— Nejvyšší správní soud

16 Kss 5/2012- 97 - text 16 Kss 5/2012 - 105 R O Z H O D N U T Í Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a členů JUDr. Milady Šámalové, JUDr. Ivany Doubkové, JUDr. Josefa Českého, JUDr. Petra Hajna a JUDr. Zdeňka Nováka v právní věci kárného žalobce: předseda Krajského soudu v Plzni se sídlem Veleslavínova 40, Plzeň, proti kárně obviněnému: Mgr. L. M., soudce Okresního soudu Plzeň - sever, zastoupený JUDr. Jaroslavem Vovsíkem, advokátem se sídlem Malá 6, Plzeň, v řízení o návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 11. 5. 2012, č. j. Spr 1185/2012, při ústním jednání konaném dne 22. 11. 2012, t a k t o : Podle ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, exekutorů a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, s e Mgr. L. M., soudce Okresního soudu Plzeň - sever, u z n á v á v i n n ý m, ž e I. ve věci vedené u Okresního soudu Plzeň - sever pod sp. zn. 1 T 282/2011 jako předseda senátu nerespektoval ustanovení § 74 odst. 2 věta druhá trestního řádu a nezajistil okamžité propuštění obžalovaného V. K. z vazby na svobodu po skončení vazebního zasedání konaného dne 15. 3. 2012, v důsledku čehož byla na obžalovaném V. K. v době od 15. 3. 2012 do 5. 4. 2012 vykonávána vazba v rozporu se zákonem; II. ve věci vedené u Okresního soudu Plzeň – sever pod sp. zn. 1 T 113/2005 rozhodl jako samosoudce opravným usnesením ze dne 6. 3. 2012, č. j. 1 T 113/2005-621, o opravě protokolu o hlavním líčení ze dne 17. 2. 2012 v rozporu s tím, jak byl toho dne vyhlášen rozsudek, v rozporu s tímto vyhlášením doplnil a přepsal do rozsudku celou řadu dílčích údajů, konkrétně čísla jednací a data citovaných soudních rozhodnutí, zcela nově doplnil i citaci usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 10. 2011 sp. zn. 50 To 489/2011, t e d y zaviněně porušil povinnosti soudce, čímž ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, č í m ž s e d o p u s t i l kárného provinění podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a z a t o s e m u u k l á d á podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. a § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., kárné opatření snížení platu o 25 % na dobu jednoho roku. O d ů v o d n ě n í : I. Obsah návrhu na zahájení řízení [1.] Předseda Krajského soudu v Plzni (dále jen „kárný žalobce“, příp. „žalobce“) podal k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zahájení kárného řízení proti soudci Mgr. L. M. (dále též „kárně obviněný“). Tento návrh odůvodnil tím, že I. ve věci vedené pod sp. zn. 1 T 282/2011 jako předseda senátu nerespektoval ustanovení § 74 odst. 2 věta druhá trestního řádu a nezajistil okamžité propuštění obžalovaného V. K. z vazby na svobodu po skončení vazebního zasedání konaného dne 15. 3. 2012, v důsledku čehož byla na obžalovaném V. K. v době od 15. 3. 2012 do 5. 4. 2012 vykonávána vazba v rozporu se zákonem; II. ve věci vedené u Okresního soudu Plzeň – sever pod sp. zn. 1 T 113/2005 rozhodl jako samosoudce opravným usnesením ze dne 6. 3. 2012, č. j. 1 T 113/2005-621, o opravě protokolu o hlavním líčení ze dne 17. 2. 2012 v rozporu s tím, jak byl toho dne vyhlášen rozsudek, v rozporu s tímto vyhlášením doplnil do rozsudku celou řadu dílčích údajů, zejména čísla jednací a data citovaných soudních rozhodnutí, zcela nově doplnil i citaci usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 10. 2011 sp. zn. 50 To 489/2011. Tím zaviněně porušil povinnosti soudce, čímž ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, čímž spáchal kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů („zákon o soudech a soudcích“). [2.] K prvnímu skutku žalobce uvedl, že dne 15. 3. 2012 senát ve veřejném zasedání přijal písemný slib vazebně stíhaného V. K. a za současného stanovení přiměřených omezení ho propustil z vazby. Přítomná státní zástupkyně nepodala do protokolu o vazebním zasedání stížnost, takže tento opravný prostředek podaný dodatečně neměl odkladný účinek. Obžalovaný proto měl být stejného dne propuštěn na svobodu a povinností Mgr. M. bylo toto zajistit a vydat příslušné pokyny eskortě, což se však nestalo a obžalovaný tak ve vazbě setrval bezdůvodně až do rozhodnutí krajského soudu ze dne 6. 4. 2012. Mgr. M. přitom postupoval ve stejné trestní věci v rozporu se zákonem opakovaně, když usnesením ze dne 2. 1. 2012 senát, kterému předsedal, rozhodl v neveřejném zasedání tak, že podle § 71 odst. 5 trestního řádu (který však v té době již neplatil) ve znění účinném od 1. 1. 2012 ponechal obžalovaného ve vazbě z důvodů podle ustanovení § 67 písm. a), b), c) trestního řádu. Vazba obžalovaného V. K. začala běžet již 23. 9. 2011 a tříměsíční lhůta pro trvání koluzní vazby uplynula (§ 72a odst. 3 trestního řádu) dne 23. 12. 2011. Za této situace proto nebylo možno rozhodovat o ponechání obžalovaného v koluzní vazbě, kterou již nevykonával, a bylo možno obžalovaného pouze nově vzít do vazby i z důvodu dle § 67 písm. b) trestního řádu. V důsledku toho obžalovaný vykonával počínaje dnem 2. 1. 2012 vazbu dle § 67 písm. b) trestního řádu v rozporu se zákonem. Jakkoliv se jednalo o senátní rozhodování, kárně obviněný byl předsedou tohoto senátu a jediným soudcem z povolání. Jako takový proto nese odpovědnost za odbornou úroveň při výkonu funkce. [3.] Ke druhému skutku žalobce konstatoval, že došlo ke smíšení postupů podle § 57 odst. 1 a § 131 odst. 1 trestního řádu. Toto jednání bylo nezákonné a neodborné, jelikož nelze dodatečně upravovat výrok rozsudku a měnit jej oproti tomu, jak byl vyhlášen. Takový postup ohrožuje důvěru veřejnosti v nezávislé a zejména odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Jakkoliv se totiž nejednalo o „klasické padělání protokolu“, když Mgr. M. tuto opravu nijak nezastíral a rozhodl o tom dokonce usnesením, bylo postupováno protizákonně. [4.] Kárný žalobce uvádí, že Mgr. M. byl soudcem jmenován dne 29. 5. 1997 a přidělen byl k Okresnímu soudu Plzeň – sever jako předseda senátu na trestní úsek. Zde působil do 1. 7. 2012, kdy byl přeřazen na jiný úsek. [5.] Na základě shora uvedeného vznáší kárný žalobce vážné pochybnosti o odborné způsobilosti Mgr. M. a navrhuje, aby byl ve smyslu ustanovení § 88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích potrestán kárným opatřením – snížením platu o 30% na dobu jednoho roku. [6.] Kárný žalobce navrhl provést důkaz spisy Okresního soudu Plzeň – sever zn. 1 T 282/2011 a 1 T 113/2005 a také osobním spisem kárně obviněného. II. Vyjádření kárně obviněného [7.] Mgr. M. ve vyjádření doručeném soudu dne 26. 9. 2012 uvádí, že doposud nebyl kárně postižen a že od 1. 7. 2012 pracuje na opatrovnickém úseku, kam byl přidělen rozhodnutím předsedkyně soudu. [8.] Ke skutečnostem, tvrzeným v kárném návrhu, uvádí, že je nezpochybňuje, protože se zakládají na pravdě. Skutečně ve věci obžalovaného V. K. rozhodl dne 15. 3. 2012 při hlavním líčení tak, že se propouští z vazby na svobodu při současném přijetí písemného slibu. Kárně obviněný si však neuvědomil, že obžalovaný v důsledku nepodání stížnosti státním zástupcem musí být ihned z vazby propuštěn, opomněl tak učinit a věc předložil krajskému soudu k rozhodnutí o stížnosti. V důsledku toho obžalovaný setrval ve vazbě a tato vazba byla skutečně v době od 15. 3. do 6. 4. 2012 vykonávána neoprávněně. Na tom nic nemění ani fakt, že v mezidobí byl obžalovaný V. K. nepravomocně odsouzen a do výkonu trestu mu byla započtena i vazba vykonaná v době od 15. 3. do 6. 4. 2012. [9.] Rovněž u druhého skutku Mgr. M. přiznává svoje pochybení, spočívající v upravení protokolu o hlavním líčení způsobem odlišným od vyhlášení rozsudku. Porušil tak procení pravidla a jeho postup byl nepřípustný. Na svoji obranu uvádí, že tak učinil nikoliv v úmyslu poškodit obžalovaného, nýbrž chtěl pouze napravit chybu, které se dopustil při vyhlašování rozsudku, byť způsobem, který zákon nedovoluje. [10.] V obou případech proto nezpochybňuje svá procesní pochybení a pouze žádá o porozumění. V předmětném období totiž nebyl jeho zdravotní stav uspokojivý, měl nesporně vliv na jeho soustředění a vyústil v následnou delší pracovní neschopnost. Byl ovlivněn tím, že jako chronický hypertonik a diabetik nezvládl bezezbytku stresové situace, dané jeho pracovním přetížením, nepravidelnou životosprávou a nedodržováním režimových opatření, jak je zřejmé z lékařské zprávy. [11.] Přetížení kárně obviněného bylo dáno tím, že trestní nápad byl plánován na dva a půl soudce několik let nazpět, avšak vykonáván byl pouze dvěma soudci. Do práce dojíždí denně ze svého bydliště, vzdáleného 40 km. Kromě svých pravidelných povinností musel být v roce 2011 dosažitelný nejméně polovinu dnů v každém měsíci. Počet potřebných úkonů tak rostl a zatěžoval jej; druhá okresní soudkyně byla navíc často v pracovní neschopnosti, takže nápad včetně služeb byl přesměrován na Mgr. M. Vzniklé chyby tak je třeba přičítat množství pracovních povinností,