6 As 286/2018 — Nejvyšší správní soud

19 A 7/2026- 44 - text 21 19 A 7/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: X, narozený dne X státní příslušnost Vietnamská socialistická republika bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Petrou Mráčkovou sídlem Myslíkova 284/32, 120 00 Praha 2 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 1. 2026, č. j. MV-187529-4/SO-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované ze dne 23. 1. 2026, č. j. MV-187529-4/SO-2025. Napadeným rozhodnutím žalovaná rozhodla o odvolání žalobce podle ust. § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), tak, že změnila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 17. 9. 2025, č. j. OAM-16284-15/DP-2025 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky (dále jen „ČR“) za účelem ostatní/jiné podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a dále ve spojení s § 37 odst. 2 písm. a), s odkazem na § 56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., zákona o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), neboť pobyt účastníka na území není v zájmu ČR. 2. Žalovaná prvostupňový výrok změnila takto: „Žádost se zamítá a dlouhodobý pobyt se podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a dále ve spojení s § 37 odst. 2 písm. a) s odkazem na § 56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb. neprodlužuje, neboť je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území.“ II. Žalobní body 3. Žalobce je přesvědčen, že napadené rozhodnutí je věcně nesprávné, neodůvodněné, nepřiměřené a nezákonné. Žalovaná při svém rozhodování vycházela z podkladů, se kterými žalobce neměl možnost se seznámit a vyjádřit se k nim. Žalovaná v napadeném rozhodnutí uvádí, že ze spisového materiálu a cizineckého informačního systému vyplývá, v jaké době žalobce pobýval na území a na základě jakých oprávnění k pobytu, přičemž uvádí konkrétní data platností těchto pobytových oprávnění. S těmito dokumenty však žalobce neměl možnost se seznámit a vyjádřit se k nim před vydáním napadeného rozhodnutí. Dne 30. 10. 2025 nahlédla právní zástupkyně žalobce do spisu za účelem odůvodnění odvolání, nafotila si celý spis, avšak žádná historie pobytu žalobce obsahující konkrétní data pobytových oprávnění nebyla součástí spisu. Žalobce tak neměl možnost se s těmito dokumenty seznámit a vyjádřit se k nim a není mu ani jasné, kdy tyto dokumenty do spisu přibyly. Tímto postupem byla porušena práva podle § 30 odst. 3 správního řádu. 4. Z téhož informačního systému taktéž vyplývá, že ve věci žalobce je vedeno další řízení o žádosti, a to o žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem studia na vysoké škole. Tuto skutečnost žalovaná nezohlednila, opakovaně uvedla, že studijní snahy žalobce jsou bezcílné a nikam nevedou, zatímco si musela být vědoma toho, že situace je zcela odlišná. Tedy vycházela při svém rozhodování toliko ze skutečností svědčících pouze v neprospěch žalobce, čímž porušila § 50 odst. 3 správního řádu. Dle názoru žalobce tímto postupem žalované došlo k porušení taktéž § 3 správního řádu a § 6 odst. 2 správního řádu, zejména pak za situace, kdy žalovaná měnila rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2018, č. j. 6 As 286/2018-34: „Zrušení rozhodnutí a vrácení věci odvolacím orgánem zpět na první stupeň [§ 90 odst. 1 písm. a) správního řádu] je až krajní možností, jak řešit vady rozhodnutí prvního stupně zjištěné v odvolacím řízení. Pokud je možné napadené rozhodnutí změnit [§ 90 odst. 1 písm. c) správního řádu], je odvolací orgán povinen tak v zájmu hospodárnosti řízení učinit (§ 6 odst. 2 správního řádu). Za tímto účelem je oprávněn provést v odvolacím řízení potřebné důkazy a doplnit další nezbytné podklady, musí s nimi ovšem seznámit účastníky řízení a umožnit jim se k nim vyjádřit. Stejně tak je odvolací orgán oprávněn zaujmout jiný právní názor a posoudit zjištěný skutkový stav po právní stránce odlišně než správní orgán prvního stupně. I zde ovšem musí účastníky řízení na možný odlišný právní náhled na věc předem upozornit a dát jim možnost se k němu vyjádřit, pokud by pro ně nové právní posouzení mohlo být s ohledem na dosavadní průběh řízení překvapivé.“ Dle názoru žalobce měla žalovaná před vydáním napadeného rozhodnutí žalobci umožnit seznámit se s obsahem spisu, upozornit jej na svůj odlišný právní názor a umožnit mu k věci se vyjádřit. 5. Žalobce má dále za to, že správní orgány dostatečně nezohlednily, neposoudily a nezjistily zásah rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce, dostatečně nezjistily jeho ekonomické poměry a zdravotní stav. Správní orgán I. stupně vycházel z nesprávně zjištěného skutkového stavu a žalovaná tento závadný stav nenapravila. Žalobce si za dobu pobytu na území vytvořil pevné vazby, má zde svou rodinu, zejména matku a tetu. Jeho matka je po operaci ruky a žalobce matce z důvodu jejího zdravotního stavu pomáhá se záležitostmi běžného života. Žalobce považuje argumentaci žalované, že o jeho matku mohou pečovat další příbuzní, za zcela spekulativní. 6. Žalobce na území pobývá již téměř tři roky, po celou tuto dobu intenzivně studuje český jazyk. Po celou dobu si řádně plní docházku. Tyto skutečnosti však správní orgány vůbec nezohlednily a nezohlednily, že u žalobce dochází k posunu jeho znalostí. Naopak se zabývaly pouze tím, že tento posun žalobce je příliš pomalý a nedostatečný. I přesto byl žalobce nakonec schopen nastoupit na vysokou školu dříve, než původně plánoval. Žalobce v současné době studuje na Panevropské univerzitě prezenční bakalářský studijní program Podnikání a management. Žalobce nesouhlasí s tvrzeními správních orgánů, že by neplnil účel svého pobytu. Žalobce podal žádost o dlouhodobý pobyt za účelem studia. Žádost však byla podána až v průběhu správního řízení, kterého se týká tato žaloba, výsledek řízení o této žádosti tak značnou měrou závisí na výsledku tohoto řízení. Studium žalobce dokládá potvrzením o studiu a jednotným potvrzením o přijetí ke studiu. III. Vyjádření žalované 7. Žalovaná ve svém vyjádření plně odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde se podrobně vyjádřila k celé věci a přezkoumatelným způsobem uvedla důvody, pro které bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. 8. Žalobce namítá, že žalovaná při svém rozhodování vycházela z podkladů, se kterými se žalobce neměl možnost seznámit a vyjádřit se k nim. K tomu žalovaná uvedla, že tyto informace jsou informacemi známými správnímu orgánu I. stupně z jeho úřední činnosti a jsou jako takové obsaženy na straně 1 a 2 odůvodnění prvostupňového rozhodnutí. Žalobce tedy s nimi byl prokazatelně seznámen i s ohledem na své nahlížení do spisu dne 30. 10. 2025. Navíc tyto informace jsou takřka v úplnosti obsaženy i v kopiích předkládacích zpráv založených ve spise, se kterými se žalobce prokazatelně seznámil již dne 24. 7. 2025. Lze doplnit, že žalobci jeho pobytová historie na území ČR musí být známa, neboť je to on, kdo na území ČR pobývá, a tudíž dané informace o jeho předchozích pobytech nejsou ničím, co by pro žalobce mělo být nové či neznámé, a s čím by měl být v rámci odvolacího řízení seznamován jakožto s novými podklady pro vydání rozhodnutí. 9. Co se týče námitky žalobce, týkající se přijetí žalobce ke studiu na vysoké škole, k tomu žalovaná uvedla, že nyní projednávaná žádost se týká účelu ostatní a nikoli možného pobytu za účelem studia. Navíc zásadním argumentem pro shledání jiné závažné překážky pobytu bylo materiální vyčerpání možností žalobce pro jazykovou přípravu ke studiu na vysoké škole, což oba správní orgány podrobně zdůvodnily. Žalovaná odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2026, č. j. 39 A 1/2026-42: „Zmínka žalobce o jeho přijetí na Vysokou školu Škoda Auto o. p. s. je pro nyní posuzovanou věc irelevantní. Soud konstatuje, že žalobcovo jednání vykazuje určité znaky účelovosti, neboť na jednu stranu správním orgánům tvrdí, že je nezbytné prodloužit jeho pobyt o další rok, aby mohl své znalosti češtiny dále prohlubovat, na straně druhé byl však, těsně před vydáním napadeného rozhodnutí, přijat k vysokoškolskému studiu za blíže nespecifikovaných podmínek v programu, který má být v tomto jazyce vyučován.“ Žalobce v rámci odvolání ani v průběhu odvolacího řízení nijak nepoukázal na to, že by skládal přijímací řízení na vysokou školu nebo byl přijat. Naopak nadále deklaroval své vzdělávání v rámci kurzu českého jazyka, které se mělo konat až do 31. 7. 2026 a v němž měl získat znalosti českého jazyka na úrovni A2, přičemž v rámci svého vyj