7 As 69/2016 — Nejvyšší správní soud

7 As 69/2016- 64 - text 7 As 69/2016 - 73 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobkyně: České dráhy, a. s., se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, Praha 1, zastoupená JUDr. Karlem Muzikářem, LL.M., advokátem se sídlem Křižovnické nám. 193/2, Praha 1, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem třída Kpt. Jaroše 1926/7, Brno, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 6. 5. 2009, č. j. UOHS-R 155/2008/01-5485/2009/310/MVr, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 4. 2016, č. j. 62 Af 96/2014 - 1464, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalovaný n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 114 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jejího zástupce. O d ů v o d n ě n í : Ú v o d : Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil žalobkyni pokutu za narušení hospodářské soutěže způsobené zneužitím jejího dominantního postavení. Žalobkyně napadla rozhodnutí rozkladem; předseda Úřadu změnil napadené rozhodnutí ve vymezení jednání žalobkyně, kterým narušila hospodářskou soutěž, a snížil uloženou pokutu. Proti rozhodnutí předsedy Úřadu podala žalobkyně žalobu ke krajskému soudu, který žalobu zamítl. Rozsudek krajského soudu napadla žalobkyně kasační stížností. Nejvyšší správní soud kasační stížnosti vyhověl a rozsudek krajského soudu zrušil. Krajský soud rozhodoval o žalobě po druhé; rozsudkem zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V pořadí druhý rozsudek krajského soudu napadl Úřad kasační stížností. Nejvyšší správní soud kasační stížnosti opět vyhověl a rozsudek krajského soudu zrušil. Krajský soud proto o žalobě rozhodoval již po třetí, zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Úřad napadl i třetí rozsudek krajského soudu kasační stížností. Nejvyšší správní soud se musel zabývat přípustností kasační stížnosti, legitimací k podání návrhu opatření dle § 11 odst. 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže a protokolací o důkazech provedených mimo ústní jednání. I. [1] Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže rozhodnutím ze dne 6. 5. 2009, č. j. UOHS-R 155/2008/01-5485/2009/310/MVr, k rozkladu žalobkyně změnil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) ze dne 14. 7. 2008, č. j. S 220/06-13976/2008/830, takto: „I. Účastník řízení, společnost České dráhy, a. s. se sídlem Praha 1, Nábřeží L. Svobody 1222, IČ 70994226 tím, že A. v období od 1. 5. 2004 do 30. 11. 2007 uplatňoval bez objektivně ospravedlnitelných důvodů vůči svým odběratelům rozdílné ceny za služby železniční nákladní dopravy u přeprav se srovnatelnými kalkulačními parametry ovlivňujícími výši nákladů na tyto služby a bez objektivně ospravedlnitelných důvodů uplatňoval v cenách služeb železniční nákladní dopravy rozdílné výše marží, čímž znevýhodňoval některé své odběratele železniční nákladní dopravy, kterým byly stanoveny ceny, resp. marže podstatně vyšší než jiným zákazníkům při obdobném nebo srovnatelném plnění, a rovněž ztížil možnost uplatnění ostatním železničním nákladním dopravcům na trhu, zneužil své dominantní postavení na trhu železniční nákladní dopravy substrátů přepravovaných ve velkých objemech na území České republiky uplatňováním rozdílných podmínek při srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž byli tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni, a to na újmu jiných soutěžitelů a spotřebitelů, čímž porušil v období od 1. 5. 2004 do 30. 11. 2007 zákaz uvedený v § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění účinném do 31. 8. 2009 (dále jen „zákon o ochraně hospodářské soutěže“) a v období od 1. 5. 2004 do 30. 11. 2007 zákaz obsažený v čl. 82 písm. c) smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „SES“), neboť zneužití dominantního postavení mohl ovlivnit obchod mezi členskými státy; B. v době od 1. 1. 2006 do 16. 9. 2007 společnosti SPEDIT-TRANS, a. s. a v době od 1. 1. 2006 do 30. 11. 2007 společnosti ŠPED-TRANS Levice, a. s. znemožnil bez objektivně ospravedlnitelných důvodů uzavírat smlouvy o zákaznickém tarifu, a získat tak slevu z veřejného ceníku – tarifu vozových zásilek, dále tím, že v době od 1. 1. 2006 do 16. 9. 2007 společnosti SPEDIT-TRANS, a. s. a v době od 1. 1. 2006 do 30. 11. 2007 společnosti ŠPED-TRANS Levice, a. s. bez objektivně ospravedlnitelných důvodů stanovil povinnost skládat 100% záloh na jím poskytované služby železniční nákladní dopravy, a tím, že dopisy ze dne 5. 1. 2006 bez objektivně ospravedlnitelných důvodů vypověděl společnosti SPEDIT-TRANS, a. s. smlouvu o centrálním zúčtování přepravného číslo 41209662 ze dne 20. 12. 2004 a společnosti ŠPED-TRANS Levice, a. s. smlouvu o centrálním zúčtování přepravného číslo 11214120 ze dne 31. 12. 2004, jejichž platnost skončila dne 28. 2. 2006, čímž znevýhodnil společnosti SPEDIT-TRANS, a. s. a ŠPED-TRANS Levice, a. s. oproti ostatním svým odběratelům železniční nákladní dopravy a omezil spotřebitele železniční nákladní dopravy ve výběru dodavatelů, zneužil své dominantní postavení na trhu železniční nákladní dopravy substrátů přepravovaných ve velkých objemech na území České republiky uplatňováním rozdílných podmínek při srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž byli tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni, a to na újmu společností SPEDIT-TRAN, a. s. a ŠPED-TRANS Levice, a. s. a spotřebitelů, čímž porušil v období od 1. 1. 2006 do 30. 11. 2007 zákaz uvedený v § 11 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně hospodářské soutěže a zákaz obsažený v čl. 82 písm. c) SES, neboť zneužití dominantního postavení mohlo ovlivnit obchod mezi členskými státy; C. v období od 1. 1. 2004 do 30. 4. 2004 uplatňoval bez objektivně ospravedlnitelných důvodů vůči svým odběratelům rozdílné ceny za služby železniční nákladní dopravy u přeprav se srovnatelnými kalkulačními parametry ovlivňující výši nákladů na tyto služby a bez objektivně ospravedlnitelných důvodů uplatňovat v cenách služeb železniční nákladní dopravy rozdílné výše marží, čímž znevýhodňoval některé své odběratele železniční nákladní dopravy, kterým byly stanoveny ceny, resp. marže podstatně vyšší než jiným zákazníkům při obdobném nebo srovnatelném plnění, a rovněž ztížil možnost uplatnění ostatním železničním nákladním dopravcům na trhu, zneužil své dominantní postavení na trhu železniční nákladní dopravy substrátu přepravovaných ve velkých objemech na území České republiky uplatňováním rozdílných podmínek při srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž byli tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni, a to na újmu jiných soutěžitelů a spotřebitelů, čímž porušil v období od 1. 1. 2004 do 30. 4. 2004 zákaz uvedený v § 11 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně hospodářské soutěže. II. Podle § 11 odst. 2 ve spojení s § 21a odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jednání popsané v I. výroku tohoto rozhodnutí účastníku řízení, společnosti České dráhy, a. s., se sídlem Praha 1, Nábřeží L. Svobody 1222, IČ 70994226 do budoucna zakazuji.“ [2] Ve výroku III. předseda Úřadu snížil uloženou pokutu z částky 270 000 000 Kč na částku 254 000 000 Kč a ve výroku IV. uložil žalobkyni povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 2 500 Kč. II. [3] Žalobkyně podala proti rozhodnutí předsedy Úřadu žalobu u Krajského soudu v Brně, který jí rozsudkem ze dne 21. 4. 2011, č. j. 62 Ca 37/2009 - 680 (dále jen „Rozsudek KS I“), zamítl. [4] Rozsudek KS I napadla žalobkyně kasační stížností. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 28. 8. 2014, č. j. 7 Afs 57/2011 - 1255 (dále jen „Rozsudek NSS I“), zrušil Rozsudek KS I a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud shledal řadu důvodů nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku krajského soudu a v rámci částečného věcného vypořádání kasačních námitek se vyjádřil k důsledkům krajským soudem dovozené procesní vady při opatřování posudku Centra dopravního výzkumu, v.v.i., a k závěru, že žalovaný nedoložil uplatňování podnákladových cen. [5] Krajský soud tedy rozhodoval o žalobě znovu a to rozsudkem ze dne 1. 4. 2015, č. j. 62 Af 96/2014 - 1401 (dále jen „Rozsudek KS II“). Vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu zrušil napadené rozhodnutí předsedy Úřadu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [6] Rozsudek KS II napadl žalovaný v pořadí druhou kasační stížností. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 25. 2. 2016, č. j. 7 As 91/2015 - 79 (dále jen „Rozsudek NSS II“), Rozsudek KS II zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění uvedl, že