7 As 235/2018 — Nejvyšší správní soud

7 As 235/2018- 35 - text 7 As 235/2018 - 39 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Mgr. M. D., proti žalované: Městská část Praha 18, se sídlem Bechyňská 639, Praha 9, zastoupena JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem Panská 895/6, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2018, č. j. 11 A 114/2015 - 114, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. [1] Žalobce se žádostmi o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném pro rozhodné období (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“) domáhal po Základní škole a Mateřské škole Fryčovická (nyní Základní škola Fryčovická), se sídlem v Praze 9 (dále jen „ZMŠ I“), a po Základní škole a Mateřské škole Tupolevova, se sídlem v Praze 9 (dále jen „ZMŠ II“), poskytnutí: 1) „anonymizovaného seznamu přijatých žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání v MŠ pro školní rok 2014/2015, v rozsahu: (i) pořadové číslo přihlášky, (ii) datum narození žadatele, (iii) trvalý pobyt dítěte alespoň v rozsahu uvedení obce (městské části), (iv) zda sourozenec žadatele navštěvoval MŠ v daném školním roce a (v) zda žádost byla vzata účastníkem řízení zpět; 2) anonymizovaného seznamu všech dětí, jež navštěvují MŠ ve školním roce 2014/2015, v rozsahu: (i) datum narození dítěte, (ii) trvalý pobyt dítěte alespoň v rozsahu uvedení obce (městské části), (iii) zda sourozenec žadatele navštěvoval v daném roce MŠ, (iv) pokud lze spárovat tyto údaje s pořadovým číslem přihlášky podle předchozího odstavce, potom ztotožnění dle tohoto čísla přihlášky; 3) anonymizovaného seznamu přijatých žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání v MŠ pro školní rok 2015/2016, v rozsahu: (i) pořadové číslo přihlášky, (ii) datum narození žadatele, (iii) trvalý pobyt dítěte alespoň v rozsahu uvedení obce (městské části), (iv) zda sourozenec žadatele navštěvoval MŠ v daném školním roce a (v) zda žádost byla vzata účastníkem řízení zpět; 4) anonymizovaného seznamu dětí, jimž bylo vydáno rozhodnutí o přijetí k předškolnímu vzdělávání ve školním roce 2015/2016 v rozsahu: (i) datum narození dítěte, (ii) trvalý pobyt dítěte alespoň v rozsahu uvedení obce (městské části), (iii) zda sourozenec žadatele navštěvoval v daném roce MŠ, (iv) pokud lze spárovat tyto údaje s pořadovým číslem přihlášky podle předchozího odstavce, potom ztotožnění dle tohoto čísla přihlášky.“ [2] Rozhodnutím ze dne 2. 6. 2015, č. j. 765/2015 (ve znění opravného usnesení ze dne 24. 6. 2015), rozhodla ZMŠ I podle § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím o částečném odmítnutí žalobcovy žádosti o informace. [3] Rozhodnutím ze dne 3. 6. 2015, č. j. TUPO/561/2015/V (ve znění opravného usnesení ze dne 23. 6. 2015), rozhodla ZMŠ II podle § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím o částečném odmítnutí žalobcovy žádosti o informace. [4] Žalobce napadl obě rozhodnutí o odmítnutí žádosti odvoláními. Rozhodnutími ze dne 2. 7. 2015, č. j. MČ 18 21452/2015 OKT, a č. j. MČ 18 21449/2015 OKT, žalovaná (Rada Městské části Praha 18) rozhodnutí o odmítnutí žádosti potvrdila (dále jen „rozhodnutí o odvolání“). II. [5] Žalobce podal proti rozhodnutím o odvolání žalobu k Městskému soudu v Praze. V ní mj. poukazoval na nicotnost rozhodnutí o odvolání. Předmětná rozhodnutí neměla vydat žalovaná. Požadované informace se vztahují k výkonu přenesené působnosti, neboť žádosti se týkaly údajů o přijímacím řízení a skladbě dětí navštěvujících mateřské školky. Vzhledem k tomu, že na věc nelze aplikovat § 178 odst. 1 větu první správního řádu, je nadřízený orgán nutno určit podle druhé věty předmětného ustanovení, podle které je nadřízeným správním orgánem ten orgán, který rozhoduje o odvolání. O odvolání proti rozhodnutím ředitele školy rozhoduje kraj (v případě hl. města Prahy Magistrát hlavního města Prahy). [6] Městský soud žalobu zamítl rozsudkem ze dne 25. 8. 2016, č. j. 11 A 114/2015 - 30. [7] Označený rozsudek napadl žalobce kasační stížností. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2017, č. j. 7 As 202/2016 - 38, byl rozsudek městského soudu zrušen. [8] Městský soud následně rozsudkem ze dne 27. 10. 2017, č. j. 11 A 114/2015 - 72, vyslovil nicotnost obou rozhodnutí o odvolání. Uvedený rozsudek městského soudu byl ke kasační stížnosti žalované rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2018, č. j. 7 As 365/2017 - 57, opět zrušen a věc byla vrácena městskému soudu k dalšímu řízení. [9] Rozsudkem ze dne 30. 5. 2018, č. j. 11 A 114/2015 - 114, městský soud opětovně prohlásil obě rozhodnutí o odvolání za nicotná. Shledal, že rada městské části nebyla věcně příslušná rozhodnout o odvolání proti rozhodnutí ZMŠ I a ZMŠ II. O odvoláních měl rozhodovat Magistrát hlavního města Prahy. III. [10] Proti rozsudku městského soudu podala žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. [11] Stěžovatelka nesouhlasila s tím, že by orgánem příslušným posoudit odvolání neměla být rada městské části. Podle § 16 zákona o svobodném přístupu k informacím je k rozhodnutí o odvolání příslušný nadřízený orgán. Podle § 178 odst. 1 správního řádu je nadřízeným orgánem ten, kdo vykonává dozor. ZMŠ I a ZMŠ II jsou příspěvkovými organizacemi, jejichž zřizovatelem je stěžovatelka. Podle § 27 odst. 11 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“) zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace. Zřizovatel příspěvkové organizace je tedy orgánem vykonávajícím dozor nad příspěvkovou organizací, a lze na něj tudíž nahlížet jako na nadřízený orgán ve smyslu § 178 odst. 1 správního řádu. Podle § 94 odst. 2 písm. g) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů je pak radě městské části vyhrazeno plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem městské části úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů. V této souvislosti stěžovatelka odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, č. j. 4 As 40/2010 - 60, a na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 2. 2012, č. j. 30 A 118/2010 - 46. Na stěžovatelku by pak bylo lze pohlížet jako na nadřízený orgán i podle § 178 odst. 2 správního řádu, neboť to byla ona, kdo ZMŠ I a ZMŠ II pověřil výkonem veřejné správy. Konečně pak stěžovatelka připomněla, že ačkoliv v jiné obdobné věci Magistrát hlavního města Prahy již věcně rozhodl, v projednávané věci magistrát svoji pravomoc odmítl. S ohledem na výše uvedené stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek městského soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení. IV. [12] Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti zejména uvedl, že kasační stížnost je nepřípustná podle § 104 odst. 3 písm. a) s. ř. s., neboť stěžovatelka v kasační stížnosti netvrdí, že by se městský soud neřídil závazným právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem v předchozím zrušujícím rozsudku. Dále pak žalobce konstatoval, že není správný názor stěžovatelky, že by o odvolání měla rozhodovat rada městské části. Žalobce je přesvědčen, že ve věci byl příslušný Magistrát hlavního města Prahy. Požadované informace se totiž vztahují k výkonu přenesené působnosti, neboť se týkají přijímacího řízení do předmětných mateřských škol. Je proto namístě nadřízený orgán určit podle § 178 odst. 1 věta druhá správního řádu. Žalobce dále sdělil, že městský soud měl povinným subjektům nařídit poskytnutí informací dle § 16 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím, přičemž k uhrazení nákladů řízení měl stěžovatelce určit lhůtu tří dnů (a nikoliv lhůtu třiceti dnů). S poukazem na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 39/13 pak žalobce dovodil své právo na paušální náhradu nákladů soudního řízení. V. [13] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). [14] Jelikož se jedná o kasační stížnost podanou proti rozhodnutí, kterým městský soud rozhodl ve věci opětovně poté, co byl jeho původní rozsudek Nejvyšším správním soudem zrušen, vážil zdejší soud nejprve její přípustnost z hlediska § 104 odst. 3 písm. a) s. ř. s. Podle tohoto ustanovení je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu. Ze zákazu opakované kasační stížnosti judikatura Ústavního s