9 Afs 74/2009 — Nejvyšší správní soud

9 Afs 74/2009- 103 - text 9 Afs 74/2009 - 107 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s., se sídlem 28. října 169, Ostrava, zastoupeného JUDr. Alexandrem Césarem, advokátem se sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem tř. Kpt. Jaroše 7, Brno, proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 16. 1. 2008, č. j. R169/2007/02-01163/2008/310-Hr, o zadání veřejné zakázky, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a.s., se sídlem Boženy Němcové 12, České Budějovice, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 9. 2008, č. j. 62 Ca 24/2008  60, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 9. 2008, č. j. 62 Ca 24/2008 - 60, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 16. 1. 2008, č. j. R169/2007/02-01163/2008/310-Hr. Tímto rozhodnutím předseda žalovaného zamítl rozklad stěžovatele směřující proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2007, č. j. S147/2007/VZ-13077/2007/540-Šm, jímž žalovaný podle § 118 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), zastavil správní řízení s odůvodněním, že zadavatel, který vyloučil stěžovatele ze zadávacího řízení, v šetřené veřejné zakázce postupoval v souladu se zákonem. Stěžovatel označil jako důvody kasační stížnosti skutečnosti uvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Má zato, že napadené rozhodnutí krajského soudu je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, ale také pro nesrozumitelnost, neboť odůvodnění je v logickém rozporu s výrokem ve věci samé. Dále namítá, že žalobou napadené rozhodnutí, jakož i samotné vyloučení stěžovatele ze zadávacího řízení, je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, konkrétně s ustanovením § 77, které upravuje postup zadavatele, resp. hodnotící komise v případě tzv. mimořádně nízké nabídkové ceny. Stěžovatel uvádí, že služby správy malé části vodohospodářského majetku, jichž se týkalo dílčí kritérium – parametr D, netvořily celý předmět veřejné zakázky, ale pouze její marginální část. Cena služeb uvedených v parametru D činila dle odhadu zadavatele maximálně 0,42 % hodnoty předmětu celé veřejné zakázky a stěžovatelem nabídnutá cena za služby v rámci tohoto dílčího kritéria v nulové výši byla reálná a odůvodnitelná. Stěžovatel je toho názoru, že i číselná hodnota 0 Kč může být vyjádřením ceny, a proto se neztotožňuje se závěry žalovaného, že jím učiněná nabídka (pokud jde o cenu služeb uvedených v parametru D) je ve smyslu § 22 odst. 1 písm. d) zákona o veřejných zakázkách v rozporu s § 7 odst. 1 téhož zákona, neboť odporuje definici veřejné zakázky, jejímž předmětem je pouze úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Stěžovatel rovněž poukazuje na pochybení krajského soudu, který v rámci řízení o veřejné zakázce a v rozhodnutí žalovaného neshledal vady týkající se postupu zadavatele (Jihočeského vodárenského svazu), který nepostupoval podle zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „koncesní zákon“), ačkoli splňuje definici zadavatele dle § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „koncesní zákon“), a veřejná zakázka splňuje podmínky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) koncesního zákona. Ze všech výše uvedených důvodů proto stěžovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti v plném rozsahu odkazuje na odůvodnění napadených rozhodnutí a na vyjádření podané k žalobě a navrhuje kasační stížnost jako nedůvodnou zamítnout. Z obsahu předloženého spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení důvodnosti kasační stížnosti: Žalobou podanou u krajského soudu dne 14. 3. 2008 se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 16. 1. 2008, č. j. R169/2007/02-01163/2008/310-Hr, a jemu předcházejícího rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2007, č. j. S147/2007/VZ-13077/2007/540-Šm. Namítal, že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení věci, neboť a/ žalovaný nesprávně posoudil postup zadavatele (Jihočeského vodárenského svazu), který svým rozhodnutím ze dne 25. 4. 2007 vyloučil stěžovatele z účasti v zadávacím řízení týkajícím se veřejné zakázky „Obstarání správy, provozování a nájmu vodohospodářského majetku zadavatele“, neboť dovodil, že nabídka stěžovatele je ve smyslu § 22 odst. 1 písm. d) zákona o veřejných zakázkách v rozporu se zákonem; b/ žalovaný nesprávně posoudil procesní postup zadavatele, který rozhodl v rozporu s doporučením hodnotící komise; c/ žalovaný neshledal postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky a rozhodování o vyloučení stěžovatele ze zadávacího řízení v rozporu se zákonem, ačkoli zadavatel porušil koncesní zákon. Tyto námitky následně stěžovatel v podané žalobě podrobně rozvíjí. Krajský soud přezkoumal žalobou napadená správní rozhodnutí včetně řízení, která jejich vydání předcházela, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V odůvodnění rozhodnutí krajský soud nejprve upozornil, že zadavatel splňuje definici zadavatele dle § 2 odst. 1 písm. d) koncesního zákona, předmětná veřejná zakázka splňuje podmínky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) koncesního zákona, a tedy se na postup zadavatele v rámci zadávacího řízení týkajícího se uvedené veřejné zakázky vztahuje koncesní zákon. Krajský soud uvedl, že zadavatel v rámci celého zadávacího řízení nerespektoval povinnosti, které mu ukládá koncesní zákon, což vedlo k závažným pochybením zadavatele v rámci zadávacího řízení. Nedošlo například k vypracování koncesního projektu dle § 21 koncesního zákona a koncesní projekt nebyl schválen dle § 22 téhož zákona. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedené skutečnosti ve svých rozhodnutích nezohlednil, jsou napadená rozhodnutí žalovaného nesprávná a v rozporu se zákonem. V následujících dvou odstavcích (str. 6 dole odůvodnění) krajský soud cituje z vyjádření osoby zúčastněné na řízení, která se zadavatelem uzavřela smlouvu o obstarání správy, provozování a o nájmu vodohospodářského majetku Jihočeského vodárenského svazu, a dále uvádí argumentaci uplatněnou stěžovatelem v podané žalobě vztahující se k vyjádření ceny v podobě číselné hodnoty 0 Kč v dílčím kritériu – parametru D. Tyto dva odstavce krajský soud uzavírá konstatováním, že s ohledem na to, že obě napadená rozhodnutí nejsou nezákonná ani nepřezkoumatelná a žalobcem vznesené námitky nejsou důvodné, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Kasační stížnost je podle § 102 a násl. s. ř. s. přípustná a podle jejího obsahu jsou v ní uplatněny důvody dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s., tj. nezákonnost rozhodnutí spočívající na nesprávném posouzení právní otázky soudem [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a vada řízení před správním orgánem spočívající v porušení zákona v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost napadeného rozhodnutí, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu měl soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu zrušit [§ 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. Namítána je rovněž vada spočívající v nepřezkoumatelnosti vydaného soudního rozhodnutí ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud podle ustanovení § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná. Nejvyšší správní soud se nejprve musel zabývat otázkou, zda napadené rozhodnutí krajského soudu je způsobilé soudního přezkumu. K případné nepřezkoumatelnosti soudního rozhodnutí je totiž Nejvyšší správní soud povinen ve smyslu § 109 odst. 3 s. ř. s. přihlížet z úřední povinnosti, tj. bez ohledu na skutečnost, zda uvedená námitka byla stěžovatelem v kasační stížnosti vznesena či nikoli. Pokud by Nejvyšší správní soud shledal rozhodnutí krajského soudu nepřezkoumatelným, ať už pro nedostatek jeho odůvodnění či pro jeho nesrozumitelnost, tato okolnost by nutně musela vést k jeho zrušení. Krajský soud je v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle části třetí, hlavy druhé, d