— Nejvyšší správní soud

Konf 42/2010- 7 - text Konf 42/2010 - 11 U S N E S E N Í Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Marie Žižkové a JUDr. Milady Tomkové, rozhodl o návrhu samosoudce soudního oddělení 35 C Krajského soudu v Brně na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a senátem 31 A Krajského soudu v Brně, a dalších účastníků sporu vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 6/2010, proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 11. 2. 2010, čj. JMK 149859/2009: žalobce Ing. J. Z., zastoupený JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 5, další účastník: Statutární město Brno, se sídlem v Brně, Dominikánské nám. 1, t a k t o : P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 6/2010, j e soud v soudním řízení správním. O d ů v o d n ě n í : Návrhem doručeným dne 3. června 2010 zvláštnímu senátu podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, se samosoudce soudního (občanskoprávního) oddělení 35 C Krajského soudu v Brně Mgr. Michal Ryška (dále též „navrhovatel“) domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu § 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 131/2002 Sb. mezi ním a (správním) senátem 31 A téhož krajského soudu (dále též „správní senát“) ve věci žaloby vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 6/2010, týkající se přezkumu v záhlaví citovaného správního rozhodnutí. Z obsahu předloženého spisu 35 C Krajského soudu v Brně, k němuž je připojen správní spis Krajského úřadu Jihomoravského kraje zn. 31 A 20/2010, vyplynuly následující skutečnosti: Magistrát města Brna, odbor dopravy, jako správní orgán prvního stupně rozhodnutím ze dne 18. srpna 2009, sp. zn. 5400/OD/MMB/13154/2005/-Ro-/44-4/, rozhodl následovně: „I. Dle ust. § 17 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích zřizuje se t r v a l é v ě c n é b ř e m e n o k pozemku p.č. 2203/3, k-ú. Slatina, obec Brno-Slatina, který je dle výpisu z Katastru nemovitostí – LV č. 25 pro k.ú. Slatina, zapsán jako vlastnictví p. Ing. J. Z., bytem P. n. 21, B. Toto věcné břemeno je břemenem věcné povahy a právo jím založené je právem spojeným s vlastnictvím nemovitosti tj. místní komunikace ve vlastnictví statutárního města Brna, jejíž stavba se na uvedeném pozemku nachází. Toto věcné břemeno je nezbytné pro výkon vlastnického práva k uvedené místní komunikaci a zahrnuje v sobě právo existence komunikace, provozu na ní, provádění údržby a oprav komunikace. II. Věcné břemeno se zřizuje dle ust. § 17 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích za jednorázovou náhradu dle zvláštního předpisu – zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). Konkrétní výše náhrady byla stanovena znaleckým posudkem č. 2800-028/09 ze dne 15. 4. 2009 zpracovaným Ing. F. M., znalcem pro obor ekonomika, odvětví a odhady nemovitostí, ve výši 172 630 Kč (slovy stosedmdesátdvatisícšestsettřicet korun českých). Tuto náhradu je povinen navrhovatel uhradit vlastníku pozemku – povinnému z věcného břemene – do 2 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.“ K odvolání (nyní) žalobce Ing. J. Z. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor dopravy, rozhodnutím ze dne 11. února 2010, sp. zn. S-JMK 149859/2009/OD/Jí, rozhodl tak, že se předmětné odvolání zamítá a shora uvedené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, potvrzuje. Dne 22. března 2010 napadla u Krajského soudu v Brně žaloba, kterou se žalobce Jiří Zapletal, za účasti Statutárního města Brno, domáhá vydání rozsudku, jímž by bylo rozhodnuto, že se (shora specifikované) věcné břemeno nezřizuje a že se vydaným rozsudkem nahrazuje označené rozhodnutí správního orgánu druhého stupně. Dne 15. dubna 2009 žalobce písemně sdělil Krajskému soudu v Brně, že z označené předmětné věci spisovou značkou vyplývá, že tato žaloba byla soudem podřazena pod režim zákona č. 150/2002, soudní řád správní (dále již „s. ř. s.“), ačkoliv žalobce svůj žalobní návrh podal ve smyslu ustanovení § 28 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě [(zákon o vyvlastnění) dále též „zákon o vyvlastnění“], tedy v režimu části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále již „o. s. ř.“). Z tohoto důvodu žalobce požádal, aby předmětná věc byla předána civilnímu úseku Krajského soudu v Brně. Z obsahu soudního spisu dále vyplývá, že správní senát Krajského soudu v Brně shledal, že tato věc byla u něj omylem zapsána, tedy nepatří podle rozvrhu práce do senátu 31 A uvedeného soudu, a proto byl dán pokyn, aby věc byla předána občanskoprávnímu úseku téhož krajského soudu. Tato věc byla posléze zapsána v soudním (občanskoprávním) oddělení 35 C pod sp. zn. 35 C 6/2010, jako věc, kterou má projednat a rozhodnout o ní samosoudce Mgr. Michal Ryška. Uvedený samosoudce ale popřel pravomoc občanskoprávního oddělení 35 C Krajského soudu v Brně v této věci vydat rozhodnutí a s ohledem na takto vzniklý negativní kompetenční spor podal zvláštnímu senátu návrh, jak je již úvodem tohoto usnesení zmíněno. Tento návrh přitom vychází z následující právní argumentace: Navrhovatel zdůrazňuje, že v této věci nelze dovozovat, že se jedná o žalobu ve smyslu § 28 odst. 1 zákona o vyvlastnění. Správní rozhodnutí totiž nebylo vydáno vyvlastňovacím úřadem vystupujícím v řízení podle § 15 odst. 1 zákona o vyvlastnění, ale speciálním stavebním úřadem příslušným podle § 17 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále též „zákon o pozemních komunikacích“). Nejedná se tak o věc vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, tj. o věc projednanou a rozhodnutou vyvlastňovacím úřadem postupem podle zákona o vyvlastnění. Správním úřadem bylo k postupu podle § 17 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích mimo rámec zákona o vyvlastnění uvedeno, že podle § 44 zákona o pozemních komunikacích, pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se v řízení o věcech upravených tímto zákonem podle obecných předpisů o správním řízení. Z ustanovení § 17 zákona o pozemních komunikacích je zřejmé, že na zákon o vyvlastnění je přímý odkaz pouze, pokud se týká realizace nové stavby a potom při stanovení jednorázové náhrady za zřízení věcného břemene k dotčenému pozemku. Navrhovatel dále uvedl, že zvláštní senát již přitom nesystematické rozštěpení mocenského rozhodování o věcných břemenech (tj. skutečnost, že rozhodování v některých těchto věcech nespadá do věcné příslušnosti vyvlastňovacího úřadu) ve své judikatuře výslovně dovodil, a to v usnesení ze dne 27. dubna 2009 čj. Konf 126/2008 - 15, týkajícím se otázek příslušnosti k rozhodnutí podle § 147 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (ve znění od 1. ledna 2007), v případech, v nichž již bylo započato s výkonem oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a), b). Zvláštní senát konstatoval, že nelze než dovodit, že počínaje 1. ledna 2007 nejsou vyvlastňovací úřady oprávněny v těchto případech rozhodovat a o zřízení věcného břemene je oprávněn rozhodnout pouze soud v občanském soudním řízení na základě žaloby podle ustanovení § 135c obč. zák. Podle navrhovatele tak v duchu argumentace a maiori ad minus nutno dovodit, že připouští-li zvláštní senát rozštěpení takového rozhodování mezi orgány moci výkonné a moci soudní, tím spíše je tato dělba akceptovatelná v rámci orgánů moci výkonné, tj. mezi vyvlastňovacími úřady podle § 15 odst. 1 zákona o vyvlastnění (jako orgány obecnými) a speciálními stavební úřady příslušnými podle § 17 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích (jako orgány zvláštními). Ostatně i dikce § 1 odst. 2 zákona o vyvlastnění vznik takové situace umožňuje. Navrhovatel uzavřel, že ve vztahu ke vzniklému kompetenčnímu konfliktu mezi správním a civilním soudem z toho vyplývá, že příslušnost civilního soudu podle § 28 odst. 1 zákona o vyvlastnění je dána toliko ve věci vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, tj. ve věci projednané a rozhodnuté vyvlastňovacím úřadem postupem podle zákona o vyvlastnění. O takovou situaci se však podle navrhovatele v tomto případě nejedná a proto navrhuje, aby zvláštní senát rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí v této věci je soud v soudním řízení správním. Podle § 104b odst. 3 o. s. ř. je-li mezi specializovaným senátem krajského soudu zřízeným podle zvláštního zákona k projednání a rozhodnutí věcí správního soudnictví a jiným senátem téhož krajského soudu sporné, zda jde o věc správního soudnictví, postupuje se podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů; ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije. Podle § 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, podle tohoto zákona se postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost (dále jen „pravomoc“) vyda