1 Afs 75/2019 — Nejvyšší správní soud

6 Af 13/2024- 33 - text 14 6 Af 13/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobce: Detrans s. r. o. sídlem Jelenia 1, 811 05 Bratislava – Staré Město, Slovenská republika zastoupena JUDr. Janem Burešem, Ph. D., advokátem sídlem Václavské náměstí 807/64, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 6. 2024, č.j. 19310/24/5100-41453-713295 t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Identifikace projednávané věci 1. Žalobce se žalobou došlou Městskému soudu v Praze dne 19. 8. 2024 domáhal zrušení rozhodnutí uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalované Odvolací finanční ředitelství (dále jen „žalovaný“, kterým je obecně nazýván i správní orgán 1. stupně, nemá-li rozlišení význam pro kontext odůvodnění) zamítl žalobcova odvolání proti celkem šesti rozhodnutím Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územního pracoviště pro Prahu 1 (dále jen „správní orgán 1. stupně“ nebo „správce daně“) ze dne 8. 4. 2022 č.j. 2998839/22/2001-80541-110699, ze dne 8. 4. 2022 č.j. 3007384/22/2001-80541-110699, ze dne 24. 5. 2022 č.j. 4906461/22/2001-80541-110699, ze dne 21. 6. 2022 č.j. 5597936/22/2001-80541-110699, ze dne 14. 7. 2022 č.j. 6010014/22/2001-80541-110699 a ze dne 12. 10. 2022 č.j. 7894984/22/2001-80543-109497 (dále též společně „prvostupňová rozhodnutí“). 2. Prvostupňovými rozhodnutími byly žalobci stanoveny k náhradě hotové výdaje, které vznikly správnímu orgánu 1. stupně jakožto správci daně při provádění daňové exekuce nařízené exekučním příkazem č.j. 1841479/22/2001-80541-110699 ze dne 10. 3. 2022. Konkrétněji prvostupňová rozhodnutí stanoví výši hotových výdajů na částku 20.882,42 Kč za hangárování vrtulníku za období od 18. 3. 2022 do 30. 6. 2022 (rozhodnutí ze dne 8. 4. 2022, č. j. 2998839/22/2001-80541-110699), na částku 15.004 Kč za náklady související s přeletem vrtulníku (rozhodnutí ze dne 8. 4. 2022, č. j. 3007384/22/2001-80541-110699), na částku 20.211 Kč za náklady spojené s vyhotovením znaleckého posudku k vrtulníku (rozhodnutí ze dne 24. 5. 2022, č. j. 4906461/22/2001-80541-110699), na částku 24.986,50 Kč za náklady spojené s provedením konzervace vrtulníku (rozhodnutí ze dne 21. 6. 2022, č. j. 5597936/22/2001-80541-110699) na částku 18.900,20 Kč za hangárování vrtulníku za 3. kvartál roku 2022 (rozhodnutí ze dne 14. 7. 2022, č. j. 6010014/22/2001-80541-110699) a na částku 18.150 Kč za hangárování vrtulníku za 4. kvartál roku 2022 (rozhodnutí ze dne 12. 10. 2022, č. j. 7894984/22/2001-80543-109497). Obsah žaloby 3. Žalobce po rekapitulaci procesní situace namítal, že prvostupňová rozhodnutí i napadené rozhodnutí jsou nezákonná zejména v důsledku nesprávného skutkového a právního posouzení a nesprávného postupu správních orgánů v průběhu řízení vedoucího k vydání všech rozhodnutí. 4. V prvním žalobním bodu žalobce namítal, že exekuce byla prováděna neoprávněně, nebylo tedy namístě ukládat žalobci povinnost náhrady nákladů s ní souvisejících. Neoprávněnost exekuce spatřoval v tom, že po dlouhou dobu vůbec nebyl informován ani o nařízené daňové exekuci, ani o probíhající dražbě vrtulníku CABRI G2, výrobního čísla 1251, poznávací značky OK-WRW, rok výroby 2020 (dále jen „vrtulník“). Až do 9. 11. 2022 mu nebyly doručeny žádné listiny, nebyl o věci nijak informován, nebylo mu umožněno uplatnění práv v řízení. Žalovaný od počátku vedení daňové exekuce proti žalobci rezignoval na řádné doručování písemností, nebral ohledy na skutečnost, že žalobce je zahraniční právnickou osobou, stejně tak i statutární orgán žalobce. Žalovaný až do listopadu 2022 zasílal žalobci prostřednictvím provozovatele poštovních služeb toliko listinné zásilky bez řádného poučení, a to opakovaně i poté, co se mu jako nedoručitelné vrátily písemnosti dříve zaslané. Skutečnost, že se žalobci v předmětné věci nedaří doručovat, nebyla žalovaným zohledněna, naopak dál pokračoval v tomto způsobu doručování, ačkoli věděl, resp. musel předpokládat, že doručování nebude úspěšné. Žalobce rovněž upozorňoval a doložil, že byl od 12. 1. 2021 zastupován zmocněncem, o čemž byl přinejmenším slovenský správce daně informován, tedy jistě byl srozuměn i český správce daně. V důsledku vadného doručování došlo k vydání nezákonných rozhodnutí, včetně rozhodnutí o udělení příklepu v elektronické dražbě movité věci č.j. 8165243/22/ 2001-80543-109497 ze dne 27. 10. 2022. Pokud by byl postup žalovaného řádný, náklady exekuce, které byly stanoveny k úhradě prvostupňovými rozhodnutími, by vůbec nemusely vzniknout, anebo by vznikly v podstatně nižší výši. Žalobce nesouhlasí, že dle žalovaného nemá vadné doručování vliv na okamžik zahájení daňové exekuce ani na zákonnost exekuce jako takové, a nezpůsobuje nezákonnost prvostupňových rozhodnutí. Naopak, jedná se o neoprávněně a nezákonně prováděnou daňovou exekuci od samého počátku. Žalobce k tomu odkázal na odbornou literaturu k ust. § 182 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) a citoval z ní. 5. V druhém žalobním bodu žalobce namítal, že exekuce byla vedena bez náležitého souhlasu orgánů činných v trestním řízení. Ten byl přitom nezbytný, neboť vrtulník byl dříve zajištěn v rámci probíhajícího řízení trestního. Usnesením Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, SKPV, Odboru hospodářské kriminality, ze dne 22. 11. 2021 č.j. KRPZ-38686-1304/TČ-2019-150081-LTR bylo rozhodnuto o zajištění vrtulníku podle § 79a odst. 1 trestního řádu (dále jen „usnesení o zajištění“). Žalovaný však přistupoval ke zpeněžování zajištěného vrtulníku za účelem vymáhání podstatně větší pohledávky, než byl udělen souhlas ze strany orgánů činných v trestním řízení; souhlas byl udělen pouze do celkové výše 698.671,44 Kč, jak vyplývá z přípisu Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočka ve Zlíně č.j. 3 KZV 37/2021-319 ze dne 4. 3. 2022. Žalovaný vědomě překračoval souhlas udělený orgány činným v trestním řízení a se zajištěnou věcí tak nakládal nezákonným způsobem. Nadto si byl svého pochybení zřejmě vědom, žádal proto dodatečně (ex post) uvedené státní zastupitelství o souhlas s tímto postupem. Žalobce má za nespravedlivé, aby v důsledku nezákonného postupu žalovaného byly žalobci ukládány další povinnosti spočívající v úhradě nákladů nezákonné exekuce. 6. Ve třetím žalobním bodu žalobce namítal, že daňová exekuce, v rámci níž byly žalobci uloženy k úhradě hotové výdaje, byla zcela zastavena, a to rozhodnutím o zastavení daňové exekuce č.j. 7908895/23/2001-80541-051251 ze dne 12. 10. 2023, uložení povinnosti náhrady nákladů exekuce tedy není namístě. 7. Dle žalobce není relevantní, že k zastavení došlo z důvodu § 181 odst. 2 písm. b) daňového řádu, k tomu odkázal rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 15 Af 7/2018-38 ze dne 4. 11. 2020 a citoval z něj. Uvedl, že v jeho případě došlo v principu k obdobné jako rozsudkem řešené situaci, kdy žalovaný přistoupil k zastavení exekuce vedené na základě předchozího exekučního příkazu z důvodu, že dne 15. 9. 2023 obdržel sdělení dožadujícího orgánu Slovenské republiky o zpětvzetí žádosti o mezinárodní pomoc při vymáhání pohledávky. Důvodem tohoto zpětvzetí byla ztráta účinnosti předběžného opatření uloženého rozhodnutím č. 102340184/2021 ze dne 22. 11. 2021 ve výši 14.200 EUR a rozhodnutím č. 102340184/2021 ze dne 22. 11. 2021 ve výši 14.420 EUR. Titulem vedeného exekučního řízení proti žalobci přitom bylo právě dožádání orgánu Slovenské republiky, a to na základě dvou předběžných opatření, která ale později pozbyla účinnosti, v důsledku čehož pozbylo důvodnosti (legitimity) i exekuční řízení vedené proti žalobci na jejich základě. Za této situace má žalobce za nespravedlivé, aby náklady exekuce nedůvodně vedené proti žalobci šly k jeho tíži. 8. Ve čtvrtém žalobním bodu žalobce namítal, že mu nenáleží a ani v době vydání rozhodnutí o výši hotových výdajů nenáleželo vlastnické právo k vrtulníku. To náleží společnosti BARESJA TRT TECHNOLOGY s.r.o. (dříve BARESJA s.r.o.) na základě kupní smlouvy uzavřené s žalobcem dne 3. 5. 2021 a předávacího protokolu ze dne 30. 10. 2021. Dle žalobce není rozhodné, že v příslušném českém registru dosud nedošlo k administrativnímu přepisu vlastnictví k vrtulníku, rozhodné je, že vlastnické právo z hlediska hmotněprávního na nového vlastníka již přešlo. Rozhodným právem pro předmětnou kupní smlouvu je slovenské právo, společnost BARESJA TRT TECHNOLOGY s.r.o. dokonce v této souvislosti podala proti žalobci určovací žalobu, věc je vedena u Mestského súdu Bratislava III pod sp. zn. 70Cb/47/2023. Nadto Společnost BARESJA TRT TECHNOLOGY s.r.o. se sama vůči správci daně domáhá vyloučení vrtulníku z exekuce. 9. V pátém žalobním bodu žalo