8 Ads 138/2017 — Nejvyšší správní soud

4 Ad 22/2025- 40 - text  7 4 Ad 22/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobce: M. S., narozený dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 7. 2025, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou postoupenou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 2. 7. 2025, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 7. 4. 2025, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek stanovených v § 38 zákona č. zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“) a s přihlédnutím k článku 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004. II. Obsah žaloby 3. Žalobce uvedl, že žádost o invalidní důchod podal v lednu 2024 z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, jeho záměrem bylo získat alespoň invaliditu prvního stupně, aby si mohl zkrátit pracovní úvazek. Žalobce pociťuje, že se jeho zdraví zhoršuje, obává se hlavně návratu onkologického onemocnění, pořád má diagnózu C20, jeho zdravotní stav není slučitelný s prací na plný úvazek. Vykonává práci řidiče dodávky a práci manipulace s břemeny ve skladu, již před deseti lety se mu objevila skolióza zad, v roce 2020 vysoký tlak a cholesterol, v březnu 2023 zjištěna rakovina tlustého střeva, v květnu 2023 byl operován. Od té doby jde vše z kopce, přidala se nadměrná únava, špatné spaní, noční pocení, zhoršený celkový pohyb a časté stíhání WC, obává se návratu onkologického onemocnění. Uvedl, že celý život pracoval bez problémů, na nic si nestěžoval, nyní neví, co má dělat. Obrátil se na soud, aby dosáhl spravedlivého rozhodnutí. 4. Z obsahu žaloby plyne, že žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení s tím, aby žalobci přiznala invalidní důchod. III. Vyjádření žalované 5. Žalovaná odkázala na námitkový posudek, který je úplný a přesvědčivý, a na napadené rozhodnutí, které z posudku vycházelo. S ohledem na námitky žalobce navrhla důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Za současného stavu věcí žalované nezbývá než setrvat na napadeném rozhodnutí a navrhnout, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť bylo rozhodováno v souladu s platnými právními předpisy. IV. Obsah správního spisu 6. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce podal dne 22. 1. 2024 žádost o invalidní důchod. 7. Podle posudku ze dne 3. 3. 2025, č. j. LPS/2024/1024-PY_CSSZ (tj. prvostupňový posudek) se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona č. 155/1995 Sb., žalobce není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II, oddílu A, položce 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška“), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 % Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky nemění. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po levostranné hemikolektomii (v 5/2023) pro karcinom colon sigmoideum T3 Nx M0, bez generalizace, bez známek recidivy onemocnění. Jedná se o lehké funkční postižení, kam spadají stav po kompletní remisi, zpravidla po 6 měsících po ukončení aktivní onkologické léčby, a další. Z uvedeného rozpětí 15 – 25 % zvolen střed 20 % vzhledem k tíži stavu, s přihlédnutím k profesi a také k dalším souběžným diagnózám. 8. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 7. 4. 2025 byla žádost žalobce o invalidní důchod zamítnuta pro nesplnění podmínek podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb. a s přihlédnutím k článku 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004. Žalobce není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. 9. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí námitky, ve kterých nesouhlasil s prvostupňovým posudkem, namítal, že nebyly zohledněny jeho další diagnózy, tj. skolioza, vysoký tlak a vysoký cholesterol, rovněž trpí nadprůměrnou únavou, všechny tyto potíže jej omezují v práci, od operace střeva se jeho pracovní schopnost výrazně snížila. Již není schopen práce na plný úvazek. 10. V námitkovém řízení byl vypracován posudek ze dne 24. 6. 2025, č. j. LPS/2025/326-NR-UST_CSSZ (tj. námitkový posudek), podle něhož se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je karcinom tlustého střeva, který po operativním odstranění tumoru již nevyžadoval další léčbu, v současné době je toto onemocnění v remisi. Žalobce trpí též arteriální hypertenzí, hypercholesterolémií, myopií a vnitřními hemeroidy. Postižení bylo hodnoceno jako lehké funkční postižení s převažujícími subjektivními potížemi a s poklesem pracovní schopnosti podle kapitoly II., oddíl A, položky 1b), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 % (z rozmezí 15 – 25 %). Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky nemění. Ostatní komorbidity již byly zohledněny v uvedeném posouzení a nejsou důvodem pro navýšení míry poklesu pracovní schopnosti. Žalobce tak není invalidní, byl potvrzen závěr prvostupňového posudku. V případě potřeby pracovních úlev by zdravotní stav odpovídal statusu osoby zdravotně znevýhodněné. 11. Napadeným rozhodnutím ze dne 2. 7. 2025 žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. Odkázala na námitkový posudek, jehož závěry uvedla v napadeném rozhodnutí a ze kterého plně vyšla. K námitkám žalovaná uvedla, že po přezkoumání zdravotního stavu žalobce činí pokles pracovní schopnosti celkově 20 % a nejsou tak splněny podmínky pro vznik invalidity podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., žalovaná proto shledala námitky nedůvodné. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 12. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s.ř.s.“), a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 13. K projednání věci soud nařídil ústní jednání, které se konalo dne 10. 4. 2026, žalobce i žalovaná při jednání setrvali na svých stanoviscích. 14. Podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu. 15. Ustanovení § 39 zákona č. 155/1995 Sb. upravuje tři stupně invalidity z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a dále v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. 16. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 17. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zře