6 Ads 85/2011 — Nejvyšší správní soud

6 Ads 85/2011- 128 - text 6 Ads 85/2011 - 137 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: S. M., zastoupeného JUDr. Petrem Jaškem, advokátem, se sídlem Hlavní tř. 7, Šumperk, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor sociálních věcí, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, zastoupeného JUDr. Petrem Ritterem, advokátem, se sídlem Riegrova 12, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2005, č. j. KUOK/24241/05/OSV - DS/7025/SD - 161, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2010, č. j. 38 Cad 24/2005 - 88, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2011, č. j. 38 Cad 24/2005 - 111, takto: I. Kasační stížnost žalobce ze dne 21. 9. 2010 proti výrokům č. II., III. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2010, č. j. 38 Cad 24/2005 - 88, se odmítá. II. V řízení o kasační stížnosti žalobce ze dne 21. 9. 2010 proti výrokům č. II., III. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2010, č. j. 38 Cad 24/2005 - 88, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Kasační stížnost žalobce ze dne 21. 9. 2010 proti výroku č. I. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2010, č. j. 38 Cad 24/2005 - 88, se zamítá. IV. V řízení o kasační stížnosti ze dne 21. 9. 2010 proti výroku č. I. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2010, č. j. 38 Cad 24/2005 - 88, žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Ustanovenému zástupci JUDr. Petru Jaškovi, advokátovi, se sídlem Hlavní tř. 7, Šumperk, se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 800 Kč, která je splatná do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku z účtu Nejvyššího správního soudu. Odůvodnění: Žalobce se žalobou ze dne 24. 8. 2005 domáhal přezkumu rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2005, č. j. KUOK/24241/05/OSV - DS/7025/SD - 161, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu v Zábřehu, odboru sociálního a zdravotního, ze dne 28. 6. 2005, č. j. Soc/552/4512/2005/Dv, jímž bylo rozhodnuto o nepřiznání dávky sociální péče žalobci. Správní rozhodnutí je dle žalobce vydáno vyloučenými pracovníky, zmatečné, dosažené trestným činem, který se opakuje od listopadu 2003. Dále navrhoval vydání předběžného opatření a přiznání odkladného účinku žalobě. Usnesením ze dne 6. 6. 2006, č. j. 38 Cad 24/2005 - 13, Krajský soud v Ostravě řízení přerušil z důvodu probíhajícího řízení o zbavení způsobilosti žalobce k právním úkonům. Usnesením ze dne 7. 12. 2007, č. j. 38 Cad 24/2005 - 16, Krajský soud v Ostravě rozhodl o pokračování v řízení. Usnesením ze dne 31. 3. 2008, č. j. 38 Cad 24/2005 - 18, Krajský soud v Ostravě žalobce vyzval, aby doplnil svou žalobu ze dne 24. 8. 2005 tak, že uvede žalobní body a případné důkazní návrhy k prokázání svých tvrzení. Žalobce reagoval podáním ze dne 7. 4. 2008, ve kterém žádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta JUDr. Víta Vohánky. Usnesením ze dne 15. 1. 2009, č. j. 38 Cad 24/2005 - 33, Krajský soud v Ostravě žalobci ustanovil zástupce JUDr. Petra Jaška a opětovně jej vyzval k odstranění výše specifikovaných vad žaloby ze dne 24. 8. 2005. Proti tomuto usnesení podal žalobce osobně kasační stížnost podáním ze dne 5. 2. 2009, o níž rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 25. 3. 2009, č. j. 6 Ads 37/2009 - 48, tak, že ji zamítl. Usnesením ze dne 7. 8. 2009, č. j. 38 Cad 24/2005 - 53, Krajský soud v Ostravě žalobce opakovaně vyzval k odstranění výše specifikovaných vad žaloby ze dne 24. 8. 2005. Žalobce prostřednictvím svého zástupce reagoval podáním ze dne 14. 8. 2009, ve kterém uvedl, že mu žalovaný odepřel právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stavu hmotné nouze. Žalovaný nezohlednil, z čeho žalobce bez zabezpečení žil s ohledem na jeho zdravotní stav. Žalobce neodmítá a ani neodmítal odborné zdravotní vyšetření. Podáním ze dne 29. 9. 2009 žalobce osobně nedal souhlas s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání. Dále namítl podjatost soudců Krajského soudu v Ostravě a soudkyně JUDr. Bohuslavy Drahošové, neboť ve věci opakovaně rozhoduje, je proti ní vedené trestní stíhání, a protože za použití policie na žalobce opakovaně zaútočila. O námitce podjatosti rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 13. 5. 2010, č. j. Nao 20/2010 - 74, kterým rozhodl, že soudci správního úseku Krajského soudu v Ostravě nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí v předmětné věci. Krajský soud v Ostravě nařídil ve věci jednání na 31. 8. 2010. Podáním ze dne 6. 8. 2010 žalobce žádal odročení jednání, což odůvodnil tak, že v předmětné věci rozhoduje vyloučený soudce, který pouze opakuje lživá předcházející rozhodnutí. Vražda ústavními prostředky je zakázána. Věc porušuje Ústavu a měla tak být předložena Ústavnímu soudu. Jednání ve věci proběhlo dne 31. 8. 2010 za účasti zástupce žalobce JUDr. Petra Jaška a zástupce žalovaného JUDr. Petra Rittera (v substituci JUDr. Stanislav Handrl). Při jednání byl vyhlášen rozsudek. Krajský soud v Ostravě rozhodl ve věci meritorně rozsudkem ze dne 31. 8. 2010, č. j. 38 Cad 24/2005 - 88, tak, že žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2005, č. j. KUOK/24241/05/OSV - DS/7025/SD - 161, zamítl. V odůvodnění uvedl, že podle zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociální potřebnosti), je třeba hodnotit celkové poměry žadatele, neboť dávky mají pokrýt toliko nejzákladnější lidské potřeby. Pokud žadatel je schopen zabezpečit si své životní potřeby vlastními silami, není osobou sociálně potřebou mající nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi. Žalobci byl přiznán částečný invalidní důchod, jenž mu není vyplácen, protože se žalobce odmítl podrobit kontrole svého zdravotního stavu. Žalovaný pak správně tuto situaci vyhodnotil, neboť žalobce si odmítl zvýšit příjem vlastním přičiněním - podáním žádosti o uvolnění výplaty částečného invalidního důchodu a podrobením se lékařskému vyšetření, jež mu bylo uloženo OSSZ Šumperk. Žalobce dále dle názoru krajského soudu neuplatnil nárok na plný invalidní důchod. Nelze jej tak považovat za sociálně potřebného. Tvrzení žalobce o tom, že neodmítá podrobit se zdravotní kontrole, je rozporu se záznamem o jednání na OSSZ Šumperk ze dne 30. 9. 2003. Žalobce v řízení nevznesl námitku podjatosti pracovníků správních orgánů. Žalovaný odůvodnil rozhodnutí srozumitelně a přesvědčivě. Krajský soud v Ostravě dále tímto rozsudkem zamítl návrh na vydání předběžného opatření a nepřiznal žalobě odkladný účinek, neboť tyto návrhy žalobce nijak neodůvodnil. Předběžné opatření v posuzovaném případě je navíc nepřípustné, neboť v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu lze žalobě přiznat odkladný účinek. Ohledně rozhodnutí o nepřiznání odkladného účinku žalobě soud uvedl, že žalobce blíže neodůvodnil a neprokázal vznik nenahraditelné újmy. Usnesením ze dne 3. 2. 2011, č. j. 38 Cad 24/2005 - 111, Krajský soud v Ostravě opravil výrok IV. rozsudku ze dne 31. 8. 2010, č. j. 38 Cad 24/2005 - 88, tak, že zástupci JUDr. Petru Jaškovi přiznal odměnu ve výši 5275 Kč. Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Ostravě podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) obtížně čitelnou kasační stížnost ze dne 21. 9. 2010, protože rozsudek je zmatečný, paranoidní, lživý, odůvodněný bludem. Rozsudek vydala vyloučená soudkyně, která ve věci opakovaně rozhodovala v předchozím soudním řízení. Soudkyně neplní pokyny Nejvyššího správního soudu a pouze opisuje svá předcházející rozhodnutí. Tatáž soudkyně doposud nerozhodla o žalobě proti zastavení výplaty částečného invalidního důchodu a porušila nařízení vlády č. 63/1998 Sb. a lže. JUDr. Petr Jašek jedná v rozporu s jeho zájmy a nemá tudíž právo na odměnu, neboť dělá pouze poštovního doručovatele. Zastoupení žalovaného advokátem je nezákonné, neboť jménem žalovaného má jednat jeho vedení podle ustanovení § 21a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Nejvyšší správní soud zakázal stěžovateli pracovat a odepřel mu právo na zastoupení ve stavu hmotné nouze i právo na zabezpečení při neschopnosti k práci. Podle stěžovatele není zřejmé, s kým soud jedná - s jeho kosterními pozůstatky s „přestupní stanicí“ JUDr. Petrem Jaškem. Soud porušil Ústavu - čl. 10, čl. 96 odst. 2 - a Listinu základních práv a svobod - čl. 3 odst. 3, čl. 6 odst. 1, čl. 10 odst. 1, čl. 30 odst. 2, čl. 36 odst. 2, čl. 38 odst. 2. Tato práva mají přednost před zákonem. Dále uvedl, že se krajský soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu, a doložil v kopii celou řadu písemností od rozhodnutí soudů různých stupňů, přes rozhodnutí správních orgánů, až po části příslušných právních předpisů, o nichž se domnívá, že s věcí souvisejí; s tím, že důležité zatrhuje červeně. Stěžovatel žádal o osvobo