5 As 49/2016 — Nejvyšší správní soud

5 As 49/2016- 198 - text 5 As 49/2016 - 243 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci navrhovatelů: a) městská část Praha - Dolní Chabry, se sídlem Hrušovanské nám. 253/5, Praha 8, b) městská část Praha - Ďáblice, se sídlem Květnová 553/52, Praha 8, c) městská část Praha 20, se sídlem Jívanská 647, Praha 9 - Horní Počernice, d) městská část Praha - Lysolaje, se sídlem Kovárenská 8/5, Praha - Lysolaje, e) městská část Praha - Nebušice, se sídlem Nebušická 128, Praha 6, f) městská část Praha - Satalice, se sídlem K Radonicům 81, Praha 9, g) městská část Praha - Suchdol, se sídlem Suchdolské náměstí 734/3, Praha - Suchdol, h) městská část Praha - Vinoř, se sídlem Bohdanečská 97, Praha - Vinoř, i) obec Jenštejn, se sídlem 9. Května 60, Jenštejn, j) obec Přezletice, se sídlem Veleňská 48, Přezletice, Jenštejn, k) obec Radonice, se sídlem Na Skále 185, Radonice, l) obec Podolanka, se sídlem Hlavní 15, Podolanka, m) J. E., n) Ing. R. K., o) M. M. DiS., p) Ing. M. M., q) O. S., r) J. T., všichni zastoupeni JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D., advokátem se sídlem Příběnická 1908/12, Tábor, proti odpůrci: Hlavní město Praha, se sídlem Mariánské nám. 2/2, Praha 1, zastoupen JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem se sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5, za účasti: Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 546/56, Praha 4, zastoupeno JUDr. Janem Marečkem, advokátem, se sídlem Na Švihance 1476/1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti navrhovatelů a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), k), l) a p) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2016, č. j. 10 A 159/2015 - 222, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Odpůrci s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á . III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Navrhovatelé se domáhali přezkumu a zrušení části opatření obecné povahy (pojem opatření obecné povahy dále jen „OOP“) č. 43/2014 - Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje hl. m. Prahy (pojem zásady územního rozvoje dále jen „ZÚR“; Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy dále jen „ZÚR hl. m. Prahy“; Aktualizace ZÚR dále jen „AZÚR“ nebo „napadené OOP“), vydaného usnesením zastupitelstva hl. m. Prahy, které nabylo účinnosti dne 1. 10. 2014, v rozsahu oddílu 5.1.2.1. Pražský okruh (Silniční okruh kolem Prahy; dále jen „SOKP“ a napadená část AZÚR dále jen „napadená část AZÚR“). Za tímto účelem podali dne 2. 10. 2015 k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) návrh na zrušení napadené části AZÚR (dále jen „Návrh“) podle § 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). [2] Pro úplnost v této souvislosti Nejvyšší správní soud konstatuje, že již v rozsudku ze dne 12. 5. 2016, č. j. 6 As 174/2015 – 72, rozhodoval o návrhu na zrušení jiné části AZÚR, a sice části týkající se oddílu 10.1.1., tj. veřejně prospěšné stavby ve vymezených plochách a koridorech nadmístního významu – bod Z/504 – Mimoúrovňová křižovatka Beranka. Uvedeným rozsudkem zdejší soud zamítl kasační stížnost navrhovatelky proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2015, č. j. 9 A 40/2015 – 145, kterým byl její návrh na zrušení uvedené části AZÚR zamítnut. [3] Městský soud rozsudkem ze dne 26. 2. 2016, č. j. 10 A 159/2015 - 222, návrh na zrušení napadené části AZÚR ve smyslu § 101d odst. 2 s. ř. s. zamítl, neboť neshledal, že by napadené OOP bylo vydáno v rozporu se zákonem, anebo že by nebylo vydáno zákonem stanoveným postupem. [4] Proti rozsudku městského soudu podali dne 14. 3. 2016 navrhovatelé a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), k), l) a p) (dále jen „stěžovatelé“) kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. II. Úvodem k posouzení kasační stížnosti [5] Stěžovatelé v kasační stížnosti, stejně jako městský soud v napadeném rozsudku, zachovali strukturu Návrhu. Tuto strukturu zachovali rovněž odpůrce a osoba zúčastněná na řízení - Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále jen „ŘSD“) ve svých vyjádřeních. Jak již poznamenal městský soud, struktura Návrhu je místy nekoncepční a postrádá systematičnost, věcnou návaznost a logiku, což činí jisté obtíže při přezkumu napadené části AZÚR. Nejvyšší správní soud, veden snahou o přehlednost a souvislost argumentace, níže zachovává strukturu Návrhu. Ke každému bodu - okruhu argumentace je uveden předmětný obsah kasační stížnosti, vyjádření odpůrce a případně též vyjádření ŘSD (jež se ovšem vyjádřilo pouze k některým níže uvedeným bodům). K takto vymezeným okruhům námitek a argumentace stěžovatelů se pak Nejvyšší správní soud vyjadřuje samostatně i ve vzájemné souvislosti. Stejně jako městský soud se i zdejší soud opakujícími se argumenty zabýval tam, kde jsou zmíněny poprvé, případně kde je zřejmé jejich jádro, přičemž na takové vypořádání na jiných místech posouzení odkazuje. [6] Nejvyšší správní soud předznamenává, že stěžovatelé navrhli, aby zdejší soud napadený rozsudek zrušil. Odpůrce a ŘSD shodně navrhli, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl. Žádný z žalobců m), n), o), q) a r) se ke kasační stížnosti nevyjádřil. [7] Zdejší soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného rozsudku (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), je podána osobami oprávněnými, neboť stěžovatelé byli účastníky řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo (§ 102 s. ř. s.), a stěžovatelé jsou zastoupeni advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). [8] Nejvyšší správní soud poté přezkoumal rozsudek městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Neshledal přitom vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. [9] Kasační stížnost není důvodná. [10] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského (resp. městského) soudu (§ 102 s. ř. s.). Soudní ochrana veřejných subjektivních práv stěžovatelů (§ 2, § 101a odst. 1 věta první s. ř. s.) jim byla poskytnuta již projednáním Návrhu městským soudem. Důvody kasační stížnosti se proto musí odvíjet zejména od tvrzeného pochybení městského soudu, který se měl vadným, resp. nezákonným způsobem vypořádat s návrhovými body směřujícími proti napadené části AZÚR (§ 101b odst. 2 s. ř. s.). Jinými slovy, stěžovatelé jsou povinni tvrdit některý z důvodů podle § 103 odst. 1 s. ř. s. týkající se řízení vedeného městským soudem anebo rozhodnutí soudu, nikoliv napadené části AZÚR jako takové. Uvedení konkrétních důvodů kasační stížnosti není možné bez dalšího nahradit zopakováním návrhových bodů či argumentace předestřené v řízení u městského soudu (jakkoliv propojené s obecným tvrzením, že se s argumentací městský soud vypořádal „nedostatečně anebo nezákonně“). Stěžovatelé napadli rozsudek městského soudu z důvodů, které výslovně nepodřadili pod žádný z důvodů podle § 103 odst. 1 s. ř. s. Lze však učinit závěr, že rozsudek městského soudu je napadán z důvodů podle písm. a), b) a d) citovaného ustanovení. Zároveň je ovšem třeba zdůraznit, že kasační stížnost stěžovatelů z převážné části spočívá právě v opakování argumentace předestřené v řízení před městským soudem. Spíše než o tvrzení konkrétních pochybení městského soudu se tak jedná o výtky proti obsahu napadené části AZÚR či postupu jejího pořizování. Těmi se již velmi pečlivě a podrobně zabýval městský soud v napadeném rozsudku. Kasační argumentaci stěžovatelů by tedy z převážné části bylo možné vypořádat pouhým zopakováním závěrů městského soudu. [11] S ohledem na podstatu nyní projednávané věci Nejvyšší správní soud přesto považoval za vhodné, aby se níže jednotlivým námitkám, resp. okruhům argumentace stěžovatelů, věnoval a pojednal o nich šířeji. Zároveň Nejvyšší správní soud předznamenává, že míra, v jaké se zdejší a městský soud věnovaly jednotlivým bodům Návrhu a kasační stížnosti (a v rámci nich skutkovým, právním a odborným otázkám), je důsledkem způsobu argumentace, který navrhovatelé (resp. stěžovatelé) uplatňují v Návrhu a kasační stížnosti. III. Vymezení okruhů námitek a argumentace stěžovatelů, vyjádření odpůrce a ŘSD, posouzení věci Nejvyšším správním soudem 0. K obecným úvahám městského soudu 0.1. Obsah kasační stížnosti [12] Stěžovatelé předně nesouhlasí s kritérii přezkumu napadeného OOP, vymezenými městským soudem, který námitky stěžovatelů posuzoval v tom smyslu, zda jsou důvodné v takové míře nezákonnosti, která podstatným, nezanedbatelným způsobem mohla mít vliv na utváření politické vůle - tj. svobodné vůle orgánu územní správy přijmout opatření. Nezanedbatelná míra se v dosavadní judikatuře vztahovala k porušení zákona, a nikoliv k vytváření politické vůle (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2011, č. j. 6 Ao 6/2010 - 103, pub