2 As 48/2009 — Nejvyšší správní soud

2 As 48/2009- 94 - text 2 As 48/2009 - 100 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Miluše Dokové v právní věci žalobce BIOCLINICA, s. r. o., se sídlem Praha 2, Balbínova 4/392, proti žalované Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Praha 2, Škrétova 44/6, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2008, č. j. 8 Ca 245/2008 - 67, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalovaná n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalobci s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím ze dne 7. 11. 2007, vypraveným dne 14. 4. 2008, č. j. had/2484/08 (dále jen „napadené rozhodnutí“), rozhodla žalovaná na základě ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o regulaci reklamy“) a podle ustanovení § 67 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), tak že prvním výrokem vyslovila, že žalobce porušil ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) zákona o regulaci reklamy, kterým se zakazuje klamavá reklama; druhým výrokem konstatovala, že „k porušení povinnosti došlo zařazením reklamy na doplněk stravy CITRAX – mutace 402 (délka 2 min.) do televizního vysílání programu ČT 1 dne 14. ledna. 2007 v 10:26 hodin, která je klamavá“; výrokem ad 3) napadeného rozhodnutí uložila, s odkazem na ustanovení § 8a odst. 2 písm. d) a § 8a odst. 6 písm. d) zákona o regulaci reklamy, žalobci pokutu ve výši 750 000 Kč; výrokem ad 4) pak zavázala žalobce k uhrazení paušální částky nákladů správního řízení ve výši 1 000 Kč. Rozhodnutí žalované napadl žalobce u Městského soudu v Praze žalobou, který napadené rozhodnutí rozsudkem ze dne 6. 11. 2008, č. j. 8 Ca 245/2008 - 67, zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Městský soud konstatoval, že podstatou napadeného rozhodnutí je závěr žalované, že reklama na doplněk stravy CITRAX, odvysílaná dne 14. 1. 2007 v 10:26 hodin na programu ČT 1, je reklamou klamavou. Žalovaná vycházela z toho, že posuzovaná reklama je výrazně sugestivní, přičemž konstatovala, že v případě užívání přípravků na hubnutí se jedná o hazardování se zdravím. Posoudila i žalobcem předložené odborné texty (text zpracovaný J. E. o účincích chvojníku čínského a pomerančovníku hořkého, text Avantura Z a text Terapeutický výzkum Účinky výtažku z Citrus aurantium, kofeinu a třezalky), přičemž dospěla k závěru, že tyto texty neprokazují pravdivost tvrzení užitých v reklamě o účincích výrobku CITRAX. Žalovaná přihlížela i k ustanovení § 7b odst. 1 až 3 zákona o regulaci reklamy a dospěla k závěru, že užívání výrobku může zůstat bez požadovaného výsledku. Rovněž konstatovala, že má na základě obecně známých skutečností zato, že od využití výrobku nelze očekávat tvrzené výsledky, respektive se jim ani přiblížit. Městský soud shledal v odůvodnění napadeného rozhodnutí zásadní nedostatky, konkrétně mu vytkl, že z jeho obsahu není dostatečně zřejmé, v čem má spočívat klamavost předmětné reklamy na výrobek CITRAX. Je-li žalobce sankcionován za delikt, jenž spočívá v prezentaci klamavé reklamy konkrétního výrobku, pak je nutno, aby správní orgán jasně a srozumitelně vyložil, v čem shledává klamavost takové reklamy a jakými skutkovými zjištěními ji dokládá. Měla-li žalovaná za to, že reklama na výrobek CITRAX je klamavá, např. proto, že tento výrobek nemá inzerované účinky, bylo jejím úkolem takový závěr kvalifikovaně odůvodnit. Argumentace žalované však vesměs sestává z polemiky s vyjádřením žalobce a dále z vlastních úvah ohledně fungování mechanismu snižování váhy. Pouhá polemika s argumenty účastníka řízení však nemůže obstát jako odůvodnění rozhodnutí o uložení sankce za delikt. V napadeném rozhodnutí není nijak srozumitelně vyloženo, proč by měla být předmětná reklama klamavá; zda proto, že například výrobek CITRAX nemá tvrzené účinky, protože neobsahuje deklarované látky, či tyto látky nejsou účinné tak, jak tvrdí žalobce v reklamě, nebo z jiného doloženého důvodu. Žalovaná autoritativně konstatovala, že údaje o výrobku nejsou pravdivé, ale nevyložila, v čem tyto údaje nejsou pravdivé, a na základě jakých skutečností k tomu závěru dospěla. Městský soud dále uvedl, že je nutno zcela odmítnout tvrzení žalované, že žalobcem předložené texty neprokazují pravdivost tvrzení užitých v reklamě a že ve správním řízení nebyla prokázána pravdivost reklamy. Tyto závěry jsou totiž podmíněny nesprávnou myšlenkovou konstrukcí, a to že bylo na žalobci, aby prokázal pravdivost (tedy neklamavost) reklamy na výrobek CITRAX, tedy aby prokázal svou nevinu. Naopak žalovaná byla povinna vinu žalobci prokázat a opatřit si za tím účelem příslušná skutková zjištění. K prokázání viny nestačí konstatovat, že předložené odborné texty neprokazují pravdivost reklamy, neboť nebylo povinností žalobce se vyviňovat, ale právě naopak žalovaná byla povinna prokázat své tvrzení o klamavosti reklamy, a to na základě dostatečných a věrohodných podkladů. Žalovaná si však žádné vlastní podklady rozhodnutí neopatřila. Pokud jde o úvahy žalované o tom, jakým způsobem dochází ke snižování váhy, k odbourávání tuku z lidského organismu a z jakých důvodů tedy výrobek CITRAX nemůže být účinný, jedná se o pouhé laické úvahy, které nejsou podepřeny znaleckým posudkem ani odborným vyjádřením ani případným odkazem na konkrétní zdroj odborných poznatků o této problematice, např. odbornou publikací z oboru klinické dietologie. Z ničeho ani nevyplývá, že členové žalované byli dostatečně odborně kvalifikováni k posouzení této problematiky. Úvahy žalované jsou tak z důvodu absence odborných podkladů pouhými spekulacemi, které nemohou být podkladem rozhodnutí orgánu státní moci. Městský soud tak uzavřel, že pokud měla žalovaná za to, že údaje o výrobku CITRAX byly způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu podniku žalobce nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů, bylo na ní, aby takový závěr o porušení zákona nejen tvrdila, ale především řádně a srozumitelné odůvodnila. Je povinností státního orgánu prokázat vinu tomu, kdo se měl dopustit přestoupení zákona a z toho vyplývajícího deliktu. Naopak takový subjekt sám není povinen prokazovat svou nevinu. Jedná se o obecnou zásadu veřejnoprávního trestání, která však nebyla v souzené věci respektována. Ze shora popsaných důvodů tak městský soud konstatoval nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Rozsudek městského soudu napadla žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížností, opírající se o důvody vyplývající z ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), d) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatelka především namítá, že je její povinností se ve správním rozhodnutí vypořádat s návrhy a vyjádřeními účastníka řízení, a je přesvědčena, že této povinnosti dostála dostatečným způsobem, posoudila-li jednotlivé odborné texty předložené žalobcem. Trvá na tom, že tyto texty pravdivost reklamy neprokázaly a není tedy pochybením, pokud tento svůj závěr v napadeném rozhodnutí uvedla. Stěžovatelka je dále přesvědčena, že prokázala klamavost reklamy a že doložila, že účinek výrobku CITRAX je nemožný. V odůvodnění rozhodnutí uvedla úvahu vycházející ze skutečností obecně známých ohledně procesu hubnutí, které jsou podle ustanovení § 50 odst. 1 správního řádu podkladem pro vydání rozhodnutí. Fakt, že napadené rozhodnutí obsahuje správní úvahu založenou na obecně známých skutečnostech, je v odůvodnění napadeného rozhodnutí výslovně uveden a nejedná se o polemiku s argumenty účastníka. Problematika hubnutí je skutečností obecně známou; spotřebitel se s ní může setkat v tiskových periodikách, řadě televizních pořadů, i na internetu. Posuzovaná reklama byla určena širokému spektru spotřebitelů, a nikoliv pouze osobám trpícím obezitou; proto je stěžovatelka přesvědčena, že k diskuzi o tomto tématu nebylo třeba odborného vzdělání nebo opatřování poznatků z oboru klinické dietologie (ta se zabývá obezitou jako lidskou chorobou). S ohledem na propagovaný výrobek, na cílovou skupinu spotřebitelů (lidé, kteří chtějí zhubnout) a na obecnou povědomost o procesu hubnutí, má stěžovatelka za to, že k posouzení klamavosti reklamy jsou dostačující obecně známé skutečnosti a v daném případě byla proto způsobilá k tomuto posouzení i bez odborných podkladů. K posouzení tvrzení v reklamě typu „za dva týdny ubrat až deset kilogramů“ není nezbytné opatřovat odborné vyjádření nebo znalecký posudek. Stěžovatelka se podrobně zabývala i tvrzením „je dokázáno, že 98% všech testovaných osob za tři týdny zhublo až o 12 kilogramů“, přičemž k posouzení toho