5 As 63/2010 — Nejvyšší správní soud

5 As 63/2010- 53 - text č. j. 5 As 63/2010 - 57 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. v právní věci žalobce: Ing. J. V., zastoupený JUDr. Bronislavou Orbesovou, advokátkou se sídlem Štefánikova 5462, Zlín, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída T. Bati 21, Zlín, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 6. 2010, č. j. 57 Ca 78/2007 – 40, takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 6. 2010, č. j. 57 Ca 78/2007 - 40, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce (dále též „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností napadá usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. KUSP-51039/2007/DOP/Ti, č. j. KUZL-51039/2007, kterým bylo dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Vsetín, odboru správních agend ze dne 26. 6. 2007, č. j. MUSV 13146/2006/34/OSA/KL. Krajský soud žalobu odmítl, neboť dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí je rozhodnutím předběžné povahy a je ze soudního přezkumu vyloučeno. Stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že krajský soud pochybil, pokud žalobu odmítl. Odkázal na závěry rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 183/2005 - 64, v němž jsou vymezeny znaky, které musí rozhodnutí předběžné povahy naplňovat. Dle stěžovatele rozhodnutí žalovaného postrádá prvek dočasnosti či předběžnosti, když zamítá žádost o odklad výkonu rozhodnutí v části zákazu výkonu činnosti. Tím definitivně, nikoli pouze dočasně či předběžně stanovuje, že stěžovatel musí podstoupit sankci zákazu řízení motorových vozidel a tedy že odklad není možný. Nejedná se tedy o dočasnou úpravu poměrů či zatímní stav, právě naopak, rozhodnutí je definitivní. Podle názoru krajského soudu však materiální znak rozhodnutí předběžné povahy splněný je, přičemž toto odůvodňuje pouze tím, že „stav vyvolaný tímto výrokem trvá jen do okamžiku, než se stane rozhodnutí pravomocným“. Dle názoru stěžovatele je takové odůvodnění nesrozumitelné a usnesení je nedostatečně odůvodněné. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že kromě materiálního znaku musí být splněný i procesní znak. Oba současně. V napadeném usnesení se soud otázkou, zda je naplněn procesní znak nijak nevypořádal. Stěžovatel odkazuje na usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3152/07, kterým byla zamítnuta (správně odmítnuta – poznámka NSS) jeho ústavní stížnost z důvodu, že ještě nevyčerpal všechny opravné prostředky. I Ústavní soud tak zastává názor, že rozhodnutí žalovaného je přezkoumatelné ve správním soudnictví. Stěžovatel navrhuje napadené usnesení zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení. Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil. Nejvyšší správní soud ze správního spisu zjistil, že rozhodnutím ze dne 2. 4. 2007, č. j. MUSV 13146/2006/21/OSA/KL byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 1, § 22 odst. 1 písm. f) bod 3 a § 22 odst. 1 písm. f) bod 7 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a byla mu uložena pokuta ve výši 5000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6-ti měsíců. Proti rozhodnutí se stěžovatel odvolal. Poté, co bylo rozhodnutí žalovaným odvolacím orgánem potvrzeno a odvolání zamítnuto, podal stěžovatel proti rozhodnutí žalobu. Dne 21. 6. 2007 současně s podáním žaloby požádal stěžovatel Městský úřad Vsetín o odložení výkonu rozhodnutí dle § 83 odst. 1 zákona o přestupcích. Správní orgán částečně vyhověl žádosti o odklad výkonu rozhodnutí stěžovatele rozhodnutím č. j. MUVS13146/2006/34/OSA/KL ze dne 26. 6. 2007 tak, že výkon v části představující uloženou pokutu ve výši 5000 Kč a náklady řízení ve výši 1000 Kč odložil, avšak nevyhověl žádosti o odložení výkonu rozhodnutí u sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v délce trvání 6-ti měsíců. Proti tomuto rozhodnutí se stěžovatel odvolal. Dne 27. 9. 2007 žalovaný rozhodnutím sp. zn. KUSP-51039/2007/DOP/Ti, č. j. KUZL-51039/2007 odvolání stěžovatele podle § 90 odst. 5 správního řádu zamítl a potvrdil odvoláním napadené rozhodnutí. Stěžovatel brojil proti výše uvedenému rozhodnutí žalobou. Krajský soud žalobu odmítl, neboť shledal, že napadené rozhodnutí je ze soudního přezkumu vyloučeno, neboť je rozhodnutím předběžným. Usnesení o odmítnutí žaloby napadl stěžovatel kasační stížností. Stěžovatel právně kvalifikoval důvody kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a e) s. ř. s. Směřuje-li však kasační stížnost proti usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby, připadá v úvahu pouze důvod podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tj. nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že je podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a stěžovatel je zastoupen advokátem [§ 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Poté přezkoumal napadené rozhodnutí krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů a zkoumal při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 2 a 3 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, neboť napadené usnesení je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Stěžovatel považuje odmítnutí žaloby za nezákonné. S odkazem na závěry rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 183/2005 - 64 stěžovatel namítá, že rozhodnutí žalovaného postrádá prvek dočasnosti či předběžnosti, neboť zamítá žádost o odklad výkonu rozhodnutí v části zákazu výkonu činnosti. Nejedná se tedy o dočasnou úpravu poměrů či zatímní stav, právě naopak, rozhodnutí je definitivní. Dle názoru stěžovatele je usnesení soudu nedostatečně odůvodněné, neboť se krajský soud nijak nevypořádal s otázkou, zda je u napadeného rozhodnutí naplněn jeden z nezbytných znaků předběžného rozhodnutí, a to procení znak. Krajský soud se omezil na konstatování, že „stav vyvolaný tímto výrokem trvá jen do okamžiku než se stane rozhodnutí pravomocným“. Stěžovatel považuje usnesení soudu za nesrozumitelné. Podle § 83 odst. 1 zákona o přestupcích, požádá-li účastník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem, o odložení výkonu rozhodnutí, správní orgán jeho žádosti vyhoví. Citované ustanovení odkazuje na výkon rozhodnutí ( exekuci) zakotvené v části páté dnes již zrušeného správního řádu ( zákona č. 71/1967 Sb.), a to konkrétně v poznámce pod čarou na § 75 správního řádu, dle kterého orgán provádějící výkon rozhodnutí může ze závažných důvodů na návrh účastníka řízení nebo z vlastního, popřípadě jiného podnětu výkon rozhodnutí odložit; pokud národní výbor provádí výkon rozhodnutí jiného správního orgánu, vyžádá si jeho vyjádření. Na návrh účastníka řízení nebo z vlastního podnětu orgán provádějící výkon rozhodnutí od výkonu upustí, jestliže a) vymáhaný nárok zanikl nebo se jeho vymáhání stalo bezpředmětným, b) podklad pro výkon rozhodnutí (§ 71 odst. 1) byl zrušen, c) splnění téže povinnosti vymáhá soud, d) výkon rozhodnutí je nepřípustný, e) k předmětu, jehož se výkon rozhodnutí týká, bylo úspěšně uplatněno právo, jež výkon rozhodnutí nepřipouští. ( § 75 odst. 2). O zastavení výkonu rozhodnutí, proti němuž prokurátor podal protest, platí ustanovení zákona o prokuratuře ( § 75 odst. 3). V důvodové zprávě ke správnímu řádu, zákonu č. 71/1967 Sb., je k právní úpravě výkonu rozhodnutí uvedeno: „v souladu se zásadami uplatněnými v novém občanském soudním řádu upouští nová úprava správního řízení od termínu exekuce užívaného v procesních předpisech buržoazního práva a nahrazuje jej termínem výkon rozhodnutí. Jinak převezme nová úprava zásady dosavadních předpisů o výkonu rozhodnutí správních orgánů s některými změnami, které mají přispět jednak ke sjednoceni těchto předpisů, jednak k posílení autoritativnosti pravomocných rozhodnutí.“ Dle § 70 písm. b) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu předběžné povahy. Dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Z odůvodnění napadeného usnesení krajského soudu vyplývá, že krajský soud žalobu odmítl, když dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí žalovaného je rozhodnutím předběžné povahy ve smyslu § 70 písm. b) s. ř. s. a tudíž je ze soudního přezkumu vyloučeno. V usnesení odkázal krajský soud na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 183/2005