7 Afs 15/2007 — Nejvyšší správní soud

8 Af 7/2024- 63 - text 10 8 Af 7/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce SYNERGION ALFA CZ s.r.o., IČ: 291 81 135, se sídlem Antala Staška 1076/33a, Krč, Praha 4, zastoupeného Mgr. Jiřím Mašlejem, advokátem se sídlem Říční 456/10, Praha 1, proti žalovanému Celní úřad pro hlavní město Prahu, se sídlem Washingtonova 1623/7, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 2. 2024, č. j. 23897-4/2024-510000-11, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce žádostí ze dne 25. 8. 2023 požádal o prominutí příslušenství daně ve smyslu § 259 a § 259b odst. 2 zákona č. 280/2009Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), a to úroku z prodlení v celkové výši 613 695 Kč vztahující se k období červen 2020 až duben 2022, a pokuty za opožděné tvrzení daně v celkové výši 115 825 Kč vztahující se k období červen 2020 až duben 2022 předepsané za pozdní úhradu daně z elektřiny vyměřené platebními výměry. 2. Správce daně dospěl k závěru, že ze strany žalobce nedošlo k naplnění podmínek umožňujících zcela vyhovět podané žádosti. Shledal, že ospravedlnitelný důvod k prodlení nebyl naplněn v období červen 2020 až duben 2021. Žádosti mohlo být vyhověno pouze za období květen 2021 až duben 2022 v případech uvedených v napadeném rozhodnutí. V rámci správního uvážení žalovaný dospěl k závěru, že lze prominout část ve výši 50 % z pokut za opožděné tvrzení daně vyměřené v souvislosti s pozdní úhradou daně z elektřiny z celkové částky 115 825 Kč, takže se jedná o odpuštění částky ve výši 57 912, 50 Kč; a dále, že žalobci lze prominout 20 % úroků z prodlení předepsaného na osobní daňový účet za období květen 2021 až duben 2022 v souvislosti s pozdní úhradou daně z elektřiny. Vzhledem ke skutečnosti, že v období od června 2020 do dubna 2021 žalobce podal daňová tvrzení za tato období na výzvu správce daně, nelze příslušenství daně prominout. 3. Napadeným rozhodnutím žalovaný žalobci prominul 50 % z celkově vyčíslené částky na pokutách za opožděné tvrzení daně předepsaných na osobní daňový účet žalobce za období od června 2020 do dubna 2022 v souvislosti s pozdní úhradou daně z elektřiny podle zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Z celkově vyměřené částky ve výši 115 825 Kč byla prominuta částka ve výši 57 912,50 Kč (Výrok I rozhodnutí); dále prominul 20 % úroků z prodlení předepsaného na osobní daňový účet za období od května 2021 do dubna 2022 v souvislosti s pozdní úhradou daně z elektřiny v celkové výši 58 416 Kč (výrok II.) Nakonec žalovaný zamítl prominutí příslušenství daně, úroku z prodlení předepsaného na osobní daňový účet žalobce za období od června 2020 do dubna 2021 v celkové výši 321 615 Kč (výrok III). II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. V podané žalobě žalobce vysvětlil, že v rozhodném zdaňovacím období od června 2020 do dubna 2022 dodal vyrobenou elektřinu jako elektřinu bez daně obchodníkovi s elektřinou, společnosti AMBIENT, následně byl upozorněn správcem daně, že společnost AMBIENT nebyla v předmětných zdaňovacích období držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně, proto žalobce podal daňová přiznání k dani z elektřiny a daň dobrovolně uhradil. Jelikož žalobce byl přesvědčen, že k podání daňových přiznání a k uhrazení daně došlo včas z důvodu, který lze ospravedlnit, požádal žalovaného o prominutí příslušenství daně a současně o povolení posečkání s úhradou příslušenství. Žalovaný napadeným rozhodnutím žádosti žalobce o prominutí příslušenství vyhověl pouze částečně, napadeným rozhodnutím zkrátil žalobce na jeho právech, proto žalobce navrhuje, aby rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno. 5. V prvé žalobní námitce žalobce namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spočívající v tom, že žalovaný se nevypořádal s návrhy na provedení důkazů a tvrzeními žalobce. 6. Žalovaný se předně nevypořádal návrhem žalobce na zvýšení procentuálního ohodnocení prominutí ve výši 50 %. z důvodu povolení posečkání. 7. Původně podanou žádost o prominutí žalobce doplnil, avšak z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že doplnění žádosti a návrhy v doplnění učiněné žalovaný při vydání napadeného rozhodnutí nevzal v potaz a nikterak se s nimi nevypořádal. Zejména se žalovaný nevypořádal s tvrzením žalobce, že prodlením nedošlo k poškození veřejného rozpočtu, k prokázání tohoto tvrzení žalobce navrhl provedení označených důkazů. 8. Co se týče návrhu na provedení důkazu, žalovaný se nevypořádal s návrhem na provedení důkazu evidencí vedenou společností AMBIENT podle § 18 zákona o dani z elektřiny, evidencí vedenou odběrateli této společnosti podle téhož zákonného ustanovení, důkazu protokolem ze dne 2. března. 2023, č. j. 224510/2023–510000–32. 2, důkazu: odpověď AMBIENT ze dne 2. 6. 2023, potvrzením odběratele E.ON Energie a s ze dne 18. 4. 2023 a odpovědí OTE, a. s. ze dne 1. 6. 2023. 9. Žalovaný se dále nevypořádal s tvrzeními žalobce, a to konkrétně: s ospravedlnitelným důvodem prodlení, že si při dodání elektřiny společnosti AMBIENT počínal obezřetně – způsobem obvyklým na trhu s elektřinou, přičemž ostatní dodavatelé byly stejně jako žalobce důvodně přesvědčeni, že AMBIENT je držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně. 10. Dále s tvrzením, že udělením povolení společnosti AMBIENT k nabytí elektřiny nedošlo ke změně žádných okolností, za kterých AMBIENT od žalobce a ostatních dodavatelů elektřinu odebíral a zároveň dodával ostatním účastníkům na trhu s elektřinou a že elektřina odebraná společností AMBIENT již byla zdaněna ostatními účastníky trhu s elektřinou, kteří tuto elektřinu fakticky dodali konečným spotřebitelům, dále se žalovaný nevypořádal, s tvrzením, že jediným důsledkem udělení povolení společnosti AMBIENT k nabytí elektřiny bez daně byla skutečnost, že žalobce není od zdaňovacího období června 2022 povinen přiznat a uhradit daň z elektřiny dodané AMBIENT, která stejně tak jako v případě předchozích zdaňovacích období byla již jednou zdaněna jinými účastníky trhu. 11. Žalobce dále namítl nezákonnost napadeného rozhodnutí spočívající v tom, že žalobce nebyl seznámen s důvody neprovedení navrhovaných důkazů před vydáním napadeného rozhodnutí a z toho důvodu se nemohl vyjádřit k důvodům neprovedení navrhovaných důkazů před vydáním napadeného rozhodnutí. 12. Žalovaný úvahu o nezodpovědnosti a liknavosti žalobce založil výhradně na porušení povinnosti žalobce ověřit si, zda je AMBIENT držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně, aniž by řádně a logicky odůvodnil, proč žalobce a ostatní dodavatelé nemohli důvodně předpokládat, že AMBIENT povolení k nabytí elektřiny bez daně disponuje a proč tak nemohli mít ani opodstatněný důvod si neověřit, zda je AMBIENT držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně či nikoliv. 13. Žalobce uváděl, že prodlením nedošlo k poškození veřejného rozpočtu. Žalovaný se tvrzením žalobce nezabýval, pouze uvedl, že tento důvod nelze v řízení o prominutí příslušenství namítat, přičemž závěr žalovaného je v rozporu s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 12. 2019, č. j. 15 Af 74/2016–45. 14. Nezákonnost napadeného rozhodnutí spočívá i v tom, že ospravedlnitelný důvod, tedy že prodlením nedošlo k poškození veřejného rozpočtu, žalovaný bez dalšího označil za lichý, aniž by provedl navrhovaný důkaz za účelem prokázání, že elektřina dodaná společnosti AMBIENT byla ze strany této společnosti dále dodána jako elektřina bez daně držitelům povolení k nabytí elektřiny bez daně, kteří s ní jako s elektřinou bez daně dále nakládali. 15. Nezákonnost spočívá rovněž v nepřiznání zvýšení procentuálního ohodnocení, prominutí ve výši 50 % z důvodu povolení posečkání. 16. V doplnění žádosti žalobce rovněž žádal zvýšení procentuálního ohodnocení ve výši 50 % z důvodu existence důvodu pro posečkání. S tím se žalovaný v napadeném rozhodnutí rovněž nijak nevypořádal. Žádosti žalobce o posečkání úhrady příslušenství daně žalovaný vyhověl rozhodnutím ze dne 19. 2. 2024, č. J. 178709–2./2024–51000–11. V napadeném rozhodnutí však žalovaný dospěl k závěru, že žalobci posečkání povoleno nebylo. Tento závěr je nesprávný. Žalobce v okamžiku vydání napadeného rozhodnutí splňoval podmínky stanovené v čl. 13 odst. 6 a čl. 14 odst. 5 Metodické informace Generálního ředitelství cel č. 6/2022. 17. Žalovaný se neztotožnil s argumentací žalobce a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. 18. Jak uvedl, obchod elektrickou energií je podnikatelskou aktivitou založenou na existenci licence pro obchod s elektrickou energií. Oprávnění v podobě licence neznamená, že její držitel je oprávněn obchodovat s elektřinou bez daně. Podmínkou takového obchodu je, že společnost je držitelem povolení podle zákona o elektřině, avšak žalobce v rozporu se zákonem o dani z elektřiny dodal elektřinu bez daně obchodnímu partnerovi, který nebyl držitelem povolení k nabytí el