9 As 281/2015 — Nejvyšší správní soud

9 As 281/2015- 57 - text 9 As 281/2015 - 61 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: S. B., , zast. Mgr. Liborem Michalcem, advokátem se sídlem Bezručova 184/29, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2015, č. j. 23/2015-150-SPR/3, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) L support s.r.o., se sídlem Vinohradská 111/09, Praha 3, zast. Mgr. Petrem Svobodou, advokátem se sídlem Branická 659/107, Praha 4, II) FIDENTIA s.r.o., se sídlem U Strže 401/4, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2015, č. j. 10 A 168/2015 – 28, takto: I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2015, č. j. 10 A 168/2015 – 28, se zrušuje . II. Rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 30. 9. 2015, č. j. 23/2015-150-SPR/3, a rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 9. 7. 2015, sp. zn. S-MHMP 234000/2013, j s o u n i c o t n á . III. Osobám zúčastněným na řízení I) a II) s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o žalobě a kasační stížnosti v celkové výši 13 228 Kč, k rukám jejího zástupce Mgr. Libora Michalce, advokáta se sídlem Bezručova 184/29, Plzeň, do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. V. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve výši 1 000 Kč, který jí bude vrácen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: I. Předmět řízení [1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla podle ustanovení § 70 písm. a) ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odmítnuta její žaloba, kterou se domáhala zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 9. 7. 2015, sp. zn. S-MHMP 234000/2013, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Posledně uvedeným rozhodnutím bylo dle § 100 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), obnoveno řízení o žádosti osoby zúčastněné na řízení I) o zápis změny vlastníka a provozovatele vozidla BMW 320D, registrační značky 7A2 6833 (dále jen „vozidlo BMW“), a vozidla Bombardier, registrační značky 5A 4975 (dále jen „vozidlo Bombardier“). [2] Osoba zúčastněná na řízení I) jako původní vlastník obou vozidel původně ve své žádosti o zápis změn údajů žádala o to, aby jako vlastník vozidla BMW byla evidována osoba zúčastněná na řízení II) a jako vlastník vozidla Bombardier byla evidována stěžovatelka. [3] Městský soud při posouzení věci vyšel z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2007, č. j. 5 As 13/2006 – 46, publ. pod č. 1427/2008 Sb. NSS, ve věci EBECO CZ, s. r. o. (dále jen „usnesení EBECO CZ“) podle kterého i v řízení, kterým je povolena nebo nařízena obnova řízení, může pojmově dojít k zásahu do práva fyzických nebo právnických osob. Je však třeba zkoumat, kdy takový zásah skutečně nastává, a zda se tedy jedná o rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s., proti němuž je podle daného ustanovení žaloba přípustná. [4] Následně se zabýval tím, jaký vliv může mít na veřejná subjektivní práva povolení obnovy řízení o žádosti o zápis změny do registru silničních vozidel. Ze znění zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“), a § 3 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dovodil, že registr silničních vozidel je informačním nástrojem, jehož zápisy mají pouze povahu evidenční. Zápis v takovém registru proto nese informaci o skutečnosti, která ke dni zápisu již nastala. Řízení o žádosti o změnu údajů v registru silničních vozidel v případě vyhovění této žádosti není ukončeno vydáním rozhodnutí, ale je fakticky proveden požadovaný úkon. Zápisem samotným se nekonstituje žádné právo, které by bylo možné dále vykonávat. Jedná se o informaci, která bude dále využívána k výkonu veřejné správy. Je proto pojmově vyloučeno, aby tento výsledek řízení o žádosti měl vlastnost vykonatelnosti, jež by mohla být dotčena účinky předvídanými v ustanovení § 100 odst. 6, věty druhé, správního řádu. K případné změně zápisu, resp. k obnovení původního zápisu by mohlo dojít pouze v důsledku nového rozhodnutí vydaného v obnoveném řízení. [5] Rozhodnutí o povolení obnovy nevyvolává žádné účinky v právní sféře stěžovatelky, a proto žaloba proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. ř. s. není přípustná. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření k ní [6] Proti rozsudku městského soudu brojí stěžovatelka kasační stížností, ve které připouští, že řízení o žádosti o změnu údajů v registru silničních vozidel v případě vyhovění žádosti není ukončeno vydáním rozhodnutí. Zápisem samotným se nekonstituje žádné právo, neboť zápis v registru silničních vozidel má povahu informace využívané pro výkon veřejné správy. Tímto úkonem žalovaný deklaroval vlastnické právo stěžovatelky k vozidlu Bombardier. [7] Namítá, že proti zásahu do svých subjektivních práv se může bránit pouze opravnými prostředky proti rozhodnutí o obnově řízení. V obnoveném řízení se dle § 102 odst. 2 správního řádu otázka, kdo je účastníkem řízení, posuzuje podle právního a skutkového stavu v době nového řízení. Může se stát, že správnímu orgánu I. stupně bude předložen nový nabývací titul, který nebude svědčit stěžovatelce, nebo nabývací titul nebude předložen vůbec. Stěžovatelka nebude účastníkem obnoveného řízení a nebude mít žádné právní prostředky, jak zabránit formálnímu převodu vozidla, příp. jak zabránit zastavení obnoveného řízení. [8] Zásah do jejích subjektivních práv spatřuje v tom, že bude popřeno její dříve deklarované vlastnické právo k vozu, resp. zapříčiněn nesoulad faktického stavu se stavem evidovaným v registru silničních vozidel. [9] Stěžovatelka navrhuje zrušit usnesení městského soudu a věc mu vrátit k novému projednání. Zároveň se domáhá přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. [10] V doplnění kasační stížnosti ze dne 11. 12. 2015 uvedla, že jí bylo doručeno vyrozumění správního orgánu I. stupně o vyloučení části obnoveného řízení týkající se vozidla Bombardier k samostatnému řízení. Účastníkem tohoto řízení má být pan M. P. jako údajný vlastník uvedeného vozu. [11] Žalovaný nevyužil svého práva vyjádřit se ke kasační stížnosti. Osoba zúčastněná na řízení II) se s kasační stížností ztotožnila. [12] Nejvyšší správní soud následně vyzval účastníky řízení a osoby zúčastněné na řízení, aby se případně vyjádřili k možné nicotnosti rozhodnutí správního orgánu I. stupně a rozhodnutí žalovaného. Na tuto výzvu reagovala pouze stěžovatelka, která se s úvahou o nicotnosti uvedených rozhodnutí ztotožnila. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [13] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána včas, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání kasační stížnosti přípustné, a stěžovatelka je ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupena advokátem. Poté přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil při tom, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná. [14] Nejvyšší správní soud úvodem připomíná, že s ohledem na odmítnutí žaloby městským soudem je možné uplatnit pouze důvod podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, čj. 3 Azs 33/2004  98, publikovaný pod č. 625/2005 Sb. NSS). Soud proto přezkoumal napadené usnesení krajského soudu podle tohoto ustanovení, tedy z toho důvodu, zda rozhodnutí o odmítnutí žaloby bylo nezákonné. [15] Městský soud opřel svou úvahu o odmítnutí stěžovatelčiny žaloby o shora uvedené usnesení EBECO CZ. V něm se rozšířený senát zabýval tím, zda může být již samotným rozhodnutím o nařízení či povolení obnovy řízení dle § 100 a násl. správního řádu naplněna podmínky zásahu do subjektivních hmotných a procesních práv ve smys