— Nejvyšší správní soud

16 Kss 6/2012- 114 - text Pokračování 16 Kss 6/2012 - 120 R O Z H O D N U T Í Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a členů JUDr. Danuše Novotné, JUDr. Ivany Doubkové, JUDr. Josefa Českého, JUDr. Petra Hajna a JUDr. Tomáše Prokopce v právní věci kárného žalobce: předseda Okresního soudu Plzeň - město se sídlem Nádražní 7, Plzeň, proti kárně obviněnému: L. P., soudce Okresního soudu Plzeň - město, zastoupený JUDr. Jaroslavem Vovsíkem, advokátem se sídlem Malá 6, Plzeň, v řízení o návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 1. 6. 2012, při ústním jednání konaném dne 22. 3. 2013, t a k t o : Podle ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, exekutorů a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, s e L. P., soudce Okresního soudu Plzeň - město, u z n á v á v i n n ý m , ž e jako soudce Okresního soudu Plzeň - město nerozhodl v rozporu s ustanoveními § 99 odst. 6 trestního zákoníku a § 353 odst. 1, 2 trestního řádu v období nejdříve od 3. 3. 2010 do 31. 12. 2010 ve věcech ochranného léčení, čímž porušil povinnost stanovenou v § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, a to v těchto případech: 1. sp. zn. 8 Nt 214/2009, 2. sp. zn. 8 Nt 215/2009, 3. sp. zn. 8 Nt 217/2009, 4. sp. zn. 8 Nt 218/2009, 5. sp. zn. 8 Nt 219/2009, 6. sp. zn. 8 Nt 220/2009, 7. sp. zn. 8 Nt 221/2009, 8. sp. zn. 8 Nt 222/2009, 9. sp. zn. 8 Nt 223/2009, 10. sp. zn. 8 Nt 224/2009, 11. sp. zn. 8 Nt 225/2009, 12. sp. zn. 8 Nt 226/2009, 13. sp. zn. 8 Nt 227/2009, 14. sp. zn. 8 Nt 228/2009, 15. sp. zn. 8 Nt 229/2009, 16. sp. zn. 8 Nt 230/2009, 17. sp. zn. 8 Nt 231/2009, t e d y zaviněně porušil povinnosti soudce, čímž ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. T í m s p á c h a l kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. a z a t o s e m u u k l á d á podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. a § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 5 (pěti) měsíců. Naproti tomu se kárně obviněný soudce L. P. podle § 19 odst. 2 zák. č. 7/2002 Sb. o řízení ve věcech soudců, exekutorů a státních zástupců, z p r o š ť u j e k á r n é ž a l o b y pro nečinnost ve věci vedené pod sp. zn. 8 Nt 209/2010 (později zapsáno jako 8 Nt 247/2010), neboť uvedený skutek n e n í kárným proviněním. O d ů v o d n ě n í : I. Obsah návrhu na zahájení řízení [1.] Předseda Okresního soudu Plzeň - město (dále jen „kárný žalobce“, příp. „žalobce“) podal k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zahájení kárného řízení proti soudci stejného soudu L. P. (dále též „kárně obviněný“). Tento návrh odůvodnil tím, že se kárně obviněný dopustil porušení povinností soudce při vyřizování věcí vedených u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 8 Nt 214/2009, 8 Nt 215/2009, 8 Nt 217/2009, 8 Nt 218/2009, 8 Nt 219/2009, 8 Nt 220/2009, 8 Nt 221/2009, 8 Nt 222/2009, 8 Nt 223/2009, 8 Nt 224/2009, 8 Nt 225/2009, 8 Nt 226/2009, 8 Nt 227/2009, 8 Nt 228/2009, 8 Nt 229/2009, 8 Nt 230/2009 a 8 Nt 231/2009. Konkrétně se jednalo o nečinnost v těchto věcech týkajících se ochranných léčení. [2.] Tato nečinnost trvala nejdříve od 3. 3. 2010, kdy byl kárně obviněný na poradě soudců trestního úseku domovského soudu seznámen s právním názorem prof. JUDr. P. Šámala k problematice trvání ochranné léčby po nabytí účinnosti zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence (tento právní názor byl soudní praxí akceptován) až do 31. 12. 2010, kdy v těchto věcech výkon ochranných léčení skončil uplynutím dvouleté lhůty z důvodu nerozhodnutí o prodloužení nebo ukončení ochranného léčení, což svojí nečinností způsobil kárně obviněný. [3.] Ve věci vedené pod sp. zn. 8 Nt 209/2010 (později zapsáno jako 8 Nt 247/2010) byl spisový materiál postoupen Okresním soudem Plzeň – jih dne 12. 7. 2010 a kárně obviněný věc tomuto soudu vrátil přípisem ze dne 13. 10. 2010, a to aniž by využil postupu dle § 188 odst. 1 písm. a) trestního řádu. Okresní soud Plzeň – jih dne 22. 11. 2010 spis opět postoupil Okresnímu soudu Plzeň – město, což kárně obviněný sice akceptoval, nicméně do 31. 12. 2010 neučinil žádný úkon. I v této věci proto došlo k ukončení ochranného léčení uplynutím zákonné lhůty. [4.] Kárně obviněný údajně nejprve zastával názor, že ve věcech, u nichž došlo k uložení ochranného léčení před účinností zákona č. 129/2008 Sb., se postupuje podle dosavadních předpisů, takže po sdělení tohoto stanoviska dotčeným subjektům byly věci vykazovány jako vyřízené. Z obsahu spisů je však zřejmé, že L. P. tento svůj předchozí názor sice přehodnotil, nicméně v předmětných věcech neučinil žádné úkony dle § 353 odst. 2 trestního řádu. Upozornění předsedy senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Z. K. a zpráva o prověrce vyřizování věcí ochranných léčení byly kárně obviněnému předány osobně žalobcem dne 11. 5. 2012. [5.] Kárný žalobce tvrdí, že L. P. porušil čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a svojí nečinností popřel základní smysl trestního řízení, kterým je ochrana společnosti před pachateli trestné činnosti. V předmětných věcech měl kárně obviněný dostatečný časový prostor pro vydání rozhodnutí a v roce 2010 byl trestní úsek dostatečně obsazen. Konkrétně do oddělení L. P. v roce 2010 napadlo 207 věcí T a v agendě ochranných opatření v roce 2009 pouze 32 věcí (nečinnost v těchto věcech v roce 2010 je právě dávána soudci za vinu) a v roce 2010 sice 64 věcí, nicméně do 30. 9. to bylo jen 25 věcí a nečinnost ve věcech napadlých později L. P. dávána za vinu není. [6.] L. P. je nejzkušenějším soudcem příslušného soudu, když soudcem se stal v roce 1984 a u Okresního soudu Plzeň – město působí od roku 1992. Vždy dosahoval vysoké výkonnosti a za 28 let praxe mu byla pouze jednou uložena důtka, a to rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 4. 2008, sp. zn. 2 Ds 4/2008. Proto kárný žalobce navrhuje uložení kárného opatření dle ustanovení § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, spočívající ve snížení platu. II. Vyjádření kárně obviněného [7.] Kárně obviněný L. P. ve vyjádření doručeném soudu dne 27. 8. 2012 uvádí, že ohledně tvrzené nečinnosti plně odkazuje na obsah konkrétních spisů. Je však přesvědčen, že výkonnost soudce je nutno hodnotit podle jeho komplexní zatíženosti, vyplývající zejména z délky období běhu jeho senátu, z rozvrhu práce a ze způsobu rozdělování nápadu. Senát 1 T, kde kárně obviněný působí, běží jako jediný již od roku 1992, zatímco ve všech ostatních senátech v minulosti došlo ke změnám v osobě soudce a tomu odpovídajícím zásahům do kontinuity a složení nápadu. Proto L. P. navrhuje provést důkaz spisem Vrchního soudu v Praze zn. 2 Ds 4/2008 z předešlého kárného řízení. [8.] Kárně obviněný připomíná, že do senátu 1 T byly v minulosti přidělovány i věci z jiných senátů podle toho, které soudkyně končily. Po odchodu JUDr. R. mu byla přidělována i tzv. vedlejší agenda, byť ochranná léčení jsou časově, procesně i psychicky nejnáročnější, neboť vše je nutno rozhodovat ve veřejném zasedání po vyjádření ošetřujícího lékaře, případně i po posudku znalce, zpravidla za účasti obhájce či opatrovníka. Posuzované osoby často trpí duševní chorobou a rozhoduje se o nejzávažnějším omezení, tedy o omezení jejich osobní svobody. [9.] L. P. uvádí, že se v této vedlejší agendě nejednalo o absolutní nečinnost a že i když měl např. na poslední týden roku 2010 plánovanou dovolenou, nařídil na 27., 28. a 29. 12. 2010 celkem 23 veřejných zasedání. [10.] V pěti věcech, kde se měl kárně obviněný dopustit nečinnosti, má za to (podle údajů z diáře), že někdy v této době nařídil veřejná zasedání. Mělo se jednat o tato řízení: - věc sp. zn. 8 Nt 221/2009 – posuzovaný M. B., nařízeno na 28. 12. 2010; - věc sp. zn. 8 Nt 228/2009 – L. K., nařízeno na 27. 12. 2010; - věc sp. zn. 8 Nt 229/2009 – N. B., nařízeno na 27. 12. 2010; - věc sp. zn. 8 Nt 231/2009 – V. Š., nařízeno na 27. 12. 2010; - věc sp. zn. 8 Nt 247/2010 – V. B., nařízeno na 29. 12. 2010. V případě V. B. kárně obviněný upozorňuje na to, že posuzovaný po přeměně ochranného léčení z formy ústavní na formu ambulantní dne 24. 7. 2007 léčbu plnil do 29. 10. 2009, posléze však měnil bydliště mimo obvod daného soudu. I přes zjištění, že je prováděno šetření posuzovaného pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí L. P. nařídil veřejné zasedání na 29. 12. 2010, které však nebylo možno provést, neboť posuzovaného nešlo kontaktovat. Proto vyřešil situaci jinak: uložením povinnosti ve zkušební době 5 let docházet do spádové psychiatrické ambulance. Pokud je vytýkáno, že věc V. B. byla chybně zapsána dvakrát, je třeba uvést, že spis je zapisován nezávisle na vůli soudce. [11.] K novele trestního zákoníku o nutnosti rozhodnout o prodloužení ochranných léčení do 31. 12. 2009 a posléze do 31. 12. 2010 u ochranných léčení uložených před 1. 1. 2009 kárně obvině