5 Afs 4/2021 — Nejvyšší správní soud

17 A 149/2025- 58 - text 9 17 A 149/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobce: proti žalovanému: MaVin-nástroje s.r.o., IČO: 26012511 se sídlem Nový Hrádek, K Javůrku 317 zastoupen advokátkou Mgr. Markétou Vítovou se sídlem Praha 4, 5. května 1050/66 Ministerstvo průmyslu a obchodu se sídlem Praha 1, Na Františku 32 o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 13. 10. 2025, č. j. MPO 98548/2025, takto: I. Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 13. 10. 2025, č. j. MPO 98548/2025, a rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 27. 1. 2025, č. j. MPO 9418/25/21600, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 15 270 Kč, a to do rukou jeho zástupkyně advokátky Mgr. Markéty Vítové. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým ministr průmyslu a obchodu (dále jen „ministr“) zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2025, č. j. MPO 9418/25/21600. Uvedeným rozhodnutím byla žalobci dle § 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „rozpočtová pravidla“), odňata dotace poskytnutá rozhodnutím žalovaného ze dne 29. 5. 2019, č. j. MPO 41980/19/61200/603, ve výši 4 532 971,90 Kč, neboť po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace došlo ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace poskytnuta, byly neúplné. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v podané žalobě předně namítal, že došlo k prekluzi práva na vrácení poskytnuté dotace. Dle čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95, o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (dále jen „nařízení č. 2988/95“), činí prekluzivní lhůta 4 roky od okamžiku, kdy došlo k nesrovnalosti. Podle rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2022, č. j. 5 Afs 4/2021-66, Sb. NSS 4333/2022, a ze dne 9. 8. 2018, č. j. 9 Afs 280/2017-57, se za datum, k němuž došlo k nesrovnalostem, považuje datum podání žádosti, pokud již tato žádost nesrovnalost obsahuje, nejpozději však okamžik právní moci rozhodnutí o poskytnutí dotace. Žalobce požádal o poskytnutí dotace dne 7. 10. 2018, přičemž žalovaným tvrzenou nesrovnalost obsahovala již žádost. Dotace byla žalobci poskytnuta dne 29. 5. 2019. Řízení o jejím odnětí však bylo zahájeno až 19. 4. 2024. 3. Depeši adresovanou žalobci dne 2. 6. 2022, na kterou poukazuje napadené rozhodnutí, nelze považovat za úkon přerušující prekluzivní lhůtu. Dle čl. 3 odst. 1 nařízení č. 2988/95 dochází k přerušení lhůty úkonem příslušného orgánu, který se týká vyšetřování nebo řízení o nesrovnalosti, a je oznámen dané osobě. Příslušným orgánem byl žalovaný, musí jít tedy o jeho úkon. Depeše však byla zaslána Agenturou pro podnikání a inovace (dále jen „API“), což je jiný subjekt. Je nerozhodné, že jde o subjekt podřízený žalovanému. Žalovaný všechna svá rozhodnutí zasílal datovou schránkou, nikoliv prostřednictvím systému MS2014+, v němž byl projekt spravován. V tomto systému jde přitom u každé z písemností vidět, kým byla do systému vložena. Předmětná depeše byla do systému vložena API, nikoliv žalovaným. 4. Působnost a pravomoc API jsou upraveny zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání (dále jen „zákon o podpoře podnikání“). V § 4a odst. 3 tohoto zákona jsou uvedeny úkoly, které API plní v oblasti podpory podnikání. Ze zákona o podpoře podnikání nevyplývá, že by API byla oprávněna činit úkony související s odnětím poskytnuté dotace. Naopak § 8 zákona o podpoře podnikání stanovuje, že pro kontrolu dodržování podmínek čerpání prostředků státního rozpočtu a pro uplatňování sankcí při porušení rozpočtové kázně platí zvláštní právní předpisy. Ty již API žádné pravomoci nedávají. Rovněž dle § 15 odst. 1 rozpočtových pravidel může řízení o odnětí dotace zahájit pouze poskytovatel dotace, kterým byl žalovaný, nikoliv API. Běh prekluzivní lhůty tak nemohl být přerušen depeší zaslanou API. 5. Nadto žalobci nebylo zřejmé, čeho se uvedená depeše týká. Ve vztahu k dotaci žalobce vyřídil celkem 112 depeší. Měsíčně vyplňuje řadu formulářů a odpovídá na žádosti o podání různých zpráv z různých institucí. Činí tak automaticky bez zkoumání jejich smyslu. I pokud by se však nad účelem depeše zamyslel, netušil by, že jde o záměr související s vyšetřováním nesrovnalostí, natož že jde o záměr žalovaného. 6. Dále žalobce tvrdil, že jeho zařazení mezi malé podniky bylo správné. Naopak nesprávný a nezákonný je právní názor žalovaného, který zpochybňuje charakter společnosti DT projekt Beteiligungsgesellschaft mbH coby typického business angel investora ve vztahu k žalobci, a popírá výjimku podle přílohy 1 čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení komise (EU) č. 651/2014. 7. Žalobce trval na tom, že jím poskytnuté údaje, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace, byly úplné. K odnětí dotace došlo v důsledku změny právního názoru žalovaného. Tu však žalobce nezavinil. Sám žalovaný připustil, že při „rekontrole“ pouze důkladněji prověřil skutečnosti týkající se nezařazení společnosti DT projekt jako partnerského podniku při podání žádosti o podporu. Původně tak žalovaný vycházel z pravdivých údajů. Nyní je pouze hlouběji prověřil, což však měl a mohl udělat již při posuzování žádosti. 8. Žalobce rovněž namítal, že řízení o odnětí dotace bylo zatíženo zásadní vadou. Žalobci byla uložena nesplnitelná povinnost doložit kompletní účetní závěrky společností Mesa Parts GmbH a Mesa Parts s.r.o. za roky 2016–2018. Na to žalobce žalovanému sdělil, že o účetní závěrky požádal, ale že mu nebyly poskytnuty. Navrhl proto, aby si je správní orgán vyžádal sám. Žalovaný však namísto toho v rozhodnutí o odnětí dotace uvedl, že žalobce účetní závěrky odmítl poskytnout, a neprokázal, že je malým podnikem. Žalovaný si tak odmítl vyžádat důkazy, které předtím sám označil za potřebné k posouzení statusu žalobce, a toto důkazní břemeno nesprávně přenesl na žalobce. Tím zasáhl do práva žalobce na spravedlivý proces a zatížil řízení vadou způsobující nezákonnost rozhodnutí. Tato vada nebyla napravena ani v řízení o rozkladu. III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 9. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě navrhl, aby soud podanou žalobu zamítl. 10. Dle žalovaného k prekluzi nedošlo. Nařízení č. 2988/95 stanovuje prekluzivní lhůtu pro zahájení stíhání nesrovnalosti v délce 4 let od doby, kdy došlo k nesrovnalosti. Lhůta pro uložení sankce pak činí 8 let. Vznik nesrovnalosti se v případě žalobce váže k datu vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, tedy ke dni 29. 5. 2019. Ministr v napadeném rozhodnutí vyhodnotil, že depeše ze dne 2. 6. 2022 splňuje požadavky kladené nařízením č. 2988/95 na úkon, kterým se běh prekluzivní lhůty přerušuje. Řízení o odnětí dotace bylo zahájeno dne 19. 4. 2024, tedy včas v nové čtyřleté prekluzivní lhůtě. 11. Depeše zaslaná žalobci od API byla způsobilá přerušit běh původní prekluzivní lhůty. API je zprostředkující subjekt, tedy subjekt, který byl řídicím orgánem (žalovaným) pověřen výkonem některých funkcí řídicího orgánu. Za výstupy zprostředkujícího subjektu vzešlé z činností delegovaných řídicím subjektem je pak odpovědný řídicí orgán. Tento postup je předvídán nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení č. 1303/2013“). 12. Na nařízení č. 1303/2013 navazuje § 4b zákona o podpoře podnikání, dle nějž API vykonává činnost zprostředkujícího subjektu pro poskytování podpory podnikatelům z finančních prostředků EU podle přímo použitelných předpisů EU. Statut API pak mj. stanovuje, že API má zajišťovat kontakt s žadateli o dotační podporu v rámci programů podpory. Rovněž podle § 14g rozpočtových pravidel může poskytovatel dotace (žalovaný) na základě veřejnoprávní smlouvy přenést některé činnosti na právnickou osobu nebo jinou organizační složku státu. Tato veřejnoprávní smlouva byla mezi žalovaným a API uzavřena. Je proto nerozhodné, že depeše ze dne 2. 6. 2022 nebyla žalobci zaslána žalovaným, neboť API a její zaměstnanci byli oprávněni komunikovat s příjemcem dotace. Odkaz žalobce na § 15 rozpočtových pravidel je nepřiléhavý. Řízení o odnětí dotace bylo zahájeno žalovaným na základě oznámení o zahájení řízení, nikoliv API na základě depeše. 13. Depeše byla řádně oznámena prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+, ve kterém probíhá komunikace mezi příje