atp. Snahu o dohodu výbor ignoroval. 14. Žalobkyně s odkazem na občanský zákoník a na stanovy SVJ Zvěřinova 3413 namítá, že rozhodnutí o tom, zda nějaký stavební záměr bude či nebude realizován (či ponechán), je rozhodnutím vlastníků, kteří rozhodují na shromáždění, nikoliv rozhodnutím výboru. Členové výboru SVJ si