10 As 216/2015 — Nejvyšší správní soud

14 A 49/2023- 59 - text [OBRÁZEK][OBRÁZEK] [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Martina Bobáka a Jana Ferfeckého ve věci žalobkyně: České vysoké učení technické v Praze, IČO: 68407700 sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 proti žalované: Technologická agentura ČR, IČO: 72050365 sídlem Evropská 1692/37, 160 00 Praha 6 zastoupena advokátem Mgr. Pavlem Kroupou sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí předsednictva žalované z 7. 12. 2022, čj. TACR/119-7/2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Jádrem sporu je otázka, zda projekt žalobkyně mohl ve veřejné soutěži obdržet nižší počet bodů v rámci konsensuálního hodnocení (jedna z fází hodnocení projektu), aniž dotační podmínky výslovně počítaly s tím, že v této fázi hodnocení projektů lze měnit počet dříve získaných bodů. 2. Žalovaná jako poskytovatel účelové podpory vyhlásila 2. veřejnou soutěž programu Národní centrum kompetence. Žalobkyně předložila návrh projektu s názvem Národní centrum kompetence – Kybernetika a umělá inteligence II., č. TN0200056. Rozhodnutím o výsledku veřejné soutěže specifikovaným v záhlaví (napadené rozhodnutí) žalovaná dle § 21 odst. 7 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), nepodpořila projekt žalobkyně z důvodu nedostatku disponibilních finančních prostředků. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně stížnost, kterou předsednictvo žalované zamítlo rozhodnutím z 9. 2. 2023, čj. TACR/119-9/2022 (rozhodnutí o stížnosti). Žalobkyně napadla žalobou právě toto rozhodnutí o stížnosti. 3. Soud ve věci rozhoduje podruhé. V usnesení z 9. 8. 2023, čj. 14 A 49/2023-16 (usnesení o odmítnutí), s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) z 14. 9. 2016, čj. 10 As 216/2015-34, č. 3484/2016 Sb. NSS, SEVAPHARMA, dospěl k závěru, že rozhodnutí o stížnosti není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.). Stížnost podle § 36a odst. 8 zákona o podpoře výzkumu a vývoje totiž není řádným opravným prostředkem a žalovaná jí tuto povahu nemohla propůjčit vnitřní směrnicí. Žalobu tak s odkazem na rozsudek SEVAPHARMA odmítl [tedy dle § 46 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s.]. 4. Proti usnesení o odmítnutí podala žalobkyně kasační stížnost. V rozsudku z 28. 11. 2025, čj. 2 As 287/2023-58, NSS potvrdil, že soud správně odmítl žalobu v části, v níž směřovala proti rozhodnutí o stížnosti. Dospěl však k závěru, že jako na rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. je třeba hledět na rozhodnutí z 7. 12. 2022 o výsledku veřejné soutěže. Žalovaná uvedla žalobkyni v omyl poučením, které uvedla v napadeném rozhodnutí. Ne zcela srozumitelná byla i interní procesní úprava žalované ohledně povahy stížnosti jako řádného opravného prostředku. Žalobkyni tedy nebylo možné klást k tíži, že před podáním žaloby nejprve podala stížnost dle vnitřní směrnice žalované. NSS tedy zrušil usnesení o odmítnutí v části, v níž řešilo žalobu proti nyní napadenému rozhodnutí z 7. 12. 2022. NSS uložil soudu, aby se žalobou proti rozhodnutí z 7. 12. 2022 věcně zabýval, pokud žalobkyně splnila ostatní procesní předpoklady. II. Podání stran 5. Žalobkyně namítala chyby v rámci hodnotícího procesu. Její projekt obdržel nižší bodové ohodnocení ve fázi vyhodnocení, v níž nebylo možné krátit dříve získané body. V rámci konsensuálního jednání, které probíhá před zasedáním odborného poradního orgánu a na které jsou pozváni tuzemští oponenti daného návrhu projektu, jeho zpravodaj a další vybraní členové odborného poradního orgánu, nelze snížit počet bodů, jež projekt obdržel v předchozích fázích hodnocení. Pravidla konsensuálního jednání upravuje kapitola 4. Konsensuální jednání (kapitola konsensuální jednání) dokumentu Hodnotící proces, který tvořil Přílohu č. 1 Zadávací dokumentace 2. veřejné soutěže programu Národního centra kompetence (dokument hodnotící proces). Tato fáze slouží ke konsolidaci hodnocení předchozích „hodnotících orgánů“. 6. Dále žalobkyně upozorňovala na to, že předpis, který upravuje složení a pravomoci hodnotícího orgánu v rámci konsensuálního jednání, je neveřejný. Žalovaná v rozhodnutí o stížnosti odkázala na Pokyn ředitele F-045, Technologické agentury České republiky s účinností od 16. 5. 2022 (pokyn ředitele), ve kterém dle ní ředitel zmínil možnost měnit bodové ohodnocení projektu v rámci konsensuálního jednání. Pokyn ředitele je neveřejným dokumentem. Žalovaná postupovala netransparentně. 7. Žalobkyně také poukázala na konflikt zájmů. Konsensuálního jednání se neměli zúčastnit členové předsednictva a kontrolní rady žalované. Dokument hodnotící proces v kapitole konsensuální jednání dle ní taxativně upravoval výčet osob účastnících se tohoto stupně hodnocení. Upozornila na skutečnost, že členové předsednictva nebo kontrolní rady se nemohou podílet na rozhodování ani ve skupině expertů (ze které se sestavuje kolegium odborníků) ani v odborném poradním orgánu, což plyne ze Statutu a jednacího řádu kolegia odborníků (RAD-03), respektive ze Statutu a jednacího řádu odborného poradního orgánu (RAD-02). Tyto skutečnosti vyplývají také ze statutu žalované. 8. Dále namítla, že v Protokolu z hodnocení návrhu projektu TN02000056 odborným poradním orgánem (protokol odborného poradního orgánu) odborný poradní orgán zmínil, že cituje závěry kolegia odborníků. Kolegium odborníků však vůbec nefigurovalo v rámci procesu hodnocení projektů. Dle žalobkyně šlo o další hrubé porušení vnitřních pravidel, které stanovila sama žalovaná. S ohledem na všechna tato pochybení žalovaná porušila základní zásady správního řádu a princip dobré správy. 9. Podáním z 23. 5. 2023 žalobkyně doplnila žalobu. Upozornila, že předmět žaloby projednal Výbor pro vědu a výzkum Poslanecké sněmovny ČR. Ten apeloval na předsedu žalované a místopředsedu kontrolní rady žalované, aby rozhodnutí týkající se veřejných soutěží podrobněji odůvodňovali. 10. Žalovaná ve vyjádření z 12. 1. 2026 navrhla, aby soud žalobu zamítl. Dle ní z dokumentu hodnotící proces vyplývá, že v rámci konsensuálního jednání lze měnit bodové hodnocení projektů, byť toto oprávnění kapitola konsensuální jednání výslovně nezmiňuje. Žalovaná sice uvedla, že konsensuální jednání upravuje i neveřejný pokyn ředitele, dle ní ovšem jde pouze o jakousi dodatečnou informaci. Jednotlivé stupně procesu hodnocení projektu již dostatečně popisovaly vlastní přílohy zadávací dokumentace. Žalovaná nesouhlasila s tím, že by byla v konfliktu zájmů. Výčet osob, s nimiž počítá kapitola konsensuální jednání, není taxativní. K záměně „kolegia odborníků“ za „konsensuální jednání“ v protokolu odborného poradního orgánu žalovaná uvedla, že se jednalo pouze o administrativní chybu, která neměla vliv na zákonnost jejího rozhodnutí. Žalovaná zdůraznila, že i kdyby chybně snížila počet bodů žalobkyně z 168 na 162, nemělo by to na výsledek veřejné soutěže žádný vliv. Žalobkyně by stejně nedosáhla na podporu projektu, jelikož by se v soutěži neumístila ani na posledním místě, které žalovaná v rámci soutěže podpořila. III. Posouzení věci 11. Soud opakuje, že v této kauze vycházel z rozsudku 2 As 287/2023. V jeho důsledku zůstalo předmětem přezkumu pouze rozhodnutí z 7. 12. 2022, proti němuž je dle NSS žaloba včasná. Dle soudu je žaloba proti tomuto rozhodnutí i přípustná a podala ji osoba k tomu oprávněná. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Přitom neshledal důvody, jimiž by se musel zabývat z úřední povinnosti. 12. O věci soud rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť účastníci takový postup akceptovali (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Přitom jednání nenařizoval ani pro potřeby dokazování. Správním spisem, tj. včetně všech listin v něm založených, se nedokazuje. Soud ze správních spisů vychází. Žalovaná ve vyjádření sice odkazovala na dokumenty, které soud zčásti použil také při vlastním hodnocení žalobních výtek, avšak ty byly dílem součástí správního spisu, dílem se jednalo o dokumenty veřejně přístupné na webových stránkách žalované Součástí správního spisu je dokument Zasedání Předsednictva TA ČR – pořadí návrhů projektů – 2. Veřejná soutěž (pořadí návrhů projektů). Veřejně přístupným pak dokument Vyhlášení výsledků 2. veřejné soutěže programu Národní centra kompetence – TA ČR předpokládá uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory u níže uvedených návrhů projektů (vyhlášení výsledků – žalovaná předpokládá uzavření smlouvy o poskytnutí podpory), a dále dokument Vyhlášení výsledků 2. veřejné soutěže programu Národní centra kompetence – TA ČR nepředpokládá uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory u níže uvedených návrhů projektů z důvodů nedostatku disponibilních prostředků (vyhláš