2 As 34/2006 — Nejvyšší správní soud

11 A 127/2025- 33 - text  13 11 A 127/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudkyně JUDr. Jitky Hroudové a soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila ve věci žalobkyně: Bombex Company s. r. o., IČO 08101906 sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1 zastoupená advokátem Mgr. Ing. Tomášem Hobzou sídlem Opletalova 600/6, 602 00 Brno proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát , sídlem Gorazdova 1969/24, 120 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalované z 14. 7. 2025, čj. ČOI 97470/25/O100/Sy/Št, sp. zn. ČOI 120734/23/1000 takto: I. Rozhodnutí žalované z 14. 7. 2025, čj. ČOI 97470/25/O100/Sy/Št, sp. zn. ČOI 120734/23/1000, se ruší v části výroku, kterým žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí České obchodní inspekce z 28. 1. 2025. čj. ČOI 8667/25/1000, sp. zn. 120734/23/1000: - co do výroku I. 3., jímž byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přestupku podle § 24 odst. 7 písm. m) zákona o ochraně spotřebitele, - co do výroku I. 4., jímž byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přestupku podle § 24 odst. 17 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele, - co do navazujícího výroku II. o uložení trestu, - co do navazujícího výroku III. o nákladech řízení, a v tomto rozsahu se věc vrací žalované k dalšímu řízení. II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá. III. Žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Vymezení věci 1. Žalobkyně se na soud obrátila, protože nesouhlasí s pokutou, která jí byla udělena v souvislosti s provozováním internetového obchodu za několik přestupků v oblasti ochrany spotřebitele. Pro věc je zejména podstatné, zda žalobkyně řádně informovala spotřebitele o jeho právech z vadného plnění a o způsobu platby a zda spotřebiteli poskytla znění všeobecných obchodních podmínek. 2. Dosavadní průběh řízení 2. Česká obchodní inspekce, inspektorát pro Středočeský kraj a Hl. m. Prahu (inspektorát), provedla 12. a 15. 9. 2023 kontrolní nákup v internetovém obchodě provozovaném žalobkyní na webových stránkách www.recentia.cz. Zjištěné skutečnosti sepsala do úředního záznamu z 27. 9. 2023, který zaslala žalobkyni. Oznámením z téhož dne jí zároveň vyrozuměla, že u ní zahájila kontrolu. Další skutková zjištění inspektorát sepsal do úředních záznamů z 2. 7. 2024 a z 6. 8. 2024. Výsledná kontrolní zjištění sepsal do protokolu o kontrole z 25. 9. 2024 (id. kód 102309120079001). Žalobkyně podala proti protokolu námitky, které inspektorát sdělením z 31. 10. 2024 zamítl. 3. Příkazem z 5. 12. 2024, čj. ČOI 152821/24/1000, inspektorát uznal žalobkyni vinnou ze spáchání několika přestupků podle zákona č. 634/1992, o ochraně spotřebitele, ve znění do 12. 12. 2024, a uložil jí pokutu 60 tisíc Kč. Přestupku podle § 24 odst. 1 písm. d) tohoto zákona se žalobkyně dopustila tím, že v internetovém obchodě na stránkách www.recentia.cz nabízela k prodeji textilní výrobky, které nebyly označeny povinnými údaji o podílu všech druhů vláken. Přestupku podle § 24 odst. 17 písm. m) téhož zákona se dopustila tím, že po odeslání objednávky spotřebiteli neposkytla znění svých všeobecných obchodních podmínek. Přestupku podle § 24 odst. 7 písm. m) téhož zákona se dopustila tím, že nedostatečně informovala spotřebitele o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práv z vadného plnění. A konečně přestupku podle § 24 odst. 17 písm. d) téhož zákona se dopustila tím, že spotřebiteli sdělila nepravdivou informaci o možnosti platby. 4. Žalobkyně podala proti příkazu odpor. 5. Inspektorát následně rozhodnutím z 28. 1. 2025, čj. ČOI 8667/25/1000 (prvostupňové rozhodnutí), znovu uznal žalobkyni vinnou ze spáchání výše uvedených přestupků a uložil jí pokutu 60 tisíc Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí odvolala s obdobnou argumentací, kterou předkládá v žalobě. 6. Žalovaná napadeným rozhodnutím odvolání zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. 3. Argumentace účastníků 3.1 Žalobní argumentace 7. Žalobkyně namítá, že žalovaná v napadeném rozhodnutí pouze převzala argumentaci správního orgánu prvního stupně a nevypořádala se s argumentací z žalobkynina odvolání. Tím zatížila napadené rozhodnutí nepřezkoumatelností. 8. Konkrétně namítá, že žalovaná se nevypořádala s její námitkou, že popis skutku ve výroku I. bodě 1. prvostupňového rozhodnutí je nejasný. Textilní výrobky totiž nebyly označeny jednoznačně a nezaměnitelně. Žalovaná se nevyjádřila ani k námitce, že kontrolní objednávka nebyla ve výroku I. bodě 2. prvostupňového rozhodnutí vymezena dostatečně určitě, neboť bylo uvedeno pouze datum jejího provedení. 9. Žalovaná rovněž nevypořádala dostatečně žalobkyninu námitku, že důkazní prostředky v podobě printscreenu obrazovky zachycující nabídku na žalobkyniných internetových stránkách nejsou věrohodné, neboť nebylo možné ověřit čas jejich pořízení ani další metadata. Těmto námitkám se žalovaná vyhnula a pouze odkázala na „pravý roh obrazovky“, který obsahuje datum i přesný čas. Tato část obrazovky je však bez větších problémů editovatelná. Snímky byly navíc nekvalitní. Správní orgány tak rezignovaly na svou povinnost odůvodnit své úvahy o způsobilosti tohoto důkazního prostředku. Žalobkyně má proto za to, že skutkový stav neprokazuje, že byla naplněna skutková podstata přestupku podle § 24 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele. 10. Žalobkyně dále namítá, že žalovaná nesprávně vyložila § 1827 a 1819 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, které požadují, aby při uzavírání smlouvy podnikatel spotřebiteli poskytl všeobecné obchodní podmínky (VOP) v textové podobě. Podle žalované měla žalobkyně VOP spotřebitelům zaslat elektronickou poštou. S tím žalobkyně nesouhlasí. Zákazníci se mohli seznámit se VOP na jejích webových stránkách. Měli možnost si je stáhnout ve formátu word, případně pořídit printscreen. Tento způsob poskytnutí VOP je podle žalobkyně rovnocenným k zasílání VOP emailem. Žalovaná interpretuje občanský zákoník extenzivně. Úmyslem zákonodárce nebylo omezit poskytování VOP výhradně na elektronickou poštu. Ve výroku prvostupňového rozhodnutí je krom toho žalobkyni vytýkáno, že neposkytla VOP po odeslání objednávky. Ustanovení § 1827 odst. 2 občanského zákoníku však vyžaduje poskytnutí VOP při uzavírání smlouvy, nikoli po odeslání objednávky. Žalobkyni je tak vytýkáno, že neposkytla VOP v jiném okamžiku, než vyžaduje zákon. 11. Žalobkyně nesouhlasí ani s tím, že porušila § 13 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele tím, že neinformovala spotřebitele o tom, že jí má oznámit, jaké právo z vadného plnění zvolil. Tato informace podle žalobkyně vyplývá z čl. 7 jejích VOP. 12. Rovněž nesouhlasí s tím, že neinformovala spotřebitele o možných způsobech úhrady ve smyslu § 1820 odst. 1 písm. h) občanského zákoníku. Žalobkyně informovala spotřebitele o možnostech úhrady, mj. o možnosti platby v hotovosti. Přitom vycházela z veřejně dostupných zdrojů, které uvádějí, že provozovatel výdejního místa (dopravce) hotovostní platbu umožňuje. Žalovaná jí přesto dává za vinu, že hotovostní platba následně nebyla přijata. Skutková podstata vytýkaného přestupku je podle žalobkyně založena na subjektivní odpovědnosti, a i pokud by byla objektivní, uvedené okolnosti jsou důvodem pro liberaci. Rovněž uvádí, že již v odvolání namítala, že popis skutku neobsahuje označení objednávky, zásilky, místa a času výdeje zboží, ani bližší odůvodnění, proč nebyla platba v hotovosti přijata. Ani ve správním spise není „žádný konkrétní zápis“, na jehož základě by bylo možné přezkoumat, zda došlo k porušení zákona. 13. Z těchto důvodů navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, vrátil věc žalované k dalšímu řízení a přiznal jí náhradu nákladů řízení. 3.2 Vyjádření žalované 14. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Má za to, že se s žalobkyninou augmentací dostatečně vypořádala v napadeném rozhodnutí, na které v podrobnostech odkázala. 15. Uvedla, že snímky internetových stránek považuje za dostatečný důkaz, který obstál u správních soudů v jiných případech. Žalobkyně neuvádí konkrétní důvody, proč považuje tyto důkazy za nedostatečné. Skutek je ve výroku popsán dostatečně, neboť popis jednotlivých textilních výrobků odpovídá jejich popisu v nabídce na žalobkyniných internetových stránkách. 16. Rovněž skutek uvedený v bodě 2. výroku prvostupňového rozhodnutí je popsán dostatečně konkrétně. Znění VOP musí být podle zákona poskytnuto po uzavření smlouvy v textové podobě. Poskytnutím v textové podobě je třeba rozumět jejich zaslání či předání spotřebiteli, nikoli pouhé zveřejnění na internetových stránkách. 17. Žalobkyně byla povinna uvést ve svých VOP, že spotřebitel prodávajícímu při reklamaci sdělí, jaké právo z vadného plnění si zvolil. Informace poskytnutá žalobkyní při potvrzení reklamace nebyla dostatečná. 18. K poslední žalobní námitce žalovaná uvedla, že odpovědnost za spáchaný přestupek je objektivní. Naplnění liberačních důvodů musí tvrdit a prokázat sama