16 A 7/2025 – Městský soud v Praze

16 A 7/2025- 27 - text 6 16 A 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci žalobce: Y. N., nar. X, státní příslušností Republika Kazachstán, zastoupeného Mgr. Pavlem Štanglem, advokátem, sídlem Zárubova 506/4, Praha 4, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované o ze dne 22. 1. 2025, MV-189311-4/SO-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá práv na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, č. j. OAM-28471-6/TP-2024, ze dne 30. 10. 2024, kterým bylo podle § 169r odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zastaveno správní řízení o žádosti žalobce o vydání povolení k trvalému pobytu na území ČR, neboť žádost byla podána na území, ač k tomu nebyl žalobce oprávněn, jelikož zde pobýval pouze na základě výjezdního příkazu a nikoli podle § 68 zákona o pobytu cizinců na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo oprávnění azylanta či během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana EU. 2. Žalobce namítá nezákonnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Zásadní pochybení spatřuje v tom, že řízení bylo zastaveno na místo vydání meritorního rozhodnutí. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že správní orgán I. st. prováděl zjišťování skutkového stavu, konkrétně šetření v Informačním systému cizinců a Centrálním registru obyvatel. Až na základě posouzení zjištěných skutečností označil žádost za nepřípustnou. Z tohoto důvodu nebyl oprávněn postupovat dle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu, ale jeho povinností bylo žádost meritorně posoudit, zjistit skutkový stav tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti (§ 3 správního řádu), případně vyzvat žalobce v souladu s § 45 odst. 2 správního řádu k odstranění případných vad žádosti a následně v meritu věci rozhodnout. Správní orgán I. st. provedenou lustrací seznal určité pochybnosti o tom, zda žalobce je oprávněn žádat o povolení k trvalému pobytu. Místo řádného zjištění skutkového stavu však procesně rozhodl o zastavení řízení. Žalovaná se dopustila shodných nezákonností, postup bez dalšího aprobovala. Žalovaná se nevypořádala s odvolací námitkou porušení § 36 odst. 3 správního řádu, tedy pochybení spočívající v tom, že žalobci nebylo umožněno seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. V tomto postupu lze spatřovat porušení § 89 odst. 2 a § 68 odst. 3 správního řádu. Žalobce má za to, že bylo zasaženo do jeho procesních a ústavně zaručených práv. Dle žalobce se namísto vydání meritorního rozhodnutí dle zákona o pobytu cizinců správní orgány účelově vyhnuly své zákonné povinnosti zkoumat přiměřenost dopadů rozhodnutí podle § 174a zákona o pobytu cizinců. Povinnost posoudit přiměřenost plyne z § 2 odst. 4 správního řádu) a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních práv. Správní orgány pochybily, pokud se nepokusily zjistit skutkové okolnosti pro posouzení přiměřenosti a ani neprovedly výslech žalobce. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. 4. Ze správního spisu soud zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 5. Žalobce dne 7. 10. 2024 požádal o vydání povolení k trvalému pobytu, v žádosti uvedl informaci o nejvyšším dosaženém vzdělání – střední, dále z ní vyplynulo, že je svobodný a bezdětný. Jako účel pobytu označil 5 let pobytu. 6. Dne 30. 10. 2024 vydal správní orgán I. st. rozhodnutí č. j. OAM-28471-6/TP-2024, kterým podle § 169r odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců řízení zastavil. 7. Napadeným rozhodnutím bylo toto rozhodnutí potvrzeno. 8. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s.), při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 9. Podle § 50 odst. 3 zákona o pobytu cizinců výjezdním příkazem cizinec prokazuje oprávnění setrvat na území pouze pro účely vycestování z území; v době jeho platnosti není cizinec při setrvání na území oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, s výjimkou žádosti podané podle § 33 odst. 1 a § 42e. Platnost výjezdního příkazu zaniká vycestováním cizince z území. 10. Podle § 68 odst. 1 zákona o pobytu cizinců povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizinci, který ke dni podání žádosti pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 5 let. 11. Podle § 69 odst. 5 zákona o pobytu cizinců žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1 podává cizinec ministerstvu, pokud na území pobývá nepřetržitě 5 let a v době podání žádosti pobývá na území a) na povolení k dlouhodobému pobytu, b) jako azylant, osoba požívající doplňkové ochrany nebo cizinec požívající dočasné ochrany, nebo c) během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie uvedené v § 87f odst. 5. 12. Podle § 169r odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců usnesením se také zastaví řízení o žádosti, jestliže cizinec podal na území žádost o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ač k podání žádosti na území není oprávněn. 13. Podle § 174a odst. 3 zákona o pobytu cizinců přiměřenost dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán posuzuje pouze v případech, kdy to tento zákon výslovně stanoví. 14. Soud nepovažuje za důvodnou námitku žalobce o povinnosti věcného projednání jeho žádosti. Žalobce pomíjí výslovnou úpravu zákona o pobytu cizinců, která v § 169r stanoví důvody, pro které je správní orgán oprávněn zastavit řízení. Některé zákonem uvedené důvody zastavení řízení jsou povahy procesní, jiná hmotněprávní, aniž by se jednalo o postup, který by bez dalšího vedl k odepření práva účastníka na spravedlivý proces. Odkaz žalobce na rozsudek NSS č. j. 4 As 11/2012-36 je nepříhodný, neboť NSS řešil odlišnou otázku, a to výklad obecné úpravy zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. V nyní posuzované věci žalobce požádal o trvalý pobyt na území ČR, přičemž § 69 odst. 5 téhož zákona výslovně stanoví, za jakého pobytového režimu lze takovou žádost na území podat (mj. pobyt na dlouhodobý pobyt, pobyt na základě azylu apod.). Ke dni podání žádosti žalobce pobýval na území na základě výjezdního příkazu, tedy v pobytovém režimu, který k podání takové žádosti na území ČR neopravňuje. Žalobce žádost o trvalý pobyt podal dne 7. 10. 2024, přičemž zde pobýval z titulu výjezdního příkazu s platností od 1. 10. 2024 do 21. 10. 2024. V žalobě nebylo proti udělení výjezdného příkazu cokoli namítáno. 15. Jestliže žalobce nesplnil podmínku pobytu pro podání žádosti ministerstvu podle § 69 odst. 5 zákona o pobytu, žalovaná řízení zastavila v souladu s § 169r odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců. Zejména pokud § 50 odst. 3 zákona o pobytu cizinců stanoví, že výjezdním příkazem cizinec prokazuje oprávnění setrvat na území pouze pro účely vycestování; v době jeho platnosti není oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému či trvalému pobytu, s výjimkami tam uvedenými. 16. Žalobce namítá, že se žalovaná nevypořádala s odvolací námitkou ohledně porušení § 36 odst. 3 správního řádu, neboť neměl možnost vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí. 17. Z obsahu správního spisu je patrné, že žalobce v odvolání neuplatnil takovou námitku (blanketní odvolání nebylo přes výzvu doplněno). Žalovaná proto nebyla povinna se s neexistující námitkou v odůvodnění napadeného rozhodnutí vypořádat, neboť podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumává správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek, a žalobce žádné konkrétní námitky nevznesl. Žalovaná se nadto přes absenci této odvolací námitky v napadeném rozhodnutí k postupu správního orgánu I. st. vyjádřila, kdy uvedla, že vzhledem k tomu, že bylo rozhodováno procesně, nebyl správní orgán I. st. povinen seznamovat žalobce s podklady pro vydání rozhodnutí. 18. Smyslem § 36 odst. 3 správního řádu je umožnit účastníku, aby poté, co správní orgán ukončil shromažďování podkladů, mohl uplatnit výhrady a návrhy tak, aby rozhodnutí vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci (k tomu srov. obecně judikaturu k účelu institutu). V projednávané věci bylo rozhodnutí postaveno na podkladech, které předložil žalobce, proto nebyl důvod jej seznamovat s podklady, jejichž obsah sám znal. Zároveň žalobce v žalobě nenamítá jakýkoliv co do seznámení opomenutý podklad, který by vedl k zásahu do jeho práva na spravedlivý proces, tedy že by jeho případné vyjádření k podkladu mělo vliv na zákonnost rozhodnutí. Soud může zrušit žalobou napadené správní rozhodnutí jen tehdy, pokud vada řízení