1 As 74/2017 — Nejvyšší správní soud

1 As 74/2017- 28 - text 1 As 74/2017 - 31 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: T. P., zastoupen Mgr. Vladimírem Náprstkem, advokátem se sídlem Pivovarská 170, Beroun, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 5. 2013, č. j. 237226/2011/KUSK-DOP/HRO, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2016, č. j. 46 A 65/2013 – 64, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2016, č. j. 46 A 65/2013 – 64, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Magistrát města Kladna, odbor správní, oddělení dopravně správních agend (dále jen „prvostupňový správní orgán“), rozhodnutím ze dne 25. 11. 2011, č. j. ridicaky/75/10-33, zamítl námitky žalobce podané proti provedení záznamu bodů v evidenční kartě řidiče, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, jako neodůvodněné, a provedené záznamy ke dni 9. 11. 2010 potvrdil. Žalobce následně podal odvolání, které žalovaný v záhlaví specifikovaným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí prvostupňového správního orgánu potvrdil. [2] Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou podanou u Krajského soudu v Praze. Jeho stěžejní námitkou byla absence jména a příjmení osoby, která pokutu udělila. Na bloku ze dne 17. 6. 2009 je u oprávněné osoby uveden pouze podpis policisty a zkratka jeho funkce. Jméno a příjmení policisty na bloku uvedeno není a není zde uvedeno ani jeho identifikační číslo. Policistu, který žalobci vystavil blok dne 17. 6. 2009, tedy podle názoru žalobce nelze identifikovat, a proto tento blok nesplňuje náležitosti ustanovení § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Krajský soud považoval tuto námitku žalobce za důvodnou a uzavřel, že pokutový blok není způsobilým podkladem pro záznam bodů v kartě řidiče. [3] Ke kasační stížnosti žalovaného však Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil (rozsudkem ze dne 26. 10. 2016, č. j. 1 As 278/2015 – 32); dospěl k závěru, že předmětný blok ze dne 17. 6. 2009 obsahuje předepsané náležitosti pro způsobilost bloku být podkladem pro záznam bodů. Ne vždy způsobují formální či obsahové nedostatky bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro záznam bodů. Podle kasačního soudu je v souhrnu vyplněných rubrik seznatelné, která osoba ve výkonu veřejné moci pokutový blok vystavila. Nejvyšší správní soud proto rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [4] Krajský soud tedy rozhodoval ve věci znovu rozsudkem, který je nyní předmětem opakované kasační stížnosti žalovaného; spornou kasační námitku posoudil krajský soud shodně jako poprvé. Uvedl, že obecně je pokutový blok i přes obtížnou nebo špatnou čitelnost služebního čísla způsobilý pro záznam v registru řidičů, ovšem pouze za předpokladu, že blok splňuje další náležitosti na něj kladené. Odkázal přitom na judikaturu Nejvyššího správního soudu (tj. především rozsudek ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20), z níž podle krajského soudu vyplývá, že policistu, který vypsal pokutový blok, musí být možné identifikovat buď podle jména a příjmení, nebo podle identifikačního čísla, přičemž existence podpisu pro identifikaci podle bloku není důležitá. Pokud je však na bloku pouze nečitelný podpis a nečitelné identifikační číslo policisty, není blok způsobilým podkladem pro záznam do registru řidičů. Krajský soud tak setrval na svém právním názoru a rozhodnutí žalovaného zrušil. II. Kasační stížnost a vyjádření žalobce [5] Opakovanou kasační stížností brojí žalovaný (dále jen „stěžovatel“) proti napadenému rozsudku z důvodů, které podřadil pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Namítá, že krajský soud byl při rozhodování vázán rozsudkem Nejvyššího správního soudu a neměl již posouzenou věc pojednat odlišně. [6] Kasační soud v bodu 35 odůvodnění zrušujícího rozsudku konstatoval: „Z výše uvedeného je tedy patrné, že závěry krajského soudu nebyly správné, neboť pokutový blok série NG/2007, G 0151529 ze dne 17. 6. 2009 obsahuje předepsané náležitosti pro způsobilost bloku být podkladem pro záznam bodů.“ Dále odkazoval na svůj právní názor uvedený v bodech 33 a 34 odůvodnění rozsudku, kde konstatuje nespornou existenci dvou klíčových náležitostí pokutového bloku NG/2007, G 0151529 ze dne 17. 6. 2009. Krajský soud ovšem tento závazný právní názor nerespektoval a v odůvodnění napadeného rozsudku v rozporu s tímto uvádí: „Soud tak shrnuje, že pokutový blok série NG/2007, G 0151529 ze dne 17. 6. 2009 nesplňuje náležitosti zákonem stanovené na rozhodnutí vydané správním orgánem, na základě údajů v něm uvedených oprávněnou osobu nelze identifikovat, a proto tento pokutový blok není způsobilým podkladem pro zápis bloku do registru řidičů.“ [7] Krajský soud se ve svých rozsudcích nijak nevypořádal se skutečností, že každý pokutový blok je veřejnou listinou a zúčtovatelnou ceninou. Jako cenina se vydává protokolárně s uvedením konkrétních čísel a sérií vydávaných bloků konkrétním policistům proti jejich podpisu. Jsou evidovány a zúčtovány, identifikace policisty podle čísla série jednotlivého bloku je proto nesporná. [8] Stěžovatel namítá, že v případě námitky proti zápisu bodů do registru řidičů se povinně provádí pouze přezkum evidence, zda zápis bodů byl proveden na základě pravomocných rozhodnutí a zda počet bodů byl proveden v souladu se zákonem. Jiný postup správních orgánů by nebyl v souladu s právními předpisy. Už samotný charakter řízení, který zákonodárce nastavil v rámci řízení o námitkách, presumuje rozsah postupu správního orgánu. Pokud by mělo dojít k přezkoumání podkladů pro zápis bodů – tedy pravomocných rozhodnutí, byl by rozsah takového řízení nastaven zákonodárcem jako mimořádný opravný prostředek, nikoliv jako „námitka“, ohledně které správní řád nestanovuje správním orgánům žádný závazný postup, avšak správní orgán se musí s námitkami v evidenci bodů vypořádat. Pokud marně uplynuly zákonné lhůty pro opravné prostředky správních rozhodnutí, nelze zpětně tvrdit jejich vady. Nejvyšší soud v rozsudku vedeném pod sp. zn. 22 Cdo 2148/2001 uvedl, že „oproti tomu u kategorie aktů věcně vadných i aktů nezákonných platí presumpce jejich správnosti“. Je nesporné, že zpětné zpochybnění pravomocných správních rozhodnutí je neústavním zásahem do právní jistoty účastníků řízení, jak uvedl např. i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 18. 8. 2009, č. j. 4 Ads 100/2009 – 73. [9] Krajský soud v rozsudku ze dne 13. 11. 2015, č. j. 46 A 65/2013 – 29, dává za pravdu výsledkům provedeného odvolacího i prvostupňového správního řízení, až na jedinou žalobcovu námitku, a tou je údajně chybějící identifikace policisty, který pokutový blok č. NG/2007 G 0151529 ze dne 17. 6. 2009 vydal (vypořádání námitky je na straně 13 uvedeného rozsudku, číslo bloku není v odůvodnění rozsudku uvedeno). Na tomto pokutovém bloku je uveden podpis policisty a zkratka jeho funkce, chybí jméno a příjmení policisty a jeho identifikační číslo. [10] Dále soud podle názoru stěžovatele správně konstatoval, že na pokutovém bloku č. NG/2007 G 0075212 vydaného dne 14. 10. 2008 (ani tento blok není v odůvodnění napadeného rozsudku specifikován), i přes chybějící jméno a příjmení postačuje jeho identifikační číslo ke splnění ke splnění náležitostí pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů. Znovu zmínil, že pokutové bloky jsou ceninou, vydávanou protokolárně s uvedením konkrétních čísel a sérií bloků, které jsou vydávány konkrétním policistům proti jejich podpisu, evidovány a zúčtovávány, je identifikace policistů podle čísla série a čísla jednotlivého bloku nesporná. [11] Policista vypisující blok je vystaven stresu, který celá situace pokutování obnáší. Vypisuje blok ve stoje, je omezený místem na pokutovém bloku apod. Tyto podmínky je, v souladu se závěry vyslovenými v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20, třeba zohlednit při zkoumání pokutových bloků, resp. jejich kopií, a nelze je proto posuzovat příliš přísně. [12] Podle stěžovatele soud se dopustil jiné vady řízení ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d), když při právním posouzení věci zjevně přehlédl, že pokutový blok vydaný dne 17. 6. 2009, č. NG/2007 G 0151529, obsahuje identifikační číslo policisty. To je konkrétně vyplněno pod podpisem nad datem převzetí pokutového bloku. Policista měl identifikační číslo 273357, ze kterého jsou na pokutovém bloku nesporně čitelná minimálně čtyři poslední čísla, tj. (…)3357. Stěžovatel je proto přesvědčen, že policista vystavující blok je dostatečně identifikovatelný a jak výše specifikovaný blok, tak pokutový blok vydaný 14. 10. 2008, č. NG/2007 G 0075212, proto splňuje podmínky z