2 As 287/2023 — Nejvyšší správní soud

9 A 51/2025- 34 - text  10 9 A 51/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci žalobce: MB PHARMA s.r.o. se sídlem Lužická 1893/9, Praha 2 zastoupen Mgr. Rostislavem Šustkem, advokátem se sídlem Pařížská 21, Praha 1 proti žalovaného: Technologická agentura České republiky se sídlem Pařížská 21, Praha 1 zastoupen Mgr. Pavlem Kroupou, advokátem se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2025, č. j. TACR/1058-2/2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Stručné vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný rozhodl o tom, že návrh projektu FW12010175 – Inovativní formulace pro udržení zdravé mikroflóry na bázi bakteriofágů, rostlinných extraktů a probiotik (návrh projektu) nebude podpořen. 2. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplynulo, že návrh projektu byl vyhodnocen v souladu s § 21 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). Následně byl přijat do veřejné soutěže, během níž byl hodnocen v souladu s § 21 odst. 4 zákona o podpoře výzkumu a vývoje, zadávací dokumentací k veřejné soutěži a příslušnými vnitřními předpisy. Během hodnocení byl návrh projektu doporučen k podpoře odborným poradním orgánem, přičemž žalovaný rozhodl v souladu s tímto doporučením ve smyslu § 21 odst. 4 zákona o podpoře výzkumu a vývoje, nebyl však podpořen z důvodu nedostatku disponibilních finančních prostředků. Obsah žaloby 3. Žalobce úvodem zrekapituloval postup žalovaného předcházející vydání napadeného rozhodnutí. Uvedl, že se přihlásil do 12. veřejné soutěže Programu TREND s návrhem projektu, který však nebyl podpořen. Proti napadenému rozhodnutí podal stížnost ke kontrolní radě žalovaného, která nebyla ke dni podání žaloby vyřízena. To žalobce považoval za komplikaci při vymezení žalobních bodů, zejména s ohledem na možné nápravné opatření spočívající ve vypracování nového hodnocení Odborného poradního orgánu. Za této situace by žalobce s ohledem na znění § 71 odst. 2 s. ř. s. již nemohl rozšířit žalobu. Pokud by žalovaný měl v úmyslu nechat návrh projektu znovu posoudit, musel by vydat nové rozhodnutí, jinak by došlo k zásahu do procesních práv žalobce. Dále uvedl, že je připraven v případě vyřízení stížnosti žalobní body dále zpřesnit a požádal soud, aby tyto okolnosti vzal v úvahu při případné výzvě dle § 37 odst. 5 s. ř. s. S odkazem na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, čj. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS, tvrdil, že vymezuje obsah soudního přezkumu. Zároveň uvedl, že vydáním napadeného rozhodnutí bylo zasaženo do jeho práv zakotvených v Čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (Listina) ve spojení s § 65 odst. 2 s. ř. s. 4. V první žalobní námitce brojil proti nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Uvedl, že v něm chyběla úvaha žalovaného a z napadeného rozhodnutí nelze zjistit důvody, pro které nemohl být návrh projektu podpořen. Prostá informace o nedostatku disponibilních finančních prostředků je bez uvedení jejich původního objemu a způsobu rozdělení mezi podpořené projekty nedostatečná. Absence tohoto vysvětlení vyvolává pochybnosti, zda nedošlo k libovůli žalovaného. Dle žalobce je nutno nároky na odůvodnění vyplývající ze základních procesních zásad užít na každé rozhodnutí správního orgánu, nevyjímaje rozhodnutí vydaná za procesně specifických podmínek v režimu zákona o podpoře výzkumu a vývoje. 5. Ve druhé žalobní námitce poukazoval na vady hodnocení oponenta 2 a odborného poradního orgánu. Rozdíl 34 bodů mezi nejnižším a nejvyšším hodnocením, způsobený hodnocením oponenta 2, svědčí o výrazné nekonzistenci ve způsobu hodnocení ze strany oponentů. K výrazně nízkému hodnocení oponenta 2 došlo v kritériu Užitné (technické) parametry výsledku, Technická úroveň návrhu projektu a Exportní potenciál. Dále oponent 2 uvedl nepravdivé nebo zavádějící informace a nepodložené argumenty. Jeho závěr, že „zájem o navrhovaný kombinovaný produkt není doložen“ je v rozporu s hodnocením oponenta 1 a 3. Dle žalobce se návrh projektu zaměřuje na potravinářský a veterinární sektor, kde existuje rostoucí poptávka po alternativách k antibiotikům. Oponent 2 tvrzení o nedoloženém zájmu nepodložil žádnými argumenty, což vedlo k udělení nedůvodně nízkého bodového hodnocení. Odborný poradní orgán se s tímto rozporem mezi závěry oponentů nevypořádal. Nadto tvrzení oponenta 2 o neřešení stability fágových partikulí je v rozporu s faktem, že návrh projektu se touto problematikou explicitně zabývá (navrhuje využití mikročástic, ve kterých budou bakteriofágy enkapsulovány spolu s probiotiky, čímž bude zajištěna jejich stabilita ve střevech a ochrana před degradací v trávicím traktu). Oponent 2 také zpochybnil inovativnost návrhu projektu tvrzením, že „podobné přípravky mohou existovat v globálním měřítku“, aniž by poskytnul konkrétní příklady. Ostatní oponenti inovativnost návrhu projektu uznali. Dle žalobce návrh projektu přináší nový technologický koncept zahrnující optimalizaci složení, výrobního procesu a biologické účinnosti, v čemž spatřoval zásadní rozdíl oproti existujícím produktům. 6. Žalobce tvrdil, že měl do hodnocení vstoupit odborný poradní orgán a dle § 21 odst. 6 zákona o podpoře výzkumu a vývoje pochybení oponenta 2 v bodování kritérií korigovat, popřípadě ve svém závěru zohlednit. Pouze postupem pluralitního a víceúrovňového hodnocení může být zajištěna objektivita hodnocení návrhu projektu, a tedy také srozumitelnost a přezkoumatelnost hodnocení odborného poradního orgánu. Žalovaný nedostatečným vypořádáním s výrazně odlišným bodovým hodnocením oponenta 2 založil vadu rozhodnutí (jakož i dalších dokumentů dle § 21 odst. 6,7 zákona o podpoře výzkumu a vývoje) vedoucí k jeho nepřezkoumatelnosti a zásahu do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Listina). 7. Žalobce žádal, aby soud žalobou napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný předně zrekapituloval svůj dosavadní postup. K první žalobní námitce uvedl, že je oprávněn a povinen postupovat v souladu s § 21 zákona o podpoře výzkumu a vývoje a pravidly, které pro si pro většinu soutěží při jejím vyhlášení stanoví. Odkázal na zadávací dokumentací s tím, že rozpočet na veřejnou soutěž je omezen, přičemž konkrétní výše měla být určena podle schváleného státního rozpočtu na rok 2025 a případně dle dalších možností zajištění finančních prostředků Ministerstvem průmyslu a obchodu. Ustanovení § 21 odst. 7 zákona o podpoře výzkumu a vývoje umožňuje žalovanému po provedení hodnocení, které spočívá v několika krocích, rozhodnout, zda návrh projektu podpoří či nikoli. Dle § 21 odst. 11 téhož zákona se postup poskytovatele neřídí ustanoveními správního řádu, a tedy ani úpravou obsahu odůvodnění správního rozhodnutí podle § 68 odst. 3 tohoto zákona. Zásady dle § 2 až 8 správního řádu žalovanému neukládají, aby aplikoval jiná ustanovení správního řádu vyloučená zvláštním zákonem. 9. Dle § 21 odst. 7 zákona o podpoře výzkumu a vývoje má být rozhodnutí odůvodněno, pokud bude odlišné od doporučení oponentů, zpravodaje a odborného poradního orgánu (hodnotících subjektů). Toto odůvodnění, jeho rozsah a náležitosti, nejsou blíže specifikovány a je na uvážení žalovaného, jako k němu přistoupí. Při této úvaze dbá konkrétního případu, co největšího k respektu k právům účastníků a smyslu a účelu veřejné soutěže. Odkázal k tomu na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, čj. 9 Ads 83/2014-46, č. 3324/2016 Sb. NSS. 10. Žalovaný zpřístupnil kromě rozhodnutí také posudky všech tří oponentů, souhrnnou hodnotící zprávu zpravodaje, protokol z hodnocení návrhu projektu předsednictvem žalovaného a protokol z hodnocení návrhu projektu odborným poradním orgánem. Návrh projektu byl doporučen k podpořen, avšak nebyl podpořen z důvodu nedostatku disponibilních finančních prostředků. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 4. 2025, čj. 10 As 29/2025-34, uvedl, že určení, na které projekty již nezbývají finance v rozpočtu, je jen mechanickou úvahou, kterou nelze smysluplně odůvodnit jiným způsobem, než který zvolil žalovaný. Důvod pro neposkytnutí podpory návrhu projektu je dle žalovaného jasně a dostatečně vymezen. Tento důvod (nedostatek disponibilních prostředků) je sám o sobě dostatečným pro rozhodnutí i jeho následek, tedy nepodpoření návrhu projektu žalobce. Transparentnost je zajištěna taktéž zveřejněním pořadí projektů na webových stránkách žalovaného, na něž odkázal. 11. Žalovaný uzavřel, že po provedeném hodnocení vš