20 Co 341/2004 — Nejvyšší správní soud

14 Kse 2/2016- 78 - text 14 Kse 2/2016 - 85 pokračování R O Z H O D N U T Í Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Kühna a členů JUDr. Miroslavy Jirmanové, JUDr. Petry Janouškové, Mgr. Vojtěcha Jaroše, JUDr. Ireny Schejbalové a JUDr. Hany Šajnerové, o návrhu ministra spravedlnosti ze dne 13. července 2016 na zahájení kárného řízení proti kárně obviněné Mgr. Z. S., soudní exekutorce, Exekutorský úřad Praha 6, se sídlem Bělohorská 270/17, Praha 6 - Břevnov, zast. JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno, při ústním jednání konaném v sídle kárně obviněné dne 12. prosince 2016, t a k t o : Mgr. Z. S., soudní exekutorka, Exekutorský úřad Praha 6, se sídlem Bělohorská 270/17, Praha 6 - Břevnov I. se zprošťuje, podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, návrhu, jímž jí bylo kladeno za vinu, že jako soudní exekutorka pro oprávněného, obchodní společnost eCREDIT s.r.o., sepsala dne 5. 2. 2014 exekuční návrh a poté požádala o pověření k provedení exekuce, kterou nadále sama vedla, neboť tento skutek není kárným proviněním; II. je vinna, že a) její zaměstnanec exekutorský koncipient Mgr. J. J. řádně neodůvodnil náklady právního zastoupení oprávněného v příkazech k úhradě nákladů exekuce ze dne 29. 10. 2015, č. j. 180 Ex 2049/15-19, ze dne 29. 10. 2015, č. j. 180 Ex 3234/15-23, ze dne 29. 10. 2015, č. j. 180 Ex 3065/15-27, ze dne 29. 10. 2015, č. j. 180 Ex 14649/14-11, ze dne 29. 10. 2015, č. j. 180 Ex 3077/15-19, ze dne 10. 11. 2015, č. j. 180 Ex 3676/15-18, ze dne 27. 10. 2015, č. j. 180 Ex 613/15-18, ze dne 15. 10. 2015, č. j. 180 Ex 2537/15-31, ze dne 15. 10. 2015, č. j. 180 Ex 2494/15-24, v příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 24. 11. 2015, č. j. 180 Ex 2505/14-21, ze dne 10. 11. 2015, č. j. 180 Ex 3118/15-12, ze dne 10. 11. 2015, č. j. 180 Ex 2545/15-28, ze dne 19. 10. 2015, č. j. 180 Ex 4576/15-28, ze dne 18. 10. 2015, č. j. 180 Ex 8419/14-35, dále její zaměstnanec exekutorský koncipient Mgr. J. J. řádně neodůvodnil náklady právního zastoupení oprávněného a náklady exekuce v příkazech k úhradě nákladů exekuce ze dne 25. 10. 2015, č. j. 180 Ex 10547/14-29, ze dne 1. 12. 2015, č. j. 180 Ex 7492/13-59, ze dne 16. 10. 2015, č. j. 180 Ex 4881/13-52, ze dne 30. 10. 2015, č. j. 180 Ex 10563/14-48, ze dne 19. 11. 2015, č. j. 180 Ex 12270/14-16, ze dne 16. 10. 2015, č. j. 180 Ex 9814/14-53, ze dne 19. 10. 2015, č. j. 180 Ex 4735/14-20, ze dne 16. 10. 2015, č. j. 180 Ex 2548/14-17, ze dne 18. 10. 2015, č. j. 180 Ex 4973/14-29, ze dne 15. 10. 2015, č. j. 180 Ex 8263/14-19, ze dne 15. 10. 2015, č. j. 180 Ex 3434/14-32, ze dne 24. 11. 2015, č. j. 180 Ex 3853/15-34, ze dne 16. 11. 2015, č. j. 180 Ex 3655/14-19, ze dne 12. 11. 2015, č. j. 180 Ex 3813/14-19, ze dne 11. 11. 2015, č. j. 180 Ex 4891/14-15, ze dne 10. 11. 2015, č. j. 180 Ex 2999/15-29, ze dne 9. 11. 2015, č. j. 180 Ex 1336/14-16, ze dne 4. 11. 2015, č. j. 180 Ex 832/15-18, ze dne 13. 11. 2015, č. j. 180 Ex 16281/14-23, ze dne 16. 12. 2015, č. j. 180 Ex 2588/15-19, ze dne 14. 12. 2015, č. j. 180 Ex 715/15-30, dále její zaměstnanec exekutorský koncipient Mgr. J. J. řádně neodůvodnil náklady exekuce v příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 29. 10. 2015, č. j. 180 Ex 12366/14-35, a v příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 29. 10. 2015, č. j. 180 Ex 1462/14-39, neodůvodnil, za jaké právní služby si soudní exekutorka Mgr. Z. S. přiznala úhradu ve výši 1.050 Kč a DPH z této částky ve výši 220,50 Kč, navíc sama kárně obviněná jako soudní exekutorka v příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 23. 8. 2015, č. j. 180 Ex 254/14-13, náklady právního zastoupení oprávněného řádně neodůvodnila, v příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 1. 9. 2015, č. j. 180 Ex 321/15-30, náklady právního zastoupení oprávněného a náklady exekuce řádně neodůvodnila, a v příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 13. 7. 2015, č. j. 180 Ex 3853/13-53, řádně neodůvodnila náklady exekuce, proto jsou výše uvedené příkazy k úhradě nákladů exekuce nepřezkoumatelné, přičemž kárně obviněná jednak neučinila dostatečná opatření, aby zabránila trvání tohoto systémového problému v průběhu července až prosince 2015, jednak se sama na trvání tohoto systémového problému v odůvodňování jejích rozhodnutí podílela, tedy porušila povinnosti exekutora stanovené § 46 odst. 1 a § 88 odst. 2 písm. f) zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, tím spáchala kárný delikt exekutora podle § 116 odst. 2 odst. 4 písm. a) exekučního řádu; III. Za uvedené delikty uložil kárný senát podle § 116 odst. 6 písm. a) exekučního řádu písemné napomenutí. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Dne 21. 7. 2016 došla Nejvyššímu správnímu soudu kárná žaloba podaná ministrem spravedlnosti (dále též „kárný žalobce“) proti soudní exekutorce Mgr. Z. S. (dále též „kárně obviněná“). Kárný žalobce kárně obviněné vytýká, že až do konce roku 2015 soustavně neodůvodňovala přezkoumatelným způsobem příkazy k úhradě nákladů exekuce, což dokládá konkrétními příkazy (k jejich výčtu viz dále, srov. též výrok II. tohoto rozhodnutí). Tyto příkazy vyhotovoval zaměstnanec kárně obviněné, exekutorský koncipient Mgr. J. J., v jednom případě dle kárného žalobce vyhotovila příkaz i sama kárně obviněná exekutorka. Tím měla závažně porušit povinnosti stanovené v § 2, § 13, § 46 odst. 1 a 6 a § 88 odst. 2 písm. f) zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, a čl. 5 odst. 1 Pravidel profesionální etiky a soutěže soudních exekutorů (usnesení Sněmu Exekutorské komory České republiky ze dne 28. 2. 2006). [2] Dále kárně obviněná sepsala pro oprávněnou obchodní společnost eCREDIT s.r.o. exekuční návrh a poté požádala o pověření k provedení exekuce, kterou nadále sama vedla. Tím měla závažně porušit povinnosti stanovené v § 29 odst. 3 exekučního řádu a ohrozit důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti. II. Splnění předpokladů pro věcné projednání [3] Kárný senát nejprve zkoumal, zda kárná žaloba splňuje předpoklady pro její věcné projednání. Dospěl k závěru, že kárná žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou, obsahuje stanovené náležitosti a byla podána ve lhůtě stanovené v § 117 odst. 3 exekučního řádu. Kárná žaloba tedy splňuje předpoklady pro její věcné projednání. III. Ústní jednání a posouzení věci kárným soudem [4] Kárný senát věděl z věci sp. zn. 14 Kse 1/2016, že kárně obviněná je v pokročilejším stádiu těhotenství, a že současně utrpěla poranění nohy. Pro obojí důvody se v časově předcházejícím řízení omlouvala z jednání kárného senátu v Brně (věc vedená pod sp. zn. 14 Kse 1/2016). Jakkoliv neuznal kárný senát tuto omluvu jako důvodnou a jednání ve věci sp. zn. 14 Kse 1/2016 dne 8. 11. 2016 i v nepřítomnosti kárně obviněné proběhlo, ve věci nynější vzal kárný senát v potaz pokročilejší těhotenství kárně obviněné. Proto zvolil s ohledem na zdravotní stav kárně obviněné výjimečný postup a jako místo jednání určil sídlo exekutorského úřadu kárně obviněné, tedy místo mimo sídlo kárného senátu, a to dle přiměřené aplikace § 199 odst. 2 trestního řádu, ve spojení s § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. [5] Při ústním jednání kárný žalobce setrval na svém návrhu. Rovněž kárně obviněná a především její zástupce obšírně rekapitulovali teze, které jsou podány již v písemném vyjádření kárně obviněné. [6] Kárný senát posoudil jednotlivé skutky, které jsou kárně obviněné kladeny za vinu, vycházel přitom z listinných důkazů, které byly v řízení předloženy nebo kárným senátem opatřeny. Hodnocení jednotlivých provedených důkazů a tvrzení obou stran je uvedeno dále. III.A. Sepsání exekučního návrhu za oprávněnou a následné vedení exekuce v téže věci [7] Kárný žalobce jako jeden ze skutků kárné žaloby vymezil, že kárně obviněná sepsala za oprávněného exekuční návrh, a poté požádala o pověření k provedení exekuce, kterou nadále sama vedla. Kárný žalobce vysvětluje, že sepis exekučního návrhu je činností charakteru soukromoprávního, za který náležela soudní exekutorce odměna. Tuto svou odměnu v řízení vymáhala, přestože nejde o odměnu za její činnost v exekučním řízení. Za takových okolností, kdy soudní exekutorka vymáhá v exekučním řízení svůj nárok, lze předpokládat absenci její nestrannosti. Zákon přitom k vyloučení exekutora pro podjatost nepředpokládá prokázaný vliv vztahu mezi účastníkem a exekutorem na průběh řízení, ale pouze existenci vztahu, který takovou pochybnost může založit. Subjektivní přesvědčení exekutorky není rozhodné. Určující jsou objektivně existující pochybnosti o její nepodjatosti. Soudní exekutorka vymáhala svůj nárok (odměnu za právní pomoc) vzniklý mimo exekuční řízení za situace, kdy oprávněný byl k soudní exekutorce nejdříve v pozici klienta. Již samotná existence takového vztahu může založit důvodnou pochybnost o podjatosti soudní exekutorky. [8] Naproti tomu kárně obviněná ve svém vyjádření trvá na tom, že sepsání exekučního návrhu a následná žádost