4 Ao 3/2009 — Nejvyšší správní soud

4 Ao 3/2009- 97 - text 4 Ao 3/2009 - 112 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci navrhovatele: Česká republika - Ministerstvo obrany, zast. Vojenským úřadem pro právní zastupování ministerstva obrany, se sídlem nám. Svobody 471, pošt. přihrádka 154, Praha 6, proti odpůrci: Statutární město Plzeň, se sídlem náměstí Republiky 1, Plzeň, zast. JUDr. Jaroslavem Svejkovským, advokátem se sídlem Kamenická 1, Plzeň, v řízení o návrhu navrhovatele na zrušení opatření obecné povahy o změně č. 674 Územního plánu města Plzně – Plzeň - Švabiny, schváleného usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 715 ze dne 11. 12. 2008, t a k t o : I. Opatření obecné povahy o změně č. 674 Územního plánu města Plzně – Plzeň - Švabiny, schváleného usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 715 ze dne 11. 12. 2008, s e z r u š u j e dnem právní moci tohoto rozsudku. II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů. O d ů v o d n ě n í : I. Návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu (dále také jen „soud“) dne 1. 6. 2009 se navrhovatel domáhal zrušení opatření obecné povahy č. 4/2008 vydaného usnesením č. 674 zastupitelstva města Plzně dne 11. 12. 2008, kterým byla provedena změna č. 674 územního plánu města Plzně – Plzeň – Švabiny (dále jen „ÚPMP“). Území, na kterém byla změna schválena, leží v katastrálních územích Božkov, Lobzy a Doubravka. Z hlediska správního je součástí městského obvodu Plzeň 2 – Slovany a městského obvodu Plzeň 4. Z původně zemědělské půdy se nově vymezené funkční plochy (bydlení čisté, bydlení městské, smíšené území městské, park, ostatní významné komunikace) zařazují do zastavitelného území a mění se tak dosavadní rozsah a hranice zastavitelného území vymezeného v územním plánu. Navrhovatel své námitky proti předmětnému opatření obecné povahy formuloval, či koncipoval jednak z pohledu svého procesního postavení jako dotčeného orgánu státní správy v procesu územního plánování (§ 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a § 4 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů), a dále z pohledu subjektu dotčeného předmětnou změnou územního plánu na vlastnických právech k Armádnímu střeleckému stadionu Lobzy (§ 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona). Ve spojení se svým postavením dotčeného orgánu státní správy navrhovatel uvedl, že pořizovatel územně plánovací dokumentace do jednání zastupitelstva dne 11. 12. 2008 předložil návrh usnesení, kterým mělo zastupitelstvo vzít na vědomí důvodovou zprávu o projednávání návrhu změny č. 674 ÚPMP a schválit usnesení ve dvou variantách: první varianta navrhovala zastavit proces projednávání návrhu změny č. 674 ÚPMP, a druhá varianta navrhovala pozastavit proces projednávání návrhu změny č. 674 ÚPMP a pokusit se navrhnout upravené řešení vyhovující hlukovým limitům. Navrhovatel byl zahrnut do okruhu dotčených orgánů, stejně jako bylo přihlédnuto k jeho řádně podanému nesouhlasnému stanovisku. Navrhovatel namítl, že do jednání zastupitelstva dne 11. 12. 2008 byl předložen přepracovaný návrh usnesení, na jehož základě zastupitelstvo vzalo na vědomí přepracovanou důvodovou zprávu návrhu změny, hlukovou studii – Střelecký stadion Lobzy září 2008, námitky vlastníků dotčených nemovitostí a změnu č. 674 ÚPMP usnesením č. 715 schválilo. Současně uložilo Radě města Plzně mj. zahájit kroky k omezení imisí hluku a zbloudilých střel na pozemky města v sousedství Střeleckého stadionu Lobzy a prověřit možnost společného postupu v této záležitosti s ostatními vlastníky. Navrhovatel je toho názoru, že takto přepracovaný a schválený návrh změnil okruh dotčených orgánů, přičemž navrhovatel byl z tohoto procesu jako dotčený orgán bezdůvodně vynechán a jeho řádně uplatněné závazné stanovisko bylo přehodnoceno a vypořádáno jako pouhá námitka vlastníka dotčených pozemků. Navrhovatel dále tvrdí, že odpůrce záměrně opominul jeho závažné obavy z následků, které by mohly v budoucnu nastat, pokud by došlo ke schválení změny ÚPMP. Navrhovatel proto tvrdí, že došlo k porušení procesních pravidel upravených ustanovením § 136 správního řádu (postavení dotčených orgánů), neboť odpůrce při finálním rozhodování vzal v úvahu stanovisko navrhovatele jen jako námitku vlastníka dotčeného pozemku a své rozhodnutí o negativním stanovisku navrhovatele náležitě neodůvodnil. Na podporu svých argumentů odkázal navrhovatel i na veřejný zájem na zajištění obrany státu, který hájí v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. h) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, ve znění pozdějších předpisů. Z pozice subjektu dotčeného předmětnou změnou územního plánu na vlastnických právech navrhovatel, s poukazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, sp. zn. 2 Ao 2/2007, uvedl, že je si vědom toho, že vlastník určitého pozemku nemůže bez dalšího bránit tomu, aby sousední pozemek či pozemky byly využity jiným způsobem než doposud, neboť jeho vlastnické právo je ve své podstatě omezeno vlastnickým právem majitelů sousedních pozemků, přičemž všichni majitelé mají právo svůj majetek užívat v zásadě podle své libosti, nezasahují-li tím do vlastnictví jiných osob. Podle názoru navrhovatele je daná politická jednotka (obec) rozhodující o schvalování územního plánu významně omezena požadavkem nevybočení z určitých věcných, urbanistických, ekologických, ekonomických atd. mantinelů daných pravidly územního plánování. Mezi ně náleží mj. i zájem na obraně republiky. Navrhovatel dále uvádí, že na straně politické jednotky došlo k excesu rovněž v otázce dodržení zákonem stanoveného postupu při vydávání opatření obecné povahy. Důkazem je podle něj postup pořizovatele ve správním řízení, jeho návrh dvou variant řešení na jednání zastupitelstva dne 11. 12. 2008 a zcela odlišný, přepracovaný výsledný návrh, předložený do zastupitelstva téhož dne. Navrhovatel tento postup považuje za neprůhledný a jedná se podle jeho názoru o projev nezákonné ingerence orgánu města Plzně do pravomoci orgánu obce vykonávajícího přenesenou působnost. Dále navrhovatel poukázal na to, že jako vlastník perspektivního vojenského objektu „Armádní střelecký stadion Lobzy“ nejprve písemnou formou dne 22. 5. 2008, a následně při příležitosti ústního projednávání záměru dne 26. 5. 2008 u pořizovatele územně plánovací dokumentace, vyslovil nesouhlasné stanovisko dotčeného orgánu s navrhovanou změnou územního plánu. Své negativní stanovisko odůvodnil tím, že lokalita je v ose střelnice, kde jsou prováděny střelby olověnými střelami či plášťovými střelami s olověným jádrem do dálky 300 metrů, přičemž náhodná zbloudilá střela by mohla ohrozit život či majetek lidí v dané lokalitě. Ta je dále zatížena vysokým stupně hlukové zátěže, která je nepřiměřená záměru určit tuto lokalitu k výstavbě „čistého bydlení“. Střelecký areál, který je v této lokalitě umístěn od 50. let minulého století, je dle navrhovatele ve světovém měřítku považován za jeden z nejlepších, nejlépe vybavených a současně i nejlépe situovaných. V jeho prostorách je prováděn výcvik ve střelbě z ručních zbraní, a to nejen pro potřeby Armády ČR, ale i Policie ČR či předních sportovců, kteří dosahují významných úspěchů při světových i olympijských soutěžích. Poslední námitku navrhovatel směřoval proti porušení principu proporcionality při schvalování územního plánu. Konkrétně uvedl, že cílem opatření obecné povahy je připravit předmětné území formou změny územního plánu pro přípravu jedné z rozvojových ploch na území města Plzně pro bydlení. V současné době je území využíváno pro pěstování zemědělských plodin. Tento stávající způsob využití má být opatřením obecné povahy změněn na účel využití „čistého bydlení“. V odůvodnění opatření obecné povahy se odpůrce zmiňuje o využitelnosti tzv. Brownfieldů (např. nepotřebné areály výroby, dopravní a vojenské plochy), které mohou být využity i pro bydlení. Dále se zde hovoří o výhodnosti lokality Švabiny, a to z důvodu vhodné polohy pro rozvoj obytné funkce, dobré dopravní dostupnosti z centra města, napojení na systém veřejné dopravy, na infrastrukturní systémy města, rekreačního zázemí navazujícího na komplex lesů a kontakt s obchodním komplexem. To vše za stavu, kdy předkladatel přepracovaného návrhu byl seznámen s výsledky hlukové studie „Střelecký stadion Lobzy“. Podle této studie není reálné z pohledu povahy šíření akustického tlaku navrhnout technické řešení ochrany venkovního prostoru uvažovaných obytných domů. Stejně tak si musel předkladatel být vědom podmínky jiného dotčeného orgánu – Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje, která vyslovila souhlasné stanovisko za podmínky dodržení hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru staveb u vyjmenovaných částí, přičemž v části D2 tuto podmínku nelze splnit. S ohledem na tyto závěry stanovisek dotčených orgánů se navrhovatel domnívá, že cíl sledovaný napadeným opatřením obecné povah